Transcript A F R I K A

●AFRIKA●
• název:
→ berberský kmen Afrigii (Afridi)
→ jedna z římských provincií v oblasti Kartága (Africa)
• poloha:
→ Asie - Suezská šíje (Suezský průplav)
- Evropa - Středozemní moře - Gibraltarský [džibraltarský]
průliv
= „Starý svět“
◦ rovník (⅔ pevniny na severní polokouli)
◦ oba obratníky
◦ nultý poledník = polokoule S, J, V, Z
◦ oceány:
Atlantský (Středozemní moře)
Indický (Rudé moře)
◦ hraniční pevninské body (mysy):
sever
Bílý
(Tunisko)
jih
Sřelkový
(RJA)
západ
Zelený
(Senegal)
východ Ras Hafún (Somálsko)
• rozloha:
30,329 mil. km2 (20,3
% souše;
2. největší světadíl)
● horizontální členitost
• malá (2,1 %; 2. svět)
• velmi úzký kontinentální šelf
• poloostrovy:
Somálský
Barka
• ostrovy - původ: pevninský a oceánský
Atlantský oceán: Kanárské
Kapverdské
Madeira [madéra]
Indický oceán: Madagaskar (4. svět)
Sokotra
Maskarény (Réunion [reinjon], Mauricius; sopečné)
Komory Seychely [sejšely]
Zanzibar
Pemba
• zálivy:
Adenský
Malá Syrta (Gábeský)
• průlivy:
Mosambický
Gibraltarský
Guinejský [gvinejský]
Velká Syrta
Báb al-Mandab
Tab. 1 Největší africké ostrovy
Název
Madagaskar
Stát
Rozloha
(km2)
Název
Malgašská
republika
586 588
Gran Canaria
Španělsko
1 376
Stát
Rozloha
(km2)
Suqutra
(Sokotra)
Jemen
3 579
Njazidja (Grande
Comore)
Komory
1 148
Réunion
Francie
2 510
I. de Djerba (Jarbah)
Tunisko
1 050
Bioko
(Fernando Póo)
Rovníková
Guinea
2 017
Săo Tiago
Kapverdy
991
Tenerife
Španělsko
1 946
Pemza
Tanzánie
984
Mauritius
Mauricius
1 865
Dahlak Kebir
Eritrea
900
Španělsko
1 722
Săo Tomé (Sv.
Tomáš)
Sv. Tomáš
a P. o.
836
Tanzánie
1 658
Dehalak Deset
Eritrea
751
Fuerteventura
Zanzibar
● povrch (reliéf) = vertikální členitost
• značná
◦ nejvyšší místo:
5 895 m Kilimandžáro (Uhuru = Kibo, Tanzánie)
◦ nejnižší místo:
-155 m Assalská proláklina v Afarské pánvi
(Džibutsko)
◦ střední nadmořská výška:
750 m (3. svět)
• v minulosti "srdcem" prapevniny Pangea
- litosférická Africká deska se pohybuje k severu
= subdukce pod Eurasijskou desku
→ zemětřesení (Alžírsko, Maroko, Tunisko, Itálie,
Řecko, Makedonie, Turecko)
→ sopečná činnost (jižní Itálie)
= zánik Středozemního moře
- Somálská subdeska se pohubuje na východ
• základem geologické stavby je starý pevninský africký
štít = prekambrické (předprvohorní) krystalické horniny
◦ východ = tektonická činnost → systém příkopových
propadlin = Východoafrický rift
→ sopečná činnost (lávové plošiny - Etiopská vysočina)
→ tektonická jezera (Tanganika, Malawi, Turkana,
Albertovo)
→ rozšiřování dna - zemětřesení
• převládají náhorní plošiny a tabule (roviny; Saharskosúdánská) - uvnitř světadílu
