Transcript GEOGRAFIE_HOSPODARSTVI

Geografie hospodářství
Zkoumá prostorové rozšíření světového
hospodářství a jeho vývoj v čase.
ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
- patří mezi nejstarší projevy hospodářské
činnosti člověka
vývoj:
sběr plodů a lov zvěře >
usedlí způsob života (neolitická revoluce v
mladší době kamenné) s primitivním
způsobem obdělávání půdy→
zakládání prvních sídel (první výraznější nárůst
počtu obyvatel).
Význam:poskytuje potraviny pro
přímou spotřebu obyvatel a suroviny
pro potravinářský průmysl a řadu
odvětví lehkého průmyslu
(oděvnictví, textilní...)
pro zemědělství se využívá asi 1/3
plochy země (z toho 1/10 tvoří orná
půda, louky a pastviny ¼)

Rostlinná výroba
zákl.odvětvím zemědělství (2/3
zem.produkce). Rozhodující část produkce
slouží k výrobě potravin a část pro krmiva
hospod.zvířat.
Nejvýznamnější je pěstování obilovin
(pšenice, kukuřice, rýže).
Olejniny zajišťují přibl.2/3 svět.spotřeby tuků
(sója, slunečnice, řepka ol., podzemnice ol.,
len, olivovník...)
Hlíznaté rostliny tvoří skupinu rostlin, jejichž
hlízy nebo dužnaté kořeny se využívají jako
potraviny, krmivo, k výrobě škrobu a lihu
(brambory, v teplém klimatu batáty - jamy,
maniok).
plantáže sóji na místě vykáceného
amazonského pralesa
moderní sklizeň sóji
Povijnice batátová (lat. Ipomoea batatas )
Maniok (lat.Manihot), kasava, yuka
K výrobě cukru se pěstují cukrová
třtina (teplé klima) a
řepa cukrovka (mírné klima).
Z ovoce dominují citrusy, banány a
jablka, zelenina se pěstuje v
příměstských oblastech
Pochutiny (čaj, káva, kakao) se
pěstují převážně plantážně v
rozvojových zemích.Největšími
dovozci jsou Evropa, USA, Japonsko.
rumy od jediného guyanského
výrobce Demerara Distillers
sklizeň čaje v Mazambiku
čajové plantáže v Indii
kávovník (Coffea)
pěstování bio kávy (Salvador)
burza kávy (NY nebo Londýn)
Cena kávy Arabika v letech 1985 až 2008, USc/libra
Produkce kávy v letech 2002 až 2007, v tisících žoků
(Zdroj: International Coffee Organization)
jutovník
sklizeň jutovníku ve snopech
produkce opia (heroinu)
Nejvýznamnější technické plodiny:
bavlník – teplé klima a závlahy
kaučukovník – význam výrobou
levnějšího syntetického kaučuku
klesá (použití – výroba pryže).
Export vybraných komodit z
rozvojových zemí

živočišná výroba
navazuje na produkci rostlinné výroby
(závisí na ní).
Zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami
živočiš.původu a dodává suroviny pro
některá odvětví zpracovatelského
průmyslu.
Intenzita se vyjadřuje množstvím chovaných
kusů na jednotku plochy (zem., nebo orné
půdy), příp.množstvím určitého produktu
na jednotku plochy

Typy živ. výroby:
a) extenzivní – kočovný a
polokočovný chov (rozvojové
země),
moderní extenzivní chov (prérie
USA – hovězí dobytek, savany
Austrálie – ovce, pampy Latinské
Am. – ovce a hovězí dobytek)
b) intenzivní (stájový) – ve
vyspělých zemích, vysoká
produktivita
Rybolov:
významným zdrojem živočišných
bílkovin pro řadu zemí.
Omezené zásoby ryb a nedostatek
bohatých lovišť → mnoho
mezinárodních sporů. Největší zásoby ryb
se nachází v mořích bohatých na plankton
(na styku studených a teplých
moř.proudů).
Rybolov tvoří rozhodující část hodnoty
zemědělské výroby v těchto zemích:
Norsko, Island, Peru , Japonsko.
Největší objem rybolovu podle roční
produkce:
1. Čína, 2. Peru, 3. Japonsko, 4. Chile,
5. USA
informační zdroje světového
zemědělství:
1)
http://www.fao.org/statistics/yearb
ook/vol_1_1/site_en.asp?page=pro
duction
Typy zemědělství

