Transcript Vliv vnitřních a vnějších sil na utváření georeliéfu. Sopky.

VLIV VNITŘNÍCH
A
VNĚJŠÍCH SIL
(PaLZ 30-31, AS 14-15, ADS 13)
GEOMORFOLOGIE a GEORELIÉF
• GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech
zemského povrchu a jejich vývoji
• GEORELIÉF – svrchní část litosféry
- plocha styku litosféry s dalšími geosférami
- podmořský a pevninský
(JAKÉ ZNÁTE TVARY OCEÁNSKÉHO DNA A
JAKÉ TVARY PEVNIN PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY A PODLE RELATIVNÍHO VÝŠKOVÉHO ROZDÍLU V KRAJINĚ?)
- vznikl a je přetvářen vlivem endogenních
(vnitřních) a exogenních (vnějších) procesů
- v současnosti i vliv člověka (antropogenní činnost)
PODMOŘSKÝ GEORELIÉF
•
•
•
•
•
•
pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m)
pevninský svah
pevninské úpatí
hlubokooceánské pánve (3-6 km )
středooceánské hřbety (2-3 km ze dna)
hlubokooceánské příkopy (až 11 km)
PEVNINSKÝ GEORELIÉF
•
•
•
•
Členění podle nadmořské výšky :
prolákliny (záporná)
nížiny (0 - 200 m. n. m)
vysočiny (nad 200 m. n. m)
PEVNINSKÝ GEORELIÉF
• Členění podle relativního výškového rozdílu
v metrech na určité ploše (16 km² ) :
•
•
•
•
•
roviny (0 - 30m)
pahorkatiny (30 – 150m)
vrchoviny (150 – 300m)
hornatiny (300 – 600m)
velehornatiny (nad 600m)
• Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem
na jednotkové ploše
ENDOGENNÍ POCHODY
• Využívají energii zemského nitra
• Vyvolávají :
 VULKANISMUS
 ZEMĚTŘESENÍ
HOROTVORNOU ČINNOST
• Vytvářejí prvotní nerovnosti zemského povrchu
EXOGENNÍ POCHODY
•
•
•
•
Zdrojem energie je hlavně sluneční záření.
Jsou ovlivněné zemskou gravitací a rotací.
Činnost směřuje k zarovnávání prvotních nerovností.
Mezi vnější pochody patří pochody:
 SVAHOVÉ (hlavním činitelem je zemská gravitace)
 ŘÍČNÍ (FLUVIÁLNÍ) (hlavním činitelem je povrchově tekoucí voda)
 KRYOGENNÍ (hlavním činitelem je voda v pevném skupenství – sníh a led, GLACIÁLNÍ - ledovec)
 VĚTRNÉ (EOLICKÉ) (hlavním činitelem je vítr)
 MOŘSKÉ (MARINNÍ) (hlavním činitelem moře)
 BIOGENNÍ (hlavní činitelé jsou organismy – rostliny a živočichové)
 ANTROPOGENNÍ (hlavním činitelem je činnost člověka,
člověk je v současnosti nejvýraznějším exogenním činitelem)
ÚČINEK EXOGENNÍCH POCHODŮ
EROZE (rozrušování povrchu zvětrávání)
TRANSPORT (doprava zvětralin)
SEDIMENTACE (akumulace,
ukládání dopravovaných hmot)
LITOSFÉRICKÉ DESKY
• Zemská kůra je rozlámána na litosférické
desky, které se velmi pomalu pohybují
(1 až 5 cm za rok).
• Při narážení litosférických desek
probíhají intenzívní vnitřní pochody
(vulkanismus, zemětřesení, horotvorná
činnost – zlomy, vrásnění).
LITOSFÉRICKÉ DESKY
Porovnejte s mapou litosférických desek v atlase světa, najděte české názvy.
Vyhledejte hlavní oblasti výskytu zemětřesení a sopečné činnosti.
Obr. 1 - Významné litosférické desky
VULKANISMUS
• Přemisťování magmatických hmot na
povrch Země.
• VULKÁN (sopka) – místo, kde dochází k
výlevu žhavotekutého magmatu na
povrch
• LÁVA – žhavé magma, které vytéká z
kráteru (jícnu) sopky
TYPY ERUPCÍ
- pojmenováno podle známých zástupců dané kategorie
- člení se zejména podle charakteristiky magmatu a tvaru a složení sopek
HAVAJSKÝ TYP – tekutá bazaltová láva vytéká poklidně puklinami (Mauna
Loa, Kilauea)
STROMBOLSKÝ TYP – láva ve formě strusky vyvrhována plynnými
explozemi , střídají je krátkodobé lávové výlevy (Stromboli, Etna)
VULKÁNSKÝ TYP – láva ucpává přívody, tlak plynů proráží jícen a po
mohutné explozi dochází k poklidnému výlevu sopky (Vulcano)
PLINIOVSKÝ TYP – prudký a výbušný, láva bohatá na plyny je vyvrhována
až do několika km do atmosféry a dopadá zpět jako popel , žhavá mračna (Vesuv, Tambora)
PELÉSKÝ TYP – nejničivější druh, z kráteru vytlačena tuhá láva v podobě žhavé
jehly, vzniklá žhavá mračna sopečného popela se valí po svahu sopky (Mt.Pelée, Krakatoa)
INDEX VULKANICKÉ AKTIVITY
INDEX VULKANICKÉ AKTIVITY (VEI)
– posuzuje sopečné erupce
podle objemu vyvrženého
materiálu a výšky
sopečného oblaku.
