Transcript Individualizace a diferenciace ve výuce jako základní podmínka pro
Slide 1
Individualizace a diferenciace
ve výuce jako základní podmínka
pro vzdělávací strategie ve škole
podporující inkluzi
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
Mgr. Jiří Havel, Ph.D.
KPP PdF MU
ČAPV Praha 10. – 12.9.2012
Slide 2
ŠKOLA – 1. stupeň
Školní
vzdělávací program:
„zabezpečení výuky žáků
se speciálními
vzdělávacími potřebami“
K čemu se
zavazujeme v ŠVP?
Jaký je obsah a
struktura dané
části?
Návrh na úpravu
obsahu a
struktury ŠVP
Expertní
jednání
učitele
Sebehodnoce
ní podmínek
vzdělávání
Jak se
hodnotíme?
Jak ve
skutečnosti
jednáme?
Jaký je
didaktický profil
učitelů?
Integrativní
inkluzivní
didaktika
Slide 3
Proces vzdělávání začleňující
všechny děti do běžných škol
takovým způsobem, aby jim
byly pracovníky škol ve
spolupráci s danou komunitou
vytvořeny takové podmínky,
které v maximální míře
podporují jejich rozvoj ve
všech oblastech kvalit života
žáka (zdraví somatického,
psychického, sociálního,
duchovního rozvoje a
seberozvoje).
Inkluzivní vzdělávání
Slide 4
Výzkumné otázky
Jak učitelé posoudí míru zabezpečení podmínek
inkluzivního vzdělávání ve své škole? (kvantitativní
přístup)
Jak učitelé porozumí nabídnutým indikátorům inkluze?
Jaké argumenty učitelé zvolí pro obhajobu svého
hodnocení? (kvalitativní přístup)
Jaké argumenty učitelé použijí pro zlepšení daného
stavu? (kvalitativní přístup)
II. Etapa – sebehodnocení podmínek
vzdělávání
Slide 5
Městské školy
Venkovské školy
4 plně organizované
1plně organizovaná, 3
málotřídní
217 - 649 žáků
45 -165 žáků
16 - 41 učitelů
3 – 13 učitelů
Výzkumný vzorek
Slide 6
Rámec pro sebehodnocení podmínek
vzdělávání:
Česká verze dotazníku Index for inclusion (Booth &
Ainscow, 2002): 45 kritérií, 479 návodných otázek
Upravená administrovaná podoba obsahovala 40
kritérií inkluze.
Kritéria byla upřesněna dohromady 186
sebeevaluačními otázkami, ukazateli inkluze.
Analýzu získaných dat jsme doplnili výsledky
strukturovaného týmového pozorování přímé výuky a
doplňkovou metodou nestrukturovaných rozhovorů
s učiteli.
Design výzkumu
Slide 7
Slide 8
Respekt mezi účastníky edukace
Komunikace mezi všemi pracovníky školy a jejím
širším okolím (komunitou);
Spolupráce mezi žáky vzájemně, zaměstnanci školy,
vedením školy a učiteli s odborníky uvnitř i vně školy
a spolupráce s rodiči;
Maximum očekávání od žáků; respekt mezi všemi
účastníky edukačního procesu a členy komunity;
Uplatňování principu individualizace a
diferenciace, která zajišťuje, aby se všichni žáci
optimálně učili a dosáhli svého maxima přes své
odlišnosti.
Charakteristické znaky školy
podporující inkluzi
Slide 9
Kritérium
Průměr
2009
Průměr
2011
Žáci se aktivně angažují ve svém vlastním učení
6,3
5,6
Pracovníci školy vytvářejí optimální podmínky pro výchovu a
vzdělávání každého žáka
6,0
6,1
Výchova a vzdělávání respektují rozmanitost žáků
6,0
6,3
Výchovně - vzdělávací proces je přístupný všem žákům
5,9
5,9
Sebehodnocení a hodnocení podporuje výkon každého žáka
5,4
5,9
K tomu, aby se učili všichni žáci, přispívá i přístup k domácím
úkolům
5,3
5,0
Kritéria individualizace a diferenciace
Slide 10
Argumenty
Diagnostická činnost učitele (žáci
se SVP)
Úzká spolupráce s odborníky při
tvorbě IVP
Žádný argument k indikátoru:
Učitelé zahrnují do reflexe
vyučovací hodiny i pohled žáků
„Často mají možnost si vybírat
náročnost úkolu nebo možnost, jak
jej splnit. Mají často i volbu místa,
kde chtějí pracovat. Je
zohledňováno pracovní tempo.“
„Máme jasné cíle hodin, děti vědí,
jaký čas budou mít na práci a co je
jejím výsledkem“
„Ne vždy jasně stanovíme cíle,
kterých mají žáci dosáhnout ve
smyslu: úkol je splněný , když...,
ale vynikající bude, když... .
