Transcript Sémantika

Lexikální sémantika
Jan Radimský
Literatura k tématu



Ježek Elisabetta, Lessico. Classi di
parole, stutture, combinazioni. Bologna,
Mulino, 2005, kap. II, III a V.
Dardano M. – Trifone P., Nuova
grammatica dell’italiano..., p. 22-32.
...
Lexikální informace
(informazione lessicale)
Každá lexikální jednotka nese balík „informací“ –
spojených s její formou a významem (cf. Saussurovský
bilaterální model znaku).
Tímto souborem informací se zabývá lexikální
sémantika.
Lexikální informace jsou strukturovány:









význam (significato) – nejdůležitější pro sémantiku
fonologická struktura
morfologická struktura
lexikální třída (slovní druh)
argumentová struktura
aspektová struktura
Význam a jeho typy

Významy slov jsou dále strukturovány:


význam lexikální vs. gramatický
u lexikálního významu odlišujeme:
denotaci a konotaci
Význam lexikální vs.
gramatický


Lex. = nese vlastní obsah sdělení; Gram. = ukazuje vztahy mezi
slovy, jejich funkce.
Odpovídá také dělení slov na autosémantika (parole lessicali /
piene) a synsémantika (parole grammaticali / vuote)






La mattina prendo il caffè al bar.
mattina prendo caffè bar
la il al
Bez synsémantik je sdělení srozumitelné (relativně), bez
autosémantik nikoli.
Synsémantika = uzavřená třída; autosémantika = otevřená třída
Může docházet ke gramatikalizaci: lat. mens, mentis f. > it. sufix
–mente (chiaramente)
Synsémantika a
autosémantika
Korespondence lex. /gram. významu se slovními druhy není
dokonalá, nepřekrývá se

autosém.: N, A, V
synsém.: Art., Pron.


Ale jiné slovní druhy jsou rozdělené:

Prep.



Adv.




a, da, di, per, in
sopra, sotto, prima di, davanti a
non
domani, qui, velocemente, tardi
Také „pomocná slovesa“ jsou synsémantika...
V autosémantikách najdeme i významy gramatické



ragazza – f., sg.
parto – 1.sg.ind.prés.
Lex. – gram. význam není inherentně jiným typem významu. Záleží
na způsobu, jak jej daný jazyk kodifikuje. Stejný význam může být
vyjádřen lexikálně i gramaticky:


avvocatessa – donna avvocato
Denotace a konotace

Slova (mimo proprií) označují (=denotují) nikoli
věci, ale třídy věcí



Slova mohou mít více významů. perla:




non mi piace il pesce = nemám rád všechny prvky třídy
„ryba“
Luca è una persona cortese = jeden konkrétní Luca (ne
všechny osoby jménem „Luca“)
queste perle sono vere
ti racconto l’ultima perla dei miei allievi
Venezia è la perla dell’Adriatico
Denotační význam = tyto objektivní významy
Konotace

Přidává k základnímu (denotačnímu)
významu nějakou vedlejší vlastnost


emotivní postoj mluvčího ke obsahu:
madre – mamma, omosessuale – finocchio
stylistickou rovinu v závislosti na
komunikační situaci: bicicletta – bici,
fanciullo – bambino

Uvedená slova mají stejnou denotaci,
liší se konotací
Další složky lexikální informace




fonetická a grafická struktura
lexikálně-morfologická struktura (slova jednoduchá –
konstruovaná...)
gramaticky-morfologická struktura (informace o flektivní třídě –
it. rosa = nesklonné adj.)
lexikální třída: příslušnost ke slovnímu druhu


1.
2.
3.
není vždy jednoznačné: ho preso un treno veloce vs. questo treno
va veloce.
tři možné koncepce (EJ, 52-53):
slovo patří k různým kategoriím – obtížné pro izolační jazyky
slovo má základní kategorii (default), ale v důsledku konverze
může přejít i k jiné kategorii
slovo nenese kategoriální informaci, získává ji až z kontextu (podle
použití) – příliš radikální
...a u predikátů:

Predikáty = slova označující děj / stav (typicky slovesa, také
dějová jména, adjektiva) – vyžadují přítomnost argumentů,
jinak je význam neúplný



amazzare – q. + q.
Mají argumentovou strukturu (valenční, intenční pole) – viz.
morfosyntax
Mají aspektovou strukturu – podle typu významu. Tzv. „lexikální
aspekt“ (Z. Vendler a násl.) Např.:





akční – děj je záměrnou činností agensu (cf. zabil ho úmyslně vs.
*kniha spadla úmyslně)
stavový – děj nezáměrný, trvá, nemění se v průběhu času
mutační – implikuje v sématické struktuře změnu (zavřel dveře –
dveře jsou zavřené = výsledek děje)
telický – končí dosažením přirozené hranice
...
Význam a kontext

