Transcript Osobnostní zřetele v přístupu k dítěti

Za základní jednotky považujeme vlastnosti a rysy
Vlastnosti osobnosti
– vyznačují se stálostí , ovlivňují reakce a projevy jednice, můžeme předvídat
chování a jednání jednice
Rysy osobnosti
- na rozdíl od vlastností nemají obecnou platnost a jsou spíše vázány na
specifické situace
-každý člověk má řadu konkrétních vlastností, rysů, které ukazují jeho osobnost
a jedinečnost
Ve vztahu ke konkrétním jedincům odlišujeme jeho vlastnosti( G.W.Allport):
KARDINÁLNÍ - jedince při každé jeho činnosti,kterou vykonavá
CENTRÁLNÍ - jsou časově omezené, uplatňujeme je např.ve vztazích
SEKUNDÁRNÍ - projevuje se zřídka,ve výjmečných situacích
Charakter
Jsou to vlastnosti související s morálkou a chováním. Utáří se také samotnou aktivitou jedince.
Piaget:
1) Heteronomní morálka - je plná příkazů a autority
2) Autonomní morálka - dítě postupem věku zjištuje, že pravidla mají své výjimky a přizpůsobují
se situaci
•
Schopnost
- vlastnosti, které jedinci umožňují vykonávat dané činnosti
- nárůstový (inkrementální) pohled – vychází z toho, že různé faktory a aktivity jedince mohou
ovlivňovat růst nebo pokles inteligence (schopnosti) během života
•
Gardnerova a Sternbergova teorie inteligence
-představuje svou koncepci mnohočetné inteligence
- zde tvrdí, že tyto inteligence jsou na sobě nezávislé a fungují odděleně, jde o inteligenci
jazykovou, hudební, logicko-matematickou, prostorovou, tělesně-pohybovou, personální
a) Zjišťování intelektových profilů – odhaluje orientaci osobnosti, oblasti optimálních
předpokladů rozvoje spojenou s motivací
b) Vzdělávání inteligencí – nemusí jít o zvládání obsahu, ale o zvládání obsahu jako
prostředku rozvoje

Triarchická teorie inteligence
a) Analýza složek, komponent vlastního inteligenčního jednání – zde jde o roli plánování a
rozhodování , hledání cesty k něčemu…(př. Jaks e učit…)
b) Využívání předchozích zkušeností – pomáhá při řešení situací, které jedinec už zná, použije
řešení z předchozí situace, kterou tím řešením zdárně vyřešil
c) Reflexe kontextu – jde o okolnosti, ve kterých je problém řešen (mezilidské vztahy,
prostředí, vybavení,…)

