Transcript AFRIKA

l'Afrique
‫أفريقيا‬
Africa
• Název kontinentu pochází od starých Římanů,
kteří používali pro severní část kontinentu,
zhruba odpovídající dnešnímu TUNISKU, jméno
Africa terra („země Aferů“). Slovo Afer může být
arabského původu („afer“ = prach); může jít také
o pojmenování kmene Afridi, který žil v severní
Africe okolo Kartága; některé další teorie názvů
jsou víceméně sporné :
• může být řeckého původu („aphrike“ = bez
chladu)
• může jít o latinský původ („aprica“ = slunečná)
POLOHA,ROZLOHA: po obou stranách
rovníku (větší část na S polokouli) na Z i V
polokouli
od Evropy oddělena Gibraltarským průlivem
od Asie Suezskou šíjí a Suezským
průplavem
Je 2. největším světadílem (20% rozlohy
souše). Jméno odvozeno z názvu
berberského kmene Afrigi, žijícího na území
dnešního Tuniska.
• Nejkrajnější body:
• SS Bílý mys (arabs. Ra’s al Abyad)
37°21´ s.š
• JJ Střelkový mys (angl.Cape Agulhas)
34°52´ j.š.
• ZZ Zelený mys (franc. Capt –Vert)
17°38´ z.d.
• VV mys Hafun (somáls. Ras Hafun též
Xaafuun)
51°23´ v.d.
mys Hafun
(Somálsko) 10°26′38″
s. š., 51°24′40″ v. d..
Bílý mys (Tunisko)
ostrov Cani s
majákem.
Zelený mys 14°44′41″ s. š.,
17°31′13″ z. d.
Zelený
mys
17°31′
z. d.
Střelkový mys 34° 49′ j.š.
maják na
Střelkovém
mysu
mys Dobré naděje (angl. Cape of
Good Hope)
Prvním Evropanem, který obeplul mys
Dobré naděje, byl portugalský mořeplavec
Bartolomeo Dias v roce 1488. Ten tomuto
místu dal název „mys Bouří“ (Cabo das
Tormentas).
Později král Jan II. Portugalský
přejmenoval mys na „mys Dobré naděje“
(Cabo da Boa Esperança), protože
otevíral cestu na východ.
Holandský obchodník Jan van Riebeeck
založil 6. dubna 1652 nedaleko mysu
zásobovací tábor pro nizozemskou
Východoindickou společnost. Dnes na
tomto místě stojí Kapské Město.
Dne 19. ledna 1806 obsadila mys Velká
Británie. Okupace byla potvrzena angloholandskou smlouvou v roce 1814.
Území bylo pak spravováno jako Kapská
kolonie.
GEOLOGIE: tvořena rozsáhlým štítem prahorního
stáří, který je součástí africké litosférické desky,
tektonicky rozlámaný v pánve a klenby. K němu se
na J přimykají hercynské Kapské hory a na S
alpínské pohoří Atlas.
POVRCH: typické jsou rozsáhlé roviny a náhorní
plošiny. Pobřeží i povrch mají malou členitost.
Stř.nadm.výška je ale vysoká = 650m
Nejvyšší bod: Kilimanžáru (Uhuru) 5895 m
Nejnižší bod: Assalská proláklina -173 m
• KLIMA: Celá Afrika leží v teplé podnebné oblasti
(tropický vlhký a suchý pás, SS a JJ pobřeží subtropy).
Je nejteplejší kontinent. Ovlivněno výrazně
• 1)nadmořskou výškou (s narůstající výškou přibývá
srážek)
• 2) atmosférickou cirkulací (převládající směry větrů)
JZ (suché) a JV(vlhké) pasáty
• 3) mořskými proudy (studené – v přilehlých
pobřežích pouště, teplé - hojnost srážek)
• Místa teplotních extrémů: nejteplejší prům.T: Etiopie
(Dalol 34,4°C)
•
Max. T:Azízija (Libye) 58°C
•
Min. T:Atlas -15°C
•
Max.srážky: Debunja (Kamerun) 10 470 mm/rok
•
Min.srážek: Asuán (Egypt) 0,5 mm/rok
VODSTVO: Tvar říční sítě a odtokový režim
řek jsou značně nepravidelné. Téměř
1/3 souše zabírají bezodtoké oblasti.