pánve (sníženiny): Konžská
Etoša
Čadská
Makarikari
Kalahari
vysočiny, pohoří = okraje světadílu
- vrásná: Atlas
- pásma: Antiatlas
Malý
Kapské hory
Vysoký
Velký (Saharský)
- sopečná: Východoafrická vysočina - osamělé sopky
Kamerunská hora
Dračí hory
Ahaggar - stolová, svědecká hora
Tibesti [tybesty]
● podnebí (klima)
• ovlivněno:
studené:
Namib
teplé:
polohou
celistvostí
členitostí reliéfu a nadmořskou výškou
oceánskými proudy:
Kanárský - Benguelský [bengvelský] → poušť
Guinejský - Monzunové - Střelkového mysu
• nejteplejší světadíl
- většina Afriky leží mezi obratníky = po celý rok vysoké
průměrné denní teploty (kolem 20 °C)
◦ teploty: nejvyšší průměrná roční
+ 34,4 °C
Dalol (Etiopie) = světová
nejvyšší absolutní
+ 57,8 °C
Azízija (Libye)
nej
nejnižší absolutní
- 15,0 °C
Talirhemt
pohoří Atlas, Maroko
• typické uspořádání klimatických pásů
- souměrně rozloženy na S a J polokouli
tropický - podle množství srážek → typy podnebí:
◦ rovníkový = Konžská pánev, pobřeží Guinejského
zálivu - malé rozdíly v denním a ročním chodu teplot
- velké množství srážek - ročně průměrně
nejvíce - průměrné roční:
10 470 mm Debunsha [debunša] (Kamerun)
- pravidelné zenitální deště v pravé poledne
◦ střídavě vlhký (monzunový) = ⅓ Afriky
- střídá se období dešťů a sucha
◦ suchý (tropických pasátů) - extrémní sucho
- velké rozdíly v denním a ročním chodu teplot
obratníky: Raka - suché sv. pasáty z asijské pevniny
→ pouště
Kozoroha - vlhké jv. pasáty z Indického
oceánu
nejmenší průměrné roční srážky na světě:
0,5 mm
Asuán (Egypt)
nejvyšší denní srážky na světě:
1 870 mm Réunion, Maskarény; Francie
na pevnině hory = srážkový stín → travnatá polopoušť
Kalahari
subtropický (středomořský)
- teplé suché léto, deštivá mírná zima
- pobřeží Středozemního moře = teplejší a sušší než
pobřeží Atlantiku a Indického oceánu
● vodstvo
řeky:
- většina = nevyrovnaná spádová křivka → peřeje, vodopády (stupňovitý charakter reliéfu)
Tugela (948 m, 2. svět; Tugela)
Viktoriiny (Zambezi, Mosi-Oa-Toenja [moši-jo-tunja] =
Hřmící kouř)
Stanleyovy (Boyoma [stenlyovy, bojoma], Lualaba; 3.
svět - vodnatostí)
Livingstonovy (Zair; 1. svět vodnatostí)
- smíšený vodní režim, převládá dešťové napájení,
nepravidelný odtok
◦ úmoří:
Atlantský oceán
Nil (-Kagera; 2. svět, 6 671 km)
- Modrý + Bílý, Asuánská přehrada, delta
Zair (Kongo; 2. svět, 41 400 m3/s)
přítoky:
Ubangi (-Uele, -Kibali)
Cassai (Kasai, Kwe [kasaj])
Niger ([nyger]; 4 160 km; 3.)
Volta (přehrada Volta = Akosombo)
Orange (Oranje [orindž])
Indický oceán
Zambezi
- přehrady: Kariba, Cabora Bassa [kabora], vdp.
Limpopo Tugela - vdp.