samozásobitelské (naturální) –
zastaralé, malé výnosy, malý vliv na
světové trhy, méně škodlivé k ŽP,
převažuje v zaostalých zemích
hlavně v tropic. oblastech
• lov, sběr
• kočovné pastevectví
• úhorové hospodářství
• usedlejší formy

komerční (obchodní) – moderní s
využitím nových metod a technologií a
silnou mechanizací a chemizací výroby –
vyspělé země
podle množství zeměděls.výrobků
rozlišujeme
- intenzivní – max.výnosy z malé plochy
- extenzivní – v oblastech řídce
zalidněných, vzdálených od trhů, málo
úrodných - (obilí, zahradnictví, zvířectvo).
Př.prérie USA, Kanady, venezuelské
savany zv.llanos, argentinské pampy,
euroasijské stepi, pahorkatiny
Nov.Zélandu, nížiny Austrálie, pastviny J
Afriky
Průmysl
Sekundární sektor hospodářství tvoří
průmysl. Je to členitý výrobní systém
skládající se z mnoha oborů a odvětví.
Předpoklady pro vznik průmyslového
střediska (jednotlivého závodu) se
nazývají lokalizační faktory.
V počátcích prům.revoluce to byly suroviny,
voda a velikost území.
Později k nim přibyly zdroje prac.sil,
dopravní náklady a spotřebitelské zázemí.
Průmysl rozdělujeme na tyto odvětví:
1)
2)
těžba nerostných surovin
výroba a rozvod elektřiny,plynu a
vody
3) zpracovatelský průmysl (spotřební)
-
-
-
potravin, nápojů a tabákový
textilní, oděvní a kožešnický a kožedělný
dřevařský a nábytkářský
papírenský, polygrafický a vydavatelský
chemický, farmaceutický, petrochemický,
gumárenský a plastických hmot
skla, keramiky, porcelánu a stavebních
hmot
hutnictví železa a neželezných kovů
kovodělný, strojírenský, elektrotechnický
....

těžební průmysl
- závislý na výskytu, zásobách a
kvalitě surovin a hospod.vývoji ve
světě.
- klíčové suroviny jsou:
fosilní paliva (ropa+zem.plyn,
uhlí), uran
- rudy – ložiska jsou vázána na
štítů, kde je vlivem
několikanásobné metamorfizace
vysoké % zrudnění
při výrobě železa a oceli dominuje
železná ruda a mangan
bauxit je surovina k výrobě hliníku,
který se získává energeticky
náročnou elektrolýzou
bohatá ložiska mědi jsou dnes
vyčerpána, náklady na její těžbu
neustále narůstají


chemický průmysl využívá kromě
ropy a uhlí také fosfáty, soli, síru...
stavební průmysl vyžaduje těžbu
písku, žuly, vápence aj.stavebních
hmot (oblasti těžby jsou pro velké
přepravní náklady v blízkosti míst
spotřeby
drahé kovy (zlato, stříbro, platina) –
využití v elektrotechnickém průmyslu
a dalších odvětvích
Ve vyspělých zemích se zásoby většiny
ner.sur.vyčerpaly a nebo si je chrání
dovozem z rozvojových zemích
Energetika: je nepostradatelnou součástí
hospodářského komplexu i denního života
lidí. V podílu jednotlivých druhů elektráren
existují velké regionální rozdíly podle
dostupnosti primárních zdrojů.
elektrárny:
- tepelné
- atomové
- vodní
- alternativní (solární, geotermální,
větrné, přílivové,
Zpracovatelský průmysl:
- v neustálém vývoji (strukturou,
rozmístěním a objemem výroby)
- na počátku stál textilní,
potravinářský a lehký průmysl
- ve vrcholné industrializaci dominoval
těžký (hutnictví a strojírenství)
- nové technologie méně náročné na
vstupní suroviny, nízkou spotřebou a
vysoký podíl vložené práce, přidané
hodnoty (mikroelektronika, přesná
mechanika a optika, telekomunikační
techniky, léčiva a kosmetiky....)
Rozvoj nejpokrokovějších
průmyslových odvětví se neobejde
bez koncentrace výzkumných aktivit
– v tzv. technopolis.
Výsadní postavení zaujímá
automobilový průmysl (kde se
uplatní nejvíce robotů a pružných
výrobních systémů.
Většina (80 %) průmyslové výroby je
soustředěna:
1)
2)
3)
4)
5)
Západní Evropa
USA
Japonsko
Rusko
nově industrializované země
a)
b)
asijští draci (J Korea, Hongkong, Taiwan, Singapur)
nový draci (Malajsie, Thajsko, Indonésie, Filipíny,
Čína)
6) Argentina, Brazílie, ,Chile a Mexiko
Rozdělení sektorů hospodářství
1)
2)
3)
4)
primární – zemědělství, rybolov
sekundární - průmysl
terciární - doprava,spoje, služby
kvartérní – věda, výzkum
Rozvojové země – převaha 1)
Rozvinuté – převaha 2),3)
Nejvyspělejší – převaha 3),4)
Míra ekonomické aktivity (HDP/os/rok)
největší CO2 PRODUCENTI:
www.bit.ly/LcGEPl
DOPRAVA


