Zdraví lidí a životní prostředí

1.

2.

3.

4.

Přirozená a civilizační rizika pro zdraví lidí Vlivy prostředí ovlivňující zdraví lidí Účinky vlivů prostředí na zdraví lidí Dobrovolná a vynucená zdravotní rizika

1

Literatura

• Braniš M.: Základy ekologie a ochrany životního prostředí, Informatorium, Praha 1999

2

I. Přirozená a civilizační rizika pro zdraví lidí



Rizika (i zdravotní) ohrožující život člověka byla vždy součástí každodenní lidské činnosti

(klimat. podmínky, nemoci, agres. vlivy přírody (zvířata, katastrofy)  V současné době si zprav. přirozená nebezpečí neuvědomujeme –

původní rizika byla nahrazena mírnějšími

, které však působí na větší počet lidí  Charakter současných rizik se

změnil – nezměnila

reakce lidského organismu se však 3



Vlivy znečištěného prostředí lze rozdělit do 4 skupin: 1. Plošné působení nízkých dávek škodlivin

(např. zimní smog)

2. Dlouhodobé působení dávek o určitých koncentracích na konkrétně definovanou populaci

(stáří, pohlaví) – expozice škodlivin v pracovním prostředí

3. Jednorázové působení vysokých koncentrací na relativně malou populaci

(např. únik toxické látky do ovzduší nebo vody při technolog. havárii)

4. Dlouhodobé působení následků havarijního úniku škodlivé látky

do ovzduší, vody, půdy a následná kontaminace potravního řetězce (havárie JE, kontaminace ryb v moři, kontaminace zemědělské půdy pesticidy, těžkými kovy apod.) 4

Reakce populace na nežádoucí vlivy prostředí je různorodá ale z hlediska významných dopadů převážně početně omezená

Smrt Dlouhodobá nemoc Krátkodobá nemoc nebo prac. neschopnost Populace bez zřejmého patologického efektu 5

Definice zdraví dle WHO: „Zdraví je stav fyzické, duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo invalidity“ Hodnocení externích vlivů na zdraví

- řada nemocí a zdrav. potíží se v populaci vyskytuje v určitém počtu, který je považován za

běžný stav

-

až zvýšení míru

výskytu nemocí a zdrav. potíží

nad určitou

může mít příčiny např. ve znečištěném prostředí - významné je, zda v postižené populaci jsou

jedinci citliví - vnímaví

-

je nutné identifikovat

, co z daného prostředí může na člověka působit negativně, tj.

hlavní faktory způsobující onemocnění

6

2 Vlivy prostředí ovlivňující zdraví člověka

 Přirozená schopnost lid. organismu eliminovat vliv přírodních podmínek –

adaptační mez



Překročení adaptačních mezí nebo působení antropogenních rizikových faktorů

pak způsobuje nemoc, invaliditu nebo smrt 

Život a zdraví člověk ovlivňuje vždy kombinace faktorů

nebo dokonce i rušit –

viz. obrázek

, jejichž účinky se mohou vzájemně podmiňovat, sčítat, tlumit 7

Vlivy prostředí na zdraví člověka

8

Pro potřeby měření, studia, stanovení limitů a pro potřeby prevence dělíme rizikové (nežádoucí) vlivy prostředí do 4 skupin:

1. Fyzikální vlivy prostředí

(záření, hluk, vibrace, atmosf. tlak, geomagnet. pole apod.)

2. Chemické vlivy prostředí 3. Biologické vlivy prostředí 4. Společenské a kulturní vlivy

9

Fyzikální vlivy



Ionizující

(radioaktivní) (elektromagnet.)

záření a neionizující



Hluk



Vibrace



Další

– atmosférický tlak, geomagnetické pole, vlhkost apod.

