Transcript Litosféra - geoglouny

LITOSFÉRA
(PaLZ 28-29, AS 14-15, ADS 12-13)
STAVBA ZEMĚ
Porovnejte s obrázkem na str. 29 v učebnici (PaLZ)
Obr.1 – Řez zemí
STAVBA ZEMĚ
• Australský geofyzik Bullen rozdělil zemské
těleso do 7 částí, a to na základě rychlosti
pohybu zemětřesných vln.
• Tyto zóny (liší se teplotou, tlakem a
hustotou) tvoří 3 základní jednotky :
• zemská kůra
• zemský plášť
• zemské jádro
ZEMSKÁ KŮRA
• 1 pevninská z.k.
(kontinentální)
• 2 oceánská z.k.
• 3 astenosféra
(plastická vrstva)
Obr.2 – Zemská kůra
ZEMSKÁ KŮRA
•
ZEMSKÁ KŮRA (svrchní část litosféry)
je oddělena od zemského pláště
tzv.Mohorovičičovou plochou
diskontinuity (nespojitosti ).
Průměrná mocnost zemské kůry je 35
km (oceány 6 km, pevnina 30-40 km,
Himálaj až 80 km) .
Zajímavost : - nejhlubší vrt 12 km ( Kola )
ZEMSKÁ KŮRA
•
•
•
•
•
Typy zemské kůry :
PEVNINSKÁ (pevnina + její zatopené okraje
oceánem) – usazeniny, žula, čedič – mocnost
35 km.
OCEÁNSKÁ (dna oceánů a hlubokých moří) –
usazeniny, čedič – mocnost 6 km.
Hustota 2,7-2,9 g /cm³
Prvky: kyslík (46%), křemík(28%), hliník(8%),
železo(5%), ...
ZEMSKÝ PLÁŠŤ
•
3 zóny :
• svrchní (do 300-400 km)
• střední (do 1000 km)
• spodní (do 2900 km)
•
•
Hustota 3,3-9,4 g/cm³
Složení : křemičitany, oxidy železa a hořčíku,
sulfidy železa,…
ZEMSKÉ JÁDRO
•
3 zóny :
• vnější jádro (do 4980 km)
• přechodná zóna (do 5120km)
• vnitřní jádro ( do 6378 km )
•
•
Hustota 11,3-17,3 g/cm³
Složení : železo s příměsí niklu
LITOSFÉRICKÉ DESKY
• Zemská kůra je rozlámána na
litosférické desky, které se velmi
pomalu pohybují (1 až 5 cm za rok).
• Při narážení litosférických desek
probíhají intenzívní vnitřní pochody
(vulkanismus, zemětřesení, horotvorná
činnost – zlomy, vrásnění).
• Části desek vystupující nad hladinu
oceánu – PEVNINA.
LITOSFÉRICKÉ DESKY
Porovnejte s mapou litosférických desek v atlase světa, najděte české názvy:
Obr. 3 - Významné litosférické desky
HLAVNÍ LITOSFÉRICKÉ DESKY
• Vypište z učebnice PaLZ str.29 :
•
•
•
•
•
•
•
•
Eurasijská deska
Africká deska
Severoamerická deska
Jihoamerická deska
Antarktická deska
Indicko-australská deska
Tichomořská deska
Deska Nazca
DALŠÍ LITOSFÉRICKÉ DESKY
• Vyhledejte v AS , str.14-15:
•
•
•
•
•
•
•
•
Kokosová deska
Karibská deska
Arabská deska
Íránská deska
Filipínská deska
Karolínská deska
Helénská deska
Deska Juan de Fuca
POHYB KONTINENTŮ
•
= kontinentální drift (1912 Alfred Wegener)
• Prvohory - prakontinent
PANGEA
• Druhohory – dva
kontinenty –
LAURASIE (Evropa, Asie,
Grónsko a Severní Amerika) a
GONDWANA (Afrika,
Jižní Amerika, Austrálie a
Indie)
•
(atlasy - AS 14-15, ADS 12)
Obr.4 - Animace kontinentální drift
ZDROJE INFORMACÍ :
Obr.1 - [cit. 2012-12-16]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png> . Licence:
Public domain , Autor: Jeremy Kemp (české popisky - Sevela.p)
Obr.2- [cit. 2012-12-16]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Erdkruste-i.jpg> . Licence: Public domain , Autor:
ComputerHotline (původní zdroj - Work of the United States Government)
Obr.3- [cit. 2012-12-16]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png> . Licence: Public domain, Autor:
Dbenbenn (původní zdroj – USGS)
Obr.4- [cit. 2012-12-16]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pangea_animation_03.gif?uselang=cs> . Licence:
Public domain, Autor: Tbower (původní zdroj – USGS)
Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z WWW:
< http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra>
Kontinentální kůra.Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z WWW:
< http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_k%C5%AFra>
Kontinentální drift.Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné z WWW:
< http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_drift>
•
•
•
•
•
Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické
společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3
Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r.
o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5
Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3
Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.