Agrotechnika polních plodin obecné principy a zásady

Download Report

Transcript Agrotechnika polních plodin obecné principy a zásady

Agrotechnika polních plodin
obecné principy a zásady
•
•
•
•
střídání plodin
zpracování půdy
výživa rostlin a hnojení plodin
zásady správné zemědělské praxe a nitrátová
směrnice
Monokultura
• Jeden botanický druh opakovaně na
pozemku několik let (min. 3)
Plodiny víceleté a vytrvalé nejsou monokulturou
• Pozitiva monokultury - specializace
(kukuřice, rýže)
• Negativa monokultury
* zvýšený výskyt chorob a škůdců, zaplevelení
* jednostranné odčerpávání živin
* zhoršování vlastností půdy
* pokles výnosů (důkaz u stacionárních dlouholetých
pokusů
STŘÍDÁNÍ PLODIN
vztah plodin k vodě
vztah k živinám (např. symbióza
s nitrogenními bakteriemi)
vliv na strukturu půdy – hloubka
zakořenění (vojtěška až 2-4 m)
vztah k plevelům (zapojení porostu)
vztah k rozvoji chorob a škůdců
požadavky na organická hnojiva
posklizňové zbytky – množství a kvalita
(C : N – 20 : 1), rychlost jejich rozkladu
 únava půdy
OSEVNÍ POSTUPY (osevní sledy)
Systém střídání plodin
 předplodina a následná plodina
 plodiny hlavní a meziplodiny
 rotace osevního postupu
• monokultury
Nejlevnější agrotechnické opatření v RP !!!
Předpoklady: biologicky vyvážená
struktura plodin vhodných pro dané
půdní a klimatické podmínky,
plodiny obnovující půdní úrodnost
1. vojtěška
2. vojtěška
3. pšenice ozimá
4. cukrovka xx
5. ječmen jarní
6. kukuřice silážní
7. pšenice ozimá
8. cukrovka xx , hrách
9. ječmen jarní s pods.
1. jetel luční
2. pšenice ozimá
3. ječmen ozimý
4. řepka ozimá x
5. pšenice ozimá
6. brambory, kukuřice sil. xx
7. ječmen jarní s pods.
Předplodiny:
Hledisko:
* stav půdy (živiny, struktura, voda, únava půdy)
* škodlivé činitele (plevele, choroby)
* časový termín uvolnění pozemku (sklizeň)
1. vhodné
2. nevhodné
3. nevhodné, ale užívané
Zpracování půdy
Zpracování půdy ovlivňuje:
• hospodaření s půdní vláhou a vzdušný režim
• mikrobiální činnost půdy a mineralizaci
• humifikační pochody
• rozvoj chorob a škůdců
• rozvoj plevelů
Formy:
* základní (podmítka, orba)
* příprava půdy před setím a sázením
* kultivace půdy během vegetace
Systém minimálního zpracování půdy
Půdoochranné systémy
Základní zpracování půdy
Podmítka:
Mělké zpracování půdy po sklizni některých plodin.
• půdní vláha !!
• odplevelování půdy !!
• usnadňuje následnou orbu
• lepší vsakování vody
• rozvoj aerobní mikroflóry
• lepší antifytopatogenní potenciál půdy (postihuje škůdce,
zapravení zbytků s patogeny)
Včasnost, hloubka (80-120mm), kvalita !!
Nářadí: podmítač radličný, talířový, kombinovaný kypřič
Talířový podmítač s drobícím zařízením
Orba
Základní operace klasického zpracování půdy !!!.
Půda se kypří (zlepšuje se pórovitost), obrací, drobí, mísí,
odpleveluje
Kvalitativní hlediska:
• hloubka orby - mělká (do 18 cm), střední (do 25 cm),
- hluboká (do 30 cm) - význam plodina
- velmi hluboká (vysoká spotřeba nafty)
• termín orby - podzim (zásada)
- orba seťová (odstup od setí)
- orba k jařinám a k okopaninám
• zaorávka hnoje
• zaorávka slámy (rozřezaná), přidat 4-6 kg N/1 t slámy
• orba víceletých pícnin (pluh s předradličkou)
Orba radličným pluhem a ošetření orby
Příprava půdy před setím a sázením
Cíle:
• urovnat pole a vytvořit na povrchu izolační vrstvičku k
ochraně půdní vláhy
• připravit seťové lůžko „tvrdá postýlka, měkká peřinka“
(podmínky pro dobré zasetí a dobré vzcházení) - kapilární
póry.
• úprava půdní struktury - plodiny malosemenné vyžadují
jemnější agregátové složení půdy. Eliminovat hrudovitost.
Smykování - vláčení /klasika/
Kombinované nářadí (např. vibrační brány + utužovací
válec)
Hlubší kypření (kombinátory)
Válení
Minimální zpracování půdy
Předpoklady:
• dobrý fyzikální stav půdy
• biologicky činná ornice
• minimum vytrvalých plevelů (pýr, pcháč, svlačec)
• vhodný sled plodin (zlepšující plodiny)
Metody:
• vypouštění některých zásahů
• spojování pracovních operací
• omezování zpracování (hloubka)
• setí do nezpracované půdy (speciální secí stroje)
PŮDOOCHRANNÉ SYSTÉMY
tlumení větrné a vodní eroze
omezení nežádoucího zhutňování půdy těžkými stroji
Význam především u plodin v širokých řádcích
Podstata:
 redukce intenzity základního zpracování půdy
 ponechání rostlinných zbytků (předplodin) blízko
povrchu půdy
Soubor opatření v agrotechnice:
Hloubka zpracování půdy (kypřiče)
Eliminace přejezdů
Vysoce účinné herbicidy
Počet operací při předseťové přípravě
Omezení eroze (posklizňové zbytky)
Úspora vláhy
Udržování půdní struktury
Půdoochranné systémy
•
•
•
•
•
Setí do nezpracované půdy
Setí do hrůbků
Pásové zpracování půdy
Mulčované zpracování půdy
Redukované zpracování půdy
Vodní eroze na svažitém pozemku
Setí
Secí kombinace (rotační brány + secí stroj)
Kultivace půdy během vegetace
Význam: odplevelování porostu
úprava stavu půdy (voda, vzduch, půdní škraloup)
Širokořádkové porosty (okopaniny, zeleniny), též obilniny
- válení a vláčení obilnin
- meziřádkové zpracování půdy - plečkování, hrůbkování
brambor, plečkování cukrovky
Plečkování vzešlého porostu řepy
Výživa rostlin a hnojení plodin
*Je hnojení potřebné? Pokud ano, tak proč?
* Hnojíme půdu nebo plodiny?
Rostlinná hmota - fytomasa, biomasa

