České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní Osnova cvičení: 1.

Úvod do ekonomie 2.

Trh, tržní subjekty, tržní mechanismus 3.

Teorie výroby 4.

Tržní struktury, nedokonalá konkurence 5. HDP – jeho měření 6.

Nezaměstnanost, inflace, Phillipsova křivka, hospodářský cyklus 1/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Trh, tržní subjekty, tržní mechanismus Trh

– oblast ekonomiky, kde dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty na základě směny zboží.

Tato směna je zprostředkována penězi.

2/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

V důsledku společenské dělby práce se objevil problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Zpočátku barterová směna, později vznikly peníze jako všeobecný ekvivalent.

Směnná hodnota

– kvantitativní poměr, v kterém se určité zboží směňuje na trhu.

Cena P

– směnná hodnota vyjádřená v penězích.

3/39

Ekonomie

2. Tr

II. CVIČENÍ _________________________________________ Tržní subjekty

•

domácnosti

(chtějí uspokojit své potřeby, nakoupit vzácné statky, prodat výrobní faktory, získat důchod)

•

firmy

(prodávají výrobky a služby, za získané peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby)

•

stát

– vláda

(vliv na působení trhu – státní instituce, zákonodárství, státní firmy prodávají, státní zakázky nakupují)

4/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

•

Základní elementy trhu

•

NABÍDKA -

množství statků, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat • agregátní – souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh individuální – nabídka jednoho výrobce tržní – nabídka jediného výrobku od různých výrobců

5/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Křivka nabídky

P

S (Supply)

Posun po křivce x Posun křivky

6/39

Q

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Posun po křivce x Posun křivky 7/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Faktory určující nabídku:

• vlastní cena • výrobní náklady

(technika a ceny vstupů)

• ceny výrobních substitutů • organizace trhu • specifické faktory

8/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Zákon rostoucí nabídky:

množství roste.

Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství, pokles ceny vyvolá pokles nabízeného množství, neboli s růstem ceny nabízené

Vysvětlení:

Prodávající chce za určitou cenu

(P)

určité množství

(Q)

prodat svého zboží. Čím vyšší je cena

(P),

tím větší množství

(Q)

chce prodávající prodat.

9/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ POPTÁVKA

množství statků, které si kupující jsou ochotni koupit na trhu • agregátní – celková, určená objemem výrobků a cenami • individuální – poptávka jednoho kupujícího nebo po produkci jednoho výrobce • tržní – poptávka po jednom výrobku • Efektivní koupěschopná poptávka – limituje kupujícího

10/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

Křivka poptávky P D

(Demand)

Q Posun po křivce – posun křivky

11/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Faktory určující poptávku

• vlastní cena • průměrný důchod

(důchodový efekt)

• počet obyvatel • ceny příbuzných statků

(komplementů)

• vkus

(preference)

• specifické faktory • substituce

(substituční efekt)

12/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Zákon klesající poptávky:

Křivka poptávky je klesající pokud cena vzroste, množství poptávaného zboží klesne, pokud cena klesne, poptávané množství vzroste. Neboli s rostoucí cenou poptávané zboží klesá.

Vysvětlení:

Kupující chce za co nejnižší cenu (P) koupit co největší množství zboží (Q). Čím vyšší je cena (P), tím méně může/chce kupující koupit množství zboží (Q).

13/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Cena P

• tržní – vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky • rovnovážná – formuje se na trhu v případě rovnosti nabídky a poptávky, vzácný a výjimečný stav

Utváření ceny Tržní rovnováha 14/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Přebytek regulovaná cena Nedostatek 15/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 1

Odlište trh peněz, trh kapitálu a trh kapitálových statků. Co si představujete pod pojmem finanční trhy? Jaké instituce na těchto trzích působí?

16/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 2

Cena sportovních bot se zvýšila o 350 korun, přesto se během 2 měsíců těchto bot prodalo více než za původní cenu. Jedná se zde o výjimku ze zákona klesající poptávky? Proč ano, proč ne? Vysvětlete, čím mohla být tato změna způsobena.

