Transcript Nezaměstnanost

Nezaměstnanost
nerealizovaná (neuspokojená) nabídka a
poptávka práce na trhu práce
Členění populace z ekonomického
hlediska
• 1. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní
síla – zaměstnaní + nezaměstnaní)
• 2. ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (např.
osoby v předproduktivním věku – děti,
nepracující důchodci, ženy na mateřské
dovolené, invalidní důchodci, osoby, které
práci nehledají aj. – až ½ populace)
Vymezení nezaměstnaného
– pracovní síla – můžeme ji zjednodušeně rozdělit
na zaměstnané a nezaměstnané
– aby byl člověk označen za nezaměstnaného musí
splňovat tři podmínky:
• 1. Nemá placené zaměstnání ani nepodniká,
• 2. Vyvíjí určitou aktivitu při hledání
zaměstnání,
• 3. Je schopen a ochoten nastoupit během
krátké doby do zaměstnání.
Nezaměstnanost a její determinanty
•
•
•
•
•
•
Měření nezaměstnanosti aktuální stav
2 ukazatele
1. Počet nezaměstnaných
2. Míra nezaměstnanosti……..
přesnější, více vypovídající ukazatel
Míra nezam. = počet nezam. x 100 %
pracovní síla
• Specifická míra nezaměstnanosti
• míra nezaměstnanosti pro určité skupiny obyvatel (míra
nezaměstnanosti žen, absolventů, lidé nad 50 let)
Typy nezaměstnanosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. Frikční
nejméně nebezpečná
jedinec dobrovolně opustí pracovní místo a hledá si místo jiné
její délka je dána dobou hledání nového místa, zpravidla nepřekročí 3 měsíce
vzniká jako důsledek přirozeného pohybu mezi odvětvími, oblastmi apod.
2. Sezónní
vzniká jako důsledek nepravidelnosti výroby v některých odvětvích, které jsou závislé na
ročním období, popř. počasí (zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch)
může postihovat i navazující odvětví
3. Strukturální
vzniká tehdy, pokud nabídka práce, zejména dle kvalifikace, ale i pohlaví, vzdělání,
neodpovídá poptávce
indikátorem této nezaměstnanosti je relativně velký počet pracovních míst (jsou volná místa,
ale jiná – např. potřebuji 20 soustružníků, ale mám 20 prodavaček)
nástrojem je rekvalifikace
4. Cyklická
vzniká v důsledku kolísání ekonomické aktivity země, hospodářských cyklů
Příčiny nezaměstnanosti
• 1. Neoklasický přístup – pravice - liberální pojetí
• nedostatečná pružnost na straně nabídky práce
(jednotlivci, domácnosti)
• malá informovanost o volných pracovních
místech
• malá ochota k mobilitě
• neochota akceptovat zhoršené podmínky,
zejména mzdové (příliš vysoké podpory, sociální
dávky, štědrý sociální systém)
• nezaměstnanost je víceméně dobrovolná
Keynesiánský přístup
• Levice - uznání existence nedobrovolné nezaměstnanosti
• nedostatečná koupěschopná poptávka
• technologický pokrok - snižuje počet pracovních míst 
zvýšení nezaměstnanosti
• práce je nahrazována stroji především u pracovní síly
s nízkou kvalifikací
(automobilový průmysl, stavebnictví, elektronické pokladny,
evidence zásob, peněžní ústavy, …)
• zvyšuje počet pracovních míst  snížení nezaměstnanosti
• někdo musí stroje vyrobit, zešrotovat, ekologie
• výrobky mohou být levnější, budou se nakupovat, může se
více vyrábět, klesá nezaměstnanost
Negativní důsledky a dopady
nezaměstnanosti
• Ekonomické a sociální - obě skupiny spolu vzájemně souvisí
• Ekonomické důsledky
• ztráta produkce (nevyužitá pracovní síla, produkce, která
nebyla v důsledku nezaměstnanosti vyrobena a s tím
související snížení daňového výnosu
• nutnost vyplácet podpory v nezaměstnanosti a sociální
dávky, nemocnost
• ztráta kvalifikace, dovedností a schopností, zejména u
dlouhodobě nezaměstnaných  společnost přichází o
finanční prostředky investované do vzdělání
• odpor k technologickému pokroku, který lidem bere práci
(technologický konzervatismus)
Sociální důsledky
• narušení vztahů
• rozpad rodin
• zhoršení zdravotního stavu (psychické
problémy, větší nemocnost, úmrtnost)
• alkoholismus a jiná závislost, sebevraždy
• rostoucí kriminalita,
• nestabilní prostředí  negativní postoje vůči
systému ap., ztráta domova, jistoty
Politika zaměstnanosti
• součást hospodářské politiky státu
• usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce
a poptávkou po práci
• představuje soubor nástrojů, jejichž realizace
motivuje zaměstnané, nezaměstnané a
zaměstnavatele k jistému chování na trhu práce
• cílem je snížení nezaměstnanosti
• vzhledem k negativním důsledkům se snaží stát
nezaměstnanost snižovat  uplatňuje politiku
zaměstnanosti, konfliktnost cílů
Dělení politiky zaměstnanosti podle
velikosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. Makroekonomická politika zaměstnanosti
tzv. velká politika zaměstnanosti, vládní
působí víceméně plošně, především na straně poptávky – firem
např. lákání investorů ze zahraničí, vytváření vhodných podmínek
pro podnikání apod.