hospodářský rozvoj ani jeho
fungování není možné bez dopravy
Složky dopravy
• dopravní cesty (silnice, železnice, řeky,
letecké koridory)
• dopravní prostředky (vlaky, automobily,
lodě, letadla,..)
• dopravní zařízení (přístavy, letiště,
překladiště..)

Druhy dopravy
- suchozemská (silniční , železniční,
potrubní, doprava energií,...)
- vodní - vnitrozemská (říční, jezerní)
- námořní
- letecká, zpráv a informací
Úroveň dopravy se měří hustotou
dopravních cest, rychlostí, spolehlivostí
Výkonnost se měří v osobokm nebo tunokm,
Intenzita dopravy=počet doprav.prostředků
projetých v daném úseku za 24 h (u lodí a
letedel větš. za rok)

Železniční doprava – stála na
počátku rozmachu dopravy v
minulém století.Ve vyspělých zemích
se síť již nerozšiřuje,nerentabilní
tratě se ruší,modernizují se hlavní
dopravní koridory (vysokorychlostní
tratě pro osobní přepravu). Objem
zboží přepraveného po železnici se
stále snižuje ve prospěch silniční
dopravy. V rozlehlých zemích však
hraje důležitou roli

Silniční doprava – délka silničních
komunikací a jejich rozšiřování a
zkvalitňování stále roste (dálnice,
rychlostní komunikace) má
rozhodující podíl na přepravě zboží i
osob (2/3) na krátké i střední
vzdálenosti. Značné regionální
rozdíly v kvalitě doprav.cest i
prostředků a zázemí. Má značně
negativní vliv na životní prostředí
(prašnost, hlučnost, jedovaté
výfukové plyny..)
Rozmístění silnič a železnič.dopravy je
nerovnoměrné v závislosti na
přírodních podmínkách a vyspělosti
země.

