Transcript Mikroekonomie – 1. cvičení

Ekonomie – 1. cvičení
ZS 2013/14
LITERATURA:
Sirůček P., Nečadová M., Macáková L.: Ekonomická teorie I. Cvičebnice.
Melandrium, 2003.
Macáková L.: Mikroekonomie, Základní kurs. Melandrium, 2000.
Holman R.: Ekonomie. Beck, 2005.
Ekonomie – 1. cvičení
ZS 2013/14
1.
ÚVOD DO EKONOMIE
2.
TRH, TRŽNÍ SUBJEKTY, TRŽNÍ MECHANISMUS
3.
TEORIE VÝROBY
4.
TRŽNÍ STRUKTURY, NEDOKONALÁ KONKURENCE
5.
HDP – JEHO MĚŘENÍ
6.
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE, PHILLIPSOVA
KŘIVKA, HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
MAKRO x MIKRO (ekonomie)
Ekonomie – věda o tom, jak lidé vyrábějí a
spotřebovávají
Moderní ekonomie se člení na:
makroekonomii – zabývá se chováním
ekonomiky jako celku, pohledem subjektu, který
není účastníkem ekonomického systému, ale
vytváří podmínky pro jeho fungování.
mikroekonomii – zkoumá chování jednotlivých
ekonomických subjektů a trhů, zkoumá
ekonomický systém očima jednotlivých subjektů.
Makro x mikro (ekonomie)
Mikroekonomie
Makroekonomie
Kolik firma vyrobí zboží?
Kolik zboží se vyrobí
v souhrnu celé ekonomiky?
Za jakou cenu bude firma své
zboží prodávat?
Jaká bude průměrná cenová hladina
v ekonomice?
Kolik času bude domácnost
věnovat své práci a kolik na
volný čas?
Kolik bude v ekonomice
nezaměstnaných?
Kolik zboží si domácnost
koupí?
Kolik zboží se do ekonomiky doveze
a kolik se z ní vyveze?
Základní pojmy
Ekonomické statky - neexistují v neomezené míře,
jsou výsledkem výroby a jsou vzácné.
Ekonomická vzácnost – omezenost zdrojů a užitečnost, nutné posuzovat z hlediska prostoru i času
Volný statek - je užitečný, ale volně dostupný
Výroba – proces přeměny přírodních zdrojů v
ekonomické statky
Příklady
Příklad 1
Rozhodněte, zda mořská voda určená ke koupání patří mezi
statky vzácné či volné.
Příklad 2
Rozhodněte, zda v následujících příkladech se jedná o statky
ekonomické či volné:
a) Kožich v rovníkové Africe
b) Vzduch určený k dýchání na Mostecku
Příklady
Příklad 3
Rozhodněte, zda v následujících příkladech se jedná o
statky ekonomické či volné:
a) Mrazicí box v Antarktidě
b) Vzduch na Islandu
c) Textový editor v rukou negramotného
d) Osobní počítač bez programového vybavení
e) Osobní počítač s programovým vybavením
f) Motocykl v době ropné krize
Výrobní faktory
Půda A – přírodní zdroje, pozemková renta
Je produktem přírody, ale není volným statkem. Její množství je
totiž omezené. Má rozdílnou úrodnost, ne každá půda má
stejnou kvalitu a stejně výhodnou polohu. Účastní se daného
výrobního procesu.
Pozemková renta, jako důchod plynoucí z vlastnictví půdy, se liší
v důsledku její kvality.
Přírodní zdroje – nerostné suroviny a přírodní materiály – mají
stejné vlastnosti jako půda, obdobně nesou rentu.
Výrobní faktory
Práce L – mzda
Lidská činnost, která je ovlivněna fyzickými a duševními
vlastnostmi jedince. Množství práce v celé společnosti je
podmíněno počtem lidí schopných a ochotných pracovat.
Účinnost lze aktivně ovlivnit růstem kvalifikace a lepším
výrobním vybavením. Výsledkem použití práce je mzda.
