Transcript příprava na kp

Příprava na kontrolní práci
Témata
•
•
•
•
•
•
•
Zeměpisné souřadnice
Výška Slunce na obloze v kulminaci
Exonyma (vžitá jména – domácí podoba cizích jmen )
Místní čas
Pásmový čas – práce s mapou
Délkové měřítko
Plošné měřítko
GEOGRAFICKÁ POLOHA
• GEOGRAFICKÁ SÍŤ :
• soubor poledníků a rovnoběžek na mapě
(určují zeměpisnou polohu každého místa na Zemi)
POLEDNÍKY
POLEDNÍKY
• pomyslné polokružnice vedené po
povrchu zemském od pólu k pólu
• určují severojižní směr
• hlavní poledník 0°zem.délky
(greenwichský , nultý)
• poledníky 0° a 180° zem.délky dělí
zeměkouli na západní a východní
polokouli
VÝZNAMNÉ ROVNOBĚŽKY
severní pól ( bod, 90°s.š.)
severní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ severní šířky), 66,5°s.š.
obratník Raka (rovnoběžka 23°27′ severní šířky), 23,5°s.š.
rovník (rovnoběžka 0°zeměpisné šířky), 0°zem.š.
obratník Kozoroha (rovnoběžka 23°27′ jižní šířky), 23,5°j.š.
jižní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ jižní šířky) 66,5°j.š.
jižní pól ( bod, 90°j.š.)
ROVNOBĚŽKY
• pomyslné kružnice vedené po povrchu Země
• určují západovýchodní směr
• od rovníku k pólům se zkracují
• rozdělují zeměkouli na severní a jižní
polokouli
ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE
ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE
• ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA ( φ ) – úhel mezi rovinou
rovníku a spojnicí středu Země s bodem na
zemském povrchu
• 0°- 90° na sever – severní šířka (s.š.)
• 0°- 90° na jih – jižní šířka (j.š.)
• ZEMĚPISNÁ DÉLKA ( λ) – úhel mezi dvěma
poledníky – nultým a místním
• 0°- 180°na východ – východní délka ( v.d.)
• 0°- 180°na západ – západní délka (z.d.)
GPS
• GPS (Global Positioning System – globální polohový
systém)
• vojenský polohový družicový systém provozovaný
Ministerstvem obrany USA
• vývoj GPS byl zahájen v roce 1973
• plně funkční a dostupný po celém světě 17. ledna 1994,
kdy byla na orbitu umístěna kompletní sestava 24 družic.
• nyní až 32 družic, které obíhají ve výšce 20 200 km na 6 kruhových
drahách se sklonem 55°. Dráhy jsou vzájemně posunuty o 60°
Družice váží asi 1,8 tuny a na střední oběžné dráze se pohybuje
rychlostí 3,8 km/s, s dobou oběhu kolem Země 11h 58min (polovina
siderického dne).
GPS
• Mnoho odborníků se ovšem domnívá, že
autorem zkratky GPS je český génius Jára
Cimrman, který prý po nešťastném přistání
svého balónu na Slovensku udiveně
zvolal:
„ Gdě Preboha Som?"
Určování hlavních měst podle
zeměpisných souřadnic
•
•
•
•
•
•
•
•
64°08′ S, 21°56′ Z
55°45′ S, 37°37′ V
51°30′ S, 0°08′ Z
50°05′ S, 14°26′ V
45°26′ S, 75°41′ Z
38°54′ S, 77°02′ Z
35°41′ S, 139°46′ V
15°47′ J, 47°54′ Z
Určování hlavních měst podle
zeměpisných souřadnic - Řešení
•
•
•
•
•
•
•
•
64°08′ S, 21°56′ Z Reykjavík Iceland
55°45′ S, 37°37′ V Moscow Russia
51°30′ S, 0°08′ Z London, England United Kingdom
50°05′ S, 14°26′ V Prague Czech Republic
45°26′ S, 75°41′ Z Ottawa, Ontario Canada
38°54′ S, 77°02′ Z Washington, D.C. United States
35°41′ S, 139°46′ V Tokyo Japan
15°47′ J, 47°54′ Z Brasília Brazil
VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI
• v = 90 – φ ± δ
• v = výška Slunce , φ = zem.šířka daného místa ,
δ = deklinace, tj.zem.šířka místa, kde v daný
den vrcholí Slunce v nadhlavníku .
