Transcript Stáhnout materiál Osevní postupy v ekologickém zemědělství

Osevní postupy v
ekologickém
zemědělství
• Význam osevních postupů, obecné zásady
střídání plodin
• Charakteristika jednotlivých skupin plodin z
hlediska sestavování osevních postupů,
fytosanitární problémy při pěstování
jednotlivých plodin v OP
• Plánování a příklady osevních postupů
© Petr Konvalina, 2006
Význam osevních postupů
• Klíčové opatřením k dosažení a podpoře půdní
úrodnosti a uspokojivých výnosů
• Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší
• Zvýšení výnosů o 5-20%
sušina hlavního produktu v t/ha
Vliv struktury osevního postupu na produkční
schopnost polních plodin
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
100 % obilnin
nehnojeno
hnojeno
RU ČÁ LU
RU - Ruzyně
50,0 % obilnin
16,6 % okopanin
33,4 % luskovin
RU ČÁ LU
ČÁ - Čáslav
50,0 % obilnin
33,4 % okopanin
16,6 % luskovin
RU ČÁ LU
LU - Lukavec
Osevní postup má být utvořený tak mnohostranně a
vyváženě, aby přispíval k:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Přirozené půdní úrodnost
Stabilizaci procesů humifikace a mineralizace
Zvýšení využitelnosti vody a živin
Podpoře mikrobiální aktivity půdy
Příjmu dusíku
Potlačení chorob a škůdců
Snížení konkurenceschopnosti plevelů
Regulace účinku růstových látek z posklizňových zbytků
Zvýšení biodiverzity a stability agroekosystému
Zefektivnění produkce
Aby byly tyto funkce naplněny, musí být v osevním
postupu zařazeny leguminózy jako hlavní plodiny,
meziplodiny nebo alespoň součást směsek.
Pozitivní účinky OP
Pozitivní účinky
Příčiny pozitivního působení
Trvalé zajištění existence zemědělských
závodů údržbou půdní úrodnosti
Přísun organických látek ve formě
kořenových nebo posklizňových zbytků,
resp. celé zásoby rostlin(zelené hnojení)
Zlepšení ekologické rovnováhy, přínos
zemědělství k ohraně živ.prostředí a
ochraně přírody
Redukce hnojení dusíkem, pěstování
luskovin, osevní postup bohatý na plodiny,
Tvorba rozmanitých nabídek
zemědělských produktů a odlehčení trhů
od agrárních přebytků
Pěstování světlosemenných luskovin a
olejnin jako i rostlin k výrobě
průmyslových surovin, větší využití
provozních prostředků
redukce spotřeby ochranných prostředků
Ohodnocení druhů plodin se zřetelem k erozi
druh plodiny
kukuřice
cukrová řepa
brambory
jarní obiloviny
řepka ozimá
ozimé obiloviny
jetel
vojtěška
jetelotravní směs
louky
faktor
0,6
0,6
0,6
0,3
0,3
0,2
0,02
0,02
0,01
0,002
Obecné zásady střídání plodin
• Zohlednění stanovištních podmínek
• Střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu
(zdroje uhlíku) a o ni ochuzujícími (odběratelé uhlíku)
• Střídání plodin zhoršujících a zlepšujících fyzikálně chemické
vlastnosti půdy
• Střídání plodin se specifickými nároky na živiny
(odčerpávající-dodávající)
• Vliv plodin odčerpávajících vláhu na vodní režim
• Slabší-mohutný kořenový systém
• Mělce-hluboce kořenící rostliny
• Nedostatek organické hmoty nahradit meziplodinami
• Vyšší druhová pestrost
• Málo a značně konkurenceschopné plodiny vůči plevelům
• Výběr rezistentních a tolerantních druhů k významným
škodlivým činitelům
• Dodržení dostatečného odstupu mezi plodinami napadanými
stejnými chorobami a škůdci
• Organizace OP musí zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými
rostlinami během
• Organizace OP musí zajistit dlouhé období na přípravu půdy k
následné plodině
• Omezení pěstování stejných skupin plodin po sobě
Charakteristika jednotlivých skupin
plodin z hlediska sestavování osevních
postupů
Kulturní plodiny lze seskupit podle typických
vlastností ve vztahu k půdní úrodnosti resp. dalším
plodinám v osevním postupu do dvou základních
skupin a to na zlepšující a zhoršující.