Pozorování
Průběžná diagnostická
činnost: „Bylo tam slovíčko,
kterému jste nerozuměli? Co
ti šlo, co ti nešlo?“
Obsahová diferenciace ve
čtení, respektování
individuálního tempa při
psaní, volba vhodného
formátu, psacího nástroje
(venkovské školy častěji)
Využívání specifické vybavení
Zcela chybí práce s cíli výuky
a jejich hodnocení
Pracovníci školy vytvářejí optimální podmínky pro
výchovu a vzdělávání každého žáka
Slide 11
Argumenty
Argumentace velmi obecná,
spíše souhlas s daným
indikátorem
Pouze dvě školy uvádějí
konkrétně vedení žáků k
různým způsobům záznamů
své práce
Žádný argument, jak učitelé
usilují o zpětnou vazbu žáků
k výuce
Pozorování
Častěji předávání poznatků
učitelem
Častější propojení školy se
životem, teorie – praxe
Respektování individuálního
tempa
Rozmanité aktivity: psaní,
výklad, kreslení, řešení
problému, využití knihovny,
počítačů, praktické činnosti
Méně experimentů, ale více
vzájemné vrstevnické učení
Ojedinělé vedení k různým
způsobům záznamů práce,
spíše pracovní listy
Výchova a vzdělávání respektují rozmanitost žáků
Slide 12
Argumenty
Chybí argumenty k práci s
cíli, hodnocením procesu
učení, podpoře žáků –
konzultacím...
Rozdílnost ve vybavení:
„Chybí zdroje na zakoupení
knih, encyklopedií a
elektronických přístrojů
vhodných pro individuální
získávání informací žáků“
Ve dvou školách vytváření
vlastních knih, jejich
prezentací, práce se zájmy
žáků
Pozorování
Při hodinách nejsou jasně
pojmenovány cíle, kterých
mají žáci dosáhnout. Spíše
je sdělováno téma, častěji
aktivita, maximálně obsah a
probrané učivo
Ve třídách jsou dostupné
knihovničky, se kterými se
ale nepracuje
Na stěnách jsou v hojné míře
umístěny tabule s probraným
učivem
Naopak individuální pomůcky
jsou přístupné výjimečně
Žáci se aktivně angažují ve svém vlastním učení
Slide 13
Argumenty
Argumenty nejsou
relevantní, opakování
výroků, (my víme)
Jedna škola dokonce uvádí:
Vyučovací jazyk je dle
zákona jazyk český a při
komunikaci se žáky trváme
na jeho spisovné podobě.
