Transcript 11_01_Uvod do ekonomie

Ekonomie – úvod do
problematiky, poptávka,
nabídka
1. a 2. přednáška
Ing. Zdeněk Říha, Ph. D.
Ústav ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací
[email protected]
224 359 156
Konzultační hodiny:
Vždy po předchozí dohodě
DOPORUČENÁ LITERATURA
Robert H. Frank, Ben S. Bernank
EKONOMIE
Robert Holman
EKONOMIE
Paul Heyne
EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ
KE STAŽENÍ NA WWW.LIBINST.CZ
Co je to ekonomie?



ekonomie je nauka
pojednávající o
efektivním rozdělování
omezených přírodních
zdrojů
ekonomie se zabývá
otázkou volby ve světě
vzácnosti
ekonomie je způsob
myšlení a uvažování o
světě, není to soubor
ustálených pravd
THE THINKER
Ekonomický koloběh
finanční toky
FIRMY
STATKY
hmotné toky
VÝROBNÍ FAKTORY
DOMÁCTNOSTI
Co zde chybí?
BANKY A STÁT
(nemusí tam nutně být, v koloběhu mají víceméně
funkci prostředníka transakcí)
Ekonomie a ideálnost
Existuje ideální (tj. absolutně stlačitelný) plyn?
Neexistuje.
Existuje ideální (tj. absolutně nestlačitelná)
kapalina?
Neexistuje.
Existuje ideální trh (tj. např. trh, kde všichni jeho
účastníci mají dokonalé informace)?
Pochopitelně také ne.
Problematika vzácnosti
Jedna z manažerských zásad říká, že v určitém okamžiku je lepší
rozhodnout se jakkoli než nerozhodnout se vůbec.
Vaše rozhodnutí studovat Fakultu dopravní výrazně omezí vaši možnost ve
stejném čase studovat jinou vysokou školu.
Vaše rozhodnutí strávit 90 minut na této přednášce vylučuje, abyste tento
čas využili k jiným velmi pravděpodobně příjemnějším činnostem.
Rozhodnutí státu půjčit si peníze od soukromých bank vyloučí možnost,
aby banky tyto peníze půjčily soukromému sektoru, který by tyto
prostředky velmi pravděpodobně využil daleko efektivněji.
Otázka zní: jakým způsobem alokovat své vzácné zdroje, abychom
dosáhli maximálního prospěchu (užitku)?
Křivka produkčních možností
Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme
pěstovat spíše rajčata nebo papriky?
Rajčata (kg)
A
B
KŘIVKA PRODUKČNÍCH
MOŽNOSTÍ
C
Papriky (kg)
Mezní hodnoty v ekonomii
Příklad: Člověk ke svému životu naprosto
bezpodmínečně potřebuje vodu a to
daleko více než zlato nebo diamanty.
Přesto cena 1 kg vody (cca 1 litru) je daleko
menší než cena 1 kg zlata nebo diamantů.
Jak je to možné?
Zákon klesajícího mezního užitku
NÁVŠTĚVA RESTAURACE
MU (tj. užitek z posledního piva)
Okamžik, kdy odcházím
hledat jinou restauraci
Okamžik, kdy vstávám
a odcházím
Cena za jedno lahvové pivo
(mezní náklady)
Cena za jeden půllitr piva
(mezní náklady)
mezní užitek z točeného piva
mezní užitek z lahvového piva
počet piv
Příklad pana Lebedy
Pan Lebeda má na zahradě tři jabloně, které každý rok plodí
velké množství jablek
Podle čeho se pan Lebeda rozhoduje, co s nimi udělá?
1.
2.
3.
4.
fáze – zkonzumuje je sám, mezní užitek je na začátku velký a převýší
mezní náklady například na přípravu štrůdlu (čas, námaha)
fáze – mezní užitek z každého dalšího kg jablek klesá, štrůdl se již
nevyplatí, pan Lebeda jí jablka syrová
fáze – mezní užitek dále klesá, pan Lebeda rozdává jablka sousedům,
jejichž mezní užitek z těchto jablek také postupně klesá
fáze – mezní užitek z posledního kg jablek je nulový, p. Lebeda vozí
jablka na hnůj, což ho stojí méně času a námahy, než přemlouvat
sousedy, aby si od něj jablka vzali
Křivka produkčních možností
Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme
pěstovat spíše rajčata nebo papriky?
Rajčata (kg)
A
B
Zahradník bude alokovat volné
zdroje mezi rajčata a papriky
podle svého mezního užitku!!!
C
Papriky (kg)
Mezní užitek
Užitek z poslední spotřebované jednotky statku
Intuitivní – pocitový, poslední spotřebovaný kilogram jablek
Finanční – peněžně vyjádřený ziskem (mezním) z posledního prodaného
kg jablek
Například mezní užitek z pronájmu garáže v zimních měsících:
- lze ho vyčíslit jako úsporu na nákladech na údržbu a opravy, snížení
rizika ukradení auta, aj. Pokud je tento mezní užitek (do jisté míry
intuitivně nebo pocitově vnímaný) větší než mezní náklady pronájmu
(náklady na poslední pronajímaný den (měsíc), je efektivní garáž platit.
Mezní užitek
Rajčata nebo papriky?
Zahradník bude rozdělovat svojí půdu mezi pěstování rajčat a paprik
tak, aby dosahoval maximálního mezního užitku.
Pokud je on sám spotřebitelem zeleniny, bude jeho volba intuitivní
Naopak pokud má zeleninu k prodeji, bude se rozhodovat podle
nejvyššího mezního zisku, tedy podle nejvyššího přírůstku
peněžního příjmu z posledního kilogramu rajčat (paprik)?
Vždy jde ale o princip něco za něco, tedy princip volby, který
vyplývá z principu vzácnosti přírodních statků
Přebytek spotřebitele
Spotřebitelův přebytek je rozdíl mezi užitkem z daného statku (sumou
mezních užitků) a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí.
Jinými slovy je to rozdíl mezi maximální cenou, kterou by spotřebitel byl
ochoten zaplatit (je vždy rovna jeho meznímu užitku) a skutečnou
cenou, kterou za statek zaplatí.
Příklad – smlouvání o ceně – na obchod přistoupíte až v okamžiku, kdy
obchodník klesne s cenou pod váš mezní užitek
Přebytek spotřebitele
NÁVŠTĚVA RESTAURACE
Mezní užitek
Přebytek spotřebitele
Záporný přebytek
Cena za jeden půllitr piva
(mezní náklady)
mezní užitek z točeného piva
počet piv
Poptávková funkce, cena
Cena p
Platí za dvou podmínek – nemění se výše důchodů (koupěschopnost)
a ceny ostatních výrobků jsou stejné
Q
ed  0
Elasticita poptávky: ed 
ed  
ed  1
Množství Q
Q
p
p
Říkáme, že poptávka je
elastická tehdy, když je
její elasticita větší než
jedna
Křivka poptávky kopíruje křivku
mezního užitku, cena, kterou
spotřebitel platí, je vždy rovna
meznímu užitku daného statku
Křížová elasticita
-
vyjadřuje změnu poptávky zboží A při změně ceny zboží B
Q A
e d , A ,B

