Transcript Vynálezy 19. století

http://one.arch.tamu.edu/news/2012/1/9/locomotive-rails-1896/
Zdokonalený parní stroj skotského vynálezce Jamese Watta byl nejprve užit
při odčerpávání vody v dole a k pohonu dmychadel u vysokých pecí.
Vyzkoušej si, jak funguje
model parního stroje,
a zobraz si popis jeho
jednotlivých částí:
http://www.parnistroj.cz
web.org/schema.html
http://www.ict.mic.ul.ie
www.ltscotland.org.uk
http://en.wikipedia.org
Koncem 18. století dochází ve Velké Británii k modernizaci bývalých manufaktur.
Budují se nové továrny na textil. Původní spřádací stroje a mechanizované
tkalcovské stavy na vodní pohon, které zpracovávaly tradiční vlnu a len i nově
dováženou bavlnu, jsou převáděny na výkonnější parní pohon. Tento průlom ve
výrobě, který s sebou přináší několikanásobné navýšení vyrobeného zboží za
krátký čas, nazýváme průmyslovou revolucí.
Spřádací stroj S. Cromptona z r. 1779 měl až 2000 vřeten.
Mechanizované tkalcovské stavy obsluhovaly převážně ženy.
http://inventors.about.com/od/indrevolution/ss/Industrial_Revo_7.htm
Podívej se, jak fungují tyto stroje: www.youtube.com – Spinning mull – Quarry Bank Mill April 2010
http://www.youtube.com/watch?v=RczuXg5nhMI&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=qNJQZ6Zu5L0&feature=related
Zavádění strojové výroby do dalších průmyslových odvětví vede ke zvyšování
těžby uhlí a železných rud. Budují se vysoké pece, kde se z železných rud taví
kvalitnější železo, vyrábí se litiny a ocel. Využívá se koks pro svou vysokou
výhřevnost a další chemické přednosti při tavení.
Historická vysoká pec – Moira, Velká Británie
Arkwright Masson Mills
- továrna z roku 1804, Velká Británie
http://en.wikipedia.org
http://www.magicaljourneys.com
http://www.refrasil.cz/pouziti/metalurgie
V průběhu 1. poloviny 19. století se Velká Británie stala nejvyspělejším průmyslovým
státem na světě. Měla k tomu ideální podmínky už koncem 18. stol.:
1) vlastnila nejvíce kolonií (zdroj surovin a levné pracovní síly, mohla tam vyvážet
hotové výrobky – odbytiště anglického zboží)
2) vlastnila nejpočetnější loďstvo (levná doprava)
3) měla dostatek pracovních sil – nejen v koloniích, ale i doma, kde lidé z venkova
odchází do měst za prací
4) dostatek finančních prostředků (levná pracovní síla + rychlejší výroba + levná
doprava + odbyt výrobků = zisk)
5) podnikatelé modernizují výrobu využíváním technických vynálezů.
http://en.wikipedia.org/wiki/Industrial_Revolution
http://web2.uvcs.uvic.ca/courses/lawdemo/mod02/EMPIRE.htm
Na grafu vidíme,
kolika procenty se
na světové výrobě
podílely některé státy
světa od poloviny
18. stol. do konce
19. stol.
Nárůst podílu Velké
Británie je po roce
Porovnej stav britských kolonií v polovině 19. století s obdobím před před 1. světovou válkou
1830 velmi výrazný.
Vytěžené uhlí a rudy bylo nutné ve velkém množství převážet do hutí
a
železáren. Na to však nemohly postačovat doposud využívané povozy. Hledal se
nový způsob přepravy zboží, a tím se stává železnice s parními lokomotivami.
Mezi městy Darlington a Stockton vedla v roce 1821
první koňská železnice. V roce1825http://www.technikmuseum-online.de
se na ní objevují
první vlaky tažené parními lokomotivami.
Mezi městy Liverpool a Manchester vedla v roce
1829 železnice, po níž se rovněž pohybovaly vlaky
tažené parní lokomotivou.
Richard Trevithick – lokomotiva 1803 (8km/h)
George Stephenson – lokomotiva „Raketa“ 1829 (16km/h)
Podívej se, jak fungují tyto lokomotivy: www.youtube.com – PENYDARREN – Rocket in Hyde Park Pt 2
http://www.punchinout.com/vapor3d/penydarren.html
http://www.youtube.com/watch?v=50a_v51IgHw&feature=related
Mapa zobrazuje průmyslová střediska a železniční síť v Evropě v roce 1850.
http://www.wwnorton.com/college/history/worlds-together-worlds-apart3/imaps/ch15/15_03/print.htm
Británie mění ráz krajiny – pokládají se kolejnice, budují se mosty a viadukty.
