Transcript Úvod do pojmu práva 8556KB 1.4. 2012 01:37:51

Úvod do pojmu práva
a problematiky základních lidských práv a svobod
1
Michal Hájek © 2012
Organizační připomínky
 Jedná se pořád o seminář (ne přednášku), takže se ptejte na všechno, co vás v probírané
problematice zajímá nebo co vám není jasné (pokusím se odpovědět :-).
 Právo je svého druhu prostředek komunikace, takže se nebojte říct svůj názor na věc.
Jen relativně málo věcí v právu má pouze jedno správné řešení.
 V semináři se dozvíte věci, které se vám budou hodit (nejen) k maturitě, nicméně není
možné v tak krátkém čase probrat všechno. Proto si již přivykejte hlavní vysokoškolské
metodě učení – tj. samostudiu.
 Tato prezentace vám bude poskytnuta ke stažení na internetových stránkách pana
profesora (adresu nepochybně znáte), abyste ušetřili náplně svých propisek. Pište si jen
své postřehy.
2
Otázka úvodem
Co je právo?
3
1) Pojem práva
„Zapomeňte na to, že právo je ´souborem platných
právních norem´. Skutečné právo je jiný svět: je to
intelektuální výzva, kontext, zábava, umění, poslání,
život...“
Jiné Právo (jinepravo.blogspot.cz)
4
A. Právo jako polysém
Rovina:
 Normativní
 Určuje meze chování jednotlivce
 Sociální
 Jedná se o síť právně regulovaných společenských vztahů
 Axiologická (hodnotová)
 Právo je nositelem určitých hodnot
 Mocenská
 Prostředek realizace veřejné moci (veřejná moc nerovná se jen moc státní, neboť zahrnuje i moc
veřejnoprávních korporací – typicky subjekty územní a místní samosprávy)
 Informační
 Má informační hodnotu pro adresáty právních norem
Gerloch, A. Teorie práva. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, s. 19.
5
A jiné prostředky právní ochrany:
např. správní orgány, soudní exekutoři, notáři
NEBO
Jak si to představit?
Státněmocenské
donucení
Hodnoty práva
Příklady
Ozbrojené
složky
Soudy
info
6
Právní vztah
Meze chování
info
Otázky k zamyšlení
 V čem spatřujete základní hodnotu (popř. hodnoty) práva?
 Jaký typ vztahů právo obvykle reguluje?
 O čem vás právo může informovat? Je to k něčemu dobré?
 Proč je zapotřebí státněmocenské donucení? Nejsou dostatečné
společenské sankce?
 Co podle vás znamená stará římská zásada „vrchol práva, vrchol
bezpráví“ (Summum ius, summa iniuria)?
 Existuje vůbec oblast lidského života, která není upravena
právními předpisy?
7
Jiné normativní systémy
 Náboženství
 Instancí je Bůh
 Společenské normy
P
 Instancí je společnost
 Morálka
 Instancí je svědomí jednotlivce
N
S
A další (např. normy sportovní).
M
Palčivý právně-filosofický problém je v tomto kontextu i pojem viny jednotlivce, kterou velmi zajímavě popsal Karl Jaspers ve své
poválečné publikaci zvané Otázka viny (příspěvek k německé otázce).
8
Příklad k předchozímu tématu
V čem spatřujete rozdíl, když
 zalžete kamarádovi?
 zalžete s úmyslem rozšířit o někom nepravdivé (pro dotyčného škodlivé)
informace?
 zalžete při svědecké výpovědi?
 zalžete v pozici účastníka řízení (tj. např. v civilním řízení zejm. žalobce a
žalovaného)?
 zalžete při sportovním utkání (např. při strhující šachové partii, kdy
využijete soupeřovy nepozornosti), přičemž svou lží docílíte pro vás
příznivějšího výsledku?
 Mění se situace, jste-li rozhodčí? A co když byste za takovou lež dostali
zaplaceno?
 Jaký je rozdíl, jde-li o přátelské utkání nebo ligovou soutěž?
9
Právo pozitivní a přirozené
 Pozitivní právo (ius positivum)
 Vzniká z vůle zákonodárce
 Zákonná forma
 Legitimita (platnost)
 Při porušení následuje sankce
 Přirozené právo (ius naturale)
 Danost
 Práva a svobody vystupují jako principy a ideje jednání
 Jsou morálně zdůvodnitelné
 K jejich vynucování slouží kritika ze strany společnosti
Viz k tomu např.: Holländer, P. Filosofie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, s. 17-74.