Dosahuje hodnot 0 (neaktivní
sopka) až 8 (megakolosální
exploze)
•
Po roce 1800 bylo dosaženo
nejvýše stupně 7 (Tambora
1815) , stupně 6 pak dosáhla
například Krakatoa (1883) nebo
Pinatubo (1991)
•
Vyhledejte v mapě index VEI
pro sopky Eyjafjalajökull (2010),
Vesuv (79) a St.Helens (1980)
Obr.2 – mapa největších vulkanických erupcí
Největší sopečné katastrofy
ROK
POČET OBĚTÍ
(v tisících)
SOPKA
ZEMĚ
Tambora
Indonésie
1815
92
Krakatoa
Indonésie
1883
36
Mt. Pelée
Martinik
1902
30
Nevado del Ruiz
Kolumbie
1985
25
Unzen
Japonsko
1792
15
Kelut
Indonésie
1586
10
Laki
Island
1783
9
Santa Maria
Guatemala
1902
6
Kelut
Indonésie
1919
5
Galunggung
Indonésie
1822
4
Obr.3 – Mount Tambora na indonéském ostrově Sumbawa (letecký pohled)
VÝZNAMNÉ SOPKY – samostatná práce s atlasem. Doplňte státy.
stát
stát
stát
Citlaltépetl
Mauna Kea
Nevado del Ruíz
Cotopaxi
Mauna Loa
Nyiragongo
Etna
Mt.Erebus
Fujiyama
Mt.Pelée
Rakata(Krakatau)
Hekla
Mt.Pinatubo
Semeru
Kilauea
Mt.Rainier
Stromboli
Ključevskaja
Mt.Ruapehu
Thíra
Korinci
Mt.St.Helens
Vesuv
Eyjafjallajökull
Grímsvötn
Surtsey
* V tomto případě stačí světadíl
*
Popocatépetl
VÝZNAMNÉ SOPKY – Řešení
stát
stát
stát
Kolumbie
Citlaltépetl
Mexiko
Mauna Kea
USA (H)
Nevado del Ruíz
Cotopaxi
Ekvádor
Mauna Loa
USA (H)
Nyiragongo
Etna
Itálie
Mt.Erebus
Mexiko
Fujiyama
Japonsko
Mt.Pelée
*Antarktida Popocatépetl
Martinik
Rakata(Krakatau)
Hekla
Island
Mt.Pinatubo
Filipíny
Semeru
Indonésie
Kilauea
USA (H)
Mt.Rainier
USA
Stromboli
Ključevskaja
Rusko
Mt.Ruapehu
Korinci
Indonésie
Eyjafjallajökull Island
* V tomto případě stačí světadíl,
Nový Zéland
Mt.St.Helens USA
Island
Grímsvötn
USA (H) – ostrov Hawaii
Thíra
Vesuv
Surtsey
DR Kongo
Indonésie
Itálie
Řecko
Itálie
Island
STROMBOLI – 926 m n.m. (poslední erupce 2013)
Obr.5 –Stromboli v roce 2012 (animace)
Obr.4 – Ostrov (sopka) Stromboli v roce 2004
VYHLEDEJTE STROMBOLI NA MAPĚ EVROPY. JAKÉ ZNÁTE DALŠÍ ITALSKÉ SOPKY? (Viz předchozí tabulka , AS 75)
SURTSEY – 240 m n.m.
(V roce 2008 byl ostrov zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.)
Obr.7 –Surtsey v roce 1999
Obr.6 – Ostrov Surtsey 16 dní po vzniku v listopadu 1963
VYHLEDEJTE SURTSEY NA MAPĚ EVROPY. JAKÉ ZNÁTE DALŠÍ ISLANDSKÉ SOPKY? (Viz předchozí tabulka , AS 71)
ZDROJE INFORMACÍ :
Obr.1- [cit. 2013-01-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png> . Licence: Public domain, Autor: Dbenbenn (původní zdroj – USGS)
Obr.2- [cit. 2013-01-13]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Volcanic_eruption_map.svg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor:
Cmglee (původní zdroj – USGS)
Obr.3- [cit. 2013-01-13]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caldera_Mt_Tambora_Sumbawa_Indonesia.jpg?uselang=cs> . Licence: Creative
Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jialiang Gao
Obr.4- [cit. 2013-01-13]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:DenglerSW-Stromboli-20040928-1230x800.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution
ShareAlike 3.0, Autor: Dengler SW
Obr.5- [cit. 2013-01-13]. < hhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Stromboli_animiert_800x600.gif> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0,
Autor: Jens Bludau
Obr.6- [cit. 2013-01-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Surtsey_eruption_1963.jpg> . Licence: Public domain, Autor: Howell Williams (původní zdroj
– NOAA)
Obr.7- [cit. 2013-01-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Surtsey_from_plane,_1999.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0,
Autor: Worldtraveller
Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-01-13]. Dostupné z WWW:
Litosféra. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Litosf%C3%A9ra>
Reliéf. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Reli%C3%A9f_%28geografie%29>
Vulkanismus. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulkanismus>
Sopka.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka>
Zemětřesení. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD>
•
•
•
•
•
•
•
Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1.
vydání, ISBN 80-86034-45-3
Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 8086034-44-5
Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7
Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3
Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9
Sopky na Zemi . Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.4, ročník 2007/2008. ISSN 1801-4119
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.