Detailněji lze rozčlenit plodiny do skupin:
• jeteloviny (víceleté či vytrvalé leguminózy v monokultuře či
směsi s travami)
• luskoviny (převážně jednoleté leguminózy na orné půdě
schopné fixovat dusík)
• okopaniny (plodiny obvykle hnojené hnojem a pěstované jako
širokořádkové kultury)
• obilniny
• tržní plodiny (převážně jednoleté plodiny pro produkci
semen, vlákna, ...)
• meziplodiny
Jeteloviny
•
•
•
•
•
•
•
•
Rozhodující zdroj humusu
Zdroj dusíku
Fytosanitární účinky (choroby pat stébel, fusariózy lnu, apod.)
Příznivé účinky kořenové soustavy
Podíl jetelovin ovlivňuje podíl TTP
Odplevelující účinek
První hon při postupném přechodu
Jetel je možno použít jako podsevovou meziplodinu
Luskoviny
•
•
•
•
•
Optimální zastoupení 30-40% (min 25%)
Komponenty LOS nebo na zrno
Odplevelující účinek
Hnojivý účinek
Částečná náhrada jetelovin (podniky bez živočišné produkce)
Podíl symbioticky vázaného dusíku na obsahu celkového
dusíku v biomase některých bobovitých rostlin v %
Plodina
Z celkového dusíku na
fixovaný připadá
Vojtěška
75
Jetel
75
Ostatní jeteloviny
60
Bob
60
Hrách
50
Cizrna
50
Fazole
50
Sója
50
Čočka
50
Luskovinoobilná
směska
Louky
asi 30
% závisí na floristickém složení
(na zastoupení bobovitých rostlin)
Okopaniny
•
•
•
•
•
Dlouhá vegetační doba
Pomalý příjem živin a vyšší spotřeba draslíku
Vyšší dávky statkových hnojiv
Širokořádkové kultury s možností mechanické kultivace
Výskyt chorob a škůdců (mandelinka bramborová, háďátko
bramborové, plíseň bramborová)
• Kukuřice při použití mechanické kultivace zvyšuje nebezpečí
eroze
Vhodné předplodiny
•
•
•
•
Obvykle se pěstují po zhoršujících předplodinách
Obilniny
Tržní plodiny
Jeteloviny nebo jetelotráva (nevyžaduje hnojení
hnojem, zvyšuje antifytopatogenní potenciál OP)
Obilniny
•
•
•
•
Mělce kořenící plodiny
Vyžadují pohotové, lehce přístupné živiny
Zanechávají průměrné množství posklizňových zbytků (C:N)
Spíše nízká konkurenceschopnost vůči plevelům (žito-ozimý
ječmen-oves-tritikale-pšenice-jarní ječmen)
• Limitující jsou choroby pat stébel
Vhodné předplodiny
•
•
•
•
•
•
Okopaniny
Jeteloviny
Luskoviny
Luskovinoobilní směsky
Olejniny
Jednoleté pícniny
Výnos zrna ozimé pšenice po
různých předplodinách
Předplodina
Průměr za roky
1949/50 – 1955/56
brambory
122,4%
cukrová řepa
118,9%
hrách
117,6%
slunečnice
113,9%
oves
99,6%
kukuřice
98,3%
ozimá pšenice
82,4%
Řazení obilnin po sobě je nevhodné
(střídání ozimých a jarních, náročné-méně náročné)
Základní úrodnost půdy udává možný výnos zrna v t.ha-1
maximum zastoupení obilních druhů (obilniny celkem =
100%)
Základní
úrodnost půdy
(t sušiny.ha-1 za
rok)
Obilniny
celkem (%)
pšenice
ozimá
žito
ječmen
ozimý +
jarní
oves
do 3 t
40-45
10
40
10
40
3-4 t
45-50
25
25
30
20
4-5 t
50-55
30
10
50
10
5-6 t
55-60
40
-
60
-
Tržní plodiny
(olejniny, přadné rostliny, apod.)