Voda – 95 – 10 %

Sušina – 5 – 90 %
Spalitelný podíl – 95 – 99 %
- C (45 %), O (42%), H (6%), N (1,5%)
Popeloviny - 1 – 5 % (Ca,K,Na,P…..)
Živiny a jejich příjem:
 C – ze vzduchu
 O2 a H - převážně z vody
 N a živiny v popelovinách – z půdy (udržování), listy
Rozdělení živin:
1. Makroelementy – C,O,H,N,P,K,Ca,Mg,S
2. Mikroelementy – (do 0,05%) – Fe,Mn,Zn,Cu,B,Mo
3. Prvky užitečné – Na,Al,Si,Cl aj.
Hnojiva
Podle původu:
• organická - všestranná, objemná, živiny +
humusotvorná hmota, mikroorganizmy
• průmyslová (minerální) - vyšší obsah živin
* jednosložková - dusíkatá (N), fosforečná
(P2O5), draselná (K2O), vápenatá (CaO),
hořečnatá (MgO)
* vícesložková - dvě nebo více živin
Podle skupenství:
• tuhá
• kapalná (tekutá) - DAM390
Statková hnojiva
• Chlévský hnůj - směs výkalů, steliva a zbytků krmiva
- mrva - zrání za omezeného přístupu vzduchu - hnůj
- zásada: okamžité zaorání hnoje po jeho rozmetání
• Močůvka - tekuté výkaly
• Kejda - směs pevných a tekutých výkalů a vody (při
ustájení zvířat bez podestýlky) - obsah sušiny
• Zaorávka slámy (doplnění N 4-6 kg/1 t slámy)
• Zelené hnojení
• Kompost (organominerální hnojivo)
Organická hnojiva
hnojivo
hnůj - skot
produkce
t/rok/DJ
sušina
(%)
N
P2O5
K 2O
dávka
t na 1 ha
8,5
24
0,48
0,25
0,62
35 - 40
25
0,65
0,30
0,63
- koně
močůvka
5,7
2,4
0,25
---
0,53
20-30-(50)
kejda - skot
20,9
7,8
0,32
0,15
0,48
30-40-(100)
22,2
6,8
0,50
0,30
0,23
20-30-(60)
- prasata
sláma
zelené hnojení
+4-8 kg N/1 t
Zásady organického hnojení
• Nezastupitelnost organického hnojení pro
půdní úrodnost (ročně se zmineralizuje 3,5-4,5 t
organické hmoty)
• Pravidelné hnojení pozemků (interval 4-5 let)
• Aplikace doporučených dávek (průměr 30 t/ha) dle rozsahu ŽV
• přednostní hnojení určitých plodin (brambory,
cukrovka, kukuřice, košťálové zeleniny, řepka)
• hnojiva urychleně zapravit do půdy (ztráty
živin)
Hlavní zdroj organické hmoty v půdě posklizňové zbytky (až 60 %) - víceleté pícniny
Minerální hnojiva
druh hnojiva
N
Obsah živin v %
P2O5
K2O
CaO
Dusíkatá
Ledek vápenatý
15
Síran amonný
21
Ledek amonný s
26-27
vápencem
Dusičňan amonný
34
Močovina
46
Dusíkaté vápno
20
DAM 390
39 obj.
Fosforečná
Superfosfát
17-19
Superfosfát trojitý
45-48
Hyperfosfát
29
Draselná
Draselná sůl
Kamex
Patentkali
Síran draselný
Vápenatá
Pálené vápno
Mletý vápenec
MgO
20
55
20
3
60
40
28-30
50
10
80-85
42-54
dolomit.
druh hnojiva
N
Hořečnatá
Kieserit
Hořká sůl
Obsah živin v %
P2O5
K2O
CaO
MgO
25-27
16
Vícesložková
Amofos
NP Lovofert
Synferta P
NPK 12:12:12
NPK 16:16:16
NPK IA Lovofert
Cererit
12
20
11
12
16
12
10
52
20
12
12
16
11
10
Kapalná
dvousložková
Fostim
NP - sol
Cansol S
Folimag
Dammag
8
8
8
15
24
24
24
12
12
16
8
13
16
27
1
17
5
3
Půdní reakce a vápnění půd
Optimální hodnoty pH pro ornou půdu:
• půda písčitá - 5,5
• půda jílovitá - 7,0
•
•
•
•
•
Úprava pH půd vápněním:
vápní se v časových cyklech (zpravidla 3 - 4 roky)
důležitým faktorem je plodina (vojtěška, cukrovka, hrách)
hnojivo aplikovat nejlépe před orbou
nepřekračovat maximální stanovené dávky
Hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem
Zásada: dosáhnout a udržovat vyhovující obsah živin