• příklad pro 50° s.š. :
• 21.3. a 23.9. v = 90° - 50° = 40°
• 22.6. v = 90°- 50° + 23,5° = 63,5° max. hodnota u nás
• 22.12. v = 90°- 50°- 23,5° = 16,5° min. hodnota u nás
VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI
doplňte!
64°s.š.
56°s.š.
v = 90 – φ ± δ
22.6.
23.9.
Reykjavík
Moskva
51,5°s.š. London
50°s.š.
Praha
45,5°s.š. Ottawa
39°s.š. Washington
35,5°s.š. Tokyo
15,5°j.š. Brasília
40°
22.12.
VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI - řešení
v = 90 – φ ± δ
doplňte!
64°s.š.
56°s.š.
22.6.
23.9.
22.12.
Moskva
49,5°
57,5°
26°
34°
2,5°
10,5°
51,5°s.š. London
50°s.š.
Praha
45,5°s.š. Ottawa
62°
63,5°
68°
38,5°
40°
44,5°
15°
16,5°
21°
39°s.š. Washington
35,5°s.š. Tokyo
15,5°j.š. Brasília
74,5°
78°
51°
51°
54,5°
74,5°
27,5°
31°
98°/82°
Reykjavík
POPIS MAPY
PODLE PŮVODU JMÉNA :
• Domácí jména (ve státě uživatele mapy :
• CZE – Labe, Praha, Louny, DEU – Elbe, Dresden, GBR –
Thames, London, FRA – Paris, AUT – Wien, Donau,…)
• Cizí jména (objekty v cizině – Dresden, London, Paris,
Wien)
• Vžitá jména - EXONYMA (domácí podoby cizích jmen
– CZE – Drážďany, Londýn, Paříž, Vídeň, Řím, Štětín, Salzburg
- DEU – Prag, Eger,
- GBR – Prague, Copenhagen, Vienna, Lisbon
POPIS MAPY
PRAVIDLA PRO PŘEPIS CIZÍCH NÁZVŮ :
• OFICIÁLNÍ PODOBA u latinkových písem
• TRANSLITERACE (přepis z jiného
písma do latinky- alfabeta, azbuka,..)
• TRANSKRIPCE (přepis podle
výslovnosti u znakového písmajaponština, čínština)
• Při přepisu z čínštiny se využívá pinyin
EXONYMA
Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží :
1-Bělehrad –
2-Solnohrad –
3-Paříž –
4-Řím –
5-Londýn 6-Lipsko –
7-Lisabon –
8-Kodaň –
9-Miškovec –
10-Segedín –
11-Řezno –
12-Řešov –
13-Štětín –
14-Benátky –
15-Ženeva -
EXONYMA - řešení
Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží :
1-Bělehrad – BEOGRAD
2-Solnohrad – SALZBURG
3-Paříž – PARIS
4-Řím – ROMA
5-Londýn - LONDON
6-Lipsko – LEIPZIG
7-Lisabon – LISBOA
8-Kodaň – KØBENHAVN
EXONYMA - řešení
Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží :
9-Miškovec – MISKOLC
10-Segedín – SZEGED
11-Řezno – REGENSBURG
12-Řešov – RZESZÓW
13-Štětín – SZCZECIN
14-Benátky – VENEZIA
15-Ženeva - GENÈVE
MÍSTNÍ ČAS
• čas určený podle vrcholení Slunce na každém
místním poledníku
• 360°…24h
• 15°… h = 60 min
• 1°…4 min
• 15´…1 min
• 1´…4 s
Příklad : Místo A leží na 10°z.d. a místo B na 3°v.d.
Jak se liší jejich místní časy? (13x4=52min)
MÍSTNÍ ČAS - příklady
Jak se liší místní časy míst A a B?
Příklad 1 :
Místo A leží na 10°z.d. a místo B na 3°v.d.
Příklad 2 :
Místo A leží 10°15´ východněji než město B.
Příklad 3 :
Místo A leží 12°30´západněji než město B.
MÍSTNÍ ČAS - řešení
Jak se liší místní časy míst A a B?
Příklad 1 : 52 min (13x4)
Místo A leží na 10°z.d. a místo B na 3°v.d.
Příklad 2 : 41 min (10x4=40,15x4=60s)
Místo A leží na 10°15´ východněji než město B.
Příklad 3 : 50 min (12x4=48,30x4=120s)
Místo A leží na 12°30´západněji než město B.