Nejvodnatější řeky jsou napájeny vodou z
každodenních srážek rovníkových oblastí
(Kongo, Niger, Zambezi). Nejdelší řekou je
Nil (6671 km).
Většina afr.jezer je tektonického původu
(Tanganika, Malawi), největší Viktoriino,
reliktní Čadské postupně vysychá.
ROSTINSTVO: Podél rovníku bujné
vždyzelené deštné pralesy, které postupně
přecházejí v poloopadavé a opadavé lesy
až savany (35% povrchu). Podél obratníků
travnato-křovinné polopouště a
pouště(xerofyty a sekulenty). SS a JJ
subtropická tvrdolisté vždyzelené
křovinaté formace a lesy.
ŽIVOČIŠSTVO: velmi pestré a mnoho
vzácných chráněných druhů. Pro savany
jsou typické antilopy, sloni, žirafy, hroši,
nosorožci, zebry, pakoně, lvi, gepardi,
krokodýli, opice, hyeny, pštrosy, vodní
ptactvo(plameňáci, pelikáni, jeřáby,
volavky…), supy, hmyz(termiti, sarančata,
mouchy…). V pralesích gorily, šimpanzi,
kočkodani, papoušci, brouci, motýli, hadi…
Existuje zde řada NP, kde se chrání původní
ráz krajiny i živočichové
OBYVATELSTVO: Afrika jako celek je nejzaostalejší
světadíl. V 53 nezávislých zemích žije 850 mil.ob.
(prům.hustota zalidnění je nízká 28 ob/km2. Nejhustěji
jsou osídleny oblasti kolem dolního Nilu(600 ob.km2),
většiny ostatních řek a jezer a JV pobřeží Afriky a
Madagaskaru. Přírůstek ob. je nejvyšší na světě 2,5% za
rok. Dožívají se v průměru méně než 50 let.
Podíl městského obyvatelstva je nejnižší na světě 37%(v
roce 2007). Národnostní poměry jsou složité –
obyv.hovoří asi 800 jazyky a 4400 dialekty. Na S žijí
Berbeři a Arabové, již.od Sahary súdánští a bantuští
černoši, v již.pouštích Křováci a Hotentoti. Nejvíce
Evropanů žije v JA a Zimbabwe. V celé saharské oblasti
silně převažují muslimové, již od Sahary se mísí
tradiční náboženství s křesťanstvím jako pozůstatkem
kolonialismu.
HOSPODÁŘSTVÍ: Většina afr.zemí jsou rozvojové:
převládá zemědělství zaměřené na produkci
plantážních plodin nebo těžba nerost.sur.
Zemědělství zaostalé (na venkově běžně
samozásobitelství a sběračství a lov) mechanizace a
chemizace je nedostatečná. Kvůli nepříznivým přirodním
podmínkám se využívá k zemědělství jen asi 5 %
rozlohy Afr. Převažuje rostlinná výroba. Časté a
rozsáhlé jsou hladomory. Převažující světový podíl na
výrobě mají olejniny(podz.olejná, palmová jádra a olej),
kakao, sisal, datle a koření a z nerostných surovin se
nejvíce na světě těží diamanty, zlato, platina…uran,
měď, bauxit, fosfáty.
Doprava dosud slabě rozvinutá (nedostatek silnic,
železnic a energie). Téměř veškerý vývoz se skládá ze
zeměd. Produktů a minerálních surovin, dováží se
hotové průmyslové výrobky.
Kilimanžáro
ZAMBEZI
Albertovo jez. na pomezí Ugandy a
Konga
SEVERNÍ AFRIKA
POLOHA,ROZLOHA: všechny afric.státy,které mají přístup
ke Středozem.m. Maroko, Alžírsko, Libye, Tunisko,
Egypt. Rozloha km2, %
GEOLOGIE: převážná část předprvohorní platforma, na
severu při hranici s euroasijskou deskou I. a III.
zvrásněné části kůry(Atlas).