Jiná škola neuvádí
argumenty, protože výroku
nerozumí…
Pozorování
Učitelé většinou zohledňují
rozdílnou rychlost žáků
Zcela opomíjejí možnost
využívat ve výuce
jazykových zkušeností, které
žáci získávají mimo školu
Výchovně-vzdělávací proces je přístupný všem žákům
Slide 14
Argumenty
Pravidelnost sebehodnocení,
např. po ukončení
daltonského bloku, po
určitém období
Písemná forma, sumativní
Jedna škola – systém
hodnocení a sebehodnocení
Pouze 3 školy uvádějí
hodnocení skupinové práce
„Míra zvládnutí učiva bývá
zhodnocena, učební pokrok žáků
někdy ne“
„Hodnocení učitele je doplňováno
sebehodnocením žáka a naopak“
– neporozumění výroku
Pozorování
Častá okamžitá zpětná vazba
– motivující, ale obvykle
málo konkrétní výborně,
super, skvěle
Posuzují se znalosti, zřídka
klíčové kompetence či proces
Chybí korektivní funkce
hodnocení
Sebehodnocení je
realizováno spíše jako
sumativní, po určitém období
Práce s kritérii hodnocení je
výjimečná
Převažuje hodnocení
sumativní nad formativním
Sebehodnocení a hodnocení podporuje výkon každého
žáka
Slide 15
Argumenty
Ojediněle se prosazuje se
myšlenka dobrovolnosti a
volitelnosti domácích
úkolů
Většinou jde o zadání,
v nichž není vyžadována
spolupráce rodičů
Občas zařazen úkol
kooperativního charakteru
„Při zadávání úkolů se snažíme o
individuální přístup, hlavně u žáků
4.-5.ročníku, kdy žáci plní domácí
úkoly podle svých potřeb na
základě svých zájmů a znalostí
dobrovolné úkoly...“
Pozorování
Zadávány vždy společné
hromadné úkoly, u nichž žáci
neměli možnost volby úkolu,
ani zpracování či spolupráce.
Zpravidla šlo o úkol zadaný
z učebnice či pracovního
sešitu.
Domácí úkoly většinou
sledují procvičení nebo
prohloubení probíraného
učiva.
Zřídka získávají nové
informace
K tomu, aby se učili všichni žáci, přispívá i přístup k
domácím úkolům
Slide 16
Všechny uvedené školy se v kvantitativním posouzení
kritérií (podle průměru) na škále hodnotí poměrně vysoko.
Týmy učitelů škol pro svoji argumentaci často použily
nerelevantní odpovědi, které byly buď příliš široké, obecné
a nekonkrétní nebo neodpovídaly na danou otázku.
Jedna škola se výrazně odlišovala svojí věcnou a konkrétní
argumentací od ostatních. Tato škola vynikala i při
obsahové analýze školního vzdělávacího programu.
Větší orientace na žáky se SVP, zejména integrované.
Při prováděné individualizace a diferenciace jsou mezi
školami velké rozdíly.
Vyšší míra individualizace a diferenciace u venkovských
škol.
Závěr
Slide 17
Děkujeme za pozornost!
Praha 10. 9. 2012
Individualizace a diferenciace
ve výuce jako základní podmínka
pro vzdělávací strategie ve škole
podporující inkluzi
Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
Mgr. Jiří Havel, Ph.D.
KPP PdF MU
ČAPV Praha 10. – 12.9.2012
Slide 2
ŠKOLA – 1. stupeň
Školní
vzdělávací program:
„zabezpečení výuky žáků
se speciálními
vzdělávacími potřebami“
K čemu se
zavazujeme v ŠVP?
Jaký je obsah a
struktura dané
části?
Návrh na úpravu
obsahu a
struktury ŠVP
Expertní
jednání
učitele
Sebehodnoce
ní podmínek
vzdělávání
Jak se
hodnotíme?
Jak ve
skutečnosti
jednáme?
Jaký je
didaktický profil
učitelů?
Integrativní
inkluzivní
didaktika
Slide 3
Proces vzdělávání začleňující
všechny děti do běžných škol
takovým způsobem, aby jim
byly pracovníky škol ve
spolupráci s danou komunitou
vytvořeny takové podmínky,
které v maximální míře
podporují jejich rozvoj ve
všech oblastech kvalit života
žáka (zdraví somatického,
psychického, sociálního,
duchovního rozvoje a
seberozvoje).
Inkluzivní vzdělávání
Slide 4
Výzkumné otázky
Jak učitelé posoudí míru zabezpečení podmínek
inkluzivního vzdělávání ve své škole? (kvantitativní
přístup)
Jak učitelé porozumí nabídnutým indikátorům inkluze?
Jaké argumenty učitelé zvolí pro obhajobu svého
hodnocení? (kvalitativní přístup)
Jaké argumenty učitelé použijí pro zlepšení daného
stavu? (kvalitativní přístup)
II. Etapa – sebehodnocení podmínek
vzdělávání
Slide 5
Městské školy
Venkovské školy
4 plně organizované
1plně organizovaná, 3
málotřídní
217 - 649 žáků
45 -165 žáků
16 - 41 učitelů
3 – 13 učitelů
Výzkumný vzorek
Slide 6
Rámec pro sebehodnocení podmínek
vzdělávání:
Česká verze dotazníku Index for inclusion (Booth &
Ainscow, 2002): 45 kritérií, 479 návodných otázek
Upravená administrovaná podoba obsahovala 40
kritérií inkluze.