PÁSMOVÝ ČAS
• používá se v praxi
• všechna místa ve stejném časovém pásmu mají
stejný čas
• na Zemi je vytvořeno 24 časových pásem
širokých 15° , vždy 7°30´ po obou stranách
poledníků 0°,15°,30°…
• čas v sousedních pásmech se liší o 1 h
• v praxi se hranice časových pásem nekryjí
s průběhem poledníků, ale zpravidla s hranicemi
států
PÁSMOVÝ ČAS
DATOVÁ HRANICE
• přibližně 180°zem.délky
• ze západu (V polokoule) na východ
(Z polokoule )
- 1 den v datu
• z východu (Z polokoule) na západ
(V polokoule)
+ 1 den v datu
• Zajímavost : pasažér na dlouhé cestě z Asie do
USA přistává na cílovém letišti o několik hodin
dříve, než odstartoval.
DATOVÁ HRANICE
ČASOVÁ PÁSMA
•
•
•
•
•
•
•
SVĚTOVÝ ČAS (SČ)
GMT = Greenwich Mean Time
UTC = Universal Time Coordinated
V Evropě : GBR, IRL, ISL, PRT
STŘEDOEVROPSKY ČAS (SEČ)
CET = Central European Time
CET = UTC + 1
STŘEDOEVROPSKÝ LETNÍ ČAS
• SELČ = SEČ +1 (CEST=Central European Summer Time)
• zavádí se z důvodu energetických úspor
• přecházíme na něj poslední neděli v březnu
(2h→3h)
• končí poslední neděli v říjnu (3h→2h)
• Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979
• Do roku 1995 končil letní čas poslední neděli v září
• Od roku 1996 je letní čas o měsíc delší
STŘEDOEVROPSKÝ LETNÍ ČAS
• poslední neděle v březnu
(2h→3h)
• poslední neděle v říjnu (3h→2h)
Významná místa jednotlivých časových pásem :
k 31.12.2011
•
•
•
•
•
•
UTC – GBR, IRL, PRT, ISL
UTC+1 – většina Evropy ( ESP→ NOR, SWE, POL, SVK, HUN, SRB, MKD,
ALB)
UTC+2 – FIN, ROU, BGR, GRC, TUR, UKR, LVA, LTU, EST, MDA
UTC+3 – RUS (Kaliningrad), BLR, AS (IRQ, KWT, SAU, YEM)
UTC+4 – RUS (Moskva), Zakavkazsko (GEO, ARM, AZE)
UTC+5 – Pákistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán, Kazachstán západ
•
•
•
•
•
•
UTC+6 – RUS (Jekaterinburg), Kazachstán - východ, Kirgizstán, Bhútán,
Bangladéš
UTC+7 - RUS (Omsk), Laos, Vietnam, Kambodža, Thajsko, IDN
(Sumatra, Jáva)
UTC+8 - RUS (Krasnojarsk), MNG, CHN, MYS, IDN (Borneo, Celebes),
Západní AUS (Perth)
UTC+9 - RUS (Irkutsk), JPN, Korejský poloostrov, IDN (Západní Irian)
UTC+10 – RUS (Jakutsk), PNG , Východní AUS (Sydney, Melbourne)
UTC+11 – RUS (Vladivostok), Šalomounovy ostrovy, Vanuatu
Významná místa jednotlivých časových pásem :
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
UTC ±12 – RUS (Magadan), NZL, Fidži, Tuvalu
UTC –11 – Samoa, Tonga
UTC –10 – USA (Havajské ostrovy) , Francouzská Polynésie
UTC – 9 – USA (Aljaška)
UTC – 8 – USA (Pacifické pobřeží – LA,SF) , Z CAN (Vancouver)
UTC – 7 – USA (Salt Lake City, Denver), CAN (Edmonton) , Z MEX
UTC – 6 – USA (Chicago, St.Louis, Houston), CAN ( Winnipeg) , Střední
Amerika
UTC – 5 – USA (Atlantské pobřeží - NYC) , V CAN (Toronto) , Bahamy,
Kuba, Haiti , Panama, Kolumbie, Peru, Ekvádor
UTC – 4 – BRA (Amazonie), Bolívie, Paraguay, Chile, CAN (V Labrador,
Nové Skotsko), Guyana
UTC – 3 – V JAM - Argentina, Uruguay, V Brazílie, Surinam, Fr.Guyana
UTC – 2 – Atlantik (Již.Georgie, Fernando de Noronha)
UTC – 1 – Atlantik (Kapverdy, Azory)
Mezipásma (podle mapy časových pásem v atlase)
•
•
•
•
•
•
•
•
UTC – 4:30 – Venezuela (od 9.12.2007) –
