Transcript prezentace vytvořená v MS PowerPoint

Stavba Země
autor: David Hainall
O čem bude řeč …
• Stavba zemského
tělesa.
• Charakteristika
jeho jednotlivých
částí.
• Základní
charakteristika
a definice
zemských sfér.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nasa_earth.jpg (31. 10. 2010)
Vnitřní stavba Země
Kůra
Svrchní plášť
Spodní plášť
Vnější jádro
Vnitřní jádro
6378 km
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
Zemská kůra
• Zemské těleso se skládá ze tří
soustředných sfér: kůry,
pláště a jádra.
• Svrchní vrstva planety Země.
• Skládá se ze tří vrstev: vrstva
usazených hornin, čedičová
a žulová vrstva.
• Rozlišujeme pevninskou
a oceánskou zemskou kůru.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%
C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
• Oceánské kůře chybí žulová vrstva.
• Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km.
• Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími,
nejtenčí pod oceány.
• Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů.
Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a
vodu s rozpuštěnými látkami.
• Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.
Zemský plášť
• Jedna z vrstev Země, shora
vymezená zemskou kůrou
a zespodu zemským jádrem.
• Rozlišujeme svrchní a spodní
plášť.
• Tvoří asi 69% celkové hmotnosti
a 84% celkového objemu Země.
• Spodní hranice svrchního pláště
je přibližně v hloubce 650 km.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%
C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
• Spodní hranice spodního pláště je přibližně
v hloubce 2900 km.
• Předpokládá se, že svrchní plášť je tvořen
hlavně z křemičitanů železa a hořčíku a spodní
část převážně z oxidů a sulfidů železa, hořčíku
a dalších kovů.
Zemské jádro
• Nachází se ve středu Země.
• Začíná v hloubce asi 2900 km
pod povrchem.
• Tvoří asi 31% celkové
hmotnosti Země.
• Rozlišujeme pravděpodobně
polotekuté vnější jádro
(2900 – 5000 km) a pevné
vnitřní jádro (jadérko, 5000 km – 6378 km).
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%
C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)
• Přepokládáme, že se jádro skládá z 86,2%
železa, 7,25% niklu, 0,4% kobaltu, 5,96% síry a
dalších prvků.
• Teplota jádra se odhaduje na 5800°C.
Litosféra
• Pevný obal Země.
• Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou
pláště.
• Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle
70 – 100 km.
• Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod
oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150
km.
pevninská zemská
kůra
• Rozlámána na litosférické
desky, které plavou na
plastické vrstvě zemského
pláště (tzv. astenosféra).
• Rozlišujeme litosférické
desky oceánské
astenosféra oceánská zemská
a pevninské.
kůra
• Litosférické desky se neustále pohybují
– pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Erdkruste-i.jpg (31. 0. 2010)
• Skládá se ze 7 velkých a 12 menších
litosférických desek.
Litosférické desky se k sobě buď:
• přibližují – lehčí se může podsouvat pod
těžší desku, oceánská se může nasouvat na
pevninskou desku, mohou se obě zapříčit a
dojde ke tvorbě pohoří (tzv. orogeneze,
např. podsouvání indické litou. desky pod
Euroasijskou a vznik Himálaje)
• oddalují – v místech kde vzniká nová
zemská (např. Středoatlantský hřbet)
• transformní rozhraní – desky se pohybují
vedle sebe – tření – uvolnění energie
formou zemětřesení
• trojný bod – setkávají se tři tektonické
zemské desky
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png (7. 11. 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map.gif (7. 11. 2010)
Hydrosféra
• Hydrosféra = vodní obal Země.
• Veškeré vodstvo na Zemi – povrchová i
podpovrchová voda, voda v atmosféře a
v živých organizmech.
• Povrchová voda je soustředěna převážně ve
světovém oceánu a mořích (asi 96,54%).
• Světový oceán je tvořen pěti oceány (Tichý o.,
Atlantský o., Indický o., Jižní o. (Antarktický o.)
a Severní ledový o.).
• Sladkou vodu najdeme ve vodních tocích,
přírodních i umělých nádržích (jezera, slatiny,
bažiny, přehrady, rybníky atd.), ve formě
sněhu a ledu.
• Většina sladké vody je vázána v ledovcích (asi
68,4%).
• Podpovrchová voda jen obsažena v půdních
pórech, puklinách, ve formě podzemního ledu
(tzv. permafrost).
• V atmosféře najdeme vodu ve skupenství
plynném (vodní pára), kapalném (vodní kapky)
a v pevném (sněhové vločky.
• Voda je nedílnou součástí všech živých
organizmů.
• Na Zemi neustále probíhá koloběh vody,
během kterého voda přechází postupně
z jednoho skupenství do druhého. Cyklus se
během roku několikrát opakuje.
• Koloběh vody je způsoben sluneční energií a
zemskou přitažlivostí.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Watercycleczechhigh.jpg (7. 10. 2010)
• Pro lidstvo dostupná pitná voda se na celkové
objemu světových zásob vody podílí pouze
0,015% objemu.
• Je tedy velmi důležité chránit a neznečišťovat
zásoby vody na Zemi.
• Příliv a odliv (tzv. vodní dmutí) je způsobené
gravitací okolních vesmírných těles (hlavně
Měsíc a Slunce).
• Příliv se opakuje vždy po 12 hodinách a 55
minutách.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy.jpg (7. 10. 2010)
Atmosféra
• Vrstva plynů obklopující
planetu Zemi.
