Transcript EVROPA

EVROPA
Poloha: s Asií tvoří jednotný superkontinent
Euroasii, vzhledem k historickému a
kulturnímu vývoji je považována za
samostatný světadíl. Leží převážně v mírném
klimatickém pásu na S polokouli, jen malá část
na Z leží na Z polokouli
Výhody – těsné spojení s Asií a blízkost Afriky
s jejich vyspělými starověkými kulturami a
poměrná blízkost Ameriky (poloha uprostřed
tzv.polokoule pevnin) přispěli s členitým pobřežím a
mírným vlhkým podnebím k jejímu prudkému rozvoji
a celosvětovému vlivu.
Značná různorodost přírodních poměrů na malém
území vedla ke stimulaci rozvoje.
V současnosti patří Evropa nejbohatším a
nejrozvinutějším částem planety.
Nachází se zde nejvíce vyspělých zemí s
vysokou životní úrovní.
CIVILIZACE Evropy navazuje na odkaz
starých Řeků (demokratický ideál,
filozofie), římskou tradici (idaél zákona a
psaného práva, křesťanskou morálku a
sociální pomoc
Europeizace světa
Proces ovlivňování jiných částí světa
Evropou (přibližně od 15 st.-zámořské
objevy až po vrchol v 20.st, kdy přešla ve
vyšší formu propojení v tzv.euramerickou
technickou civilizaci)
- primární (kolonie)
- sekundární (politicky a ekonomicky –
myšlenky, technologie, inovace)
krajní body:
SS mys Nordkinn 71° 08‘ s.z.š.
ZZ mys Cabo da Roca 9° 29‘ z.z.d.
VV vých. úpatí Polárního Uralu 67° 20‘
v.z.d.(Bajdaracký zál.v Karském moři)
JJ mys Punta Marroqui 35° 59‘ s.z.š.
mys Nordkinn
71° 08‘ s.z.š
úpatí Polárního
Uralu 67° 20‘
v.z.d.
4317 km
5269 km
Cabo de Roca 9°
29‘ z.z.d
Punta Maruqui
35° 59‘ s.z.š
rozloha:
10,5 mil km2 (2.nejmenší světadíl) = 7%
souše světa.
Pobřeží má obrovskou členitost (největší
ze všech světadílů) – výhodné pro
zakládání přístavů a námořní dopravu
Největší ostrovy:
Britské o., Island, Nová Země, Svalbard
(Špicberky), Sicílie, Sardinie, Korsika
Geologie: jádro kontinentu tvoří Baltský
štít ke kterému se
v I. horách kaledonským vrásněním
připojily horské systémy Skotské vys. a
Skandinávského pohoří
varijským vrásněním vznikla
pohoří ve středu kontinentu (Česká
vysočina, Středoněmecká vys.,Jura,
Vogezy, Ural...
430 mil.let, srážka Laurentie a Baltiky
(kaledonské vrásnění), vznikla
Euramerika
Laurentie
Baltika
300 mil.let, Gondwana se sráží s
Euramerikou (hercynské/varijské
vrásnění) + Kazachstánie x Sibiř (Altaj)
Euramerika
• Gondwana
Kazachstánie
Ve III.horách došlo zatím k poslednímu a
dosud neukončenému alpskému
vrásnění nárazem africké lit.desky do
euroasijské a vzniklo mocné horské
pásmo s četnými kotlinami (Velká Uherská
níž., Pádská níž.,Valašská níž.,...)
táhnoucí se od Pyrenejského
poloo.(Pyreneje) přes Alpy a Karpaty
pokračující do Asie.
V těchto oblastech se projevuje četná
sopečná činnost a ničivá zemětřesení.
90 mil.let (pozdní křída)
Největší aktivní sopky
•
•
•
•
•
•
•
Etna 3329 m n. m., Sicílie
Beerenberg 2277 m n. m., Jan Mayen
Askja 1510 m n. m., Island
Hekla 1491 m n. m., Island
Vesuv 1277 m n.m., Itálie
Stromboli 926 m n. m., Liparské o. (Itálie)
Théra 584 m n. m., Řecko
Podnebí:
Převážná část kontinentu leží v mírném
podneb.pásu. Do Skandinávie na S již
zasahuje chladné klima (subpolární pás).
Pás podél Středozemního moře je pod
vlivem subtropů.
Srážky přichází po směru převládajícího
větrného proudění a ubývá jich od Z k V.
Z - přímořská oblast
Střed kont.- přechodná oblast
V - kontinentální
Vodstvo:
Kvůli poměrně vlhkému podnebí vznikla v
Evropě hustá říční síť.
