Transcript Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství POLE ROSTLINY NA POLÍCH Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen, žito a oves.

Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
POLE
ROSTLINY NA POLÍCH
Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen,
žito a oves. Na mnohých najdeme kukuřici či brambory.
Tyto plodiny doplňují luštěniny (hrách a boby) nebo
olejniny (řepka olejka a slunečnice). Pro dobytek se pěstují
víceleté pícniny, například tolice vojtěška. Menší rozlohou
disponují mák, chmel či réva.
Ostatní rostliny rostoucí na polích vedle pěstovaných druhů
nazýváme plevele.
ŽIVOČICHOVÉ NA POLÍCH
Hlavní problém pro živočichy na polích je rychlá změna
prostředí při sklizni, kdy naráz zmizí možnost úkrytu a při
orbě i poslední nabídka potravy.
Někteří živočichové se s tím vyrovnávají tak, že v dobách
hojnosti se rychle množí a než úroda skončí, vyvedou i
několik generací.
Nejbohatší osazenstvo mívají porosty víceletých pícnin a
obiloviny, nejméně živočišných druhů bývá v lánech
okopanin a kukuřice.
Nejméně vítaní bývají polní škůdci. Někteří z nich jsou
všežraví, jiní se vyskytují na jediné plodině. Velmi známí
jsou bělásci, hraboši či křečci.
SAVCI – HRABOŠ POLNÍ
Jeden z našich nejhojnějších drobných savců žije na polích
v koloniích. V zemi si vyhrabává rozvětvené chodbičky a
hnízdní komůrky asi půl metru hluboko. V zimě si buduje
tunely pod sněhem. Aktivní je v noci, kdy se vydává za
potravou. Živí se trávou, semeny, polními plodinami.
Vyznačuje se obrovskou rozmnožovací schopností. Má
mnoho nepřátel.
SAVCI – KŘEČEK POLNÍ
Obývá pole v nížinách. V létě si vyhrabává pod zemí
doupata a z nich několik východů. Zde má obytnou komoru
a spižírnu se zásobami obilí, brambor, řepy a dalších
plodin. Za potravou vychází po setmění. Plodiny si nosí do
doupěte ve velkých lícních torbách. Žere i žížaly a hmyz,
zakousne a sežere i drobné obratlovce, zvláště mláďata. Od
října do března přerušovaně spí.
SAVCI – ZAJÍC POLNÍ
Žije na polích, kde si vyhrabe mělkou jamku, lože. Vydává
se za potravou po setmění. Spásá trávu, různé byliny,
okusuje řepu a další plodiny. Umí se přitisknout k zemi tak,
že ho téměř nevidíme. Dokáže uběhnout velkou vzdálenost,
často kličkuje – svým pronásledovatelům zpravidla unikne.
Patří k významné lovné zvěři.
PTÁCI – HAVRAN POLNÍ
Zdržuje se v početných hejnech v zemědělských oblastech.
Hnízdí ve stálých koloniích v korunách velkých stromů,
kam se brzy zjara vrací. Hnízdo si staví z větviček, trávy,
mechu a chlupů. V červnu své kolonie opouštějí a toulají se
po kraji. V delších intervalech se ozývá jejich króóó.
Potrava je jak živočišná, tak i rostlinná.
PTÁCI – KOROPTEV POLNÍ
Obývá hlavně pole, po léta jí stále ubývá. Je ptákem
stálým. Dospělí ptáci žijí v trvalých párech. Živí se
hmyzem, pavouky, měkkýši, ale hlavně semeny a částmi
rostlin. Většinou se zdržují na zemi, pobíhají a tiskne se
k ní. Barva opeření je tomuto životu přizpůsobena. Za
setmění můžeme slyšet kohoutí errep, čirr-vik a odpověď
ripriprip.
PTÁCI – POŠTOLKA OBECNÁ
Je hojná ve všech typech otevřené krajiny, často podél
silnic a nad polem, kde se ve vzduchu třepotá na jednom
místě a bystrým zrakem pátrá po kořisti. Hnízdí ve starých
vraních a stračích hnízdech. Ozývá se dlouhým klikliklikli.
Loví myši, hraboše i hmyz.
PTÁCI – SKŘIVAN POLNÍ
Samec se třepotavě vznáší vysoko ve vzduchu nad polem a
přitom hlasitě a příjemně zpívá. Při zpěvu vyletí tak
vysoko, že ho sotva vidíme. Vábí ostrým trihk-tririi-trli.
Hnízdo si buduje na zemi v prohlubních. Živí se hmyzem,
pavouky a různými semeny. Na podzim odlétá ke
Středozemnímu moři, odkud se vrací už v únoru.
PTÁCI – VRABEC POLNÍ
Žije v otevřených krajinách polí. Hnízdo si zakládá
v dutinách stromů, ve škvírách, často hnízdí v koloniích.
Budují si ho oba partneři ze slámy, chlupů a peří. Živí se
hmyzem a různými semeny, mláďata živí pouze hmyzem.
Je ptákem stálým. Vábí hlasem tek-tek nebo čip-čip.
HMYZ – BĚLÁSEK ZELNÝ
Jeden z našich nejznámějších a nejhojnějších denních
motýlů se vyskytuje často na polích. Samice klade žlutá
vajíčka v malých hromádkách na rub listů kapusty, zelí i
jiné zeleniny. Žlutozelené černě tečkované housenky se
žlutými pruhy na hřbetě ožírají listy až na řapík.
HMYZ – HNOJNÍK OBECNÝ
Žije na zvířecím trusu i na mršinách. Samice klade na jaře
asi 30 vajíček do kravského nebo koňského trusu, o
potomstvo se dále už nestará. Dorostlé larvy se zakuklí
v zemi. Brouci za slunných jarních dnů poletují v houfech.
Přezimují všechna vývojová stadia od vajíčka až po
brouka.
HMYZ – MANDELINKA BRAMBOROVÁ
Na bramborových polích je místy hojná. Samička naklade
v hromádkách až 1 200 vajíček. Larvy poté ožírají listy
brambor. Dospělí brouci také žerou listy brambor, takže
rostliny mohou být zcela zničeny. Na larvách mandelinky
si pochutnávají střevlíci, zato ptáci se larvám i broukům
vyhýbají kvůli jejich barvě.
HMYZ – MŠICE MAKOVÁ
Na polích žije na různých rostlinách, z kterých saje šťávu.
Přebytečný cukr vylučuje ve formě medovice, která slouží
jako potrava pro mravence. Při větším přemnožení napáchá
škody, protože napadené rostliny zakrňují a odumírají.
Přirození nepřátelé jsou slunéčko a zlatoočka.
HMYZ – SLUNÉČKO SEDMITEČNÉ
Je jedním z našich nejznámějších a nejhojnějších brouků.
Vyskytuje se v blízkosti kolonií mšic. Samička naklade až
několik stovek vajíček. Vylíhlé larvy jsou dravé a přepadají
mšice. Také brouci se živí mšicemi. Vylučují žlutou, silně
páchnoucí tekutinu, která odpuzuje mravence, kteří si často
mšice brání.
ZOPAKUJEME SI
K plevelům na poli patří například
a) vlčí mák
b) řepka olejka
c) hraboš polní
Koroptev, havran a křeček patří mezi
a) býložravce
b) masožravce
c) všežravce
Slunéčko sedmitečné pomáhá zemědělcům při přemnožení
a) mšice
b) mandelinky
c) běláska
1 a)
2 c)
3 a)
ZDROJE
V prezentaci byly použity s laskavým svolením autora
obrázky a fotografie z výukového programu Přírodní
společenství (vydala firma Pachner Praha, 2002).