10
Některé otázky k rozdílům mezi
pozitivním a přirozeným právem
 Které z těchto práv podle vás vzniklo dříve?
 Proč podle vás vzniklo pozitivní právo?
 Jaké jsou tedy výhody obou přístupů? Je vůbec třeba měnit něco,
co vzniklo „přirozeně“?
Související problém:
 Jaká je v tomto případě role státu? Popř. jaký je tedy vztah státu a
práva?
11
Právo veřejné a soukromé
Obtížně definovatelné, proto se uchylujeme k jistým pomocným metodám.
Způsoby odlišení:
1) Zájmová (Ulpiánova) teorie
 Kritériem je zájem jednotlivce nebo veřejné moci v právním vztahu
2) Organická teorie
 Kritériem je povaha subjektů právního vztahu
3) Mocenská teorie
 Kritériem je, zda některý ze subjektů vystupuje v právním vztahu z pozice
veřejné moci
4) Metoda právní regulace
 Kritériem je, do jaké míry se subjekty podílejí na vzniku, změně nebo
zániku právního vztahu
12
Některé důvody rozlišování mezi
veřejným a soukromým právem
 Postavení subjektů
 Př. Jaký je rozdíl mezi pokutou uloženou policistou a pokutou uloženou
revizorem v MHD? Jaký je rozdíl mezi oprávněními policisty a revizora?
Může vás revizor perlustrovat nebo zadržet?
 Charakter řízení před soudy
 Př. Jaký je základní rozdíl mezi civilním a trestním (popř. správním
řízením)? Co je zásada projednací a zásada vyšetřovací? Jaká je v hrubých
rysech pozice účastníků řízení?
13
Právní odvětví
Veřejnoprávní:
Soukromoprávní:
 Ústavní právo
 Občanské právo hmotné
 Správní právo
 Obchodní právo
 Trestní právo hmotné
 Pracovní právo (?)
 Trestní právo procesní
 Rodinné právo (?)
 Občanské právo procesní (?)
 Družstevní právo
 Finanční právo
 Mezinárodní právo soukromé
 Právo životního prostředí
 Pozemkové právo
 Církevní právo
 Mezinárodní právo veřejné
14
Kam ale zařadit např.
medicínské právo?
B. Prameny práva
Formální
Normativní právní akty
 Ústava a ústavní zákony
 Zákony a zákonná opatření
 Podzákonné předpisy
 Precedent  činnost nejvyšších soudů a Ústavního soudu

Quasi-precedenční povaha
 Právní obyčej (není pramenem práva ČR)
 Mezinárodní smlouva (čl. 10 až 10b + čl. 49 Ústavy; aplikační přednost)
 Normativní smlouva (zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání)
Materiální
 vše, co ovlivňuje obsah práva
15
Systém práva
 Právní řád – zastřešující pojem
 Právní předpis – konkrétní normativní právní akt
 Právní institut – určitá otázka upravená vícero právními
normami
 Právní norma – konkrétní pravidlo chování obsažené v
právním předpisu
 Kogentní v. dispozitivní
16
Příklady tohoto schématu (srovnejte)
1) Právní řád České republiky
 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
 Institut vlastnictví (ustanovení § 123-135b)

„Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a
užitky a nakládat s ním.“ (ustanovení § 123)
2) Právní řád České republiky
 Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o
Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (nastudujte obsah čl.
10 Ústavy)
 Institut ochrany vlastnictví (ustanovení čl. 1 P_1)

17
„Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven
svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.“
(ustanovení čl. 1 P_1)
Kogentní a dispozitivní normy
 Kogentní normy
 Závazně stanovují pravidla chování
 Nepřipouští odchylku
 Převažují ve veřejném právu
 Dispozitivní normy
 Stanovují závazné pravidlo pro případ, že se strany nedohodnou
jinak
 Převažují v soukromém právu
18
Příklad kogentní a dispozitivní normy
§ 596 občanského zákoníku
„Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně
upozornit.“
§ 590 občanského zákoníku
„Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou účastníci povinni plnit bez zbytečného
odkladu. Prodávající je oprávněn odevzdání předmětu koupě odepřít, nezaplatí-li kupující cenu
včas. Odesílá-li se předmět koupě na místo plnění nebo určení, není kupující povinen zaplatit
cenu, dokud nemá možnost si předmět koupě prohlédnout.“
19
Descendenční teorie právního řádu
 Ústava, ústavní zákony a mezinárodní smlouvy (čl. 10-10b





20
Úst.)