UTC – 3:30 – Newfoudland
UTC + 3:30 – Írán
UTC + 4:30 – Afghánistán
UTC + 5:30 – Indie, Srí Lanka
UTC + 5:45 – Nepál
UTC + 6:30 – Myanmar
UTC + 9:30 – střední Austrálie
není v mapách
Státy, které mají více časových pásem
•
•
•
•
•
•
9 – Rusko (UTC+3 až UTC+12, chybí UTC+5, Moskevský čas MSK= UTC+4 – platí od 31.8.2011)
6 – USA
5+1 – Kanada ( mezipásmo Newfoundland UTC -3:30 )
4 - Grónsko
3 – Brazílie, Mexiko, Indonésie, Kiribati
2+1 – Austrálie ( mezipásmo střední Austrálie UTC +9:30)
(pouze Queensland a Severní teritorium nemají letní čas)
• 2 – DR Kongo, Kazachstán
ČASOVÁ PÁSMA - cvičení
• Určete, kolik je hodin v daných městech, je-li v
Lounech 20:20 (22.10.2012)
• LONDON
• MOSKVA
• SYDNEY
• TOKYO
• LOS ANGELES
• CHICAGO
• NEW YORK CITY
ČASOVÁ PÁSMA - řešení
• Určete, kolik je hodin v daných městech, je-li v Lounech
20:20 (22.10.2012) – UTC+1 (letní čas*), UTC=18:20
• LONDON (UTC) – 19:20*
• MOSKVA (UTC+4) – 22:20
• SYDNEY (UTC+10) – 5:20* (23.10.)
• TOKYO (UTC+9) – 3:20 (23.10.)
• LOS ANGELES (UTC-8) – 11:20*
• CHICAGO(UTC-6) – 13:20*
• NEW YORK CITY(UTC-5) – 14:20*
• http://www.timeanddate.com/worldclock/
• http://www.presnycas.cz
ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10)
• Úloha 1 :
• Jaký je místní čas na poledníku
18°v.d., jestliže místní čas na
poledníku 15°v.d. je 11 hodin ?
ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10)
• Úloha 1 - řešení
• Jaký je místní čas na poledníku
18°v.d., jestliže místní čas na
poledníku 15°v.d. je 11 hodin ?
• 18 – 15 = 3 , 3° …. 12 min
• na V se čas přidává ….11:12
ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10)
• Úloha 2 :
• Dne 19.listopadu vyletíme v 10:00
z Aucklandu do Honolulu. Let trvá
8hodin 50minut, překročíme datovou
hranici a současně hranici jednoho
časového pásma. V kolik hodin a v
jaký den přiletíme do Honolulu ?
ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10)
• Úloha 2 - řešení
• Dne 19.listopadu vyletíme v 10:00 z Aucklandu do
Honolulu. Let trvá 8hodin 50minut, překročíme datovou
hranici a současně hranici jednoho časového pásma. V
kolik hodin a v jaký den přiletíme do Honolulu ?
• AUCKLAND (UTC+-12*), HONOLULU (UTC -10)!! – 1
pásmo (protože v listopadu je v NZL letní čas)
• Přílet do Honolulu 18:50 aucklandského času. Musíme
přidat 1 hodinu, ale odebrat den ….19:50 (18.listopadu)
• V HONOLULU je o 23 hodin méně než v AUCKLANDU!
• V době startu letadla bylo v Honolulu 11:00(18.11.)
ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10)
• Úloha 3 :
• Kolik je hodin ve Vancouveru,
Washingtonu, Londýně, Pekingu
a v Sydney, je-li u nás 12 hodin?
ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10)
• Úloha 3 - řešení
• Kolik je hodin ve Vancouveru, Washingtonu, Londýně, Pekingu a v
Sydney, je-li u nás 12 hodin?
• Pokud zanedbáme letní čas ( nevíme datum !), pak
•
•
•
•
•
Louny 12:00 (GMT+1)
Londýn (GMT) – 11:00
Washington (GMT-5) 6:00
Vancouver (GMT-8) 3:00
Peking (GMT+8) 19:00
ÚLOHA ZE SOUTĚŽE
EUROREBUS
• Úloha 2.korespondenčního kola :
• Č.12
• Jaký den a kolik hodin bude v Manile
(120°v.d), jestliže v New Yorku (75°z.d) je
1.listopadu 7 hodin ráno ?