•Temperament
Vztahuje se k chování, prožívání a projevování jedince. Každý druh
temperamentu má své výhody i nevýhody.
Rozlišujeme:
Choleriky – snadno se silně vzruší, jsou netrpěliví, emoce těžko zvládají
Flegmatiky – jsou zdrženliví, samotářští, citově snadno vzrušitelní
Sangviniky – vzrušení jsou přelétavá, optimisté
Melancholiky – silné a hluboké prožívání emocí, laděnost ke smutku
U dětí S.Chesse a A.G.Briche rozdělili tyto typy:
Typ snadno vychovávatelného dítěte
- pozitivně ladělé dítě, rychlá přizpůsobivost, usínání bez obtíží, asi 40%
Typ obtížně vychovávatelného dítěte
- záporně citově naladěno, pomalé přizpůsobování, asi 10%
Typ pomalého dítěte
- apatické dítě, pravidelné biorytmy, mrzuté,asi 15%
•Potřeby
- dítě se během svého osobního vývoje a rozvoje odlučuje od
potřeb nižších, tedy elemantárních
- potřeby vyšší rozvíjí dál potřeby nižší, ty můžeme dále nazvat jako
deficitní (nedostatkové) = například jídlo nebo sexuální touha,
když máme těchto věcí nedostatek uspokojíme je, ale za určitou
dobu se jejich nedostatek projeví znovu, tedy projeví se potřeba
jíst nebo sexuálně žít
- potřebách vyšších však můžeme říct, že jsou rozvojové =
neobjevují se sice rytmicky, ale posouvají jedince dál a rozvíjí ho
- problematikou potřeb se zabýval A.Maslow - uvedl pohyb potřeb
od fyzických, přes potřeby pocitu bezpečí,lásky,sebeúcty,
seberozvoje, až k potřebám poznávání a ovládání
•Zájmy
Tímto termínem chápeme aktivitu jedince,která je opakovaná,
soustavná a rozvíjejcí.
Jakýkoliv zájem integruje:
Poznávací zaměřenost – dítě o dané věci sbírá informace, čte
literaturu
Sociální zaměřenost – dítě vstupuje do kroužků, nachází ostatní osoby
se stejným zájmem
Praktickou zaměřenost – dítě dělá činnosti,které k danému zájmu
patří
Hodnotovou zaměřenost – kvůli svému zájmu si dokáže odepřít
některou ze součástí jeho života jako např. fotbalový zápas
Zaměřenost životního stylu – jedinec svůj život podřizuje svému zájmu
•Perspektivní
orientace
Souvisí s tím, že náš život je spjatý s budoucností. Budoucnost je
ohlašuje jako:
- otevřený horizont – jde o jedince,kteří kladně přežijí i nejhorší
životní situace, jsou to optimisté
- uzavírající se horizont – lidé, kteří jsou zklamáni a negativně
ovlivněni věci,které se jim stali
- horizont vyvolávající úzkost a strach – naše budoucnost nás
traumatizuje a jedinec se snaží utéct před fantazií a vzpomínkami
•Sociální
interakce a komunikace
Sociální interakci chápeme jako reakci lidí na druhého člověka
(mimika, gesta,…).
Komunikace je o sdělování informací pomocí řečí.
V komunikaci se objevují různé jevy jako například komunikační
BLUDNÝ KRUH = je to sestupná komunikační spirála, kdy v průběhu
hovoru jeden podněcuje druhého ke komunikaci
•Druhy
komunikace
1. Podle prostředků – verbální
- neverbální
- tady je pro dítě nebezpečný mechanismus dvojí vazby
- mechanismus dvojí vazby znamená, že člověk se tváří jinak než verbálně
působí
2. Podle vyváženosti podílu zúčastněných osob
– komunikace symetrická (komunikace je vyvážená)
- komunikace asymetrická ( při komunikaci je jedna strana ve výhoně a
druhá znevýhodněná)
3. Podle sladění zájmů mezi účastníky
- komunikace harmonická – dochází k souladu zájmům,vycházejí si vstříc
- komunikace konfiskní – objevuje se disharmonie, nesoulad zájmu
4. Podle určujícího stylu
- soutěživá – jde o předhánění „kdo z koho“
- spolupracující – společně komunikují, podporují se
•Působení
komunikace na osobnost dítěte
Komunikace mezi učitelem a dítětem je velmi důležitá a ovlivňuje i
jeho psychiku.
Co se týče zkouškové trémy, není vrozená, ale je naučená díky
předchozím hovorům s profesorem během zkoušení. Nejčastěji se
tento strach projevuje fyzickými projevy jako například pocením
dlaní, svíráním žaludku, třesem rukou nebo bolestí hlavy.
Komunikace je důležitá, protože utváří vlastnosti osobnosti a
ovlivňuje budoucí reagování a jednání.
Jaké zkušenosti s komunikací s profesory vy? Pozitivní ?
Negativní?
•Syndrom
naučené bezmocnosti:
-dítě
„trojkař“ se rozhodne změnit své dosavadní známky a naučí se
na zkoušenou látku, při zkoušení ví vše,ale protože učitelka není u
daného žáka zvyklá na to, že látku umí, snaží se ho nachytat a
neustále si chce ověřovat,zda to není jen náhoda, až ho nakonec
opravdu nachytá
Syndrom neúspěšného dítěte:
- takové dítě bere neúspěch jako svoji vlastnost
- je způsoben jeho okolím ( škola,rodina), které zdůrazňuje jeho
nedostatky a neúspěchy
- takový žák se projevuje:
 Má vůči škole a rodině negativní postoje
 Snaží se své neúspěchy kompenzovat jinde (parta)
 Nesnaží se v jakékoliv činnosti = podle něj to nemá smysl
 Nevěří svým schopnostem
•Osobnost
muže a ženy
- každý z nás je žena nebo muž
- znevýhodněné bývá jen jedno pohlaví a to - ženy
V čem bývají ženy znevýhodněné? Bývají znevýhodněni i muži?
V čem?
Co to je pohlaví?
Můžeme tak definovat anatomicko-fyziologické rozdíly, rozdíl
v hormonálním rozložení a rozdíly ve vnějších i vnitřních
orgánech.
Gender – co to znamená?
Vzniká působením kulturně-sociálních jevů a ukazuje nám, co
z daného člověka vyroste.
Existují 4 způsoby, kterými jsou děti utvářeny do svého budoucího
života:
1. Formování či manipulace – (1-5 let) to, co rodič říká svému
dítěti, pak dítě bere jako fakt a věří tomu
2. Systematické zaměřování pozornosti – jde o zaměřování dítěte
na dané věci, směruje se jeho zájem na daný typ věcí a zájmů
3. Verbální pojmenování – nazývání jako“hodná holka“ ujasňuje
o jaké pohlaví jde a to určuje i rozdíly například v oblékání
nebo toaletách
4. Aktivizace – děti se aktivně zapojují do činností a prací, také
podle pohlaví
•Dítě
jako objekt manipulace
- dítě je velmi tvárná osobnost a je jen na dospělých kam
dětskou osobnost posunou
- škola má působit jako edukační továrna a tvarovat dítě
- dítě je učeno a samo o tom bud ví nebo ne
- důležité také je, aby ten, kdo vychovává měl výchovný cíl =
musí vědět, čeho chce dosáhnout
- problém bývá v pasivitě žáka
- učitel by ho měl vést k aktivnímu prožitkovému učení
- další problém je špatná interakce mezi rodiči, učitelem a
dítětem, pokud tyto postavy nejsou propojeny a nespolupracují
edukace je nižší
•Prohřešky
školy
- nedocenění významu žákova prožívání školních událostí a jeho
důsledků
- až jedna třetina žáků má ze školy pocit úzkosti
- vytváří se bariéra mezi žákem a učitelem
- objevují se špatné školní výsledky
Syndrom neúspěšné osobnosti
- žák prožívá opakované neúspěchy a je v tom verbálně
utvrzováno
 Nevyváženost interakce mezi žákem a učitelem
- brání v rozvoji studia i komunikace