zaměřena hlavně na odstranění příčin
je závislá na zaměření celé hospodářské politiky státu
2. Regionální politika zaměstnanosti
tzv. malá politika zaměstnanosti
někdy se nazývá politikou trhu práce
řeší důsledky existující nerovnováhy na určitém trhu práce
do značné míry je zaměřena na řešení konkrétních situací
v konkrétních územích, regionech, specifiky, reakce školství Rámcové vzdělávací programy, dotační programy, EU
Nástroje politiky zaměstnanosti
•
•
•
•
•
•
•
•
1. Aktivní politika zaměstnanosti
školení a rekvalifikace
programy pro mladé absolventy
programy pro zdravotně handicapované osoby
subvence a dotace v soukromém sektoru, popř. daňové úlevy
podpora nezaměstnaných, kteří chtějí podnikat
veřejně prospěšné práce (tzn. přímá tvorba pracovních míst)
rekvalifikace = taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče, umožňující jeho nové
pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání
•
•
2. Pasivní politika zaměstnanosti
vyplácení hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti (podpory) a sociálních
pomocí
předčasný odchod do důchodu
zkracování pracovní doby (např. Francie)
Obojí závisí na hospodářském cyklu
•
•
•
Přístupy k politice zaměstnanosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. ORIENTOVANÉ NA NEZAMĚSTNANÉ OSOBY
Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace
získávání teoretických vědomostí a pracovních dovedností
Pomoc při začleňování osob na trh práce
poskytování dotací ke mzdám zaměstnavatelům
daňová zvýhodnění (např. v případě, když zaměstnají nezaměstnanou osobu), po určitou dobu
Pomoc při založení podniku
např. poskytnutí peněžní sumy
refundace z úroků z investičních nákladů apod.
Veřejně prospěšné práce
orientované na veřejné zájmy, úklid veřejných prostranství
nové místo vytváří např. obec, popř. jiný zaměstnavatel
slouží ke krátkodobému umístění uchazečů o zaměstnání
„zaměstnavateli“ jsou po určitou dobu plně nebo částečně hrazeny náklady spojené se zaměstnáváním
nezaměstnaných
2. ORIENTOVANÉ NA ZAMĚSTNANÉ OSOBY
Opatření zaměřená na získání, změnu a zvýšení kvalifikace
ve státních nebo soukromých rekvalifikačních centrech, zjednodušení personální práce - není potřebná výměna
pracovníka
Zkrácení normální pracovní doby a životní pracovní aktivity
možnost práce na částečný úvazek, aniž by na to daná osoba doplácela např. ztrátou sociální ochrany apod.
umožnění předčasného odchodu do důchodu
Problémové skupiny na trhu práce
• skupiny osob, které mají větší problémy při řešení své situace na
trhu práce a často spadají mezi nezaměstnané, či ekonomicky
neaktivní – ženy na mateřské dovolené DPP (omezení)
• osoby bez kvalifikace (popř. osoby se základním vzděláním)
• starší lidé (pro trh práce se považují za starší lidi osoby starší 50 let)
• zdravotně handicapované osoby
• osoby společensky nepřizpůsobivé (recidivisté apod.)
• ženy samoživitelky
• národnostní menšiny
• dlouhodobě nezaměstnaní (nezaměstnaní déle než rok, před
nedávnem se za hranici bralo 6 měsíců)
• absolventi
Základní projevy diskriminace na trhu
práce
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. Mzdová diskriminace
neodůvodněné rozdíly ve mzdách, pohlaví
odůvodněné rozdíly ve mzdách = vzdělání, kvalifikace, specializace, talent apod.