Zákony (čl. 15 Úst.) a zákonná opatření (čl. 33 Úst.)
Nařízení vlády (čl. 78 Úst.)
Vyhlášky ministerstev (čl. 79 odst. 3 Úst.)
Nařízení správních úřadů - delegovaná působnost (čl. 79
odst. 3 Úst.)
Vyhlášky zastupitelstev - samostatná působnost (čl. 104 odst.
3 Úst.)
Schéma právního řádu
Ú
Z, ZO
Nařízení vlády
Vyhlášky ministerstev
Nařízení správních úřadů
Vyhlášky zastupitelstev
21
C. Právní vztah (struktura)
Prizma vztahu Abstraktní modelový
vztah
Objektivní právo
Prvky vztahu
22
Konkrétní
společenský vztah
Subjektivní právo
Subjekt
Adresát právní normy Konkrétní osoba
(Obecná kategorie)
(Individuálně určená)
Objekt (předmět)
Chování osob
Hodnoty (zejm.
majetkové)
Obsah
Subjektivní práva a
povinnosti
Chování osob
Subjekty (právní subjektivita)
Způsobilost k právům a povinnostem
Způsobilost k právním úkonům
Deliktní způsobilost
Každý je nositelem práv a povinností.
Způsobilost k nim vzniká narozením a zaniká smrtí
(výjimečně i nasciturus v dědickém řízení, narodí-li se živý,
a zemřelý v případě některých osobnostních práv).
23
Způsobilost k (proti)právním úkonům
Způsobilost k právním úkonům
 Vyvíjí se postupně
 V plném rozsahu vzniká zletilostí nebo uzavřením manželství po dosažení 16-
ti let
 Může být omezena soudem (viz § 10 občanského zákoníku)
Deliktní způsobilost – hranice je stanovena různě dle právního odvětví
(např. obč. pr – 18 let, prac. pr. – 15 let)
Právnické osoby
získávají právní subjektivitu svým vznikem – tj. zápisem do rejstříku – a
naopak ji ztrácí zánikem – tj. výmazem z něj.
24
Právní skutečnosti
Takové společenské nebo přírodní okolnosti, se kterými právo spojuje vznik, změnu
nebo zánik právního vztahu.
Objektivní
V souladu s
právem
- Narození, smrt,
přírodní
katastrofa, běh
času
25
Protiprávní
- Protiprávní
stavy
Subjektivní
V souladu s
právem
- Právní jednání
(př. smlouvy),
rozhodnutí soudů
Protiprávní
- Protiprávní
jednání (delikty)
D. Realizace práva
 Uskutečňování právních norem právními subjekty.
 Způsoby:
1) Bezprostřední výkon subjektivních práv a dodržování
právních povinností vyplývajících z právních předpisů
2) Výkon práv a dodržování povinností, které
vyplývají z právních vztahů
3) Aplikace práva orgány veřejné moci
(př. rozhodnutí soudů a správních org.)
26
Závěrem kapitoly
Co podle vás znamenají slova jako:
Přezkum
Duševní vlastnictví
Slehnutí
Zveřejnění a uveřejnění
27
2) Úvod do lidských práv
„Human
A member of the homo sapiens species; a man, woman or child; a person.
Right
Things to which you are entitled or allowed; freedoms that are guaranteed.
Human Rights
The rights you have simply because you are human.“
United for Human Rights (www.humanrighst.com)
28
Otázky k zamyšlení
 Jaký je sémantický (popř. právní) rozdíl mezi pojmy právo a
svoboda?
 Měl lidskoprávní vývoj nějakou souvislost s vývojem
historickým? Pokud ano, jakou?
29
Přehled lidskoprávního vývoje
I.
 Magna Charta Libertatum (1215)
 Petition of Rights (1628)
 Kauza John Hampden (1637-1638)
 Habeas Corpus Act (1679)
 Bill of Rights (1689)
 Act of Settlement (1701)
 Virginia Declaration of Rights (12. 6. 1776)
 Deklarace nezávislosti USA (4. 7. 1776) + U. S.