Asi 80% povrchu je odvodňována do
okrajových moří Atlantiku.
20% odtéká do bezodtokého Kaspického
moře.
Nejmohutnější jsou východoevropské toky
(Volha, Don, Dněpr, Sev. Dvina..) s největšími
průtoky na jaře (tání sněhu) a nízkými stavy po
zbytek roku
Středoevropské (Labe, Odra...) zásobené
výhradně dešťovými srážkami a (jarním táním)
Poloostrovní toky – kratší a vodnatostí chudší
kromě prudkých a vodnatých řek skandinávie
(významný energetický zdroj)
Řeky jsou intenzivně využívány (doprava
usnadněna průplavy) dopravně, zdroj vody
pro průmysl a zemědělství
Převážná část jezer v Evropě je
ledovcového původu (největší Ladožské,
Oněžské, Vanern, Balaton, Bodamské,
Ženevské...)
Sniardwy, největší polské jezero
Jezero Inari, Finsko
Surovinová základna:
K rozvoji evropské hospodářství přispělo
rozmanité surovinové bohatství.
Barevné a drahé kovy jsou dnes teměř vyčerpány
(významné jsou jen Fe rudy v Rusku, Švédsku,
Ukrajině)
Vzrůstající zájem je o Energetické sur.- ropu a
zemní plyn (Severní moře, Rusko), uran.rudu
(ČR, Švédsko, Francie)
Dostatek je stavebních, sklářských, keramických i
chemických surovin,
jinak je Evropa silně závislá na dovozu!!!
Biosféra: v závislosti na klimatu se vyvinula tyto
půdně-vegetační pásma od S – J (v nížinách
intenzivně využívána a přeměněna na ornou
půdu):
tundra – mechy, lišejníky
tajga – jehličnatý pás lesů mírného pásu
smíšené lesy mírného pásu
listnaté lesy mírného pásma
lesostepi a stepi
polopouště – v kaspické oblasti
suchomilné a trnité křoviny a listnaté opadavé
lesy- subtropy
výšková stupňovitost – v horách
Zvířena:
typickými zástupci (z mnoha dalších) jsou:
sob, los, vlk, medvěd, rys, liška, jelen, zajíc,
ježek, ....
Obyvatelstvo:
Na Evropu připadá jen 11,1% obyvatel světa, tedy
733 mil. ob.(2007).
Nejhustěji osídlený kontinent – 70 ob./km2
- nejméně zalidněné jsou severské oblasti
- nejhustěji zalidněné (kromě malých států) jsou
Holandsko ,Belgie, Německo, Británie, Itálie
Přírůstek obyv. je záporný -0,1% (největší
přírůstek má Irsko, Island, Monako : 0,5 až
0.8%).Podle odhadů tak bude mít v roce 2050
Evropa 669 mil.ob!!!
• demografické srovnání se světem:
www.bit.ly/9PRuPj
Pro celý kontinent je typická vysoká
urbanizace – 72%.
Nakupení městských sídel (aglomerace,
konurbace) je znakem všech
průmyslových oblastí (Střední Anglie,
Nizozemí, Porúří, Porýní, Sasko, Dolní
Slezsko, Pádská nížina, Donbas.
Výskytem megaměst (nad 10 mil. ob) však
zaostává za rapidně rostoucími
ekonomikami (Čína, Indie, Latinská Amer.)
Jádrové oblasti Evropy
Vývoj osídlení
kvůli chladnějšímu klimatu člověk osídluje
Evropu z teplejší Afriky a Asie až před 40
tis.lety (starší doba kamenná)
V mladší době kamenné (zemědělská
revoluce) - přechod k usedlému
zěmědělství – položeny základy dnešního
osídlení (teplé oblasti podél toků a při
pobřeží)
Ve středověku zakládání měst jako důležitých
křižovatek a center obchodu a stěhování
obyvatelstva i do vyšších poloh
v Novověku největší rozmach měst v souvislosti
s průmyslovou revolucí (střední Anglie,
Benelux, Lotrinsko, České země, Horní Slezsko,
Porúří, Porýní)
Nejpočetnější národy Evropy:
Rusové (135 mil.), Němci (80 mil.), Italové (50
mil.), Francouzi (50 mil.), Angličané (50 mil.),
Ukrajinci (40 mil.), Poláci 36 mil., Španělé 30
mil.,...