17/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 3

Jak se následující skutečnosti projeví na trhu novin?

a/ zvýšení ceny papíru b/ začátek olympijských her c/ zvýšení konkurence mezi vydavateli novin d/ obec uvalila zvláštní daň na noviny e/ vydavatelé zavedli zvláštní slevu pro předplatitele

(přiřaďte tyto odpovědi: klesne poptávka, vzroste poptávka, klesne poptávané množství, vzroste poptávané množství)

18/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 4

Níže jsou uvedeny údaje o poptávce po vejcích a nabídce vajec během jednoho týdne ve velkém městě: cena za balení (v Kč) POPTÁVKA poptávané množství 10 12,5 15 17,5 1,00 0,90 0,80 0,70 NABÍDKA cena za balení (v Kč) nabízené množství 10 12,5 15 17,5 0,70 0,75 0,80 0,85

19/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

a/ nakreslete křivky nabídky a poptávky a určete rovnovážnou cenu a rovnovážné množství prodané za týden.

b/ nové informace o vysokém obsahu cholesterolu a o jeho škodlivosti na zdraví mají za následek následující změnu poptávky: cena za balení (v Kč) 10 12,5 15 17,5 nové poptávané množství 0,70 0,60 0,50 0,40

20/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

Zakreslete do grafu novou poptávkovou křivku a ukažte, jak změna poptávky ovlivní rovnovážnou tržní cenu a rovnovážné množství nabízených vajec. Dokažte, že pokud tržní cena vajec neklesne, v obchodech se bude každý měsíc hromadit nadbytek vajec.

21/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 5

Nacházíme se na trhu bytů, který je popsán standardním grafem (na ose x je zachycen počet bytů, na ose y výše nájemného v Kč). Zakreslete, jak se změní rovnováha na znázorněném trhu pokud: a/ možnosti topení snižují množství vhodných bytů b/ větší vzdálenost pracovišť nájemníků c/ dojde k zvýšení příjmů bydlících d/ dojde k zavedení kontroly nájemného, která zabraňuje růstu nájemného na rovnovážnou úroveň

(cenový strop)

22/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 6

Pomocí aparátu poptávkově-nabídkové analýzy vysvětlete sezónní odchylky spotřeby a ceny u těchto dvou komodit – jablka a chaty na rekreaci u moře (plážové chaty). Vysvětlete, proč je v létě cena jablek nízká a cena plážových chat naopak vysoká.

23/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY

Na trhu výrobků a služeb jsou dva základní subjekty (výrobci a spotřebitelé) Spotřebitelé rozhodují svými peněžními hlasy o tom, co vyrábět Cíl spotřebitele: maximalizace užitku poměřuje uspokojení potřeb a vynaložené náklady

24/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Užitek

– subjektivní pocit uspokojení, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků nebo služeb.

Celkový užitek

– celková úroveň uspokojení určité potřeby

Mezní užitek

– o kolik vzroste celkový užitek, zvýší-li se množství spotřebovávaného zboží o jednotku.

TU MU 100 75 50 25 Celkový užitek 40 30 20 10 max 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 25/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Zákon klesajícího mezního užitku:

S každou další spotřebovanou jednotkou je spotřebitel více nasycen daným statkem. Proto každá další spotřebovaná jednotka přinese spotřebiteli nižší užitek než ta předcházející.

S růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste klesajícím tempem do bodu nasycení a pak klesá, tj. klesá mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statku.

26/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 2 základní přístupy k rovnováze spotřebitele

kardinální – přímá měřitelnost užitku ordinální – porovnání preferencí spotřebovávaného zboží 1) optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud MU = P Zákon rovnosti MU:

MU ---------------- = --------- = --------- = ... = -------- P

STATKU1 STATKU1

MU P

2 2

MU P

3 3

MU P n n 27/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

2) indiferenční analýza Chování spotřebitele je analyzováno bez pojmu užitku. Východiskem je indiferenční soubor Indiferenční mapa – soubor indiferenčních křivek 2 zboží Zákon substituce – vzácnější zboží má větší hodnotu substituce. Mezní míra substituce – vzájemné nahrazování jednoho statku druhým, aniž se mění užitek.