Výrobní faktory
Kapitál K – technologie, zisk nebo úrok
Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podílely
na výrobě jiných statků. Kapitál je na rozdíl od práce a půdy
výsledkem
předchozí
výroby,
nebyl
však
vyroben
pro
bezprostřední spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním
faktorem.
Aby přinášel důchod, musí být použit k podnikání. Jinou formou
kapitálu je kapitál finanční. Výsledkem použití kapitálu je
zisk nebo úrok.
Výrobní faktory
Výnosy z výrobního faktoru
 Vysoká efektivnost výroby je podmíněna vysokými výnosy VF
 Výnosy z výrobního faktoru = Výstup/Vstup
 Čím vyšší je hodnota zlomku, tím vyšší jsou výnosy z VF a tím
je vyšší efektivnost výroby
Zákon klesajících výnosů
 Platí, pokud zvyšujeme pouze jeden výrobní faktor a objem
ostatních výrobních faktorů se nemění
Výrobní faktory
Výnosy z rozsahu
 Předpoklad – objem všech VF, které se při určité výrobě
používají, rostou rovnoměrně.
 Rostoucí výnosy z rozsahu se projevují v průmyslové výrobě,
kde můžeme dlouho rozšiřovat objem produkce (výroba
automobilů, praček apod.)
 Klesající výnosy z rozsahu bývají v zemědělství
 Konstantní v. z r. jsou typické pro odvětví, kde je velký objem
ruční práce (např. ruční výroba módních oděvů, šperků apod.)
Výrobní faktory - příklady
Příklad 4
Nejdůležitějším výrobním faktorem je?
a)Práce
b)Půda
c) Kapitál
d)Kapitál a technologie
e)Nelze jednoznačně odpovědět
Výrobní faktory - příklady
Příklad 5
Půda je primárním výrobním faktorem, protože:
a) Je historicky prvním používaným výrobním faktorem
b) Účastní se každého výrobního procesu
c) Je nejdůležitějším výrobním faktorem, neboť potraviny na ní
vypěstované jsou nezbytné k zachování života
d) Každý výrobní proces vyžaduje určitý prostor
e) Žádná z předchozích odpovědí není správná
Výrobní faktory - příklady
Příklad 6
Který z následujících statků je vždy volným statkem?
a)Pitná voda
b)Čistý vzduch ve městě
c) Silnice a dálnice
d)Vzduch v poušti
e)Vše výše uvedené
Výrobní faktory - příklady
Příklad 7
Za vzácný statek považujeme ten, který:
a)Byl vyroben
b)Byl vyroben, a jehož množství je omezené
c) Je užitečný
d)Je užitečný, a jehož množství je omezené
e)Se vyskytuje v omezeném množství
Výrobní faktory - příklady
Příklad 8
Co z uvedeného nejlépe popisuje základní problém
standardní ekonomie?
a) Zaměstnanost
b) Ceny
c) Trh
d) Peníze
e) Vzácnost a z ní plynoucí nutnost volby
Výrobní faktory - závěr
Alternativní použití zdrojů
 rozhodování o tom, co vyrábět a co nikoliv
 výrobní faktory mají alternativní použití
 můžeme vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou (omezené zdroje
k použití)
 rozhodování zakládá strukturu národního hospodářství, je
složité
Klíčová volba – využít vzácné zdroje jen pro
současnou spotřebu či pro spotřebu budoucí (vyrábět
spotřební předměty nebo kapitálové statky)
Použití grafů v mikroekonomii
Ekonomické vztahy lze vyjádřit:
 slovně
 tabulkou
 matematicky
 graficky – nejvíce názorné, snadno srozumitelné, na
malé ploše mnoho údajů
Sklon přímek – vyjadřuje, o kolik se změní jedna
veličina, pokud se druhá změní o jednotku.