Masové vystěhovalectví postihlo Evropu v
19 st. a vyvrcholilo před 2 sv.v. (asi 60
mil.), kdy hlavně z existenčích důvodů
emigrovali do USA, Argentiny, Kanady,
Austrálie a Jižní Afriky
Lidé se dožívají vysokého věku, v průměru
75 let.
Obyvatelstvo tvoří 3 skupiny národů
hovořícími indoevropskými jazyky:
slovanskými, germánskými, a
románskými.
Mnoho národů patří k jiným jazyk.
skup.: keltské(velština, irština,skotské
dialekty, bretonština), ugrofinské
(laponština, finština, estonština,
maďarština) , řečtina, retorománština,
baskičtina
Hospodářství:
Evropa patří k ekonomicky nejrozvinutějším
oblastem světa. Má dlouhou tradici všech
průmyslových odvětví, intenzivní rostlinou
a živočišnou výrobu.
Z průmyslu má velký význam strojírenství
(automobilový průmysl – Německo, Itálie,
Francie, Švédsko, Česko, Slovensko...),
které navazuje na hutnictví:
Ocelářství se soustřeďuje do 5 hlav.oblastí
(,které své přírodní bohatství již vytěžili,
dováží suroviny většinou z rozvojových
zemí):
- Porúří
- Lotrinsko
- Francouzko-belgická oblast
- Slezsko (Česko/Polsko)
- JV Ukrajina
Tradiční průmyslové odvětví – textilní
průmysl (severní Anglie a Francie,
Vlámsko, Porúří, sever Česka) je kvůli
levnějšímu dovozu asijských výrobků v
úpadku.
Největší ekonomičtí giganti světa
Rank
Země
HDP CELKEM V ROCE 2011
1
EU
$ 15,650,000,000,000
2
United States
$ 15,290,000,000,000
3
China
$ 11,440,000,000,000
4
India
$ 4,515,000,000,000
5
Japan
$ 4,497,000,000,000
6
Germany
$ 3,139,000,000,000
7
Russia
$ 2,414,000,000,000
8
Brazil
$ 2,324,000,000,000
9
United Kingdom
$ 2,290,000,000,000
10
France
$ 2,246,000,000,000
11
Italy
$ 1,871,000,000,000
12
Mexico
$ 1,683,000,000,000
Rank
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
ZEMĚ
Liechtenstein
Qatar
Luxembourg
Bermuda
Singapore
Norway
Brunei
Hong Kong
United States
United Arab Emirates
Switzerland
Netherlands
Austria
Kuwait
Canada
Sweden
HDP/OSOBU/ROK (TIS.)
$ 141,100
$ 104,300
$ 81,100
$ 69,900
$ 60,500
$ 54,200
$ 50,000
$ 49,800
$ 49,000
$ 48,800
$ 43,900
$ 42,700
$ 42,400
$ 42,200
$ 41,100
$ 40,900
Rank
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
ZEMĚ
Australia
Ireland
Iceland
Germany
Belgium
Taiwan
Denmark
Greenland
Andorra
Finland
United Kingdom
San Marino
France
Japan
European Union
Česko
HDP/OSOBU/ROK (TIS.)
$ 40,800
$ 40,100
$ 38,500
$ 38,400
$ 38,200
$ 38,200
$ 37,600
$ 37,400
$ 37,200
$ 36,700
$ 36,600
$ 36,200
$ 35,600
$ 35,200
$ 34,500
$ 27,400
Evropa a svět
••
••
Zdraví aa bohatství:
bohatství: www.bit.ly/NbK4G5
www.bit.ly/NbK4G5
Zdraví
Výkonnost zemědělství:
zemědělství:
Výkonnost
www.bit.ly/VRXfP6
www.bit.ly/VRXfP6
zemědělství aa průmysl:
průmysl:
•• zemědělství
www.bit.ly/VRXfP6
www.bit.ly/VRXfP6
výkonnost ekonomik:
ekonomik:
•• výkonnost
www.bit.ly/UNRcrB
www.bit.ly/UNRcrB
svět před
před 200
200 lety:
lety:
•• svět
www.bit.ly/JOKy55
www.bit.ly/JOKy55
Evropa vymírá:
vymírá:
•• Evropa
http://www.kmlfactbook.org/#&db=ciafb&tabl
e=2002&col=2008&
Zemědělství: velmi vyspělé, vysoce
produktivní.
- středomořský typ (olivy, citrusy,
vinná réva, zelenina, korkový dub...)