28/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

statek 2

ΔY MU ΔX MU X MRS = --------- = -------- Y

statek 1 Linie rozpočtu – zobrazení alokace důchodu

I = P X . X + P Y . Y 29/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 7

Doplňte nebo vyberte správné odpovědi: a/ Pokud celkové užitky spojené se spotřebou 1, 2 a 3 jednotek byly 100, 160 a 200, potom by odpovídající mezní užitky byly …, … a ….

30/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________

b/ Která z následujících skupin celkových užitků při spotřebě 1, 2, 3 a 4 jednotek ilustruje princip klesajícího mezního užitku?

• 200, 300, 400, 500 • 200, 450, 750, 1100 • 200, 400, 1600, 9600 • 200, 250, 270, 280

31/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 8

Určete mezní užitek při spotřebě desáté jednotky statku X, pokud znáte funkci celkového užitku: TU = 24X – X 2 .

32/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 9

Máme danou funkci celkového užitku ve tvaru: 10X – X 2 značí spotřebovávané jednotky zboží za týden) (X a/ stanovte rovnici MU b/ při jaké úrovni spotřeby začne TU klesat?

c/ cena X je 6 Kč. Určete, při jaké spotřebě zboží X bude domácnost maximalizovat užitek (víte, že poměr MU/P pro všechna ostatní kupovaná zboží je roven jedné).

33/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 10

Částka, kterou chcete dohromady vydat na týdenní nákup masa a sýra, je 200 Kč. Je-li cena 1 kg masa 50 Kč a cena sýra 40 Kč za 1 kg, pak: a/ zakreslete vaši linii spotřebních možností a určete její sklon (množství sýra nanášejte na osu y) b/ zakreslete vaši množinu spotřebních možností c/ znázorněte vaši linii spotřebních možností v případě růstu ceny masa na dvojnásobek d/ znázorněte graficky, jak naleznete optimální skladbu vašeho nákupu v případě ad c/ e/ určete MRS v bodě optima v případě ad a/

34/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ ELASTICITA POPTÁVKY

Je citlivost reakce spotřebitelů na změny cen a důchodů

Cenová elasticita poptávky

vztah mezi změnou ceny a změnou množství poptávaného zboží E

DP

< 1 E

DP

> 1 E

DP

= 1 P P

1

P

2

P P

1

P

2

d P P

1

P

2

d d Q

1

Q

2

Q Q

1

Q

2

Q Q

1

Q

2

Q

35/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Q 2 – Q 1 P 2 – P 1 E DP = ----------------- (Q 2 : ----------------- + Q 1 ) : 2 (P 2 + P 1 ) : 2

Q 1 – počáteční poptávané množství Q 2 (Q 2 – poptávané množství po změně + Q 1 ) : 2 – průměrné množství v daném intervalu P 1 – počáteční cena P 2 (P 2 – cena po změně + P 1 ) : 2 – průměrná cena v daném intervalu

(d ůchodová elasticita poptávky, křížová elasticita poptávky)

36/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 11

Pacient si musí kupovat určité množství léku na předpis, ale ne více než je toto dané množství. Je ochoten za lék zaplatit jakoukoli cenu. Načrtněte tvar poptávkové křivky pacienta a určete její sklon a hodnotu koeficientu cenové elasticity.

37/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 12

Koeficient cenové elasticity poptávky po oříškách je 0,4.

Vypočtěte, jakou změnu v poptávaném množství způsobí pokles jejich ceny o 20 %.

38/39

Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ Příklad 13

Petr má rád máslo a domnívá se, že margarín

Rama

chutná jako mýdlo. Pepa není schopen nalézt mezi máslem a Ramou rozdíl. Čí poptávka po másle bude pravděpodobně cenově elastičtější? Proč?

39/39