10

Ionizující záření

-

zastoupeno v ŽP zejména emanací

-

radonem Rn 222:

•

průnik

z geolog. podloží •

uvolňování ze staveb. materiálů

(elektr. popílek) • dodatečné opatření –

časté větrání

-

vlivy jaderné energetiky

(zpracování surovin při výrobě jader. paliva – U 235 a 238, manipulace s vyhoř. jader. palivem, havárie JE,

radioizotopy ze zkoušek jaderných zbraní

v ovzduší (Pu 239, Sr 90, Cs 137) -

lékařská vyšetření a zákroky

radioizotopů s použitím rentg. zařízení a 11

Hluk a vibrace

(mechanické vlnění pružného prostředí) Hluk

- jakýkoliv

zvuk v rozsahu lidského sluchu

(cca 16 - 20.000 Hz), který může poškodit sluch. orgán nebo ovlivnit duševní pohodu - primárně

postihuje receptory vnitřního ucha

(vláskové buňky) -

intenzity kolem 140 dB porušují vnitřní ucho

silou zvuk. vlny -

intenzity od 75 dB výše poškozují sluch při dlouhodobějším působení

-

za škodlivou hranici se považuje hladina 85 dB

- vlivem sluch. center v mozku mohou být ovlivněny i další funkce organismu (

mimosluchové účinky

) -

snižuje soustředěnost, omezuje krátkodobou paměť

, může působit zvýšení krev. tlaku – neexistuje adaptace člověka na hluk 12

-

Vibrace (mechanické kmitání pružného prostředí nebo tělesa kolem rovnovážné polohy) ovlivňují funkci a integritu orgánů či tkání specifické jsou mechanické rázy nebo otřesy

(náhlá změny síly, polohy, rychlosti apod.) při působení na člověka je rozhodující

přenosu vibrace způsob a místo

rozlišujeme působení

– místní a celkové

význam

vibrací v budovách: •

ovlivňují životnost budov, strojů a působí škodlivě na člověka • zhoršují hlukové poměry v prac. prostředí 13

Chemické vlivy

Negativní chemické vlivy představují sloučeniny a prvky, které chápeme jako

znečištění (kontaminaci

) –

tedy organ. a anorgan. sloučeniny v ŽP ve větších množstvích a zpravidla nevhodně působící na chemickou strukturu buněk

, orgánů, tkání anebo ovlivňují metabolismus člověka

Tyto látky jsou zpravidla dráždivé, žíravé, omamné a toxické a působí u člověka řadu zdrav, potíží, nemocí i smrt

(např. kyseliny, zásady, těžké kovy –Hg, Pb, Cd, Zn, polyaromatické uhlovodíky, organ. rozpouštědla, PCB, PCDDF, CO, O3, dusitany, dusičnany atd.

14

Nebezpečné chem. látky se dostávají do ŽP

: -

z prům. výrob

výroba apod.) (zpracování kovů, rafinace ropy, chemická -

při užívání v zemědělství

(ošetřování plodin, konzervace potravin) -

při spalování fosilních paliv

a odpadů -

zatížené lokality

– Ústí n/L., Ostrava, Praha

Problematiku nakládání s nebezpečnými chem. látkami a přípravky řeší zákon č. 356/2003 Sb.

15

Biologické vlivy v prostředí

- jedná se o

působení zejména virů, bakterií a parazitů, ale i některých přenašečů

chorob (hmyz, hlodavci) - působí

onemocnění – infekční a neinfekční

- důležitý je vliv člověka

kvality hygienických podmínek života riziko kontaminace pitné vody

apod.

průsaky ze septiků a žump 16

Společenské a kulturní vlivy (SKV):



Negativní sociální faktory:

-nevhodná životospráva -špatné pracovní prostředí -nedostatečné vzdělání a výchova - životní styl, ekonom. situace (chudoba) -dostupnost zdravotní péče -podvýživa versus nadbytek potravy a její nevhodná skladba 

Nevhodné civilizační návyky:

-požívání alkoholu, drog -kouření -kriminalita

SKV do určité míry determinuji schopnost jedince předcházet či minimalizovat rizika ostatních negativních faktorů.