Kritéria byla upřesněna dohromady 186
sebeevaluačními otázkami, ukazateli inkluze.
Analýzu získaných dat jsme doplnili výsledky
strukturovaného týmového pozorování přímé výuky a
doplňkovou metodou nestrukturovaných rozhovorů
s učiteli.
Design výzkumu
Slide 7
Slide 8
Respekt mezi účastníky edukace
Komunikace mezi všemi pracovníky školy a jejím
širším okolím (komunitou);
Spolupráce mezi žáky vzájemně, zaměstnanci školy,
vedením školy a učiteli s odborníky uvnitř i vně školy
a spolupráce s rodiči;
Maximum očekávání od žáků; respekt mezi všemi
účastníky edukačního procesu a členy komunity;
Uplatňování principu individualizace a
diferenciace, která zajišťuje, aby se všichni žáci
optimálně učili a dosáhli svého maxima přes své
odlišnosti.
Charakteristické znaky školy
podporující inkluzi
Slide 9
Kritérium
Průměr
2009
Průměr
2011
Žáci se aktivně angažují ve svém vlastním učení
6,3
5,6
Pracovníci školy vytvářejí optimální podmínky pro výchovu a
vzdělávání každého žáka
6,0
6,1
Výchova a vzdělávání respektují rozmanitost žáků
6,0
6,3
Výchovně - vzdělávací proces je přístupný všem žákům
5,9
5,9
Sebehodnocení a hodnocení podporuje výkon každého žáka
5,4
5,9
K tomu, aby se učili všichni žáci, přispívá i přístup k domácím
úkolům
5,3
5,0
Kritéria individualizace a diferenciace
Slide 10
Argumenty
Diagnostická činnost učitele (žáci
se SVP)
Úzká spolupráce s odborníky při
tvorbě IVP
Žádný argument k indikátoru:
Učitelé zahrnují do reflexe
vyučovací hodiny i pohled žáků
„Často mají možnost si vybírat
náročnost úkolu nebo možnost, jak
jej splnit. Mají často i volbu místa,
kde chtějí pracovat. Je
zohledňováno pracovní tempo.“
„Máme jasné cíle hodin, děti vědí,
jaký čas budou mít na práci a co je
jejím výsledkem“
„Ne vždy jasně stanovíme cíle,
kterých mají žáci dosáhnout ve
smyslu: úkol je splněný , když...,
ale vynikající bude, když... .
Pozorování
Průběžná diagnostická
činnost: „Bylo tam slovíčko,
kterému jste nerozuměli? Co
ti šlo, co ti nešlo?“
Obsahová diferenciace ve
čtení, respektování
individuálního tempa při
psaní, volba vhodného
formátu, psacího nástroje
(venkovské školy častěji)
Využívání specifické vybavení
Zcela chybí práce s cíli výuky
a jejich hodnocení
Pracovníci školy vytvářejí optimální podmínky pro
výchovu a vzdělávání každého žáka
Slide 11
Argumenty
Argumentace velmi obecná,
spíše souhlas s daným
indikátorem
Pouze dvě školy uvádějí
konkrétně vedení žáků k
různým způsobům záznamů
své práce
Žádný argument, jak učitelé
usilují o zpětnou vazbu žáků
k výuce
Pozorování
Častěji předávání poznatků
učitelem
Častější propojení školy se
životem, teorie – praxe
Respektování individuálního
tempa
Rozmanité aktivity: psaní,
výklad, kreslení, řešení
problému, využití knihovny,
počítačů, praktické činnosti
Méně experimentů, ale více
vzájemné vrstevnické učení
Ojedinělé vedení k různým
způsobům záznamů práce,
spíše pracovní listy
Výchova a vzdělávání respektují rozmanitost žáků
Slide 12
Argumenty
Chybí argumenty k práci s
cíli, hodnocením procesu
učení, podpoře žáků –
konzultacím...