Použití grafů v mikroekonomii
 sklon je vždy vyjádřen číslem – výška / základna
 jde-li o přímku, její sklon je vždy konstantní
 sklon vyjadřuje, zda jde o přímou nebo nepřímou úměru
(poptávka x nabídka)
 sklon x strmost (závisí na měřítku grafu)
Y
2
Y
Směrnice = 0,5/1 = 0,5
1,5
2
1,5
0,5
1
1
0,5
Směrnice = -0,5/1 = -0,5
- 0,5
0,5
1
1
1
2
X
1
2
X
Použití grafů v mikroekonomii
p
D2 Posun z D do D je posunem poptávky, který
1
2
může být způsoben změnami koupěschopnosti
obyvatel nebo změnami v cenách substitutů
D1
A
Posun z bodu A do bodu B je změnou
poptávaného množství v závislosti na ceně
při konstantní výši důchodů (koupěschopnosti)
a cenách ostatních výrobků
B
Q
Použití grafů v mikroekonomii
S2
S1
Změní-li se ale např. náklady
výrobce, posouvá se celá křivka
nabídky.
p1
Nabídka
je
závislost
nabízené produkce na ceně,
mění-li se cena, posouváme
se po křivce.
p2
Q2
Q2
Q1
Q1
Q
Veličiny používané v mikroekonomii
1) veličiny stavové (zásoba)
2) veličiny tokové (objem výroby)
Veličiny celkové - Total (TC, TR)
Veličiny mezní - Marginal (MC, MR) (dodatečné,
přírůstkové, marginální) = změna jedné veličiny /
změna druhé o jednotku
Veličiny průměrné – Average (AC, AR) = množství
1. veličiny / množství 2. veličiny
Hranice produkčních možností
Křivka produkčních možností
(Possibility Production Frontier)
SÝR
A
B
C
OVOCE
Příklady
Příklad 9
Daná ekonomika může vyprodukovat za 1 hodinu buď 100
tisíc rohlíků, nebo 25 tisíc košil. Načrtněte hypotetickou
hranici
produkčních
možností,
jestliže
kapacita
ekonomiky činí 20 tisíc hodin a ekonomika žádné jiné
výrobky neprodukuje.
Příklady
Příklad 10
V zemi A žije 10 tisíc práce schopných obyvatel. Pracovní doba
činí 9 hodin denně, počet pracovních dnů v měsíci je 20. Země
produkuje pouze košile s dlouhými či krátkými rukávy. Výroba
košile s dlouhými rukávy trvá jednomu pracovníkovi 3 hodiny,
výroba košile s krátkými rukávy 2 hodiny.
 Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že
všichni práceschopní obyvatelé budou pracovat.
 Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že
v důsledku ovládnutí trhu monopoly klesne produktivita práce
o 20 %.
Náklady
Mluvíme-li o nákladech, je nutné rozlišovat
jejich druhy, tj.:
 UTOPENÉ NÁKLADY
 NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI
 MEZNÍ NÁKLADY
 PRŮMĚRNÉ NÁKLADY
Příklady
Příklad 11
Na konkrétním příkladě z běžného života vysvětlete
aplikaci nákladů obětované příležitosti. Dnešní večer
máte možnost provozovat tyto činnosti:
a) Sledovat televizní fotbalový přenos
b) Učit se na zítřejší zkoušku z ekonomie
c) Pracovat jako pomocná síla (brigádník) v blízké
restauraci za 400 Kč/večer
d) Běhat v parku
e) Spát
Příklady
Příklad 12
Cesta z Prahy do Brna trvá 1 hodinu letadlem a 4 hodiny
autobusem. Cena letenky je 1 300 Kč, cena jízdenky je 100
Kč. Jaký druh dopravy zvolíte, budete-li vydělávat 200 Kč/h?
Řešení spočívá ve výpočtu nákladů na cestu u obou variant.
Celkové náklady = náklady přímé + náklady obětované
příležitosti (dané ztrátou času).
Příklady
Příklad 13
Pomocí ekonomických nákladů vyčíslete, kolik stojí
studenta vzdělání na FD ČVUT. Součet ekonomických
nákladů se rozpadá na dvě části:
a)Součet účetních (explicitních) nákladů – dopravné,
nocležné, nákup kancelářských potřeb…
b)Náklady obětované příležitosti (implicitní náklady) dané
např. alternativou potenciálního výdělku v případě, že
student místo studia pracuje.