Transcript Prezentace aplikace PowerPoint

Česka zemědělská univerzita v Praze
katedra agroekologie a biometeorologie
PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I.
Ječmen
Jarní
Vypracovali:
Jaroslav Skoupil
Asim Mammadov
Mariana Chu
Kamila Bakajsová
Obecná charakteristika
Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR
 Trend vývoje osevních ploch
 Trend vývoje realizačních cen
Osevní postup a zpracování půdy
Škodlivé organizmy
 Hlavní plevele
 Choroby
 Škůdci
• Obecná charakteristika
Hospodářská skupina plodin:
Botanická čeleď:
Geografický původ:
zrniny
lipnicovité rostliny
Přední Asie, východní Asie
(Čína, Indie)
Světové rozšíření:
EU, Ruská federace, Kanada,
Austrálie, Turecko, Ukrajina, Čína, Indie
Hospodářské využití:
výroba sladu, krmné účely,
výroba krup a mouky
• Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR



Pěstování je možné ve všech výrobních oblastech, ale
kvalitní sladovnický ječmen lze vypěstovat pouze v:
 Kukuřičné oblasti – podoblasti K1 – K5; hlavně na jižní Moravě;
 Řepařské oblasti – podoblasti Ř1 – Ř5; hlavně v Polabí, Poohří, Haná;
Osevní plocha - 242 727 ha
Podíl na orné půdě – 9,8%
• Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR
TREND VÝVOJE OSEVNÍCH PLOCH
450000
400000
350000
300000
250000
200000
150000
100000
50000
0
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
- Dlouhodobý trend snižování osevních ploch v ČR
- Průměrný výnos 4,36 (t/ha)
• Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR
7000
6012
6000
5000
4,821
4729
4000
3000
5,725
3848
3270
5,147
3408
2000
1000
0
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Aktuální realizační cena 4 778 (Kč/t )
• Osevní postup a zpracování půdy

Nejvhodnější předplodiny okopaniny:
cukrovka, brambory

Nejčastěji zařazení po:
obilovině nebo kukuřici

Další možné předplodiny:
olejniny, luskoviny, řepka ozimá, mák

Nevhodné předplodiny:
jeteloviny
 Jako předplodina pro ostatní obilniny má špatný účinek. Hlavní
důvod je přenos chorob.
• Osevní postup a zpracování půdy

Termín setí ječmene jarního je co nejdříve na jaře, jakmile to stav
půdy dovolí.

Extrémně rané setí (únor, začátek března) je problematické - je
zde riziko výskytu dlouhotrvajícího studeného a mokrého období

Ječmen jarní dozrává v červenci až srpnu. Sklizeň se provádí
zásadně v plné zralosti zrna.

Předčasná sklizeň má za následek snížení
výnosu i jakosti.

Naopak při opožděné sklizni dochází k
větším ztrátám lámáním stébel a mohou
se projevit plísně a porůstání v klasech.
• Osevní postup a zpracování půdy

Po sklizni předplodiny je vhodné provést podmítku, nejlépe
talířovými podmítači nebo radličkovými kypřiči

Při použití tradiční technologie přípravy půdy by kvalitní podzimní
středně hluboká orba měla být provedena nejpozději do poloviny
listopadu, nejvhodnější je použití oboustranného pluhu.
• Osevní postup a zpracování půdy

Předseťovou přípravu je
vhodné provést co nejdříve
na jaře. Při klasickém
postupu je nejlépe
předseťovou přípravu začít
těžkými branami
(provzdušnění, prohřátí
půdy), potom pole urovnat
branami a smykem)

Výsev jarního ječmene by
měl být proveden co
nejdříve, ale vždy připravené
vyzrálé půdy.
• Osevní postup a zpracování půdy

Na jaře se provádí příprava seťového lůžka a setí při jedné
operaci.

Seťové lůžko pro setí jarního ječmene by mělo být vytvořeno v
hloubce 3-5 cm. Hloubka setí se doporučuje ne větší než 3 cm, na
písčitých půdách do 4 cm. Rozmístění zrn na ploše by mělo být co
nejstejnoměrnější, vhodné jsou proto úzkořádkové nebo páskové
secí stroje. Velmi důležité je dodržení doporučeného výsevního
množství.
• Škodlivé organizmy






Oves hluchý
Svízel přítula
Heřmánkovec nevonný
Ježatka kuří noha
Pcháč oset
Pýr plazivý
• Škodlivé organizmy





Padlí travní
Hnědá skvrnitost
Rez ječná
Ramularie
Fusarióza
• Škodlivé organizmy

Mšice - škodí na rostlinách ječmene sáním na
listech a listových pochvách, případně i
v klasech

Kohoutci - škodí jejich larvy, které vyžírají listy
v podobě podélných proužků

Třásněnky - Nymfy a dospělci třásněnek
vysávají povrchové buňky listů, kvítků, klasů
nebo malých plůdků. Protože do těchto buněk
proniká vzduch, list je potom stříbřitě
kropenatý. Později se barví do hněda a usychá.

Vrtalka - klade vajíčka do listových čepelí, larvy
vyžírají listová pletiva mezi horní a dolní
pokožkou a způsobují zasychání listů