Transcript Oblačnost - Letohradské soukromé gymnázium ops

Výuková centra
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057
© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Meteorologie
• Složení atmosféry
• Základní meteorologické prvky:
– Teplota vzduchu
– Rychlost a směr větru
– Atmosférický tlak
• Tlaková výš a tlaková níž
• Synoptická mapa
– Srážky
– Oblačnost
– Vlhkost vzduchu
• Atmosférické fronty
Složení atmosféry
• okrajová vrstva atmosféry
• teplota stoupá až na 1 400 °C
• vyskytuje se v ní polární záře
teplota klesá až na - 100°C
• obsahuje ozónovou vrstvu, která zachycuje
většinu UV záření, dopadajícího na Zemi
tyto dvě části jsou důležité
pro předpověď počasí
• je neustále promíchávána
• zahrnuje 80 % hmotnosti atmosféry
Základní meteorologické prvky:
• slouží nám k popsání
okamžitého stavu atmosféry
• jejich hodnoty měří a
poskytují jednotlivé
meteorologické stanice
•
•
•
•
•
•
teplota vzduchu
rychlost a směr větru
atmosférický tlak
srážky
oblačnost
Vlhkost vzduchu
• meteorologická stanice Žamberk, Dlouhoňovice, provozovatel Martin Balík
Teplota vzduchu
• udává se v °C
• měří se teploměry
• Slunce zahřívá povrch
Země nerovnoměrně a
pak
teplotní
rozdíly
v atmosféře spouštějí
většinu procesů, které
v ní probíhají, především
proudění vzduchu
Vítr
•
•
•
vítr je proudění vzduchu, vyvolané
rozdíly tlaku vzduchu nad zemí
vzduch proudí z oblasti vyššího
tlaku vzduchu do místa s nižším
tlakem
vítr je vektor, měří se u něj směr
a rychlost (někdy se uvádí i její
slovní
pojmenování)
•
•
rychlost větru se měří anemometry
některé druhy větrů:
–
–
–
•
mořská bříza
vichřice
tornádo, orkán, hurikán
“nárazy větru“- výrazné
krátkodobé zvýšení rychlosti
Mořská bríza
•
•
teplá pevnina
chladné moře
Mořská bríza ve dne
•
chladná pevnina
teplé moře
Mořská bríza v noci
slabý vítr, který vzniká v
pobřežních
oblastech
díky
rozdílným změnám teplot mezi
dnem a nocí nad velkou vodní
plochou a nad pevninou
přes den má pevnina větší
teplotu a tak lehčí ohřátý
vzduch nad ní stoupá vzhůru,
čímž na jeho místo proudí
chladnější vzduch od moře.
Na pevninu proto vane vítr
od moře, kde se opět ohřívá
a stoupá
v
noci
si
vodní
plocha
zachovává své teplo déle než
pevnina. Vzduch nad pevninou
je chladnější a tlačí se pod
vzduch nad vodní plochou,
kde je teplejší vzduch a
proto stoupá vzhůru. Tam se
stáčí k pevnině a postupně
se opět ochlazuje a klesá
• brízu hojně využívali příbřežní rybáři, brzy ráno vypluli na
moře s větrem v zádech a odpoledne se stejně vraceli k pobřeží
• na moři působí bríza do vzdálenosti 10 - 30 km
Tornádo, orkán, hurikán
podle pohybu vzduchu se dá určit, je-li uvnitř
tornáda podtlak nebo přetlak
průběh hurikánu Katrina zachycen ze satelitu
Atmosférický tlak
• je vyvolán tíhou vzduchového sloupce
sahajícího od hladiny, ve které tlak zjišťujeme,
až po horní hranici atmosféry
• tlak vzduchu s rostoucí výškou klesá, největší
je u zemského povrchu
• průměrná hodnota atm. tlaku na hladinu moře
při teplotě 15°C je p 0 = 1013,26hPa
.