V přirozeném jazyce je silná tendence k
polysémii – proto je obtížné říci, co
slovo „znamená“ izolovaně.



cibo caloroso – saluto caloroso
pioggia battente – i battenti dell’armadio
Význam slova se aktualizuje v kontextu
– teprve tak má smysl o něm hovořit.
Polysémie, homonymie

Polysémie = jedno slovo má více významů: collo



Jedná se stále o 1 slovo – je tu souvislost synchronní
(podobnost významů: metafora, metonymie) i
diachronní (slovo má identickou etymologii).
Homonymie: náhodná podobnost formy


krk – hrdlo láhve – límec...
miglio – míle; proso / jáhly
Homonyma nemívají stejnou etymologii (diachronně)
a významy spolu nesouvisejí
Typické příklady polysémie

EJ - 63
Významové vztahy mezi slovy


Slova existují ve vztazích syntagmatických a
paradigmatických
Pro lexikální sémantiku jsou zajímavé vztahy
paradigmatické,

mezi slovy různých tříd: libro – libreria – biblioteca

nejrůznějších typů asociací
ale zejm. mezi slovy stejné třídy – toto jsou
skutečně paradigmatické vztahy, protože se daná
slova mohou vyskytnout ve stejné pozici: libro –
– volume – capitolo – pagina – consultare –
scrittore – carta – indice – editore... – na základě
volume – romanzo...
Hlavní typy významových
vztahů




Hyperonyma – hyponyma
Meronyma – holonyma
Synonyma, kvazisynonyma
Antonyma, konverzní výrazy
Iponimia - iperonimia

Vzájemná inkluze: hyperonymum je nadřazené



un fuoristrada è una macchina – una macchina non è un fuoristrada
Hyponymym má stejné významové jádro + nějakou specifikaci




X je Y, ale Y není X
macchina = veicolo + a motore, a 4 ruote
camminare = muoversi + a piedi
abbottonare = chiudere + con bottoni
Hierarchizace může být komplexní (hyperonymum je hyponymem
dalšího slova): fuoristrada – macchina – veicolo...; muoversi –
camminare – zoppicare

Další testy



N: X je typem Y
un fuoristrada è un tipo di macchina
V: X je Y zvláštním způsobem
correre è muoversi in un modo particolare
Hyponymie – hyperonymie je typická pro N a V (nikoli např. pro Adj.)
Meronimia - olonimia

Vztah část – celek


Mnoho dalších možností:






prvek – množina: parlamento – deputato
předmět – látka (složení): muro – cemento
místo – místo: deserto – oasi
Také multilaterální opozice


maniglia – porta, manica – camicia, pedale – bicicletta...
fetta – carne; fetta – pane
Test: X je (sou)částí Y (a nikoli naopak)
V jazyce často využívána – metonymie: sono al volante (in
macchina), non ha più un tetto (una casa).
Je základem tzv. asociativní anafory: il parto è avvenuto ieri.
Mamma e figlio stanno bene.
Sinonimia, quasi-sinonimia



Shoda významů: miseria-povertà, mischiare-mescolare,
roccioso-pietroso
Absolutní synonyma: mohou se vzájemně zastoupit ve všech
kontextech (zcela ojedinělá!): ombrello – parapioggia
Kontextová synonyma: mohou nahradit pouze v některém
významu / kontextu: biglietto – banconota, insistente –
incessante (pioggia)


Test: je to X, tedy je to Y (a naopak!): è un alimento, quindi è un
cibo...
Kvazisynonyma: liší se nějakým rysem, např. konotací (fare –
commettere), stylem (sciochezza – cazzata), oblastí použití
(ricetta – med. prescrizione; priorità – automob. precedenza)
Antoninia
Antonyma – obecný název pro slova s
„opačným“ významem.
Opozice může být různého typu:





skalární vlastnost: dvě slova označují extrémní
polohy škály. facile-difficile, largo-stretto, puliresporcare, alzare-abbasare. – mezi tím jsou
přechodné stavy
nespojitá vlastnost: comprare-rubare (shodné jádro =
opatřit něco; liší se atributem)
binární vlastnost v komplementární distribuci:
promosso-bocciato; vero-falso
Termini conversi
Konverzní vztah: mezi slovy, která existují nutně ve
vzájemném vztahu („relační“)



figlio – padre
comprare – vendere
Každé z nich prezentuje daný význam z „opačné“ strany



X è figlio di Y = Y è padre di X
X compra qc. da Y = Y vende qc. a X
Tento vztah lze vyjádřit i gramaticky – např. pasivem:


X guarda Y = Y è guardato da X