- intenzivní obilnářství (Pařížská
pánev - pšenice, kukuřice, ječmen)
- smíšené zemědělství – střed Evropy
- extenzivní – Rusko, Ukrajina,
Bělorusko
- alpské - sezónní pastevectví
PRODUKCE MASA V 1000 TUNÁCH V SVĚTOVÝ
ROCE 2004
PODÍL V %
World
260 098
100,0
1 China
74 306
28,6
2 United States of America
38 891
15,0
3 Brazil
19 919
7,7
4 Germany
6 798
2,6
5 France
6 255
2,4
6 India
6 032
2,3
7 Spain
5 531
2,1
8 Mexico
5 040
1,9
9 Russian Federation
4 981
1,9
10 Canada
4 592
1,8
11 Argentina
4 175
1,6
12 Italy
4 079
1,6
13 Australia
3 769
1,4
14 Poland
3 271
1,3
15 United Kingdom
3 270
1,3
16 Japan
3 028
1,2
17 Viet Nam
2 664
1,0
18 Indonesia
2 392
0,9
19 Philippines
2 364
0,9
20 Netherlands
2 350
0,9
43 Czech Republic
750
0,3
PRODUKCE MASA V LETECH 1979 - 2004
80000
70000
60000
China
50000
United States of
America
Brazil
40000
Germany
30000
France
20000
India
10000
0
1979-1981
1999-2001
2004
PRODUKCE DŘEVA V 1000 M3 V ROCE 2004
World
8 967 998
1 United States of America
1 454 016
2 China
688 636
3 India
684 783
4 Canada
669 610
5 Brazil
624 048
6 Russian Federation
505 588
7 Indonesia
257 092
8 Sweden
213 081
9 Ethiopia
192 037
10 Germany
187 902
11 Finland
172 453
12 Nigeria
149 775
13 Congo, Democratic Rep of
147 073
14 Chile
124 190
15 France
117 806
16 Poland
102 736
17 Mexico
100 446
18 South Africa
89 581
19 Australia
88 609
20 Myanmar
87 501
32 Czech Republic
50 553
%
100%
16,2
7,7
7,6
7,5
7,0
5,6
2,9
2,4
2,1
2,1
1,9
1,7
1,6
1,4
1,3
1,1
1,1
1,0
1,0
1,0
0,6
PRODUKCE PAPÍRU A LEPENKY V
1000 TUNÁCH V ROCE 2004
World
354 490
1 United States of America
83 612
2 China
53 463
3 Japan
29 253
4 Canada
20 578
5 Germany
20 392
6 Finland
14 036
7 Sweden
11 589
8 Korea, Republic of
10 511
9 France
10 249
10 Italy
9 667
11 Brazil
8 221
12 Indonesia
7 223
13 Russian Federation
6 789
14 United Kingdom
6 240
15 Spain
5 490
16 Austria
4 852
17 Mexico
4 391
18 India
4 145
19 South Africa
3 774
20 Netherlands
3 459
33 Czech Republic
934
%
100,0
23,6
15,1
8,3
5,8
5,8
4,0
3,3
3,0
2,9
2,7
2,3
2,0
1,9
1,8
1,5
1,4
1,2
1,2
1,1
1,0
0,3
PRODUKCE OVOCE A ZELENINY V 1000
TUNÁCH V ROCE 2004
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
World
China
India
USA
Brazil
Turkey
Italy
Spain
Iran
Mexico
Egypt
Indonesia
France
Russian Federation
Philippines
Nigeria
Japan
Korea, Republic of
Viet Nam
Thailand
Uganda
1 383 649
506 634
127 560
69 382
43 774
36 046
34 276
29 401
26 638
24 772
24 105
22 357
19 843
19 445
17 795
17 397
14 660
14 464
13 254
11 332
11 124
SVĚTOVÝ
PODÍL %
100%
36,6
9,2
5,0
3,2
2,6
2,5
2,1
1,9
1,8
1,7
1,6
1,4
1,4
1,3
1,3
1,1
1,0
1,0
0,8
0,8
PRODUKCE PŠENICE V ROCE 2004 V 1000 T SVĚT. PODÍL
1 World
629 873
10000%
2 China
91 952
14,6
3 India
72 060
11,4
4 USA
58 738
9,3
5 Russian F.
45 413
7,2
6 France
39 705
6,3
7 Canada
25 860
4,1
8 Germany
25 427
4,0
9 Turkey
21 000
3,3
10 Australia
20 376
3,2
11 Pakistan
19 500
3,1
12 Ukraine
17 520
2,8
13 United Kingdom
15 473
2,5
14 Argentina
14 560
2,3
15 Iran
14 000
2,2
16 Kazakhstan
9 937
1,6
17 Poland
9 892
1,6
18 Italy
8 639
1,4
19 Romania
7 812
1,2
20 Egypt
7 178
1,1
21 Spain
7 108
1,1
22 Hungary
6 007
1,0
23 Brazil
5 726
0,9
24 Morocco
