prezentace

download report

Transcript prezentace

Úvod do psychologické
přípravy
PhDr. Eva Chalupová, Ph.D.
[email protected]
www.sportpsy.cz
Obsah přednášky:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Literatura k samostudiu
Co to je sportovní psychologie a čím se
zabývá
Co to je psychologická příprava a proč je
důležitá
K čemu je sportovní psycholog
Co to je tréma
Konkrétní techniky (2. část)
Literatura:
ATKINSON a kol. (2003) Psychologie
 SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B.
Psychologie sportu
 SLEPIČKA, P. (1988) Psychologie
koučování
 VANĚK, M. (1980,1984) Psychologie
sportu
 SEILER, R., STOCK, A. (1996)
Psychotrénink ve sportu i v životě
 JANSA, P., DOVALIL, J. a kol. (2007)
Sportovní příprava

Literatura:

WEINBERG, RS., GOULD, D. (2007)
Foundations of Sport and Exercise
Psychology: Fourth edition.
www.hk.com

HOGG J.M. (1995) Mental skills for swim
coaches: a coaching text on the
psychological aspects of competitive
swimming
Psychologie sportu?

Věda o chování a prožívání při pohybových
či sportovních činnostech.

Pro sportovní praxi = aplikovaná sportovní
psychologie
Využívá teoretických poznatků vlastního
základního výzkumu, různých
psychologických oborů a sportovních věd pro
vytváření praktických postupů zaměřených na
zlepšení sportovního výkonu.
Psychologická příprava - motto:
Psychologické
dovednosti se
LZE naučit, JE MOŽNÉ je
TRÉNOVAT, stejně jako
dovednosti fyzické.
Zažili jste…






Po soutěži odcházíme znechucení z toho, že jsme
právě prohráli zápas/závod, který jsme měli papírově
vyhrát…
Někdo znervózní a udělá chybu v kritickém okamžiku
soutěže…
Někdo se cítí v depresi, protože se dostatečně rychle
nezotavuje ze zranění nebo z nemoci, nebo je pořád
nemocný…
Sportovec ztrácí motivaci trénovat…
Přistihneme sportovce, že se mu během důležitého
zápasu/závodu myšlenky toulají úplně někde jinde…
Vidíme, že je sportovec na sebe naštvaný a
frustrovaný vlastním výkonem a sám sebe shazuje,
jak je nemožný a neschopný…
Proč je psychologická příprava důležitá?
 Všichni
jsme zažili, že lze prohrát
nebo dělat chyby „kvůli hlavě.“
 Výkon je vždy výsledkem souhry
fyzických A psychologických faktorů
Jaký je podíl psychologických
faktorů na výkonu ve vašem
sportu?
Proč není psychologická příprava
využívána?
 Nedostatek
dovedností
informací, znalostí,
 Psychologické
dovednosti jsou
vnímány jako vrozené a nenaučitelné
 Nedostatek
času
Mýty ohledně psychologické přípravy:
 Je
jenom pro „problémové“
sportovce
 Je
záležitostí vrcholového sportu
 Poskytuje
 Je
rychlé řešení „problému“
neúčinná
Základ psychologické přípravy

Výzkum vrcholových sportovců

Úspěšní sportovci jsou charakterističtí








lepší schopností koncentrace
vyšší sebedůvěrou
nižší úzkostí
pozitivním a na úkol zaměřeným myšlením
pozitivní imaginací a představami úspěchu
odhodlaným úsilím
plánováním cílů
Zkušenosti trenérů a sportovců
Základní psychologické dovednosti na jejichž
rozvoji pracujeme v psychologické přípravě
sebepoznání
 vnitřní řeč
 koncentrace
 relaxace
 plánování cílů
 imaginace

3 fáze psychologické přípravy
1. Vzdělávací: proč je PP důležitá, proč to děláme
2. Individuální zhodnocení potřeb, výběr a nácvik
konkrétních technik
3. Nácviková
 Zautomatizovat dovednosti mnohonásobným
opakováním v tréninku
 Zařadit psychologické dovednosti do řešení
konkrétních situací v soutěži (musí vědět, kdy
to využít a proč)
 Modelovat soutěž s využitím naučeného...
Kdy zařazovat PP?






