Slide 1

PŘÍRODNÍ
OBLASTI
EVROPY
Mgr. Iva Lulayová


Slide 2

SKANDINÁVIE
Jádrem oblasti – Baltský štít
Povrch:
 Roviny
 Skandinávské pohoří
Pobřeží
 Fjordy – údolí ledovcového původu zatopená mořem, velmi
hluboká, zasahují hluboko do vnitrozemí, tvar údoli U, *
prohloubením říčních údolí tlakem postupujících ledovců
Podnebí
 Drsné
 Deštivé
 Zimy chladné a dlouhé



Slide 3

SKANDINÁVIE
Řeky
 Krátké
 Prudké
 Dostatek vody
 Využití pro zdroj elektrické energie
Vegetace
 Střední a východní část – rozsáhlé jehličnaté lesy =>
dřevozpracující a papírenský průmysl
 Chov sobů – domestifikovaným = zdomácnělým – zvířetem
z čeledi jelenovitých , poskytuje mléko, maso a kůži, ve
zpřežení


Slide 4

SKANDINÁVIE
Island
 Sopečné horniny
 20 činných sopek
 Část území ledovce = 10%
 Termální prameny –
 vytápění

skleníků
 výroba elektrické energie
 z vodovodních kohoutků – termální voda


Slide 5

SKANDINÁVIE
Kde v Evropě trvá polární den právě 24 hodin?
 Datum: 21.6. letní slunovrat – na severním
polárním kruhu 66,5° - sklon zemské osy
 Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko


Slide 6

SKANDINÁVIE – NORSKO FJORDY


Slide 7

SKANDINÁVIE – NORSKO FJORDY


Slide 8

SKANDINÁVIE – FINSKÁ JEZERA


Slide 9

SKANDINÁVIE – FINSKÁ
JEZERA – POLÁRNÍ ZÁŘE


Slide 10

BRITSKÉ OSTROVY
Povrch
 Pahorkatiny a vrchoviny
 JV - nížiny

Je pobřeží podobné Skandinávskému a v čem?
 Pobřeží Skotska a Walesu stejně jako Skandinávské
oblasti je prostoupeno fjordy
Nejvyšší hora Britských ostrovů
 Ben Nevis 1 343 m n.m.


Slide 11

BRITSKÉ OSTROVY
Jezera
 Ledovcového původu
 Hluboká
 Četné mlhy – tajemné
Počasí
 Deštivé
 Chladné
 Větrné


Slide 12

BRITSKÉ OSTROVY
Proč byly vykáceny lesy na Britských ostrovech?
K čemu je člověk potřeboval takové množství dřeva?
 Stavba lodí


Slide 13

BRITSKÉ OSTROVY


Slide 14

BRITSKÉ OSTROVY


Slide 15

ATLANTSKÁ FRANCIE
Která část Francie, k této oblasti nepatří?
 Alpy – samostatná přírodní oblast
 Pyreneje s Korsikou – středomoří


Slide 16

ATLANTSKÁ FRANCIE
Povrch
 Nížiny
 Vysočiny
 Pánve
 Pahorkatiny

Podnebí
 Převládá mírné oceánské klima


Slide 17

ATLANTSKÁ FRANCIE
Vodstvo
 Západoevropské řeky – vodnaté toky
s nevyrovnaným spádem







Lesy vykáceny převládá zemědělská krajina
Pěstování slunečnic – slunečnicový olej
Pěstování vína
(sýry, mléko, maso)
Surovinové zdroje – staré – severní Francie


Slide 18

ATLANTSKÁ FRANCIE


Slide 19

ATLANTSKÁ FRANCIE BORDEAUX


Slide 20

ATLANTSKÁ FRANCIE BIARRITZ


Slide 21

HERCYNSKÁ STŘ. EVROPA
Povrch
 Název podle vrásnění na konci prvohor
 Vysočina (J)
 Nížina (S)
 V severní části ledovcová činnost
Lesy
 třetina území
 Listnaté a smíšené, nahrazeny smrkovými a
borovicovými – MONOKULTURAMI
 Patří sem ČR


Slide 22

HERCYNSKÁ STŘ. EVROPA
Jaké nebezpečí spočívá vysazování smrkových monokultur?
 Napadení škůdcem, vytvoření odlišného ekosystému, odolnost vůči
větru, odolnost vůči znečištění
Podnebí
 Přechodné
 Dostatek srážek
Vodstvo
 Středoevropský typ řek
 Vodnaté toky s nevyrovnaným spádem



Převládá zemědělská krajina
Surovinové zdroje – staré – průmyslové oblasti Porúří, Slezsko


Slide 23

STŘEDNÍ EVROPA BERCHTESGARDEN


Slide 24

ALPSKO – KARPATSKÁ OBL.
Povrch
 Hory
 Velehory
 Vrcholové oblasti dotvořeny ledovcem
Podnebí
 Podnebné rozhraní mezi oceánským a kontinentálním
podnebím
 Hranice mezi mírným a středomořským podnebím
 Patří sem část ČR
 S rostoucí nadmořskou výškou klesá průměrná roční
teplota a zvyšují se srážky