• k měření atm.tlaku slouží rtuťové tlakoměry
a barometry, tlak udáváme v pascalech (Pa) nebo
v jeho násobcích - hektopascalech (hPa)
Izobary
• jsou čáry na mapě spojující místa
místo s vyšším tlakem
než v okolí - tlaková výš
se stejným tlakem
• čím hustěji jsou u sebe, tím
silnější se dá očekávat vítr
místo s nižším tlakem
než v okolí - tlaková níž
Tlaková výš a tlaková níž
• vyšší tlak než v okolí
• nižší tlak než v okolí
• anticyklóna
• cyklóna
• přinášejí jasné počasí, málo
• přinášejí větrno, velkou
oblačnost a srážky
srážek, mírný vítr nebo bezvětří
Synoptická mapa
do synoptických map se zaznamenávají frontální systémy,
tlakové níže a výše, izobary a jiné meteorologické prvky
Srážky
• jsou vodní kapky, nebo ledové
částice vzniklé následkem
kondenzace nebo desublimace
vodní páry v ovzduší
• jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém
skupenství, vypadávající z oblaků, mlhy nebo usazující se na zemském
povrchu a na předmětech v atmosféře
Srážky dělíme na:
– padavé :
– usazené:
déšť, sníh,
rosa, jinovatka,
kroupy
jíní
Srážky – měření srážek
• základním přístrojem je srážkoměr, který má záchytnou
plochu 500 cm2
• platí, že 1 mm srážek = 1 l vody na 1 m2
• pro registraci úhrnu a časového průběhu srážek během
letního období slouží registrační přístroje zvané
ombrografy
ombrograf
Oblačnost
• pro vznik oblaku je zapotřebí, aby v atmosféře bylo potřebné
množství vodní páry a teplota vzduchu byla pod rosným bodem, vodní
pára pak začne kondenzovat na vodu a vzniká oblačnost - vodní
kapičky nebo ledové krystalky
• ke kondenzaci dochází nejsnadněji na kondenzačních
jádrech (částicích ~ 0,001 mm, obsažených ve vzduchu,
jako např. prach, ionty anebo příměsi)
• vzduch se ochlazuje z několika důvodů:
• výstupem do výšky podél frontální
plochy
• samovolným stoupáním, kdy přehřátý
vzduch letí vzhůru, ochlazuje se a tvoří se
kupovitá oblačnost
• vynuceným výstupním pohybem,
např. přes horskou překážku
Oblačnost
Podle výšky, ve které
oblačnost vzniká, jí
dělíme na :
mraky - výše než 6km nad zemí
– obsahují jen ledové krystalky
• vysoké
• střední
mraky 2 až 6 km nad
zemí – obsahují
vodní kapičky a
ledové krystalky
• nízké
mraky - 0 až 2km nad zemí – obsahují jen vodní kapičky
Oblačnost
Je velice nepravděpodobné, že by se všechny druhy oblaků vyskytli v jedné oblasti
všechny najednou.
Vlhkost vzduchu
•
•
•
•
popisuje množství vodní páry ve vzduchu
do vzduchu se dostávají vypařováním z vodní hladiny a
z půdy
množství vodní páry ve vzduchu pak dále podmiňuje
vznik oblaků a srážek
k měření vlhkosti se používá vlasový vlhkoměr a
psychrometr (suchý a vlhký teploměr)
• mírou nasycení vzduchu vodní parou je
relativní vlhkost - je to poměr mezi skutečným obsahem
vodních par a maximálním možným obsahem par při dané
teplotě
• relativní vlhkost se udává v % - 100% relativní vlhkost je
např. při mlhách, pro člověka je optimální
vlhkost okolo 60%, průměrná vlhkost je u nás
nejvyšší v prosinci (93%) a nejnižší mezi
dubnem až srpnem (76%)
•
rosný bod - je teplota, při níž se pára obsažená ve vzduchu
stane nasycenou
Atmosférické fronty
• atmosférická fronta je přechodné pásmo
mezi dvěma vzduchovými hmotami v atmosféře
• atmosférické fronty se dělí na :
– studené fronty
– teplé fronty
– okluzní fronty
Studená fronta
•
•
•
je atmosférické rozhraní, kdy
na místo teplého vzduchu
přichází studený vzduch
protože studený vzduch je těžší,
udržuje se při povrchu a
zakliňuje se pod teplý vzduch,
který je nucen stoupat vzhůru
po ní nastává ochlazení
• v zimě přináší silné sněžení, pásmo
srážek bývá široké 200 - 300 km
létě přináší intenzivní bouřky,
vydatné přeháňky a silný nárazovitý
vítr, pásmo srážek bývá jen několik 10
kilometrů široké
a srážky padají
krátce
•v
Teplá fronta
• je atmosférické rozhraní, které se
pohybuje směrem do studenějšího
vzduchu a za ní postupuje vzduch
teplejší
• protože studený vzduch je těžší,
udržuje se při zemském povrchu,
zatímco přicházející teplý vzduch
vyklouzává do vyšších vrstev
atmosféry
• je na ní vázána mohutná oblačnost
s dlouhotrvajícími srážkami až v
400 km pásmu
• postupuje pomalu (30 km/h
• při jejím přechodu může foukat
silný vítr, díky kterému se otepluje
Okluzní fronta
• studené fronty se většinou
pohybují rychleji než fronty
teplé a pokud je v tlakové
níži dostihnou a spojí se,
vzniká fronta okluzní
• v ideálním případě bychom
tedy měli zaznamenat
počasí obou druhů front nejdříve trvalé srážky teplé
fronty, pak přeháňky
• ve skutečnosti bývá
dlouhodobě špatné počasí
Výuková centra
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057
© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.