Začít v přechodném nebo přípravném období
Půl roku až rok systematické práce než budou
dovednosti integrovány do výkonu
10-15 min 3-5 krát týdně v závislosti na tom,
co se učíte (začátek nebo konec tréninkové
jednotky)
Lze zadávat domácí úkoly
Je třeba neustálá supervize
PP je součástí sportovní přípravy po celou
kariéru!
Jak hodnotit účinnost PP?
 Rozhovory,
dotazníky (psycholog?) –
subjektivní zhodnocení sportovce
 Objektivní
data
SPORTOVNÍ PSYCHOLOG?

POTŘEBUJE ČAS A INFORMACE!!!

Konzultant trenéra
Diagnostika psychologických dovedností (!)
Vzdělávání a skupinová práce
Sportovec s problémy
Sportovec, který chce na sobě pracovat nad
rámec normy
Koučování (!) trenéra





10-11ti-leté děti
„k úspěchu nestačí jen fyzická dřina“
1.
2.
3.
4.
5.
Sebepoznání – zpětná vazba, mluvit o
trémě
Plánování cílů – před tréninkem
Relaxace - dech
Vnitřní řeč, Imaginace – ptát se
Koncentrace pozornosti - pokyny
13-14ti-leté děti

Učit základní dovednosti:
1.
Sebepoznání (tréma a strach,tréninkový denník)
Plánování cílů (výkonové a hlavně procesní, cíle
tréninku)
Relaxace (dechová cvičení +++)
Simulace zápasů v tréninku (důraz na
koncentraci a práci se sebevědomím a
strachem)
2.
3.
4.
Nejběžnější zakázka… i když jen jeden z
cílů psychologické přípravy…
zvládání předstartovních stavů
 … trémy


cvičení „Moje tréma“
MOJE TRÉMA
Je na mě vidět:
Říkám si:
Chci slyšet:
Nechci slyšet:
Tréma mému výkonu a) pomáhá, protože
b) nepomáhá, protože
Co to je soutěžní (závodní) úzkost?
4 složky:
 KOGNITIVNÍ (OBAVY, NEGATIVNÍ A
RUŠIVÉ MYŠLENKY, ZTRÁTA
KONCENTRACE…)
 SOMATICKÉ (ZVÝŠENÍ TF,TK, BOLESTI,
TŘAS, NUCENÍ NA ZÁCHOD, NAUSEA…)
 BEHAVIORÁLNÍ (VÝRAZ VE TVÁŘI,
ZMĚNA KOMUNIKACE, NEKLID,
NEEFEKTIVNÍ POHYBY)
 SEBEDŮVĚRA (ZMĚNY)
Příčiny soutěžní úzkosti:
Kognitivní úzkost a sebedůvěra:
 očekávání úspěchu nebo neúspěchu
 vnímání vlastních i soupeřových
schopností…
 vrozené predispozice, perfekcionismus…
 Somatická úzkost:
 podmíněné odpovědi na podněty (šatna,
rozcvičování)


Existují individuální rozdíly!
Časový průběh úzkosti:
méně zkušený a méně úspěšní sportovci:
rovnoměrný nárůst úzkosti těsně před a
během výkonu
 zkušení: nárůst podobný, ale přímo před a
během výkonu dochází k poklesu
 těsně před výkonem narůstá hlavně
somatická úzkost

Kognitivní intruze = rušivé myšlenky
Frekvence:
mírný nárůst během předzávodní epizody,
poslední 2 hodiny prudký nárůst cca od 6
do 83% času
 Směr:
1. anticipační vzrušení x známka
budoucího selhání
2. relaxovaná připravenost x nechuť,
usínání

Teorie
vysvětlující vztah mezi
soutěžní úzkostí a výkonem:
Haninova zóna optimálního fungování