Slide 25

ALPSKO – KARPATSKÁ OBL.
Vegetace
 S rostoucí nadmořskou výškou se mění rostlinný
pokryv (od středomořské v Itálii do pustiny
v nadmořské výšce 4000 m)
 Horské pastviny
Vodstvo
 Alpský typ – závlahy z ledovců
 Řeky prudké
 Využívány k tvorbě elektrické energie


Slide 26

ALPSKO – KARPATSKÁ OBL.
Fén
 V Alpách se vyskytují také padavé větry, takzvané
fény. Na severu Alp jsou to jižní fény. Přes Alpy se
přenášejí vzduchové vrstvy od Středozemního
moře. Jižní svahy jsou svlažovány dešti, získávají tak
kondenzační teplo a padají, na severní stranu hor.
Přitom může být na severu tepleji než na jihu. Při
severním proudění se vyskytuje i na jižních svazích
hor tzv. severní fén, tady zde již nevytváří
výraznější oteplení.


Slide 27

ALPY


Slide 28

BLED


Slide 29

STŘEDOMOŘÍ
Povrch
 Hornaté
 Horská pásma

Podnebí
 Mediteránní – deštivé zemi a horká léta
Vodstvo
 Srážkové poměry ovlivňuj í rozdělení průtoků v řekách
během roku – časté povodně


Slide 30

STŘEDOMOŘÍ
Sopka Etna
 Nejvyšší Evropská sopka
 Časté erupce
 Většinou z bočních kráterů
 Další 3 činné sopky v oblasti – Stromboli, Vesuv,
Vulcano
Vegetace
 Původní lesy se nezachovaly: převládají Macchie –
porosty tvoří nízké stromy a křoviny (myrta, pistácie)


Slide 31

STŘEDOMOŘÍ
Proč ve Středomoří nenalezneme původní lesy? (byly
zde v době římské)
 Upotřebeno na lodě, využití půdy pro zemědělství


Slide 32

STŘEDOMOŘÍ


Slide 33

MACCHIE


Slide 34

VÝCHODOEVROPSKÁ ROVINA
Velmi rozsáhlé
Povrch
 Nížiny
 Roviny


Podnebí
 Mírné kontinentální klima
 Na severu subpolární pás


Slide 35

VÝCHODOEVROPSKÁ ROVINA
Čím se vyznačuje kontinentální typ podnebí?
 Velké rozdíly mezi amplitudami teplot (krátká teplá
léta, dlouhé a mrazivé zimy -40°C)
Vodstvo
 Východoevropský typ – napájeny z tajícího sněhu


Slide 36

VÝCHODOEVROPSKÁ ROVINA
Vegetace
 Pět vegetačních pásem
 Tundra
 Tajga
 Listnaté

a smíšené lesy
 Pouště a polopouště

Zemědělství
 Obiloviny, brambory, cukrové řepy


Slide 37

VÝCHODOEVROPSKÁ ROVINA


Slide 38

URAL
Povrch
 Hornatá severní část
 Osu pohoří Ural
 Pahorkatiny
Podnebí
 Kontinentální – zima drsná a studená, léto chladné a krátké
Vodstvo
 Východoevropský typ
Vegetace
 Horská vegetace


Slide 39

URAL
Na jižním Uralu – objevena pětina všech minerálů naší planety – ilmenit,
slída, ametyst, topas, malachit
Který je nejměkčí a nejtvrdší?
Jaké mají využití
 Nejměkčí – slída
 Nejtvrdší – topas
Využití
 Malachit – šperky
 Ilmenit – výroba bílého pigmentu (titanová běloba)
 Slída – izolační materiál (žáruvzdorná okénka), optika
 Ametyst – drahý a ozdobný kámen, šperky
 Topas - šperky


Slide 40

URAL


Slide 41

ZDROJE
















Lipský, Z.: Typy evropských krajin, Geografické rozhledy, roč. 12, s 120 – 121
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alpy
http://jamesmuspratt.com/images/53.jpg
http://www.ourworldtravels.com/owt/norway/geiranger/geiranger-fjord-l.jpg
http://4.bp.blogspot.com/_7XpoQkJ7T4w/SPchTOuG2pI/AAAAAAAAAAM/4FNnDNTVuj8/s40
0/LakeSaimaaEasternFinland~R75~seasons4.jpg
http://s0.geograph.org.uk/photos/23/38/233815_6f215cbb.jpg
http://i459.photobucket.com/albums/qq317/pauljorg31/UK%20Maps/A1-RM-WALES_Landscape.gif
http://www.tunliweb.no/Bilder_SM/_album_bordeaux/b1.JPG
http://www.tunliweb.no/Bilder_SM/_album_bordeaux/e1.JPG
http://www.druckerchannel.de/cache_bilder/std/in_den_alpen_ldb075.jpg
http://www.zkahlina.ca/wp-content/uploads/2009/02/bled.jpg
http://media-cdn.tripadvisor.com/media/photo-s/01/14/96/61/beach.jpg
http://www.worldofmoldova.com/AImages/moldova-dniester.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/32/Ural_mountains_448118784_97386
d9aac_b.jpg