- významné bohatství vodní energie není plně využito:
rybolov, lodní doprava, přehrady
• bezodtokové oblasti (35 %)
= pouště (Sahara, západní část Kalaharské pánve,
Čadská pánev, Namib)
některá východoafrická jezera (Turkana = Rudolfovo; salinita
2 ‰)
- značné zásoby podzemních vod (při povrchu → oázy –
samy, artéské vrty)
vádí = suchá říční koryta
šotty = občasná slaná jezera
• jezera:
- velká a hluboká (východ) → převážně tektonická a sopečná
Ukerewe (Viktoriino; 3. svět - 69 000 km2; 125 m, přítok
Kagera, výtok Viktoriin Nil)
Tanganika (2. svět - 1 470 m; výtok Lukuga → Zair)
Malawi (Ňasa; 786 m)
- malá, mělká → zbytková (reliktní - Čadské), slaná (šotty Šott Melrhir; 6 700 km2)
● biota
• závisí na podnebí → podnebná pásma → geografická
šířková pásma (přírodní krajiny - zonální uspořádání rostlinstva a živočišstva)
tropické → rovníkové:
tropické deštné lesy (20 % svět; 40 % amazonské)
- velké množství rostlinných (byliny, křoviny, stromy, liány,
orchideje, kapradiny; eben, mahagon) a živočišných (hmyz,
plazi, ptáci - papoušci, opice včetně lidoopů - gorila, šimpanz)
druhů
- plantáže: kakaovník, kaučukovník, kávovník, palma olejná
→ střídavě vlhké:
střídavě vlhké tropické lesy
savany (35 %)
- travnaté krajiny s roztroušenými stromy (akácie, baobaby),
galeriovými (poschoďovité) lesy v říčních údolích
podle srážek: polopouštní - křovinaté - travnaté
- antilopa, zebra, slon, žirafa, hroch, nosorožec, pakůň, lev,
šakal, gepard, pštros, sup, termiti, sarančata, moskyti, moucha tse-tse
- národní parky
Etoša, Ruwenzori, Krugerův, Serengeti,…
- rezervace = V a J Afrika
převažují savany a pouště = 80 % Afriky
→ suché
polopouště (travnato-křovinaté), pouště (40 %)
štír, tarbík, velbloud, zmije rohatá; xerofyty, sukulenty; halfa,
tamaryšek
vádí, šotty, oázy - zavlažování → palma datlová, olejná
Sahara
→ místní názvy (Libyjská, Arabská, Nubijská, Velký východní,
západní Erg)
- obratník Raka - po celý rok tlaková V = jasno + suchý sv.
pasát + studený Kanárský proud - klimatická (pasátová)
skalnatá (hamada) = vyvýšeniny
sníženiny = štěrková (serír), oblázková (reg), písečná (erg)
- Sahel = přechodné pásmo na jihu:
savana → polopoušť
- dezertifikace (pouštnatění krajiny): děj → změna přírodních
podmínek (klimatu, vegetace, půd) - sucha, špatné využívání
půd (monokultury), vysoký přírůstek O. (nomádi), nadměrná
pastva, spotřeba dřeva, sarančata → hladomory
Namib (S = štěrková, J = písečná) - studený Benguelský
proud (pobřežní typ)
Kalahari - klimatická (pasátová), bezodtoká pánev, náhorní
plošina
subtropické
subtropické rostlinstvo (mediteránní =
středomořský typ)
- vždyzelené suchomilné lesy a trnité
křoviny (macchie [makie]), palmy, cypřiše, vavřín
- člověkem pěstované: olivovníky,
citrusy, vinná réva, korkový dub, zelenina
• 2 fytogeografické oblasti:
holarktická (S a Sahara) = subtropické rostlinstvo, polopouště, pouště
paleotropická - převažuje = tropické lesy, savany
• 3 zoogeografické oblasti:
holarktická (S a Sahara) = fenek, hyena, šakal, antilopa
etiopská (zbytek pevniny)
madagaskarská = původní fauna, která na pevnině
vyhynula - endemité (poloopice, leguáni, nelétaví ptáci =
běžci)
• výškové stupně Kilimandžára:
náhorní plošina → savana (750-1 800 m n.m.)
tropický les (3 000 m)
horské louky (4 400 m)
mrazová poušť (5 500 m)
sníh