Definuje „optimální stavovou úzkost“ jako
stupeň závodní stavové úzkosti spojené s
optimálním výkonem
dotazuje se na emoce a jejich intenzitu
před výkonem
 pozoruje výkon sportovce v soutěži


retrospektivní přístup
Multidimenzionální přístup:

studuje vztah mezi výkonem a
specifickými komponentami závodní
stavové úzkosti:



Kognitivní úzkost má ve vztahu k výkonu
negativně lineární trend
Mezi somatickou úzkostí a výkonem byl
nalezen vztah odpovídající obrácené Ukřivce
Mezi sebedůvěrou a výkonem existuje
pozitivní lineární vztah.
Hypotéza „přeanalyzování“
zvýšená hladina úzkosti – zvýšená
tendence kontrolovat pohyb
 narušení automatických stereotypů

Shrnutí:




při regulaci úzkosti je třeba pracovat
individuálně!
důležitá je interpretace aktivace!!!
vyšší kognitivní úzkost nemusí nutně
zhoršovat výkon – u někoho i naopak!
u některých jedinců může být účinnější
technikou kognitivní restrukturalizace než
relaxační cvičení!
Regulace soutěžní úzkosti:
 kognitivní restrukturalizace =
práce s vnitřní řečí
 nácvik relaxace
 rutinní postupy – koncentrace
 procesní cíle (úkoly)
Techniky psychologické
přípravy
1. Sebepoznání

Zaměřit se společně se sportovcem na
jeho myšlenky, pocity a chování před,
během a po perfektní soutěži a
nepovedené soutěži – propadáku.

Vedení tréninkového deníku!
Sebedůvěra
víra ve svou schopnost úspěšně
se vyrovnat se současnou situací
(tady a teď)
… víra v úspěch
x sebenaplňující se proroctví
Výhody sebedůvěry
pozitivní emoce
 koncentrace
 cíle
 úsilí
 herní (soutěžní) strategie
 schopnost zvrátit negativní vývoj

Optimální sebedůvěra?

nedostatek – pochyby







úzkost
narušení koncentrace
nerozhodnost
zaměření pozornosti na nedostatky místo na silné
stránky
často se týká jediné dovednosti a přenáší se na ostatní!
dáváme ji soupeři
nadměrná sebedůvěra – i když na to nemám


nemusím se snažit
někdy hraná – zastírá pochybnosti
Vliv očekávání na výkon
osobní očekávání úspěchu – úspěch
 očekávání trenéra – ovlivnění interakcí


problém nastává, pokud jsou příliš nízká nebo
vysoká





více času a instrukcí přeceňovaným
méně kvalitní instrukce podceňovaným
více chvály přeceňovaným
ovlivňuje chování
to potvrzuje trenérova očekávání
Zdroje sebedůvěry v činnosti – selfefficacy
úspěšné výkony v minulosti
 příklad
 přesvědčování, verbální povzbuzení
 interpretace zvýšené aktivace pozitivně
(na jako strach)

Budování sebedůvěry

PLÁNOVÁNÍ CÍLŮ
úspěch
 sebevědomě jednat
 sebevědomě myslet
 imaginace
 trénink a příprava

2. Vnitřní řeč - samomluva




utváříme sami sebe
utváříme své postoje
hodnotíme své
schopnosti
sebeinstrukce
chování
vnitřní
řeč
emoce
Sebenaplňující se proroctví

vyvolání úzkosti, deprese a
sebepodceňování

emoce změní fyziologický stav (svalové
napětí, síla, koordinace, efektivita
metabolismu)

ztráta koncentrace (zaměření jinam),
přeanalyzování, desautomatizace
Na co myslí „vítěz?“
BĚHEM VÝKONU


jednoduché
sebeinstrukce
absence hodnotících
myšlenek
OBECNĚ

neshazuje sám sebe,
pokud se mu nedaří
Sebeinstrukce – využití vnitřní řeči

zvýšení koncentrace, zaměření pozornosti
na klíčový moment techniky




vymyslet sami
„nepřeanalyzovat se“
formulované pozitivně
vyzkoušet v tréninku
Jak s vnitřní řečí pracovat
uvědomit si ji (příčina?) – tréninkový
denník, video…
 pokud je nevhodná:




stop technika
přerámování
rozhodnout se a nevzdávat to… nečekat,
že to půjde snadno…
3. Plánování cílů – jak funguje
nejpřímější motivační strategie
 zaměřuje pozornost
 zvyšuje úsilí
 představuje závazek
 umožňuje rozčlenit velký problém do
postupných kroků
 zvyšuje sebevědomí!