Osobní přeprava z Liverpoolu do Manchesteru.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Opening_Liverpool_and_Manchester_Railway.jpg
http://real-ale-reviews.com/tag/old-peculiar/
Ribbleheadský viadukt v Yorkshiru měří 400 m a
dosahuje výšky 32 m. Na jeho stavbě pracovalo po 7 let
6000 mužů. Dílo bylo dokončeno v roce 1876.
Viadukt na trati Londýn – Edinburgh z roku 1850.
http://www-mdp.eng.cam.ac.uk
http://cs.wikipedia.org/wiki/Isambard_Kingdom_Brunel
Maidenheadský železniční most postavený v roce
1838 v Berkshire nad řekou Temží představuje nejširší
a nejplošší cihlový most na světě
Výroba parovozů v 19. století rovněž navazuje na pokusy ze století předchozího.
Už v roce 1769 se Francií „prohání“ rychlostí 4 km/h tříkolý parovůz, jehož
autorem je Nicolas Joseph Cugnot [kyňo]. K zdokonalení parních automobilů
přispěl i český vynálezce Josef Božek, který představil veřejnosti svůj parní vůz
v roce 1815 (max. rychlost 15 km/h).
http://cs.wikipedia.org
http://cs.wikipedia.org
http://www.auta5p.eu/katalog/bozek/replika_01.php
http://cs.wikipedia.org
http://cs.wikipedia.org
Na internetových stránkách pařížského muzea Conservatoire
des Arts et Métiers: www.artsemetiers.net
si projdi ukázku „Colection → Videos → Transports → Fardier à vapeur de Nicolas Joseph Cugnot,
1770“ i animace technických vynálezů z 1. poloviny 19. století http://www.artsetmetiers.net/musee.php?P=191
a na www.youtube.com – „1769 Cugnot Steamer in HD“
„Fardier à vapeur“ http://www.youtube.com/watch?v=rU3E5-zIPTo
http://www.youtube.com/watch?v=KP_oQHYmdRs&feature=related
Parní
začínají
s přepravou
cestujících koncem 20. let
Model zautobusy
londýnského(omnibusy)
muzea – autorem
R. G. Gurney
(1827)
19. století v Londýně. Jezdily rychlostí 13 km/h. Podle tehdejších dopravnách
předpisů, které chtěly zajistit bezpečnou jízdu městem, bylo podmínkou, že před
vozidlem musel běžet běžec s červeným praporkem.
http://www.hybrid-vehicle.org/hybrid-vehicle-first-auto.html
http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704479404575087364040934540.html
Pomocí parních válců se zkvalitňuje úprava silnic, budují se mosty a tunely.
Se stavbou kvalitnějších silnic je spojeno jméno skotského stavitele Johna
Laudona McAdama. Došel k závěru, že „vozovka musí být zdvižena nad
okolní terén, musí být opatřena odvodňovacími příkopy, urovnaný podklad
má být pokryt“ dvěma vrstvami drceného kamene a jednou vrstvou štěrku.
Poslední dvě vrstvy se musí uválcovat. http://www.yesteryeartoys.com/cgi-local/toycatalog.cfm?view=1312
http://www.yesteryeartoys.com/cgi-local/toycatalog.cfm?view=1312
Model parního válce -1. pol. 19. stol.
http://www.avenuedstereo.com/modern/section_week05.htm
Realismus – Gustave Courbet – Štěrkaři - 1849
V roce 1802 skotský inženýr William Symington postavil první parní člun
s lopatkovým kolesem na zádi nazvaný Charlotte Dundas.
http://museumvictoria.com.au
http://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/launch_ani_paddle_steamship.shtml
Podívej se, jak fungují lopatková kolesa: www.youtube.com – Trivapor Dampfschiff Neuchatel Dampfmaschine inkl. Schaufelrad a na níže uvedených www.bbc.co.uk připoj koleso k parnímu stroji
http://www.youtube.com/watch?v=LdizVSOolo4
http://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/launch_ani_paddle_steamship.shtml
V roce 1807 se v konstruování lodí prosadil Američan Robert Fulton.
V Británii, kde studoval, zakoupil Wattův parní stroj pro svůj kolesový parník
a po návratu do USA začal s pravidelnou paroplavbou na řece Hudson.
http://www.historycentral.com
http://www.dec.ny.gov
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Clermont_replica.jpg
Fultonův parník Clermont
dříve zvaný „Severní řeka“
plul z New Yorku do Albany
rychlostí 8 km/h proti proudu.
Vzdálenost 240 km zdolal za
tehdy rekordních 32 hodin.
Díky českému vynálezci
Josefu Resslovi byla později
kolesa nahrazena lodním
http://www.google.cz
Replika Fultonova
parníku Clermont (1909)
šroubem.
Čapka F., Vykoupil L.: Dějepis – novověk, Nová škola, Brno 2009