Transcript Atmosféra - geoglouny

ATMOSFÉRA
(PaLZ 20-23, AS 18-19, ADS 18-19)
Obr.1 – průběh teplot a srážek
během roku (měsíční průměry z let 1961-1990)
(V JAKÉM JAZYCE JSOU NÁZVY MĚSÍCŮ?)
- v bulharštině
ATMOSFÉRA a VZDUCH
• ATMOSFÉRA - plynný obal Země
• VZDUCH – směs plynů
• SLOŽENÍ VZDUCHU (v nižších vrstvách - objem v %) :
 dusík 78 (78,08)
 kyslík 21 (20,95)
 vzácné plyny 1
(argon 0,93, neon 0,0018, helium 0,0005, krypton
0,0001, xenon 0,000009)
 metan 0,0002 , vodík 0,000055
PROMĚNLIVÉ MNOŽSTVÍ : ozon (O3), oxid uhličitý (CO2) –
0,035%, vodní páry – 0,1-4%, atmosférické aerosoly
(přirozené a antropogenní)
Obr. 2 – složení vzduchu
VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ATMOSFÉRY
• TROPOSFÉRA (průměrně do 11 km) –
póly 8-9 km, rovník 17-18 km
• STRATOSFÉRA (do 50-55 km),
20-25 km – ozonosféra
• MEZOSFÉRA (do 80-85 km)
• TERMOSFÉRA (do 800 km) – (též ionosféra) šíření radiových vln (do 550 km)
• EXOSFÉRA (horní hranice 20 000 – 70 000 km) –
přechází v meziplanetární prostor
•
Z hlediska geografie je nejvýznamnější troposféra a dolní část stratosféry – po ozonosféru.
Zde se odehrává vše, co zahrnujeme pod pojmy
POČASÍ a PODNEBÍ.
Obr.3 – vrstvy atmosféry
POČASÍ
METEOROLOGIE – věda, která se zabývá atmosférou.
Studuje také děje v ní probíhající (např. počasí).
POČASÍ je okamžitý stav atmosféry
v určitém místě, vyjádřený souborem
hodnot meteorologických prvků.
Meteorologické prvky se měří meteorologickými
přístroji na meteorologických stanicích.
Přehled meteorologických stanic v ČR, předpovědi počasí a mnohé další -
Český hydrometeorologický ústav
ZÁKLADNÍ METEOROLOGICKÉ PRVKY
– Sluneční záření – intenzita (pyranometry), délka svitu (slunoměry)
– Teplota – teploměry 2m nad povrchem – na mapách izotermy
– Tlak vzduchu – tlakoměry (průměrná hodnota na hladině moře při
15°C je 1013,25 hPa = 760 torr) – na mapách izobary, tlakové výše
(anticyklóny), tlakové níže (cyklóny)
– Proudění vzduchu – směr větru (větrná růžice, větrný rukáv) odkud vane, rychlost větru (anemometry), odhad síly větru –
BEAUFORTOVA stupnice (12 stupňů, 1 vánek – 12 orkán)
– Atmosférické srážky – srážkoměry, intenzita (ombrografy). Úhrn
udává výška vodního sloupce v mm .
(1mm = 1l na 1m² bez výparu, vsaku, odtoku) – na mapách izohyety
- Vlhkost vzduchu – vlhkoměry, psychrometry
- Oblačnost – stupeň pokrytí oblohy oblaky (klimatologie 0/10 – 10/10, synoptická meteorologie 0/8-8/8)
Od 2. poloviny 20.století se k předpovědi počasí využívají meteorologické družice.
OBLAK
• Klasifikace podle tvaru –
Mezinárodní atlas oblaků (WMO):
• Cirrus (řasa)
• Cirrocumulus (řasová kupa)
• Cirrostratus (řasová sloha)
• Altocumulus (vysoká kupa)
• Altostratus (vysoká sloha)
• Stratocumulus (slohová kupa)
• Cumulus (kupa)
• Stratus (sloha)
• Nimbostratus (dešťová sloha)
• Cumulonimbus (bouřkový mrak)
Obr.4 – základní typy oblaků
Zařaďte jednotlivé typy oblaků do kategorie podle výšky:
Vysoké (5-13 km), střední (2-7 km), nízké (0-2 km)
Který oblak se nachází v několika výškových hladinách?
