Transcript Úvod a zásady záchranáře()

Úvod a obecné zásady
Záchranář a zásady pomoci
Obecné zásady poskytování
první pomoci
• První pomoc: soubor jednoduchých a účelných
•
•
•
•
opatření, která při náhlém ohrožení nebo
postižení zdraví či života účinně omezují rozsah a
důsledky ohrožení či postižení
Dělení PP:
technická PP
laická zdravotnická PP
odborná zdravotnická PP
Základní vyšetření a
monitorování pacienta
• Orientační posouzení stavu pacienta:
• Pohled:
• - celkový stav pacienta /stav vědomí,
krvácení, zaklínění/
• - stav dýchání
• - stav a barva kůže a sliznic
• - různé předměty kolem pacienta
• Pohmat:
• - dýchání nemocného
• - hmatnost pulzu /krkavice, tříslo, zápěstí
• - stav břicha /povrchní a hluboká palpace/
• - deformity a bolestivost kostry
• Poklep: nad dutými orgány – vyš. plic a
břicha
• Poslech:
• - dýchací fenomény: kokrhání, sípání při
vdechu, výdechu, bublání
• - poslechový nález pomocí fonendoskopu
• - poslech ozev plodu pomocí stetoskopu
• Čich: charakteristické zápachy
Při prvním základním vyšetřením pacienta je
nejdůležitější zjistit a posoudit projevy selhávání či
ohrožení základních životních funkcí:
• - zhodnotit nápadné změny při fyzikálním
•
•
•
•
vyšetření
- posoudit časový faktor působení vyvolávající
příčiny /délka zástavy oběhu, délka bezvědomí či
křečí, doba od úrazu/
- posoudit neodkladnost jednotlivých opatření
- aktivně pátrat po dostupné anamnéze
- zajistit polohu a způsob transportu
Při opakovaném základním
vyšetření pacienta je nutné:
• - zhodnotit stav pacienta a dynamiku
vývoje
• - podrobnější vyšetření od hlavy k patě
• - doplnit terapeutické postupy
• - upřesnit pracovní diagnózu
• Opakované základní vyšetření se většinou
provádí až na urgentním příjmu v
nemocnici.
Komunikace s pacientem a
rodinou
• - je velmi důležitá
• - u pacienta při vědomí pátráme cílenými dotazy
•
•
•
•
nejdříve po současných akutních potížích se
zaměřením na životní funkce
- rozrušené pacienty nutno uklidnit
- stručné sdělení a pokyny
- vhodný slovník
- dobře vedená a cílená anamnéza může být
polovinou diagnózy
Pacient v bezvědomí:
• - nutno získat důležité informace z okolí
• - zdržet se hodnocení a prognóz
zdravotního stavu pacienta
• - opět vhodný slovník
• - ohleduplné jednání s rodinou
• - vhodné rozdělit různé úkoly pro rodinu –
zklidnění napjaté atmosféry
Vyprošťování, polohování a
odsun postiženého
• Vyprošťování:
• - obecná zásada – vyprostit a uvolnit vždy
•
•
•
nejdříve horní část těla /hlava, hrudník/
- při vyprošťování vždy působíme pouze v ose
páteře
- nevyprošťujeme za každou cenu, raději
zajistíme základní životní funkce a počkáme na
technickou pomoc
- při poranění krční páteře je třeba před
vyproštěním fixovat krk
• Rautekův hmat: u sedícího a ležícího
• Sejmutí ochranné přilby:
• - vždy sejmout ochrannou přilbu /nutná
kontrola základních životních funkcí/
• - spolupráce 2 záchranářů /jeden fixuje
dolní čelist a záhlaví a druhý sundává
přilbu tahem za dolní okraj, nesmí dojít k
rotaci, předklonu či záklonu krční páteře/
Přemisťování a nakládání
postiženého
• 1 záchranářem bez pomůcek:
• - doprovod chodícího postiženého
• - přenesení dítěte, postiženého s nižší
hmotností
• - Rautekův manévr
2 záchranáři bez pomůcek:
• - doprovod chodícího
• - přenesení na dvou rukou /“židlička“/
• - přenesení na popruhu
• - přenesení za sebou
Hlavní zásady naložení a
přenášení postiženého na
nosítkách
• - nutno postiženému složit ruce na hrudník
- nosítka položit těsně vedle postiženého
• - při nakládání nebrat postiženého za nohy
a za ruce
• - pacienta neseme na nosítka vždy
nohama dopředu, s výjimkou stoupání do
svahu nebo do schodů
Odsun a polohování
• Základní pravidla odsunu:
• - před odsunem zajistit stav zraněného a provést
•
•
•
orientační vyšetření
- před odsunem zvážit místo definitivního
ošetření /traumacentra, koronární stanice/
- během odsunu neustále sledovat celkový stav
nemocného a případně pokračovat či doplňovat
odbornou první pomoc
- techniku jízdy přizpůsobit zdravotnímu stavu
pacienta
Polohování postiženého
• Stabilizovaná poloha na boku:
• - vyhrazena pro osoby v bezvědomí s
dostatečným spontánním dýchání
• CAVE: do stabilizované polohy
neukládáme postižené se zlomeninami
dlouhých kostí
Fowlerova poloha
• - poloha v polosedě s pokrčenými dolními
končetinami v kolenou /poranění hrudníku,
infarkt myokardu/
• - pacient musí být při vědomí!
Autotransuzní poloha
• - poloha vleže na zádech s podloženými
nebo zvednutými dolními končetinami
• - Trendelenburgova poloha – celé tělo
uloženo na vodorovné podložce, skloněné
v celé podélné ose pod úhlem 45 stupňů
hlavou dolů
• - u pacientů v bezvědomí musí být
zajištěny dýchací cesty proti aspiraci!