5 540
0,9
25 Uzbekistan
5 378
0,9
26 Czech Republic
5 043
0,8
27 Denmark
4 759
0,8
PRODUKCE RYBOLOVU V 1000 TUNÁCH V ROCE 2004
World
139 012
1 China
48 907
2 Peru
9 635
3 India
6 088
4 Indonesia
5 856
5 Chile
5 610
6 United States of America
5 566
7 Japan
5 178
8 Thailand
4 018
9 Norway
3 160
10 Viet Nam
3 078
11 Russian Federation
3 051
12 Philippines
2 724
13 Bangladesh
2 102
14 Myanmar
1 987
108 Czech Republic
24
%
100
35,2
6,9
4,4
4,2
4,0
4,0
3,7
2,9
2,3
2,2
2,2
2,0
1,5
1,43
0,02
1
2
3
4
5
Největší producenti vína - v mil t (2006)
Francie
5.3
Itálie
5,1
Španělsko
3,9
USA
2,3
Argentina
1,5
Ekologické zemědělství
Doprava: Evropa je jako celek dopravně
nejvyspělejším kontinentem – jsou zde
zastoupeny všechny druhy dopravy s
rozdílnou kvalitou sítě a zařízení a
spolehlivostí.
U přímořských států s dlouhou pobřežní
linií je výhodná kabotážní doprava.
Doprava trajekty je intenzivní v severní
Evropě
Vysokorychlostní
železniční tratě
Výroba elektřiny z jádra
Evropské integrace:
Nejmocnějším politicko-hospodářským
seskupením je EU (27 členů), ESVO
(Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko,
Island) a evropské země SNS (Rusko,
Bělorusko, Moldavsko)
Nejsilnější vojenskopolitická integrace na
území Evropy je NATO.
Evropa je díky svým kulturně-historickému
vývoji a pestrým přírodním podmínkám
jednou z nejvýznamnějších oblastí
cestovního ruchu. K nejnavštěvovanějším
patří státy středomoří, Francie, Anglie,
Německo a Alpské země.
Zahraniční obchod a doprava:
- vyjmenuj země s
-největší hospodářskou produkcí (5
států)
-kde převažuje dovoz
-s převahou vývozu potravin (2 státy)
-s převahou vývozu energetických surovin (2
státy)
-země, které využívají splavnost
Dunaje, Labe, Rýna, Rhony, Odry, Volhy
-vyjmenuj námoř.přístavy světového
významu
Kulturní regiony Evropy
Bosporská úžina v Konstantinopoli
Istanbul Staré
město
Norské pobřeží
Volžskodonský průplav
Moskva
Kijev
Minsk
1)
2)
3)
4)
5)
KONTROLNÍ OTÁZKY
Vymez polohu a hranice Evropy
Uveď výhody a nevýhody evropské polohy z
hospodářsko-společenského hlediska
Stručně popiš geologický vývoj Evropského
kontinentu a jeho důsledky na KS (reliéf,
výskyt katastrof.jevů, nerostného bohatství a
termálních pramenů)
Charakterizuj klima v Evropě a co ho nejvíce
ovlivňuje (mj.vysvětli: klimadiagram, výšková
zonalita podnebí, důsledky směrů prodění
vzduchu)
Popiš typy přírodních krajin (biomů) a její
přeměnu lidmi
6) Charakterizuj pedosféru Evropy (které půdy jsou pro
zemědělství nejvhodnější? Vysvětli pojmy: půdní
typy,druhy, půdní horizont, vznik půdy, degradace
půdy)
7) Charakterizuj hydrogeologické podmínky v Evropě,
jednotlivé odtokové režimy řek, největší řeky povodí a
úmoří, rozmístění jezer a jejich klasifikace podle
vzniku
8) Uveď počet e demografický vývoj obyvatelstva (pojmy:
věková pyramida, stárnutí obyvatelstva, měna
obyvatel, přirozený přírůstek, úbytek, porodnost,
úmrtnost, úhrnná plodnost, střední délka života...)
9) Charakterizuj rozmístění obyvatel (velikost a
rozmístění sídel) – čím je nejvíc ovlivněno
10) Charakterizuj rasové, národnostní a jazykové složení
obyvatel a jeho rozmístění
Konfliktní oblasti v Evropě