Transcript TEN-T

Trendy a nástroje propojování regionů v Evropě
a pozice Zlínského kraje




Aktivity regionu v politice TEN-T
Dopravní politika ČR a revize TEN-T
Financování DI a DSS2
Priority střední a východní Moravy
Ing. Jaroslav Drozd
statutární náměstek hejtmana ZK
LUHAČOVICE 12.9.2013
2
Doprava a ekonomický rozvoj
Regionální představitelé průmyslové a obchodní komunity, malých a středních podniků
deklarují a doporučují urychleně dobudovat kapacitní dopravní spojení
Norimberk – Praha - Brno – Hulín - Zlín – Púchov – Žilina – Košice – Kyjev jako:
 podporu investorů a spolupracujících firem ČR a SR
 dynamizaci existujícího stavu tradičních a perspektivních odvětví regionů
 podporu obchodních a investičních příležitostí v příhraničních oblastech regionů
3
Historie transevropských sítí TEN-T
4
Aktivity regionu v politice TEN-T
Rekapitulace jednání o prioritách regionu v oblasti transevropských sítí:
- 13. 4. 2005 Brusel - Edgar Thielmann ředitel DG move (představení projektu R49/R6 a mezinárodní smlouvy ČR/SR 2004)
- 16. 11. 2006 Zlín - Zlínský kraj zaslal na Ministerstvo dopravy ČR žádost o zařazení R49 a R 6 do sítě „TEN“
- 4. 2. 2009 Brusel - EK zveřejnila zelenou knihu „TEN-T: Přezkum politiky. Směrem k lépe integrované
transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky".
- 24. 8. 2009 Brusel - konference k regionální dimenzi transevropských dopravních sítí organizované Zlínským
krajem (během českého předsednictví a Dnů krajů ČR) k iniciativě ve prospěch nového „Baltsko-jaderského koridoru“
- 13. 4. 2010 Brusel, EK, DG Mobility a Transport - Judit Bertrand, koordinátorka projektů TEN-T pro ČR
(představení projektu R49/R6 a význam západovýchodního propojení)
- 13. 4. 2010 Brusel EK, DG Environment - Ladislav Miko, ředitel Odboru ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity
(předání Komisi kopii dopisu MD a MŽP, a Deklarací samospráv o podpoře výstavby R55)
- 5. 9. 2011 Brusel EK, Judith Bertrand - DG move (zástupci ZK prezentovali stanovisko regionu ke konzultacím o změnách na
globální síti TEN-T a metodiky pro stanovení základní sítě) s žádostí o zařazení R49/R6 do základní „core“ sítě TEN-T
- 29. 9. 2011 Brusel - Jean Eric Pacquet ředitel DG move EK - žádost ČR o zařazení 9.železničního koridoru a
silničního spojení R49/R6 do core sítě TEN-T (dopisem 1. náměstka ministra dopravy)
- 19. 10. 2011 Brusel - EK předložila návrh Nařízení EP a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské
dopravní sítě (TEN-T)
- 2012 / 2013 projednávání Nařízení v Evropském parlamentu
5
Aktivity regionu v politice TEN-T
Dunajská strategie
Baltsko-jaderský koridor
 spojení makroregionů Baltského moře a Dunaje, strategická
dopravní osa, přemostění dvou systémů mořských dálnic
(Skandinávských zemí a Středozemního moře)
 projekt Baltsko-jaderského koridoru podporuje 14 regionů od
Baltu k Jadranu
 BAA je hlavní spojkou mezi makroregiony Pobaltí a Podunají
 propojení
 ochrana životního prostředí a prevence rizik
 socioekonomická a kulturní integrace
6
Dopravní politika ČR a revize TEN-T
Multimodální osy přes ČR
TEN-T prioritní projekty
silniční sítě
7
Návrh budoucí transevropské sítě
Návrh páteřní sítě je založený především na
multimodálním propojení sousedních uzlů.
Síť primárních uzlů
(primary nodes)
městských uzlů (hlavní
města a aglomerace nad 1mil.
obyvatel)
letišť
námořních přístavů
hraničních přechodů do
sousedních zemí
Hlavní síť
(core network)
má zajistit nejdůležitější
dálkové tahy z hlediska
evropského obchodu a
pohybu osob a napojit
všechny členské státy
Globální síť
(comprehensive network)
zahrnuje současnou
„širokou“ síť s cílem zajistit
přístup k základní síti TEN-T
pro všechny evropské
regiony
8
Návrh budoucí transevropské sítě
Dne 20.6.2012 se uskutečnilo setkání ministrů dopravy Višegrádské skupiny V4
s místopředsedou EK a eurokomisařem pro dopravu Siimem Kalasem
Ministr dopravy ČR ocenil
vstřícný postoj EK, zejména
k zařazení 9. železničního
koridoru (Praha – Česká
Třebová - Hranice n.M. – Púchov
– Žilina – Košice – Čierna n.
Tisou) a silničního spojení
R49 / R6 (Hulín – Púchov),
které jsou z hlediska vztahů
mezi českou a Slovenskou
republikou velmi důležité.
Mimo V4 byli na schůzce zástupci
kohézních států: Bulharska, Estonska,
Litvy, Lotyšska, Rumunska a Slovinska
9
Návrh „Nařízení o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T“
Finální podoba mapových podkladů k návrhu Nařízení o o hlavních zásadách EU pro rozvoj TEN-T
zařazuje západovýchodní multimodální propojení ČR a SR do hlavní „core“ sítě TEN-T.