Constitution + Bill of Rights (17. 9. 1787)
 Deklarace práv člověka a občana (1789)
30
Přehled lidskoprávního vývoje
II.
 Všeobecná deklarace lidských práv (1948)
 Úmluva o ochraně základních lidských práv a
svobod (1950)
 Mezinárodní pakt o občanských a politických
právech (1966)
 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních
a kulturních právech (1966)
 Listina (charta) základních práv EU
31
Původ a povaha lidských práv
 U jejich zrodu stálo zejména vlastnické právo (viz přehled
lidskoprávních dokumentů).
 Další práva byla uznávána postupně (př. osobní svoboda).
 Původním účelem byla ochrana
jednotlivce (zejm. šlechty)
proti státu.
 Charakter subjektivních
veřejných práv.
32
Ochrana lidský práv
 „Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.“
(čl. 4 Ústavy)
 To znamená celé soustavy obecných soudů a soudu ústavního.
 Ústavní soudnictví v ČR tvoří model specializovaný a
koncentrovaný
opakem je model difuzní, všeobecný.
33
Subsidiarita ústavní stížnosti
Okresní soud (popř. správní orgán)
Krajský soud
Vrchní soud (byl-li soudem I. Instance KS)
Nejvyšší soud / Nejvyšší správní soud
Pro podání ústavní stížnosti je potřeba
vyčerpat
všechny
vnitrostátní
prostředky ochrany (podobně u stížnosti k
ESLP)!
ÚS zkoumá pouze
ústavnost
– nikoli zákonnost!
Ústavní soud
Evropský soud pro lidská práva
34
Referenčním hlediskem je pro ESLP pouze Evropská
úmluva (+ některé další dokumenty Rady Evropy)
Dělení lidských práv
 dle obsahu: (1.) základní, (2.) politická, (3.) práva národnostních menšin, (4.)
hospodářská, sociální, kulturní (5.) soudní a jiná právní ochrana
 dle generací
 dle statusů (G. Jellinek): (1.) status negativus, (2.) status activus, (3.) status positivus,
(4.) status pasivus – základní povinnosti
 dle nositelů práv (právnické osoby vs. fyzické osoby; zvláštní postavení
veřejnoprávních korporací včetně státu; občané vs. cizinci)
 dle možností omezení: jen formou zákona a v taxativně uvedených případech.
Limitem je zejména čl. 4 odst. 4 LZPS.
 limitují se i vzájemně (princip vyváženosti ZP)
 dle způsobu domáhání – přímo či prostřednictvím zákonů
35
Článek 4 Listiny
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při
zachování základních práv a svobod.
(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních
práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem.
(3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které
splňují stanovené podmínky.
(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich
podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které
byla stanovena.
36
I. Právo na život
Listina základních práv a svobod:
Čl.6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před
narozením.
(2) Nikdo nesmí být zbaven života.
(3) Trest smrti se nepřipouští.
(4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním,
které podle zákona není trestné.
Srov. s ustanovením čl. 2 odst. 2 Evropské úmluvy:
Zbavení života se nebude považovat za způsobené v rozporu s tímto článkem, jestliže bude vyplývat z použití síly, které
není víc než zcela nezbytné, při:
37
a) obraně každé osoby proti nezákonnému násilí;
b) provádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně
zadržené;
c) zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů nebo
vzpoury.
Několik otázek k právu na život
 ESLP řadí právo na život jak pod status negativus, tak




38
pozitivus – co to znamená v praxi?
Jaký je váš názor na problematiku potratů?
Problém asistované reprodukce: Jaký je váš názor ohledně
nakládání se zárodky?
Euthanázie – máme právo na smrt?
Není rozpor v tom, že každý má právo na život, ale na
bezplatnou zdravotní péči mají nárok jen občané?
II. Zákaz mučení
Listina základních práv a svobod:
Článek 7
(1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech
stanovených zákonem.
(2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo
trestu.