PODNEBÍ
KLIMATOLOGIE – věda, která studuje podnebí.
PODNEBÍ je dlouhodobý režim počasí
v určité oblasti, který se utváří
působením klimatogeografických
činitelů.
KLIMATOGEOGRAFIČTÍ ČINITELÉ
MAKROKLIMA určují :
– Zeměpisná šířka – množství sluneční energie (klesá od
rovníku k pólům)
– Obecný oběh atmosféry - vzduch proudí z tlakových výší
do tlakových níží
– Vzdálenost od oceánů a moří – stupeň oceanity či
kontinentality, oceánické podnebí (v porovnání
s kontinentálním) se vyznačuje malými denními i ročními
rozdíly teploty vzduchu, vysokou vlhkostí, velkou oblačností
a značnými ročními úhrny srážek
– Oceánské proudy – teplé a studené
–
–
–
Vyhledejte v atlase (AS 16-17, ADS 15) teplé a studené proudy.
Jaký klimatický význam má Golfský proud pro východ USA a pro Evropu? V jakém zálivu vzniká?
Jak se nazývá severní větev Golfského proudu, která ovlivňuje podnebí v severní Evropě?
KLIMATOGEOGRAFIČTÍ ČINITELÉ
MIKROKLIMA (místní klima) ovlivňují :
– Vlastnosti zemského povrchu – vliv nadmořské výšky
(úbytek 0,6°C na 100 m výšky), dále orientace svahů, stav
vegetace, hydrologické poměry atd.
– Činnost člověka – v poslední době napomáhá ke zvyšování
teploty (globální oteplování planety)
PODNEBNÉ PÁSY
• oblasti zemského povrchu se stejným charakterem makroklimatu
• uspořádání je přibližně zonální
• klasifikace podle Alisova – 4 hlavní podnebné pásy :
rovníkový (ekvatoriální), tropický, mírný, studený (
též arktický, antarktický či polární) a 3 přechodné
podnebné pásy : subekvatoriální, subtropický a
subarktický (subantarktický či subpolární)
• zpravidla se v našich atlasech používá zjednodušení
na 4 pásy : tropický, subtropický, mírný, studený
• klasifikace podle Köppena – stanovil 5 hlavních klimatických
pásem s 11 základními klimatickými typy
VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY
•
podmíněna nerovnoměrným zahříváním povrchu Země
•
vliv Coriolisovy síly – na severní polokouli
stáčení vzduchových hmot napravo od směru
pohybu , na jižní polokouli nalevo
rovníková oblast – pás tišin (značná oblačnost a
déšť) , stálá tlaková níže
oblasti obratníků – vanou sem od rovníků
antipasáty (ve výšce 8 –12 km), stálá oblast
tlakové výše ( jasné,suché počasí – pouště),
k rovníku vanou pasáty (stálé vzduchové hmoty
– SV a JV) – Hadleyova buňka
mírný pás – převládající západní větry (srážky po
celý rok)
polární kruhy – stálý východní vítr, stálá tlaková
níže
póly – stálá tlaková výše
Hadleyova buňka je cyklus proudění mezi
rovníkem a 30°zeměpisné šířky (pasáty,
antipasáty). Cyklické proudění mezi 30° a 60° se
nazývá Ferrelova buňka, mezi 60° a pólem se
pak nazývá Polární buňka.
•
•
•
•
•
•
Obr.5 – všeobecná cirkulace atmosféry
MÍSTNÍ NÁZVY VĚTRŮ
•
pobřežní, horské, údolní,…
• föhn (fén) – teplý suchý vítr z jihu (Alpy).
• bríza – pravidelný pobřežní vánek vznikající díky rozdílu změny teploty vzduchu
ve dne a v noci. Mořská bríza, zemská bríza.