• Převážně jednoleté plodiny na produkci semen
a vlákna
• Řepka je velmi náročná na množství
pohotových živin, optimální předplodiny jsou:
oz. aj. směsky, jetel, hrách, obilniny,
předplodinová hodnota dobrá
• Přadné rostliny se v EZ prakticky nepěstují
Meziplodiny
• Lepší využití vegetačního období
• Imobilizace živin (následné lepší využití, snížení vymývání
živin, zlepšená bilance živin)
• Zakrytí povrchu půdy (snížení výparu, vodní a větrné eroze)
• Zvýšení biodiverzity
• Omezení chorob a škůdců
• Vyšší oživení půdy
• Lze je využít na zelené hnojení i krmení (rezerva krmivové
bilance)
• Zařazení do OP ovlivňuje délka vegetačního období
Člení se:
• Ozimé směsky
• Letní a strniskové meziplodiny
• Podsevy
Ozimé směsky
(LOS, ozimá řepka na zelenou hmotu)
•
•
•
•
Zajištění zelené píce co nejdříve na jaře
Plní nejvíce výše uvedené ekologické funkce
Důležité je časné setí, dostatek vláhy, živin
Po ozimých meziplodinách se pěstují
teplomilné jařiny
Ozimé meziplodiny ( kg.ha-1)
1. jílek mnohokvětý (20), vikev huňatá (50), inkarnát (20)
2. jílek mnohokvětý (20), vikev panonská (100) nebo huňatá
(75)
3. peluška (120), vikev panonská (100)
4. peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80-100)
5. řepka ozimá (5), žito (120)
6. žito (110), vikev huňatá (50) či panonská (80)
Letní a strniskové meziplodiny
• Řadí se po sklizni ranných předplodin (ranné
brambory, řepka)
• Jako strniskové meziplodiny po obilninách
• Úspěšnost pěstování ovlivňuje letní vláha a
příchod podzimních mrazíků
• Vhodné jsou druhy s rychlým počátečním
růstem a tvorbou fytomasy
Letní a strniskové meziplodiny ( kg.ha-1)
1. slunečnice roční (10-15), bob koňský (70-100)
2. slunečnice roční (8-10), peluška (60-70)
3. řepka ozimá (5), hořčice bílá (5), svazenka (2)
4. řepice (6), pohanka (60)
5. řepka (5), jetel inkarnát (30)
6. jílek jednoletý (10), řepka (10)
7. vikev setá (80), svazenka (6)
8. peluška (80), vikev setá (50-60), hořčice bílá (5)
Podsevy
• Tvoří s hlavní plodinou směs
• Zakládají se současně s výsevem hlavní plodiny
(jařiny), nebo ve fázi 3-4 listu
• Podsev přispívá k využití prostoru, snížení evaporace
i eroze, redukci plevelů i ostatních škodlivých činitelů
• Po sklizni hlavní plodiny již zapojený podsev rychle
roste
• Vyloučení podmítky sníží ztráty vláhy
• Vhodné jsou z počátku pomalu rostoucí plodiny
Podsevy ( kg.ha-1)
1. jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10)
2. jílek mnohokvětý (10-12), jetel zvrhlý či plazivý (3-5),
řepka či řepice (4-6)
3. jílek mnohokvětý 10, jetel inkarnát (15) – teplejší polohy
4. tolice dětelová (3-4), úročník bolhoj (20)
5. štírovník (8), jílek mnohokvětý (20 nebo úročník (12)
Růstové charakteristiky leguminózních druhů
využívaných jako meziplodiny
Druh
Vědecký
název
Adaptace na