Obecné zaměření cílů

na proces (na mistrovství, na úkol)




vlastní standard
učení se
kontrola
na výsledek (závodní orientace, egoorientace)


motivace výhrou popř. vyhnutím se prohře
zaměření na nekontrolovatelné faktory
Plánování cílů

Písemně nebo graficky: vlastní formuláře vkládané do
tréninkových deníků


Dlouhodobé vysněné cíle
Dlouhodobé realistické cíle (60%)

Výkonnostní cíle


Technické cíle
Postojové cíle
Cíle zaměřené na kontrolu chování

SVDMO!

Komunikace před soutěží - briefing


jaký je náš cíl?
stanovit také procesní cíle = snížení tlaku
poskytnutím kontroly

pozitivní formulace – co dělat

mluvit o pozitivních důsledcích výhry (nestrašit
prohrou)
připomenout silné stránky týmu i jednotlivců
netrvat na tom, že všichni musí „být vyhecovaní“

2-3 týdny před: zklamaná očekávání, katastrofy


Komunikace v průběhu soutěže
v jednom momentu lze dávat pozor pouze
na jednu věc!!!
 instrukce co dělat, ne co nedělat
 vyhradit si čas na komunikaci (všichni to
vědí)
 oslovení jednotlivce je efektivnější
 kritiku si nechat na debriefing, instrukce
zaměřit na budoucnost

Debriefing: po soutěži
s časovým odstupem
 co se povedlo
 chyby: zaměřit se na chyby, ne na
osobnost (ty vždycky, ty jsi…), sdělit, co
příště jinak, jak změníme trénink, plán…
 kritika: sendvič (pochvala, chyba
konstruktivně, kompliment)

4. Relaxace
Uvědomění si vlastního dýchání
 Brániční dýchání, dechová vlna
 Energetizace dýcháním

Jacobsonova progresivní relaxace
 Bensonova relaxační odpověď

5. Koncentrace
a)
b)
zaměření pozornosti na relevantní klíče v
okolí
udržení tohoto zaměření
Principy efektivní koncentrace
1. Koncentrace vyžaduje úsilí a přípravu.
2. Zkušení sportovci dokáží rozdělit pozornost mezi
několik činností (obzvlášť pokud jsou některé z nich
zautomatizované), vědomě se však lze v jednom
okamžiku soustředit pouze na jednu myšlenku.
3. Sportovec se „soustředí,“ pokud se zaměří na akce,
které jsou specifické a relevantní a jsou pod jeho
kontrolou.
4. Sportovec „ztrácí koncentraci“ pokud se zaměří na
irelevantní nebo nekontrolovatelné podněty.
5. Emoce narušují koncentraci, například úzkost
zaplňuje kapacitu pracovní paměti negativními
myšlenkami a vede sportovce k nadměrnému
sledování vlastního výkonu, přeanalyzování techniky,
ztrátě tempa a chybě.
Techniky práce s koncentrací

Příprava předstartovního „rutinního
postupu“ (ne! rituálu)



předsoutěžní
před výkonem
po chybě

Zraková kontrola

Klíčová slova při nácviku techniky
6. Imaginace

zážitek pohybu nebo situace, vytvořený
nebo znovuvytvořený v mysli člověka bez
přítomnosti aktuálního pohybu nebo
situace, obyčejně zahrnující všech pět
smyslů (pokud je to možné) a emoce
spojené s představovanou situací
Použití imaginace ve sportu

učení a nácvik dovedností!!!
plánování a nácvik taktiky/mental game
 detekce a náprava chyb
 kontrola emoční odpovědi
 budování sebedůvěry
 ... zrychlené hojení zranění

Změňte jednu věc!
Děkuji vám za pozornost!
[email protected]