POVRCH: pobřežní nížiny, převažují vysočiny, velehory
Atlas.
KLIMA: při pobřeží úzký pás subtropů, který přechází v
suché tropy. Teplotní extr. Afriky: Atlas – 25°C, Al
Azízíyah(Libye) + 58°C. Podél obrat. Raka velmi suché
klima., směrem ke Středozem.m. přibývání
srážek.Asuán (Egypt) 0,5 mm/rok
• ROSTINSTVO: Podél obratníku chudé
početně i druhově - travnato-křovinné
polopouště a pouště(xerofyty a sekulenty).
SS subtropická tvrdolisté vždyzelené
křovinaté formace a lesy(vykáceny).
• ŽIVOČIŠSTVO: chudé početně i
druhově (plazy – hadi, štíři, pavouci…)
OBYVATELSTVO: oblast patří mezi nejstarší
osídlené území Afriky vůbec. V 5 nezávislých
zemích žije mil.ob. (prům.hustota zalidnění je
nízká ob/km2. Nejhustěji jsou osídleny oblasti
kolem dolního Nilu a delta(600 ob.km2) a
pobřežní nížiny Stř.m. Přírůstek ob. je % za rok.
Střední délka života je vyšší než ve zbývajících
oblastech Afriky.
Podíl městského obyvatelstva je na africké poměry
vysoký (50%-80%). Největší velkoměsto Káhira
čítá přes 12 mil ob(2/3 ob.žije v chudinských
čtvrtích) .Typickým obyvatelstvem jsou Berbeři
a Arabové (europoid.r.) vyznávající islám.
HOSPODÁŘSTVÍ: sever.Afr.řadíme mezi
nejvyspělejší oblast světadílu. K zemědělství se
využívají úrodné pobřežní nížiny a úzký pás
kolem Nilu a delta Nilu, kde se pěstují citrusy a
zelenina a koření hl. na vývoz a v Egyptě kvalitní
bavlník. Ve zbývajícím území převažuje kočovné
pastevectví(Nomádi). Saldo zemědělského.
obchodu je však záporné oproti většině afr.zemí.
V Alžírsku a Libyi se těží ropa a zem.pl. V
Maroku fosfáty(hnojiva, pr.prášky).
Dopravně jsou nejdostupnější hlavní hospodářské
oblasti, pouštní oblasti jsou moderními
dopravními prostředky těžko dostupné, kromě
hlavních dálkových tras.
Významný podíl na HDP má cestovní ruch
(starověké památky, moře…) nejvíce v Egyptě,
Tunisku a Maroku.
Největší africké město
Největší
mešita
světa v
Káhiře
LUXORL
LUXOR
Plantáže a továrna na zpracování palmového oleje
podzemnice olejná
Těžba diamantů
Kontrolní otázky
1)
Pod vlivem kterých klimatických zón je africký kontinent?
2)
Charakterizuj jednotlivé podnebné pásy Afriky.
3)
Charakterizuj rozmístění obyvatel Afriky a jeho příčiny.
4)
Charakterizuj rasové složení obyvatel Afriky.
5)
Která náboženství jsou v Africe nejužívanější?
6)
Jaké je postavení Afriky z hlediska výskytu nerostných surovin v
celosvětovém měřítku.
7)
Lokalizuj hlavní těžební oblasti Afriky.
8)
Které země těží ropu na vývoz? Do kterých zemí vyváží?
9)
Co je příčinou dezertifikace?
10) Jaké státy Afriky jsou nejvíce postiženy dezertifikací a navrhni pro
ně řešení?
11) Které země jsou nejvíce ohroženy sopečnou činností a
zemětřesením a proč?
12) Změř na glóbu vzdálenost SS a JJ bodu Afriky a VV a ZZ bodu a
vypočti skutečnou vzdálenost těchto míst.
13) O kolik km je vzdálenost z Káhiry na Honolulu kratší než z
Kapského města? Změř na glóbu a vypočti.