prostředí
Produkce
sušiny (t.ha1)
Množství
fixovaného
dusíku
(kg.ha-1)
mírná
10,0
170
Vojtěška
Medicago
sativa
Jetel nachový
T. incarnatum
středně - mírná
7,9
179
Vikev
Vicia villosa
středně - mírná
10,2
376
Jetel luční
T. pratense
středně - mírná
5,2
146
Jetel bílý
T. repens
středně - mírná
5,2
182
Štírovník
růžkatý
Melilotus
officinalis
mírná
2,3
76
Vlastnosti jednotlivých složek u jednoduchého osevního postupu
5
5 od 1 do ínecondoh
4
3
2
1
0
kísud
sumuh
tsolěpsod
ůneřok akbuolh
levelp
STJ
5
5
5
5
5
ecinešP
1
2
1
2
2
otiž.mizo.lpizeM
5
3
5
4
4
yrobmarB
1
2
5
4
4
hcárH
5
3
5
1
1
sevO
2
2
1
4
2
Fytosanitární problémy při pěstování
jednotlivých plodin v OP
Stébelnaté rostliny
Gaeumannomyces graminis, Pseudocercosporella herpotrichoides
ozimá pšenice-ozimý ječmen-jarní ječmen-žito-oves
• Přerušení obilního sledu 2-3 roky
• Příznivě působí pěstování jetele nebo vojtěžky na 2-3 užitkové roky
• Použití přerušovačů směska-řepka, kukuřice-oves, brambory-oves,
brambory-luskoviny
• Jednoleté přerušení sníží výskyt (přerušovače = luskoviny, kukuřice,
brambory, cukrovka, řepka, len, oves
• Likvidace plevelů (hostitelská rostlina – chundelka metlice)
Tiletia controversa (sněť zakrslá)
• Chlamydospory hlouběji uložené v půdě si dlouhodobě zachovávají
klíčivost (6-7 let odstup při pěstování pšenice),
Ustilago maydis (sněť kukuřičná)
• Prevence – odstup 3 roky (silné napadení 6-8 let)
Erysiphe graminis (padlí travní)
• Neřadit ozimý nebo jarní ječmen po sobě
Hrbáč osenní
• Larvy poškozují listy osenní, brouci v létě květy obilnin a obilky v mléčné
zralosti
• Prevencí je střídání obilnin s luskovinami
Drátovci (larvy kovaříku)
• Potlačuje je intenzivní obdělávání půdy (okopaniny, luskoviny, řepka)
Listnaté rostliny
Háďátko řepné
• Odstup 4 roky, vhodná následná plodina je jarní ječmen (háďátku neutrální
rostlina)
• Problematickou předplodinou je vojtěška (háďátku nepřátelská plodina)
• Problematické je namnožení plevelů přátelským háďátkům (hořčice rolní,
penízek rolní, merlík bílý, laskavec ohnutý)
Plasmodiophora brassicea (nádorovitost košťálovin)
• 4-6 let odstup při pěstování brukvovitých
• Likvidace brukvovitých plevelů (hořčice rolní, ohnice, kokoška pastuší
tobolka)
Synchytrium endobioticum (rakovina brambor)
• Původce je přenosný z lilkovitých plevelů (lilek černý, blín černý, durman
obecný)
Sclerotinia trifoliorum (rakovina jetele)
• Dostatečný odstup v OP (až 6 let)
Phoma lingam (fomové černání stonků)
• Houba přežívá na posklizńových zbytcích až 4 roky (odstup od
brukvovitých 3 roky)
Peronospora arborescenc (plíseň maková)
• Oospory přežívají řadu let (odstup 6-8 let)
Fusarium lini (fuzarióza lnu)
• Přetrvává v posklizňových zbytcích (6-7 let odstup)
Plánování a příklady
osevních postupů
Postup při sestavování OP
1.