QA

p B
pB
ed , A,B  0 - substituční zboží (růst ceny substitučního statku B
vyvolá růst poptávky po statku A, který se stává relativně levnějším)

ed , A,B  0
- komplementární (doplňkové) zboží (růst ceny
komplementárního zboží B je provázen snížením poptávky po statku
A)
Poptávka versus poptávané
množství
p
D2 Posun z D do D je posunem poptávky, který
1
2
může být způsoben změnami koupěschopnosti
obyvatel nebo změnami v cenách substitutů
D1
A
Posun z bodu A do bodu B je změnou
poptávaného množství v závislosti na ceně
při konstantní výši důchodů (koupěschopnosti)
a cenách ostatních výrobků
B
Q
Poptávka po IAD
Přepravní výkon IAD (mil. oskm/rok)
70 000
65 000
60 000
55 000
y = 2884,1x - 2433,3
50 000
R2 = 0,9321
45 000
40 000
35 000
Ceny PHM (Kč/l, Speciál 91)
30 000
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Proč poptávka po IAD neklesá se
vzrůstající cenou PHM
Možná vysvětlení:

Mezní užitek (tj. užitek z posledního litru benzínu) neklesá s
rostoucí spotřebou

Vliv vzrůstající ceny PHM je negován rostoucími příjmy

Neexistuje možnost plnohodnotných substitutů (jak paliv, tak
dopravy), je tu výrazný vliv kvality dopravy