2. Segregace v zaměstnání
neumožnění vstoupit na trh
PŘÍČINY DISKRIMINACE
1. Osobní předsudky
např. zaměstnavatelé, spoluzaměstnanci nebo spotřebitelé neradi spolupracují
s osobami jiné rasy či pohlaví
2. Statistická diskriminace
při přijímání se často rozhoduje na základě hromadných dat
např. X Romů bylo ve výkonu trestu  Roma nevezmu
3. Vytlačování
rozdílná úroveň poptávky po práci podle rasy nebo pohlaví
např. diskriminace žen (nejlepší zaměstnání historicky vyhrazena mužům)
Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti
• 1. Čas
• ztrácejí pracovní mravnost a motivaci hledat dále místo na trhu
práce
• ztrácejí lidský kapitál (dovednosti, kvalifikaci, pracovní návyky)
• ztrácejí důvěru zaměstnavatelů
• 2. Osobní charakteristiky
• nízké vzdělání, malá či žádná kvalifikace (dlouhodobá
nezaměstnanost postihuje nejvíce lidi se základním vzděláním a
vyučené)
• nedostatečné pracovní návyky (mladiství a absolventi)
• nízká flexibilita pracovní síly (neochota akceptovat mzdové
podmínky, prostorová mobilita)
• diskriminace (Romové, zdravotně postižení)
Trh práce v ČR celkové zhodnocení
• Změny po roce 1989
• přechod z centrálně plánované ekonomiky na
ekonomiku tržní
• člověk už nemusí pracovat
• na úseku zaměstnanosti právo na:
• zprostředkování zaměstnání
• hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti
• zabezpečení v průběhu rekvalifikace
Některé faktory vzniku
nezaměstnanosti po roce 1989
• ztráta východních trhů
• privatizace
• restriktivní politika vlády vůči velkým
podnikům
• útlum a konverze některých výrob
• zadlužování
• změny ve školství, otevřený zahraniční trh
práce
Některé charakteristiky
nezaměstnanosti v ČR
• velké regionální rozdíly
• nezaměstnanost má výrazně prostorové diference
• největší je v oblastech s těžkým průmyslem a v některých
okrajových regionech
• nejnižší je v Praze (jiná struktura pracovních míst – úředníci, kultura,
cestovní ruch)
• nejvíce nezaměstnaných je se základním vzděláním a nejmíň
s vysokoškolským
• co se týká věku, tak se na nezaměstnanosti podílejí celkem
vyrovnaně všechny věkové skupiny
• přesun pracovní síly z primárního a sekundárního sektoru (průmysl)
do sektoru terciárního (služby)  sektor služeb však nestačí
přijmout veškerou pracovní sílu  nezaměstnanost
Systém služeb zaměstnanosti v České
republice MPSV a ÚP
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
MPSV řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při
zabezpečování státní politiky zaměstnanosti
Vykonává tyto činností:
1. Řídí úřady práce.
2. Vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut.
3. Spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnaností a rozhoduje
o jejich použití.
4. Soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy
vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění nabídky a poptávky práce
(včetně usměrňování pracovních sil ze zahraničí).
5. Zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti, které předkládá vládě.
6. Spolupracuje s příslušnými orgány státní správy při tvorbě návrhů programů
opatření pro umísťování zaměstnanců, uvolňovaných v důsledku strukturálních
změn.
7. Zpracovává v součinnosti s dalšími orgány státní rekvalifikační programy.
8. Uděluje (odnímá) povolení fyzickým a právnickým osobám k výkonu
zprostředkování zaměstnání za úhradu a stanoví výši poplatku za toto
zprostředkování.
9. Rozvíjí mezinárodní vztahy a zároveň zabezpečuje provádění závazků z nich
vyplývajících, především v rámci EU.
ÚP - základní územní orgán služeb
zaměstnanosti
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Vykonává tyto činnosti:
1. Informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace,apod.
2. Informuje zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil.
3. Zprostředkovává uchazečům a zájemcům, kteří mají trvalý pobyt v jeho územním obvodu, vhodné
zaměstnání.
4. Poskytuje občanům poradenské služby (spojené se zaměstnáním, volbou povolání apod.).
5. Organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání.
6. Vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci vydaných pracovních
povolení cizincům.
7. Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut.
8. Hospodaří s prostředky na státní politiku zaměstnanosti.
9. Sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním
obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce (může např. vyžadovat od
zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti).
10. Podněcuje a hmotně podporuje vytváření veřejně prospěšných prací ve svém obvodě.
11. Projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při
strukturálních změnách, racionalizačních opatřeních apod.
12. Rozhoduje o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
13. Rozhoduje o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení.
14. Rozhoduje o vydání a odnětí povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a
povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí.
Mezinárodní pohyb pracovních sil
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. Migrace nekvalifikovaných pracovních sil
zejména ze zaostalých zemí do vyspělých, též ilegální
2. Migrace kvalifikovaných pracovních sil
ze zaostalých zemí do vyspělejších, z vyspělých do vyspělých
Hlavní teritoria, která přitahují pracovníky
západní Evropa (z východní a jižní Evropy, ze severní Afriky)
USA (zejména z Evropy)
Latinská Amerika (zejména sezónní zemědělské migrace z okolních zemí)
Blízký východ a severní Afrika
Japonsko a nově industrializované země (z okolních chudších zemí)
Obecné tendence
bohaté země přitahují pracovní sílu (zejména nekvalifikovanou) z okolí
trend spíše zpřísnění azylových podmínek (přísun imigrantů reguluje stát podle
hospodářské a politické situace)