Námořní doprava – hraje
nejdůležitější roli v přepravě zboží
mezi kontinenty, i když vrcholu
dosáhla v 60/70 letech min.st.,
osobní v 1.1/2 min.st. – potom její
úlohu převzala letecká doprava.
Cestovní ruch a rekreace
Je lidskou aktivitou, která vyvolává
krátkočasové stěhování obyvatel do
míst, které jsou schopny tuto
mobilizaci vyvolat.
Podmínky pro rozvoj CR:
- mírové podmínky
- růst volného času
- a příjmů obyvatel
předpoklady CR
- lokalizační (schopnost krajiny
poskytovat atraktivní podmínky pro
různé formy CR
- selektivní (určují , kdo a v jaké
míře se účastní CR )
- realizační (materiálně technická
základna, komunikační dostupnost,
...
CR je významnou součástí národních
hospodářství – v menších zejm.
ostrovních zemích, je CR základem
ekonomiky
(př.Velké a Malé Antily – Antigua a
Barbuda, Sv.Lucie, Barbados,
Bahamy, ...v Indickém oc. Maledivy,
Seychely...v Tichomoří Vanuatu,
Fidži, Tuvalu...)
asi 60% návštěvníků připadá na
Evropu a Rusko
20% na Ameriku
15% na Tichomoří a východní Asii
Velkou přitažlivost pro návštěvníky
představují kuturní a přírodní
památky UNESCO
Největší počet těchto lokalit mají
Itálie, Španělsko, Francie, Německo
a Čína.
Kontrolní otázky
1) Stručně charakterizuj průmysl
2) Co bylo důležitým stimulačním podmětem ke vzniku průmyslu na počátku
průmyslové revoluce?
3) Které prům. odvětví stály na počátku průmyslové výroby?
4) Která prům.odvětví dominují ve vrcholné industrializaci?
5) Jaké lokalizační faktory se nejvíce uplatní u jednotlivých průmyslových
odvětvích ( např.potravinářského, těžebního, textilního průmyslu…)?
6) Které suroviny jsou klíčové pro rozvoj a fungování průmyslu vůbec?
7) Najdi na mapě světa lokality s nálezem a celosvětově významnou těžbou
těchto surovin:ropa, zem.plyn, černé uhlí, hnědé uhlí, želez.ruda, mangan,
cín, měď, uran, zlato, diamanty.
8) Podle přírodních podmínek (tvar georeliéfu, podnebí, geologie, těžba
nerost.surovin…) následujících zemí se pokus odhadnout podíl jednotlivých
druhů elktráren na výrobě elektřiny: Česko, Slovensko, Polsko, Rakousko,
Německo, Itálie,Belgie, Francie, Švédsko, Norsko, Rusko, USA, Kanada,
Brazílie, Paraguay, Čína, Japonsko, Saudská Arábie,
9) Které země světa mají významný podíl těžebního průmyslu na tvorbě HDP?
10) Na mapě světa vyhledej nejvýznamnější trasy vývozu ropy?
Odkud kam směřují a proč?
11) Které země patří mezi nejvýznamnější světové výrobce automobilů?
12) V jakých zemích v jednotlivých kontinentech má strojírenský průmysl
významnou roli?
13) Jaké země světa mají největší hodnotu výroby průmyslu?
14) Uveď konkrétní příklady dopravních cest, zařízení a prostředků z různých druhů
dopravy.
15) Které země v Evropě mají nejhustší železniční síť?
16) Které země v Evropě mají nejmenší počet obyvatel na 1 motorové vozidlo?
17) Přes které země do ČR proudí ropa a zemní plyn?
18) Jaký druh dopravy převažuje na přepravu zboží a osob na krátké a střední
vzdálenosti?
19) Jaký je trend vývoje železniční dopravy ve vyspělých zemích?
20) Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy?
21) Popiš říční trasy zkracující dopravní cesty mezi
Baltským a Černým mořem
Černým a Severním mořem
Atlantským oc. a Středozemním mořem
Středozemním mořem a Severním mořem
Přes které země směřují?
22)
a železniční dopravní spojení techto destinací:
Praha – Split
Brno – Innsbruck
Ostrava – Kyjev
České Budějovice – Madrid
23) Ve ktwrých zemích má cestovní ruch značný význam pro národní hospodářství
24) Vyjmenuj nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu v jednotlivých kontinentech. Co v
nich nejvíce přitahuje návštěvníky?
25) Které země světa mají významný potenciál CR, ale politická nestabilita či terorizmus
je neumožňují plně využít?
Nevýrobní sféra
označovaná souhrně jako terciérní
sektor hospodářství zahrnuje
nevýrobní činnosti spojené s
dopravou osob, obchodem, veřejnou
správou, školstvím, zdravotnictvím,
finančnictvím, médiemi...
III. je nejprogresivnějším sektorem
ekonomiky
(dnes zaměstnává přes 40% EAO, brzy
bude největší „zaměstnavatel na
světě“)
1) základní služby (př.zdravotnictví,
školství, státní správa, obchod...)
2) doplňkové (reklama, pohostinství,
kultura....)
Kvartérní sektor hospodářství
nejnáročnější odvětví hospodářství
(věda, výzkum, informační
technologie a přenos informací)
vysoké nároky na kvalifikaci a finanční
vstupy (zajišťují však obrovskou
přidanou hodnotu)
Zahraniční obchod s hi-tech zbožím v ČR (v mld.)
Dovoz chemie do ČR podle států, 2007 (mil. Kč)
Dovoz výpočetní techniky do ČR podle států,
2007 (mil. Kč)
Dovoz farmacie do ČR podle států, 2007 (mil.
Kč)
Dovoz elektroniky a telekomunikací do ČR
podle států, 2007 (mil. Kč)
Zastoupení
high-tech
zboží na
vývozu (%)