Transcript Stredoveka kolonizace

Středověká kolonizace
Jako středověká kolonizace se označuje proces dobývání a osidlování
nových zemědělsky využitelných ploch, který probíhal v Evropě od 11.st.
až do poloviny 14.st.
Příčiny
Jednou z hlavních příčin byl růst populace na celém
kontinentě, který souvisel s ukončením velkých
migračních pohybů známých jako stěhování národů
► Část obyvatel odcházela do měst, zvětšovala se
venkovská sídliště, ale přebytek obyvatelstva v jedné
oblasti a poptávka po pracovní síle a vidině zisku v jiné,
vedly k přesunům kolonistů.
►
Počátky kolonizace
Kolonizační proces je spojen s působením Vlámů, Valonů
a Franků
► Panovník potřeboval pro uskutečnění svých politických
cílů rozšířit svou hospodářskou základnu, k tomu měli
posloužit pozvaní kolonizátoři
► Vnitřní kolonizace = zásadní podíl městského
obyvatelstva (zejména v oblasti řeky Pádu, v Hollandu a
Frísku, střední a JZ Francie, J a střední Anglie,
Walesu,Skotska, Hesenska, Bavorska, Saska a předhůří
Alp)
► Vnější kolonizace= zásadní podíl obyvatelstva z jiných
zemí
►
Německá východní kolonizace
příčinou nebylo jen
přelidnění ale také fakt, že ve východní Evropě existovala poptávka po
nových osadnících, kteří by byli ochotni pusté oblasti zúrodnit
Čechy
-
-kolonizace v Čechách navázala na osidlovací procesy
probíhající už ve 12.st., kdy někteří němečtí osadníci překročili pomyslné
hranice mezi říší a Čechami a zakládali vesnice; k většímu průniku na
české území začalo docházet na počátku 13.st., kdy bylo kolonizováno
hlavně Českobudějovicko, Českomoravská vrchovina, Jizerské hory,
Český les, Krušné hory, Lužické hory a Krkonoše
Kolonisté většinou přicházeli z Bavorska, Frank přes Chebsko, z Horního
Saska, z Lužice a Horního Slezska
Právo
►
►
►
►
Především šlo o tzv.Ius teutonicum, který byl jakýmsi shrnutím sídelních práv,
které s sebou přinesli holandští a franští osadníci
Ius teutonicum zajišťoval obyvatelům osobní svobodu, právo na samosprávu
(k osobě rychtáře se obvykle vázalo i právo soudnické)
Hlavním aspektem byl dědičný nárok na osídlenou půdu a dále individuální
práva na mlýny, krčmy, provádění určitých řemesel, právo lovu, rybolovu nebo
osvobození od určitých daní a desátků
Rychtář- představeným městské či vesnické obce. Rychtář mohl být do své
pozice buď dosazen vrchností, resp. panovníkem, obec si mohla vlastního
rychtáře volit nebo se mohlo jednat o pozici děděnou v jenom rodě. Za své
služby měl rychtář obvykle podíl na vybraných pokutách, odvedených
dávkách, mohl vlastnit krčmu. Mezi povinnosti a práva rychtáře patřilo nižší
soudnictví ve městě či vesnici, správní funkce, zastupoval obec vůči okolí a
často také byl reprezentantem vrchnosti a ručil jí za dodržování povinností a
příkazů a vybírání daní, poplatků a úroků. Ve městech mu v této činnosti měla
pomáhat rada konšelů
Průběh kolonizace
►
►
►
►
►
►
Biskup Wichmann zavedl nový postup = zaměstnávání lidí, kteří měli za
úkol najít vhodné obyvatelstvo ochotné osídlit nové plochy
Poté došlo k vyměření místa a založení polí, stavbě domů atd.
Často bylo po určitou dobu nové sídliště osvobozeno od daní a desátků
(tzv.lhoty)
Během 13.st.-kolonizátoři se organizovali do skupin, které lokalizovaly
celé skupiny vesnic, v jejichž centru stálo nové město (tzv.weichy)
Na výběr místa měly vliv tyto faktory: kvalita půdy, terén, přístup k
vodě, klima, skladba lesních porostů
Faktory pro výběr místa pro město: přístup k vodě, existence
komunikační sítě, existence zemědělského zázemí
Město
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
Bylo pravidelně uspořádáno, na rozdíl od vesnic nešlo o postavení domů na zelené louce
Tato místa byla vázána na správní centra
Náměstí vzniklo jako tržiště - centrum kolem kterého stály domy
Tržní právo - právní akt, který umožňuje, že trh bude na určeném místě a jinde se
prodávat nesmí, hradební právo mělo zajišťovat bezpečnost
Výsadou měst bylo pečetění červeným voskem
Městská rada mohla soudit
Ve městech vznikaly chrámy a radnice
Město nebyl jen majetek, ale i funkční a správní infrastruktura, každé město mělo své
ekonomické centrum, byl zde i hrad, který měl město chránit
Měšťanem nebyli všichni, kteří zde bydleli, stahovali se sem bezzemci=městská chudina,
která se snažila nějak uživit
Součástí rozvoje měst byla také ražba peněz, která se stává důležitým zdrojem příjmů
panovníka
Země začala dávat maximální užitek a umožnila českým králům rozvíjet zahraniční
politiku
Město mělo poskytnout ekonomické zázemí, bezpečnost a místa pro bohoslužby vznikaly církevní řády
Technika
►
►
►
►
Docházelo k řadě inovací a objevů
Voda se stala využívaným zdrojem energie
Na vodní pohon fungovaly: hamry, valchovny, pily, vodní pumpy,
dmychadla
Vynálezy: vodní mlýn, trojpolní systém (rozdělení obdělávané půdy na
3 části, jedna se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala
ladem ), brány, kormidlo umístěné na zádi lodi, větrný mlýn,
hamr (je kovářská dílna, která je vybavena stroji poháněnými vodním
kolem), mechanické hodiny, trakař, kompas, brýle, kolovrat, vysoké
pece
Výsledky kolonizace
Vlivem kolonizace se výrazně upevnily pozice
šlechtických rodů
► Změnila se sociální struktura obyvatelstva, zanikly staré
vazby mezi poddanými a vrchností
► Zásadně se změnila podoba venkovského osídlení a z
nově vzniklých vesnických forem se vyvíjí dnešní podoba
venkova
► Zavedení a rozšíření plošných měr, jejichž užití vyplývalo
z potřeby nějakým způsobem upřesnit majetkové
pohyby s půdou (objevují se „lány“, „jitra“ , „pruty“,
„čtvrtě“)
►
Zdroje
► www.wikipedie.cz
► www.odmaturuj.cz