Pokles poptávky po IAD, pokud nastane, tak pouze
krátkodobě
Náklady a nabídka
Mluvíme-li o nákladech, je nutné rozlišovat jejich
druhy, tj.:
UTOPENÉ NÁKLADY
NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI
MEZNÍ NÁKLADY
PRŮMĚRNÉ NÁKLADY
Utopené náklady
Jsou to již VYNALOŽENÉ NÁKLADY, KTERÉ NEJSEM SCHOPEN ZMĚNIT,
AŤ SE ROZHODNU JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM.
Jedete lyžovat a koupíte si permanentku na vlek na deset dní. Šestý den
ale začne pršet a vy zvažujete, zda budete lyžovat i v dešti nebo
pojedete domů. Jak se rozhodnete?
V dopravě při volbě druhu dopravy hrají ještě roli tzv. vnímané a
nevnímané náklady. Jestliže již mám auto a volím mezi autem, vlakem
a autobusem, zohledňuji jen náklady spojené s daným přepravním
výkonem, nikoli náklady na pojištění, silniční daň, dálniční známku,
odpisy, aj. tedy pouze náklady, které vnímám.
Jiná je situace, když se rozhoduji o koupi automobilu.
Náklady obětované příležitosti
Jaké je struktura vašich skutečných nákladů na studium?
- náklady na stravování
- náklady na ubytování
- doprava
- učebnice, skripta
-
váš potenciální výdělek, pokud byste nestudovali a pracovali
Náklady obětované příležitosti (tzv. oportunitní náklady) JSOU
NÁKLADY (NEBOLI UŠLÉ PŘÍJMY) VŽDY DRUHÉ NEJLEPŠÍ
PŘÍLEŽITOSTI. Hrají roli např. při stanovení nákladů na kapitál (tzv.
diskontní sazby) při hodnocení investic.
Celkové, mezní a průměrné
náklady
Celkové náklady TC (total costs): náklady na vyrobenou
produkci, dělíme je na fixní a variabilní
Fixní náklady FC (fixed costs): náklady, které nejsou
závislé na objemu výroby
Variabilní náklady VC (variable costs): náklady, které
jsou závislé na objemu výroby
Průměrné náklady AC (average costs): náklady na jeden
výrobek
Mezní náklady MC (marginal costs): náklady na poslední
vyrobenou jednotku
Mezní a průměrné náklady
TC, AC,MC
TC (Q)  am  Q m  am1  Q m1  .......... a1  Q  a0
TOTAL COSTS
E
AVERAGE COSTS
M
TC
AC 
Q
MC  TC (Q )  TC (Q  1)
MARGINAL COSTS
dTC
MC 
dQ
Q
Celkové náklady
200,00
Náklady
Počet
výrobků
Fixní
Celkové
180,00
0
20,00
20,00
160,00
1
20,00
28,00
140,00
2
20,00
34,00
3
20,00
38,00
Vývoj celkových nákladů
N (Kč)
120,00
100,00
4
20,00
42,00
5
20,00
50,00
6
20,00
62,00
60,00
7
20,00
78,00
40,00
8
20,00
100,00
20,00
9
20,00
130,00
0,00
10
20,00
180,00
80,00
y = 0,2984x3 - 2,5152x2 + 11,154x + 19,483
R2 = 0,999
V (ks)
0
2
4
6
8
10
12
Mezní a průměrné náklady
Náklady (cena výrobku na trhu je 16 Kč)
Počet
výrobků
Fixní
Celkové
0
20
20,00
1
20
28,00
28,00
8,00
2
20
34,00
17,00
6,00
Průměrné
40,00
Mezní
35,00
Mezní a průměrné náklady
30,00
Průměrné náklady
3
20
38,00
12,67
4,00
4
20
42,00
10,50
4,00
5
20
50,00
10,00
8,00
6
20
62,00
10,33
12,00
7
20
78,00
11,14
16,00
8
20
100,00
12,50
22,00
9
20
130,00
14,44
30,00
10
20
180,00
18,00
50,00
Kč/výrobek
25,00
Mezní náklady
20,00
15,00
10,00
5,00
Počet výrobků
0,00
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Závěry z předchozích tabulek a
grafů
  R-C
d dR dC


dQ dQ dQ
dR dC

,
dQ dQ
MR  MC
 0,
π .... zisk
R .... příjem firmy
C .... náklady
MR ... mezní příjmy (odlišme od mezního
užitku spotřebitele, zde se jedná o jednoznačně
peněžně vyjádřitelný příjem)
MC .... mezní náklady

Firma bude zvyšovat produkci až do okamžiku, kdy mezní náklady nebudou
vyšší než mezní příjem. Za touto hranicí už pro ně další zvyšování produkce
není rentabilní.

To platí pro cenu 16 Kč za jeden výrobek. Firma zvýší produkci (tedy nabídku)
až v okamžiku, kdy na trhu dojde ke zvýšení ceny.

Nabídková křivka tedy bude kopírovat křivku mezních nákladů podobně, jako
křivka poptávky kopíruje křivku mezního užitku
Mezní a průměrné náklady
TC, AC,MC
TC (Q)  am  Q m  am1  Q m1  .......... a1  Q  a0
TOTAL COSTS
Produkce firmy při níž
dosahuje maximálního zisku
E
AVERAGE COSTS
M
Cena=MR=AR
TC
AC 
Q
ZISK FIRMY
MC  TC (Q )  TC (Q  1)
MARGINAL COSTS
dTC
MC 
dQ
Q
Nabídka versus nabízené
množství
p
S2
S1
Změní-li se ale např. náklady
výrobce, posouvá se celá křivka
nabídky.
p1
Nabídka
je
závislost
nabízené produkce na ceně,
mění-li se cena, posouváme
se po křivce.
p2
Q2
Q2
Q1
Q1
Q
Elasticita nabídky
p
ed  0
Q
es  1
es 
Q
p
p
ed  
Na elasticitu nabídky má vliv především
možnost skladování a charakter nákladové
funkce, říkáme, že nabídková funkce je
elastická, jestliže její elasticita je větší než
jedna.
Q
Faktory působící na cenovou
elasticitu nabídky

nákladová funkce - malá elasticita nabídky je u zboží s
krátkou dobou trvanlivosti (nákladnější a obtížnější
skladování) a také v případě nadproporciálního růstu
nákladů v závislosti na objemu výroby

technologie výrobního procesu - je-li možné stejnou
technologií vyrábět substituční zboží, nabídka je
pružnější

délka období - s délkou časového období se zvyšuje
pružnost nabídky