v půdě
Dávky živin při hnojení: podle zásoby živiny v půdě
(agrochemické rozbory) a výnosové úrovně (bilanční
hnojení) - např. u obilnin při EVH 5-6 t zrna přibližně 0-45 kg P,
0-135 kg K, 0-40 kg Mg
Frekvence hnojení: každoročně nebo předzásobním
způsobem na 2-3 roky
Hnojení při přípravě půdy - hnojiva do půdy zapravit
Hnojení dusíkem
N - faktor výše a stability výnosu a kvality produkce
Cíl hnojení - porost (rostlina)
Specifikum: pohyblivost živiny v půdě - ztráty
Zásady: * přesné stanovení N ke každé plodině
(význam předplodin)
* určit doby aplikace (dělení dávek), druh
a dávku hnojiva - omezení ztrát
* optimalizovat dávku hnojiva před aplikací
(rozbory půd a rostlin)
(pozn.: Průměrný odběr N sklizní 1 t zrna obilovin je
20-26 kg)
Zásady správné zemědělské praxe
Cíl: ochrana povrchových a podzemních vod před
znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
(doporučení pro všechny hospodařící subjekty)
Představují souhrn požadavků jak hospodařit, aby
nedocházelo k nadměrnému znečišťování vod dusičnany.
Forma pomoci (doporučení) zemědělcům k tomu, aby se
vyvarovali postupů vedoucích ke znečištění povrchových a
podzemních vod, pečovali řádně o statková hnojiva a
opatrně zacházeli s hnojivy obsahujícími dusík.
Zásady:
* současně zohledňují i další existující předpisy,
* uvádějí principy správných zemědělských postupů,
které minimalizují znečišťování vod,
* plnění Zásad je založeno na principu dobrovolnosti
a je doporučeno na celé území ČR,
* ve zranitelných oblastech jsou součástí Akčního
programu, jehož plnění je v těchto oblastech povinné
(např. nitrátová směrnice).
Akční program = povinné způsoby hospodaření ve
zranitelných oblastech
Akční program vyjádřen v:
Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a
o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání
plodin a provádění protierozních opatření.
*Nitrátová směrnice *(zranitelné oblasti - v ČR 42,5% z.p.)
1) Období nevhodná pro hnojení
Období zákazu hnojení - mimo vegetační období.
2 skupiny organických hnojiv podle intenzity uvolňování N (mineralizace) pomalu (hnůj), rychle (kejda, močůvka)
Omezení hnojení po sklizni plodin (minerální N a rychle uvolnitelný N
z organického hnojiva)
Nařízení vlády č.103/2003 Sb.,
* Omezení přívodu organického N
- max. 170 N/ha z.p. vhodné k aplikaci
Odpočet: plochy kterou nelze hnojit (ochranná pásma, blízkost
povrchových vod, plochy s jetelovinami a luskovinami, úhory a
pozemky ležící ladem).
Produkce organického N - vzorce výpočtu (přibližně 1 dojnice
při stelivovém ustájení 50 kg N v hnoji + 14 kg N v močůvce)
• Další opatření
- úprava hnojení travních porostů
- používání hnojiv a statkových hnojiv na svažitých pozemcích
• - používání hnojiv a statkových hnojiv v blízkosti povrchových vod
• - pastva hospodářských zvířat
- skladování minerálních a statkových hnojiv - minimální kapacity
skladů potřebné k dodržení opatření k době aplikace)
- střídání plodin
- protierozní opatření na ohrožené půdě
Intenzita hnojení - stanovení optimální dávky hnojiv s využitím
diagnostických metod a bilance živin - zlepšení účinnosti hnojiv
www.agronavigator.cz/nitrat