10
DSS 2 a financování dopravní infrastruktury 2014+
Varianta 1: Pokračování v alokaci podle OPD II:
- Silnice 49,6 %
- Železnice 46,5 %
- Voda 2,6 %
Varianta 2: Alokace podle přepravních výkonů v
horizontech 2020, 2035 a 2050:
- Silnice 83 %
- Železnice 15,5 %
- Voda 1,5 %
Po zvážení výsledků pracovních simulací výstavby byl navržen
pro období 2014 – 2020 následující poměr rozdělení národních
zdrojů nevázaných se na kofinancování zdrojů EU
- Silnice 63,5 %
- Železnice 35 %
- Voda 1,5 %
zdroj: DSS2
11
Financování dopravní infrastruktury - 2014+
Zdroj: DSS2 str.282
Plánovaná výstavba a výhled (zdroj: rsd.cz k 1.1.2012):
 Dálnice = 140,4 km
- 50 km
po roce 2023
 Rychlostní silnice = 743,9 km
- 680 km
 Finanční potřeba na dokončení dálniční sítě (“dluh“) je
odhadována na 800 miliard Kč.
 Hustota dálniční sítě ČR
= 9,4 km/1000 km2
 Hustota dálnic Evropa
= 20 – 57 km/1000 km2
Od roku 2023 se nepředpokládá poskytování nevratných dotací pro
silniční a železniční infrastrukturu z Evropské unie!?
Změna ve financování dopravní infrastruktury?
Zdroj: rsd.cz
12
Silniční a dálniční síť ZK
13
Ekonomické dopady a rozpočty regionů
 chybějící obchvaty měst převádějící tranzitní dopravu mimo zástavbu
 nevyhovující napojení nových průmyslových a logistických areálů na kapacitní dopravní síť
 zanedbaná a technicky nevyhovující síť silnic, především II. a III. tříd
 nedostatek zdrojů v rozpočtech krajů pro financování dopravní infrastruktury – nutná diskuse o změně rozpočtového určení daní
Podíly krajů dle zákona č. 243/2000
Sb. o rozpočtovém určení daní
2014 2015
2016 +
Platné znění
DPH
DPPO
DPFO srážková
(zvl.sazba)
DPFO z přiznání
(podnikání)
DPFO závislá
činnost
7,86%
8,28%
8,92%
2014 2016 +
2015
Návrh
8,20%
9,30%
8,92%
8,65%
8,62%
9,30%
9,02%
14
Ekonomické dopady a rozpočty regionů
Podíl sdílených daní 2014 na 1 obyvatele kraje
Základní geografické údaje krajů k 1. 1. 2012
Česká republika / Kraje
Česká republika
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
celkem
Rozloha v
km2
78 866,00
496,1
11 015,30
10 056,40
7 561,00
3 314,50
5 334,50
3 163,40
4 758,70
4 518,90
6 795,60
7 194,80
5 266,60
3 963,20
5 427,10
Počet obyvatel
10 505 445
1 241 664
1 279 345
636 138
571 709
303 165
828 026
438 600
553 856
516 411
511 937
1 166 313
638 638
589 030
1 230 613
Sdílené daně
krajů 2014
(stávající stav
RUD) v tis.Kč
1 553 638
6 721 864
4 200 314
3 537 373
1 841 219
4 022 341
2 284 429
3 143 810
2 710 922
3 581 232
4 648 715
3 294 832
2 562 733
4 696 578
48 800 000
Podíl sdílených Podíl sdílených daní
daní 2014 na 1 2014 na 1 obyvatele
obyvatele kraje
v%
1 251,25
5 254,14
6 602,83
6 187,37
6 073,32
4 857,75
5 208,46
5 676,22
5 249,54
6 995,45
3 985,82
5 159,15
4 350,77
3 816,45
0,080537
0,078165
0,157199
0,174914
0,329853
0,120769
0,227998
0,180552
0,193644
0,195337
0,085740
0,156583
0,169771
0,081260
15
Priority budování dopravní infrastruktury
Zásadní význam pro region střední Moravy:
Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury
transevropských dopravních sítí TEN-T
 dokončit dálnici D1 v ČR jako hlavní dopravní tepnu spojující západ s východem republiky, a to urychlením
výstavby chybějícího moravského úseku Říkovice - Přerov - Lipník nad Bečvou (tzv. „Průtah“ Přerovem
řešit jako související součást)
 zahájit výstavbu rychlostní silnice R49 v úseku Hulín – Holešov – Fryšták a urychlit přípravu a realizaci
navazujícího úseku Fryšták – Lípa s pokračováním na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná - Lazy pod
Makytou.
 urychlit přípravu a výstavbu rychlostní silnice R55 Přerov - Olomouc a v úseku Otrokovice – Uherské
Hradiště – Moravský Písek s prodloužením do Břeclavi a napojením na dálnici D2. (Ve spolupráci s MŽP
dořešit technické řešení průchodu trasy R55 tzv. Bzeneckou Doubravou).
 pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (R48) a přípravě silnice I/57 obchvat
Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín.
16
Priority budování dopravní infrastruktury
Zásadní význam pro region střední Moravy:
Dokončení plánovaných koridorů a dopravní infrastruktury
transevropských dopravních sítí TEN-T
 urychlit přípravu stavby a realizovat modernizaci trati č. 331 Otrokovice – Zlín - Vizovice
 urychlit proces přípravy a realizace modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov
 pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov, čímž dojde k očekávanému
prodloužení trasy Baťova kanálu z Otrokovic až do Kroměříže
 usilovat o zachování a rozvoj smíšeného leteckého provozu na vojenském letišti Přerov – Bochoř, včetně
převedení definovaného nemovitého majetku AČR na samosprávy a rozvinout aktivity státní organizace LOM
v areálu letiště Bochoř.
 podporovat záměr vzniku veřejného logistického centra v Přerově, jako jedno z důležitých
multimodálních center v rámci ČR.
17
Děkuji za pozornost
Ing. Jaroslav Drozd
[email protected]
[email protected]