• Na místě je udržována
zemskou gravitací.
• Chrání vše živé na Zemi
před sluneční a kosmickou
radiací a snižuje teplotní
rozdíly mezi dnem a nocí.
• Nemá jednoznačnou vrchní hranici.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Meteotek08_atmosfer
a03.jpg (8. 11. 2010)
• Za vnější hranici však bývá považována tzv.
Karmanova hranice ve výšce 100 km nad
hladinou světového oceánu.
• Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních
11 km nad povrchem země.
Vrstvy atmosféry
• Troposféra – v polárních oblastech
sahá asi do 7 km výšky, nad
rovníkem až do výšky 17 km,
teplota klesá s nadmořskou výškou.
• Stratosféra – sahá od konce
troposféry do výšky přibližně 50 km,
teplota vzrůstá s nadmořskou
výškou.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg (8. 11. 2010)
• Mezosféra - sahá od konce
stratosféry, do výšky přibližně
do 80 až 85 km.
Teplota s nadmořskou výškou klesá.
• Termosféra - sahá od konce
mezosféry zhruba do vzdálenosti
640 km od povrchu. Teplota stoupá
s nadmořskou výškou.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg (8. 11. 2010)
• Exosféra - sahá od konce termosféry
zhruba do vzdálenosti 20 000
-70 000 km od povrchu (až tam, kde
poklesně počet částic na 1/10
průměrné hodnoty v troposféře).
Teplota s nadmořskou výškou klesá.
• Mezi zvláštní vrstvy atmosféry patří
i ozónová vrstva ve výšce přibližně
10 – 50 km. Nachází se zde větší
množství ozónu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atmosphere_layers-cs.svg (8. 11. 2010)
Atmosférický tlak
• Vyplývá přímo z hmotnosti vzduchu.
• Průměrný atmosférický tlak na úrovni mořské
hladiny je přibližně 101,3 kPa (1013 hPa).
Složení vzduchu při povrchu Země
•
•
•
•
•
•
•
Dusík – 78,084%
• Krypton - 0,00014 %
Kyslík - 20,946 %
• Vodík - 0,000055 %
Argon - 0,934 %
• vodní pára –
proměnlivé množství
CO- 0,0385 %
Neon - 0,00182 %
Helium - 0,000524 %
Metan - 0,00017 %
0%
1%
0% 0%
0%
0%
0%
21%
78%
Dusík
Kyslík
Argon
Oxid uhličitý
Neon
Helium
Metan
Krypton
Vodík
Pedosféra
• Půdní obal Země.
• Půda představuje jednu z hlavních podmínek
života na Zemi (předpoklad pro růst rostlin).
• Zvětraliny, které pokrývají svrchní část zemské
kůry se dlouhodobým působením větru, vody
a živočichů mění v půdu.
• Půdu dělíme do skupin podle struktury
(velikosti částic) a podle vývoje.
Druhy půd podle struktury
• jílovité půdy – tvořené nejmenšími půdními
částicemi
• hlinité půdy
• písčité - tvořené největšími půdními částicemi
Druhy půd podle struktury
• Černozemě: jsou nejúrodnější, tmavá barva,
vysoký obsah humusu, najdeme je v nížinách
s teplým podnebím a menším množstvím
srážek.
• Hnědozemě: méně humusu, jsou světlejší,
vyskytují se v nížinách a na pahorkatinách
• Hnědé lesní půdy: typické pro pahorkatiny,
tenká humusová vrstva.
• Podzolové půdy: nejnižší úrodnost, vyskytují
se na vrchovinách a v horských oblastech.
Složky půdy
•
•
•
•
•
pevná anorganická složka (nerosty, horniny)
pevná organická složka (humus)
kapalná složka (půdní voda)
plynná složka (kyslík, dusík a ostatní plyny)
živá složka (tzv. edafón = půdní organismy krtek)
Půdotvorní činitelé
• Matečná hornina - nerostným složením
ovlivňuje zásobu živin, chemické složení a
zrnitost půdy.
• Podnebí - teplotou a srážkami se podílí na
rychlosti chemických reakcí v půdě.
• Živé organizmy - mikroorganismy rozkládají
organické látky.
• Podzemní voda – umožňuje pohyb složek
půdní hmoty.
• Reliéf území - nadmořská výška, sklon a
expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu
půdy .
• Čas
• Člověk – svou činností reguluje průběh
půdotvorného procesu.
Půdní profil
organická hmota
humusový horizont
spodní organický
horizont
podložní hornina
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soil_profile.jpg (8. 11. 2011)
Biosféra
• Živý obal Země.
• Část planety, kde vyskytují nějaké formy
života.
• Zahrnuje část atmosféry do výšky asi 18 km
(tropy) a asi do 10 km (polární oblasti), téměř
celou hydrosféru a povrch litosféry (půdy –
desítky metrů, jeskyně – několik kilometrů).
• Biosféra vznikla v okamžiku vzniku života na
Zemi.
• Rozsah biosféry je definován schopností
organismů adaptovat se na podmínky v
daném prostředí.
• V biosféře převažují autotrofní (ve výživě
soběstačné organizmy) nad živočichy a
ostatními heterotrofními organismy.
• Na živočišnou složku v biosféře připadá jen asi
10% biomasy.
Nějaké dotazy, přátelé?
Zdroj: http://media.photobucket.com/image/bugs+and+buny/Luna368/thanimated31.gif?o=3 (27. 1. 2010)