• bóra – studený S-SV, kontinentální vítr, který vzniká nad pevninou u moří, která
jsou blízko pohoří (Jadran-Chorvatsko, Řecko, Rusko, Turecko).
• maestral (mistrál) – padavý studený vítr (J Francie), vane z pevniny do
moře při pobřeží
• blizard – silný suchý studený vítr, přináší srážky zpravidla sněhové
• tornádo – silně rotující vítr s téměř vertikální osou tvaru nálevky či chobotu,
síla je dána Fujitovou stupnicí (F0-F6), výskyt hlavně v USA (středozápad a jih)
MONZUNY
– sezónní vzdušné proudy, které během roku
mění směr (hlavně JV Asie)
letní monzun – z oceánu na pevninu,
max. srážky (nejvyšší úhrn Čérápuňdží)
zimní monzun – z pevniny na oceán,
chladný, suchý
TROPICKÁ CYKLÓNA
• Ničivé větry v podobě víru s
typickým okem
• Regionální názvy:
• hurikán (Atlantik – USA, Kanada,
Karibik)
• tajfun (JV Asie)
• willy-willy (Austrálie, Nový
Zéland)
• cyklón (Indický oceán, Bengálský
záliv)
• NÁZVY TROPICKÝCH CYKLÓN
Obr.6 – hurikán Floyd (14.9.1999)
TEPLOTNÍ REKORDY KONTINENTŮ
DOPLŇTE -
samostatná práce s atlasem (AS 18-19, ADS 18-19*)
max
AFRIKA
SEVERNÍ AMERIKA
JIŽNÍ AMERIKA
ASIE
AUSTRÁLIE A OCEÁNIE
EVROPA
ANTARKTIDA
místo (stát)
min
místo (stát)
TEPLOTNÍ REKORDY KONTINENTŮ
samostatná práce s atlasem (AS 18-19, ADS 18-19*) - ŘEŠENÍ
max
místo (stát)
min
místo (stát)
AFRIKA
58°C
58°C
Al ´Aziziya (Libye)
Al-Aziziyah (Libye)
-15°C
-24°C
Talirhemt (Maroko)
Ifrane (Maroko)
SEVERNÍ AMERIKA
57°C
57°C
Death Valley (USA)
Death Valley (USA)
-78°C
-70°C
Fort Good Hope (Kanada)
North Ice Station (Grónsko)
JIŽNÍ AMERIKA
49°C
49°C
Rivadavia (Argentina)
Rivadavia (Argentina)
-33°C
-33°C
Sarmiento (Argentina)
Sarmiento (Argentina)
ASIE
53°C
54°C
Džakóbábad (Pákistán)
Tirat Zevi (Izrael)
-78°C
-71°C
Ojmjakon (Rusko)
Ojmjakon (Rusko)
AUSTRÁLIE A OCEÁNIE
51°C
53°C
Bourke (Austrálie)
Cloncurry (Austrálie)
-28°C
-22°C
Mitchell (Austrálie)
průsmyk Charlotte (Austrálie)
EVROPA
47°C
50°C
Sevilla (Španělsko)
Sevilla (Španělsko)
-55°C
-55°C
Pustozersk (Rusko)
Usť-Ščugor (Rusko)
ANTARKTIDA
14°C
14°C
Esperanta (Argentina*)
Esperanta (Argentina*)
-89°C
-89°C
Vostok (Rusko*)
Vostok (Rusko*)
Pozn. V prvním řádku je hodnota a místo z modrého Atlasu světa, ve druhém řádku hodnoty z atlasu Dnešní svět.
Na internetu najdeme často další odlišné hodnoty (některá měření jsou zpochybňována, nejsou oficiální atd.)
Podívejte se na hodnoty NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) – National Climatic Data Center
U jednoho názvu vidíme různé přepisy : Al´Aziziya/Al-Aziziyah. Vysvětlete.