Rozdílnost ve vybavení:
„Chybí zdroje na zakoupení
knih, encyklopedií a
elektronických přístrojů
vhodných pro individuální
získávání informací žáků“
Ve dvou školách vytváření
vlastních knih, jejich
prezentací, práce se zájmy
žáků
Pozorování
Při hodinách nejsou jasně
pojmenovány cíle, kterých
mají žáci dosáhnout. Spíše
je sdělováno téma, častěji
aktivita, maximálně obsah a
probrané učivo
Ve třídách jsou dostupné
knihovničky, se kterými se
ale nepracuje
Na stěnách jsou v hojné míře
umístěny tabule s probraným
učivem
Naopak individuální pomůcky
jsou přístupné výjimečně
Žáci se aktivně angažují ve svém vlastním učení
Slide 13
Argumenty
Argumenty nejsou
relevantní, opakování
výroků, (my víme)
Jedna škola dokonce uvádí:
Vyučovací jazyk je dle
zákona jazyk český a při
komunikaci se žáky trváme
na jeho spisovné podobě.
Jiná škola neuvádí
argumenty, protože výroku
nerozumí…
Pozorování
Učitelé většinou zohledňují
rozdílnou rychlost žáků
Zcela opomíjejí možnost
využívat ve výuce
jazykových zkušeností, které
žáci získávají mimo školu
Výchovně-vzdělávací proces je přístupný všem žákům
Slide 14
Argumenty
Pravidelnost sebehodnocení,
např. po ukončení
daltonského bloku, po
určitém období
Písemná forma, sumativní
Jedna škola – systém
hodnocení a sebehodnocení
Pouze 3 školy uvádějí
hodnocení skupinové práce
„Míra zvládnutí učiva bývá
zhodnocena, učební pokrok žáků
někdy ne“
„Hodnocení učitele je doplňováno
sebehodnocením žáka a naopak“
– neporozumění výroku
Pozorování
Častá okamžitá zpětná vazba
– motivující, ale obvykle
málo konkrétní výborně,
super, skvěle
Posuzují se znalosti, zřídka
klíčové kompetence či proces
Chybí korektivní funkce
hodnocení
Sebehodnocení je
realizováno spíše jako
sumativní, po určitém období
Práce s kritérii hodnocení je
výjimečná
Převažuje hodnocení
sumativní nad formativním
Sebehodnocení a hodnocení podporuje výkon každého
žáka
Slide 15
Argumenty
Ojediněle se prosazuje se
myšlenka dobrovolnosti a
volitelnosti domácích
úkolů
Většinou jde o zadání,
v nichž není vyžadována
spolupráce rodičů
Občas zařazen úkol
kooperativního charakteru
„Při zadávání úkolů se snažíme o
individuální přístup, hlavně u žáků
4.-5.ročníku, kdy žáci plní domácí
úkoly podle svých potřeb na
základě svých zájmů a znalostí
dobrovolné úkoly...“
Pozorování
Zadávány vždy společné
hromadné úkoly, u nichž žáci
neměli možnost volby úkolu,
ani zpracování či spolupráce.
Zpravidla šlo o úkol zadaný
z učebnice či pracovního
sešitu.
Domácí úkoly většinou
sledují procvičení nebo
prohloubení probíraného
učiva.
Zřídka získávají nové
informace
K tomu, aby se učili všichni žáci, přispívá i přístup k
domácím úkolům
Slide 16
Všechny uvedené školy se v kvantitativním posouzení
kritérií (podle průměru) na škále hodnotí poměrně vysoko.
Týmy učitelů škol pro svoji argumentaci často použily
nerelevantní odpovědi, které byly buď příliš široké, obecné
a nekonkrétní nebo neodpovídaly na danou otázku.
Jedna škola se výrazně odlišovala svojí věcnou a konkrétní
argumentací od ostatních. Tato škola vynikala i při
obsahové analýze školního vzdělávacího programu.
Větší orientace na žáky se SVP, zejména integrované.
Při prováděné individualizace a diferenciace jsou mezi
školami velké rozdíly.
Vyšší míra individualizace a diferenciace u venkovských
škol.
Závěr
Slide 17
Děkujeme za pozornost!
Praha 10. 9. 2012