•
•
•
•
A) 31.října, 20h
B) 2.listopadu, 18h
C) 31.října, 18h
D) 1.listopadu 20h
ÚLOHA ZE SOUTĚŽE
EUROREBUS
• Úloha 2.korespondenčního kola :
• Č.12 - řešení
• Jaký den a kolik hodin bude v Manile
(120°v.d), jestliže v New Yorku (75°z.d) je
1.listopadu 7 hodin ráno ?
• D) 1.listopadu 20h
• New York (GMT -5), Manila (GMT+8)…V Manile je o 13 hodin více
• Druhé řešení – místní časy : 120 + 75 = 195, 195 :15=13
MĚŘÍTKO
• MĚŘÍTKO GLÓBU - 1:m …. Měřítko m
ukazuje, kolikrát je poloměr glóbu r menší
než poloměr referenční koule R
• MĚŘÍTKO MAPY – 1:m…..Měřítko glóbu, ze
kterého byla mapa odvozena. Vyjadřuje
poměr zmenšení vzhledem ke skutečnosti.
• Platí na délkově nezkreslených mapách.
• Plošné měřítko 1:m² platí v plošně
nezkreslených místech mapy.
MĚŘÍTKO
• Příklad :
• 1: 2 000 000
• znamená, že 1 cm na mapě
je 2 000 000 cm ve skutečnosti = 20 000 m = 20 km
• Na mapě je číselné měřítko doplněno
grafickým měřítkem, které je znázorněno
úsečkou se stejně velkými díly.
DRUHY MAP podle měřítka
• mapy VELKÉHO MĚŘÍTKA
• (plány (1:500 – 1:5 000), topografické mapy, turistické mapy,
do 1: 200 000
mapy STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA
od 1 : 200 000 do 1: 1 000 000
mapy MALÉHO MĚŘÍTKA
nad 1: 1 000 000 - (velká území, malá podrobnost –
autoatlasy) –
•
•
•
•
školní atlasy světa, kapesní atlasy)
PLOŠNÉ MĚŘÍTKO
• Pouze plochojevné mapy.
• Příklad :
• 1: 2 000 000
• znamená, že 1 cm na mapě
je 2 000 000 cm ve skutečnosti = 20 000 m = 20 km
• Pro plošné měřítko na této mapě potom platí :
• 1 cm² na mapě = 400 km² ve skutečnosti
• Dále se použije přímá úměrnost.
DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - příklady
• Příklad 1:
• Na mapě s měřítkem 1:15 000 000 byla
naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej
kolik km to bude ve skutečnosti.
• Příklad 2:
• Na mapě byla naměřena vzdálenost
4 cm. Urči měřítko mapy, je-li skutečná
vzdálenost 200 km.
DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - řešení
• Příklad 1:
• Na mapě s měřítkem 1:15 000 000 byla naměřena vzdálenost 4
cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti.
• M-1cm….SK-150km
• M-4cm….SK-600km (4x150km)
• Příklad 2:
• Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy,
je-li skutečná vzdálenost 200 km.
• M-4cm…….SK-200km
• M-1cm…….SK-50km
• M-1cm…….SK-5000000cm
• Měřítko 1:5 000 000
PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - příklady
• Příklad 1:
• Jakou rozlohu v ha má pozemek, který
na mapě v měřítku 1:200 000 má plochu
3,6 cm² ?
• Příklad 2:
• Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou
plochu v cm² má na mapě v měřítku
1:50 000 ?
PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - řešení
• Příklad 1:
• Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku
1:200 000 má plochu 3,6 cm² ?
• M-1 cm…..SK-2 km
• M-1 cm² ..SK- 4 km²
• M- 3,6 cm² …..SK-14,4 km² = 1440 ha
• Příklad 2:
• Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v
měřítku 1:50 000 ?
• M- 1 cm…..SK-500m
• M-1 cm² .. SK- 250000 m² = 25 ha
• M-x cm² … SK - 100 ha……………x=100:25= 4 cm²
ODKAZY
http://cs.wikipedia.org
http://www.timeanddate.com/worldclock/
http://www.presnycas.cz
http://astrolot.cz/a_v_obrazech/
http://www.mapy.cz/
http://mmh.cz/lingua/jmj_cs
http://www.cinstina.cz/
http://www.cinsky.cz/
http://www.wikimapia.org/