Čl. 1 Úmluvy proti mučení:
„Pro účely této Úmluvy výraz "mučení" znamená jakékoli jednání, jímž je člověku
úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení s cílem získat od
něho nebo od třetí osoby informace nebo přiznání, potrestat jej za jednání, jehož se
dopustil on nebo třetí osoba nebo z něhož jsou podezřelí nebo s cílem zastrašit nebo
přinutit jej nebo třetí osobu nebo z jakéhokoli jiného důvodu založeného na diskriminaci
jakéhokoli druhu, když taková bolest nebo utrpení jsou působeny veřejným
činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření nebo z jejich podnětu či s
jejich výslovným nebo tichým souhlasem...“.
39
Mučení je obtížné
definovat.
Několik otázek k zákazu mučení
 Evropský výbor pro zabránění mučení opakovaně kritizuje
ČR kvůli chirurgickým kastracím sexuálních násilníků. Co si
o tom myslíte?
 Je podle vás možné porušit zákaz mučení, pokud tím můžete
zachránit životy (tzv. model „tikající bomby“)?
 Je podle vás mučením, když odsouzený k trestu smrti
vyčkává na výkon trestu např. 10 a více let?
40
III. Osobnostní práva
Listina základních práv a svobod:
Článek 10
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a
chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a
rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním
nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Osobnostní práva v čl. 10 zahrnují celou řadu dílčích
oprávnění. Jiné dokumenty často tato práva upravují
samostatně a leckdy podrobněji.
41
Několik otázek k osobnostním právům
 Je podle vás ochrana soukromí absolutní? Může být v
rozporu s jinými právy zaručenými Listinou?
 Je zásahem do rodinného života nedobrovolná sterilizace? Viz
k tomu případy romských žen.
 Jak si myslíte, že je obecně chráněna lidská důstojnost a
ochrana osobních údajů v rámci českého zdravotnictví?
42
IV. Právo vlastnit majetek
Listina základních práv a svobod:
Článek 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a
ochranu. Dědění se zaručuje.
(2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního
hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob;
zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se
sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.
(3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem
chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad
míru stanovenou zákonem.
(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě
zákona a za náhradu.
(5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.
Podobně jako u jiných práv je i zde
nejožehavější otázkou možnost jeho
omezení.
43
Několik otázek k právu vlastnit majetek
 Co si představíte pod tím, že právo pokojného užívání
vlastnictví působí horizontálně i vertikálně?
 Co podle vás znamená zásada iura scriptum sunt vigilantibus
(„práva náleží bdělým“)?
 Co znamená zásada „nikdo nemůže na druhého převést více
práv, než má sám“ (Nemo plus iuris transfere potest quam ipse
habet).
44
V. Svoboda projevu
Listina základních práv a svobod:
Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i
svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické
společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného
zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své
činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Bez svobody projevu není v
zásadě možné fungování
demokracie.
45
Několik otázek ke svobodě projevu
 Jaké druhy projevu jsou podle vás chráněny?
 Je rozdíl v jejich ochraně podle toho, co obsahují?
 Proč podle vás Listina výslovně zakazuje cenzuru, když v
odstavci prvním svobodu projevu zaručuje?
46
VI. Náboženská svoboda
Článek 15
1. Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo
být bez náboženského vyznání.
2. Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.
3. Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním.
Podrobnosti stanoví zákon.
Článek 16
1. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými,
soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.
2. Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují
řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
3. Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.
4. Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti
a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.
Náboženská svoboda má
přinejmenším dva základní aspekty:
individuální a institucionální.
47
Několik otázek k náboženské svobodě
 Je náboženská svoboda právem omezitelným? Pokud ano,





48
kde jsou jeho meze?
Může vstoupit náboženská svoboda v konflikt s jinými právy
či svobodami? Případně jakými?
Proč je vlastně náboženská svoboda tak důležitá? Je vůbec
potřeba?
Jak si vysvětlit ustanovení čl. 15 odst. 3?
Proč Francie zakazuje nošení náboženských symbolů na
veřejnosti?
Je přijatelné vyvěšovat krucifixy ve školách?
VII. Právo na spravedlivý proces
 V LZPS upraveno v čl. 36-40.
 Obsahuje celou řadu dílčích oprávnění.
Právo na spravedlivý proces není
samo o sobě k ničemu. Jedná se
však o podstatný prvek ochrany
ostatních práv a svobod.
49
To je vše.
Děkuji za pozornost
50