Netolerance vůči odchylkám
- učitel nepřímá odlišnost například v nadání nebo dominanci
pravé nebo levé mozkové hemisféry
- bere je jako rušivé nebo drzé

Stadium pubescence
- neboli raná adolescence nebo střední školní věk
- pubes = lat.chmýří
- projevy zrání, vnější i vnitřní vývoj
5 oblastí:
1.
Přijetí vlastního těla – v tomto období se výrazně mění tělesné
znaky i psychika dítěte, mění se váha a celkový vzhled, objevují
se nové pocity a touhy
2.
Sebeuvědomění svého pohlaví a náklonnost k opačnému
pohlaví –všímání si vlastního pohlaví začíná už v batolecím věku,
dítě sexuálně dozrává a všímá si opačného pohlaví
3.
Přijetí svého sociálního postavení – zde je důležité přizpůsobení
se kamarádům a jejich společným zájmům, ujasňuje si vlastní
zodpovědnost a existenci v partě, řeší konflikty s kamarády
4.
Počátky životních plánů – dítě hledá otázky na odpovědi a
opravdu přemýšlí, co ho čeká v budoucnu a čím se bude
opravdu živit, toto souvisí s hledáním vlastní identity
5.
Změny ve vztahu k rodičům – rodina už na dítě nepůsobí tak,
jako když dítě bylo malé, je třeba vztahy v rodině utužovat a
prohlubovat
Stadium adolescence
- poslední období, které předchází dospělosti
4 pohledy na adolescenci:
 Rozvoj civilizace a kulturního významu – v posledních letech se
tento vývoj zrychluje, jinými slovy můžeme říci, že sexuální vývoj se
u dívek i chlapců objevuje čím dál častěji už před desátým
rokem života
 Problémy doprovázející pubescenci a přecházejí do
adolescence – pokud bylo období pubescence dobře
zvládnuté, v adolescenci se zrání v klidu dokončí, v tomto období
se zaceluje osobnost a proto je zde riziko úniku do jiných světů
jako například drogy nebo alkohol
 Starost o budoucnost – přemýšlení o budoucnosti nám pomůže
s výběrem dalšího studia na střední škole, vyhledává si informace
a uvažuje o nich, spolupracuje s rodiči a ti mu radí a doporučují
mu správnou cestu
 Osobní identita a životní role – osobní identita dítěti ukazuje
sám sebe, pomáhá dítěti v jeho budoucnosti
Identita se projevuje:
- v dalším utváření vztahů a vymanění se z rodiny
- při hledání partnera
- v oblasti společenských akcí a názorů
-v hledání vlastního životního stylu
Objevování a respektování mezilidských vztahů – v tomto
období začínají se sexuálním životem a upevňuje se jeho
chování vůči druhému pohlaví