SRÁŽKOVÉ REKORDY KONTINENTŮ
DOPLŇTE -
samostatná práce s atlasem (AS 83,101,114,132, ADS 16-17*)
max
AFRIKA
SEVERNÍ AMERIKA
JIŽNÍ AMERIKA
ASIE
AUSTRÁLIE A OCEÁNIE
EVROPA
ANTARKTIDA
místo (stát)
min
místo (stát)
SRÁŽKOVÉ REKORDY KONTINENTŮ
samostatná práce s atlasem (AS 83,101,114,132, ADS 16-17*) - ŘEŠENÍ
max
(mm)
místo (stát)
min
(mm)
místo (stát)
AFRIKA
10470
10470
Debunja (Kamerun)
Debunja (Kamerun)
0,5
0,5
Al-Dakhla (Egypt)
Dáklilah (Egypt)
SEVERNÍ AMERIKA
3830
6657
Ketchikan (USA)
Henderson Lake (Kanada)
69
30
Eureka (Kanada)
Los Bataques (Mexiko)
JIŽNÍ AMERIKA
7155
8900
Buenaventura ( Kolumbie)
Quibdó (Kolumbie)
1
0,8
Arica (Chile)
Arica (Chile)
ASIE
11013
11013
Čérápuňdží (Indie)
Cherrapunji (Indie)
15
46
Ostrov Masíra (Omán)
Aden (Jemen)
AUSTRÁLIE A
OCEÁNIE
3535
11981
Innisfail (Austrálie)
Mt.Waialeala (USA-Hawaii)
126
13
William Creek (Austrálie)
William Creek (Austrálie)
EVROPA
xxxx
4624
nelze zjistit
Crkvica (Černá Hora)
xxxx
163
nelze zjistit
Astrahan´ (Rusko)
ANTARKTIDA
xxxx
xxxx
nelze zjistit
nelze zjistit
xxxx
xxxx
nelze zjistit
nelze zjistit
Pozn. V prvním řádku je hodnota a místo z modrého Atlasu světa, ve druhém řádku hodnoty z atlasu Dnešní svět.
Na internetu najdeme často další odlišné hodnoty (některá měření jsou zpochybňována, nejsou oficiální atd.)
Podívejte se na hodnoty NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) – National Climatic Data Center
U některých názvů vidíme různé přepisy : Al-Dakhla/Dáklilah, Čérapuňdží/Cherrapunji. Vysvětlete.
ZDROJE INFORMACÍ 1:
Obr.1- [cit. 2013-02-17]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Earth_Climate.gif>. Licence:
Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Stanqo (původní zdroj : PZmaps)
Obr.2- [cit. 2013-02-17]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Atmosphere_gas_proportions.svg>.
Licence: Public domain, Autor: Mysid
Obr.3- [cit. 2013-02-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg>
.Licence: Public domain, Autor: Koroner (původní zdroj – NOAA)
Obr.4- [cit. 2013-02-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cloud_types_en.svg> .Licence:
Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Valentin de Bruyn / Coton
Obr.5- [cit. 2013-02-17]. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AtmosphCirc.png?uselang=cs>.
Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: DWindrim
Obr.6- [cit. 2013-02-17]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hurricane_Floyd_1999-0914.jpg>. Public domain, Autor: Tom (původní zdroj – NOAA)
ZDROJE INFORMACÍ 2:
Atmosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z WWW:
Atmosféra Země. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B>
Vzduch.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch>
Počasí. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8Das%C3%AD>
Meteorologické prvky.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Meteorologie#Meteorologick.C3.A9_prvky>
Beaufortova stupnice.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Beaufortova_stupnice>
Oblak.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Oblak>
Podnebí.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Podneb%C3%AD>
Klasifikace podnebí. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Klasifikace_podneb%C3%AD >
Cirkulace atmosféry. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry >
Místní názvy větrů. < http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstn%C3%AD_n%C3%A1zvy_v%C4%9Btr%C5%AF >
Tropická cyklóna. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na >
Rekordní teploty. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_weather_records >
•
•
•
•
Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1.
vydání, ISBN 80-86034-45-3
Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 8086034-44-5
Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7
Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3
Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9
•
Počasí a podnebí na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.5, ročník 2008/2009. ISSN 1801-4119
•
•
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.