17

3. Účinky vlivů prostředí na zdraví lidí

- účinky nelze jednoduše zjišťovat podle podstaty ničivých faktorů (NF) – viz. např. rakovina

Účinky charakterizujeme:

- podle - podle

doby a výše dávky

/intenzity působení faktoru

místa působení

(orgán, soubor buněk) - podle - podle

následků

(otrava, alergie)

způsobů léčby

18

Rozdělení účinků dle doby a výše dávky/intenzity působení faktoru

  

Akutní účinky

– okamžité působení obvykle jednorázové vyšší dávky škodliviny (chemikálie, záření, patogen. organismy)

Chronické účinky

– dlouhodobé působení nižších dávek škodliviny

Akutní a chronické účinky mohou být - dočasné/vratné a trvalé/ nevratné

Pozdní účinky

19

Pozdní účinky

 účinky projevující se

zpravidla po dlouhé době

generacích)  (i v dalších např. účinky – mutagenní, karcinogenní, teratogenní, alergenní

Mutagenní účinky

: - schopnost škodliviny

vyvolat mutace

, tj. trvalou změnu nukleových kyselin a chromozomů v pohlav. buňkách - např. insekticidy, alfatoxiny, PCB, záření

Karcinogenní účinky

: - způsobují

nádorové bujení

tkání nebo orgánů - účinné

i v nízkých koncentracích a to i po létech

- např. saze, dehty, sloučeniny As, Ni, organ. rozpouštědla, vlákna azbestu, radon, alfatoxiny 20

-

Teratogenní účinky

: - látky způsobující

vrozené vývojové vady člověka ve stadiu embryonálního vývoje dle stadia embrya

- malé funkční a morfologické poruchy až těžké strukturální vady (chybí končetiny, srůsty apod.) - např. léky, nedostatek jódu, ionizující záření, PCB

Alergenní účinky

:

obranný imunologický mechanismus

s nepřirozeným průběhem - podstata alerg. reakcí není dosud jednoznačně vysvětlena – jde vždy

o zvýšenou přecitlivělost

vůči některým látkám v prostředí, tzv.

alergenům alergenní podněty

– některé kovy, léky, bílkovinné složky potravy, prach, pyly, chorobopl. zárodky, plísně, srst zvířat, exkrementy apod.

alergeny způsobují zejména

– ekzémy pokožky, střevní a dýchací potíže (astma), dráždí spojivky a sliznici nosní (alerg. rýma) apod.

21

4.

Dobrovolná a vynucená zdravotní rizika

• Zdravotní rizika nepřijímáme vždy pasivně.

• Řada činností spojených s expozicí škodlivinami je vázána na dobrovolné rozhodnutí.

• V některých případech se nelze vystavení škodlivinám vyhnout.

• Podle těchto okolností musíme i hodnotit, zda je náš organismus vystaven riziku dobrovolně či vynuceně.

22

4.1 Vynucená zdravotní rizika

• Jsou rizika, která musíme podstoupit v rámci běžného života.

• Jedná se např.: - o vystavení kontaminaci ovzduší v místě, kde žijeme - o požívání kontaminované vody - o každodenní práce ve znečištěném prostředí Jsou to faktory a činnosti, které jsou neoddělitelnou součástí našeho prostředí a jimž se nelze vyhnout nebo jim uniknout.

23

4.

2 Dobrovolná zdravotní rizika

• Jsou způsobená faktory, jejichž účinkům se můžeme vyhnout, ale nebezpečí nerespektujeme/podceňujeme či se mu vědomě vystavujeme.

• Např.: kouření, alkoholismus, užívání drog, špatné stravovací návyky a nevhodná životospráva, ale i častý poslech hlasité hudby • Dále např. podceňování pracovní expozice – nepoužívání ochran. pracovních pomůcek • Dobrovolná rizika často i zesilují účinky rizik nedobrovolných.

Mnohdy je ohrožení zdraví z dobrovolně přijímaných rizik vyšší než z rizik ze znečištěného prostředí.

24

Podíl jednotlivých vlivů na smrti způsobené rakovinou Faktor

Složení stravy a stravovací návyky Kouření Infekce a genetické vlivy Pohlavní život, těhotenství Škodliviny v pracovním prostředí Alkohol Záření Znečištění prostředí Kontakt s průmyslovými výrobky Léky

Odhad [%]

35 30 13 7 4 3 3 2 < 1 1

Rozsah [%]

10 až 70 25 až 40 10 až 15 1 až 13 2 až 8 2 až 4 2 až 4 < 1 až 5 < než 1 až 2 0,5 až 3 25