2.
3.
4.
Sestavení honů z pozemků
Zajištění potřebné plochy krmných plodin
Z dosavadního postupu vyjmout plodiny, které jsou jako
produkt EZ prakticky neprodejné
Kombinace vybraných plodin:
Leguminózy (25%, lépe 33% včetně jetelotrav)
Obiloviny (max. 50%, lépe méně)
Okopaniny (urychlení rozkladu org. hmoty a potlačení plevelů)
Meziplodiny (co nejvyšší využití meziplodin – stále zelené pole)
5.
6.
7.
Okamžitý (jednoletý) přechod na ekologické hospodaření
zjednoduší a zkrátí dobu konverze
Přechodný osevní postup zavádíme, chceme-li co nejdříve
projít konverzí (1-2 roky), krátkodobě řadíme až 50
leguminóz
Bude-li v cílovém osevním postupu 25% (33%) leguminóz,
je vhodné rozložit konveruźi na čtyřleté (tříleté období)
Povolená doba návratu plodin na původní stanoviště
Zohlednění hospodářských aspektů
• Potřeba objemných a jadrných krmiv z vlastní produkce
• Potřeba vlastních osiv a sadby
• Uzavřené nebo předpokládané smlouvy o prodeji tržních
plodin
• Smluvní pěstování plodin
• Ekonomické, politické a produkční aspekty
• Technické a technologické možnosti podniku
• Pracovní a odborná kapacita podniku
Zastoupení hlavních plodin na orné půdě
(podíl v %) podle typu podniku
Leguminózy
Obilniny
Okopaniny
Meziplodiny
Typ podniku
1 Produkce mléka
30-501)
30-50
5-15
20-50
2 Tržní plodiny +
smíš. chov zvířat
+ 25-402)
40-60
10-20
20-50
3 Tržní plodiny +
chov prasat
20-353)
50-60
15-25
40-60
4 Tržní plodiny bez
chovu skotu
25-304)
40-60
20-30
40-60
Poznámky:
1)převážně pícniny
2)pícniny a luskoviny na zrno
3), 4) luskoviny na zrno (prodej nebo zelené hnojení) nebo pícniny, jeteloviny na semeno
Osevní postup (podnik zaměřený na produkci mléka)
1. Jetelotráva
2. Jetelotráva
3. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý)
4. Oves (luskoviny na zrno- meziplodina: směska)
5. Brambory (krmná řepa)
6. Žito (podsev jetelotráva)
1. Vojtěška (vojtěškotráva)
2. Vojtěška (vojtěškotráva)
3. Brambory/silážní kukuřice
4. Jarní pšenice (podsev: jetel plazivý + jílek)
5. Luskoviny na zrno (směska na zelené krmení- meziplodina ředkev
olejná, hořčice, svazenka, jarní vikev)
6. Oves/ sladovnický ječmen (možný podsev vojtěšky)
5 honný osevní postup (s chovem prasat na žír)
1. Jetelotráva, zelený úhor
2. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý)
3. Směska oves + hrách
4. Luskoviny na zrno (bob, hrách , lupina), podsev jílek
5. Ozimý ječmen/ tritikale
Osevní postup (podnik s chovem prasat a skotu)
1. Jetelotravní směska
2. Jetelotravní směska
3. Ozimá pšenice nebo žito
4. Okopanina
5. Luskoviny na zrno
6. Pšenice špalda
7. Oves (podsev, JTS)
Osevní postup (podnik bez chovu hospodářských
zvířat)
1. Luskoviny na zrno nebo rotující úhor
2. Brambory
3. Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina; hořčice, svazenka)
4. Oves (meziplodina; svazenka, hořčice)
5. Hrách
6. Ozimá pšenice (podsev; jetelotravní směska – rotující úhor)