Transcript Právní nauka - sklep.econet.cz

Právní nauka
Úvod do problematiky práva
Základní terminologie
PRÁVO
• POJEM
:
Právo je soubor předpisů, norem (pravidel, podle kterých se
organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy
upravují vztahy v dané společnosti, určují, jak se její členové
mají chovat. Dodržování těchto předpisů je vynutitelné státní
mocí.
• Rozlišujeme:
- objektivní právo - právní předpisy, např. zákony, vládní nařízení a
vyhlášky; společenské vztahy upravené tímto právem se nazývají
právní vztahy
- subjektivní právo – konkrétní nárok účastníka právního vztahu
Úkoly práva
Úkolem práva je zabezpečit každému
občanovi státu jistý okruh činností, v němž
může jednat podle své vůle. Zároveň je
úkolem práva omezovat tyto činnosti do té
míry, aby ostatní občany nepoškozovaly.
Vztah mezi občanem
a státem
• Občané mohou činit všechno, co jim zákony
výslovně nezakazují.
• Stát může konat jedině to, co mu zákony výslovně
dovolují.
Prameny práva
1.
zákony (tzv. normativní akty, psané právo)
2.
právní obyčeje - je pramenem práva tehdy, jestliže na
základě dlouhotrvajícího faktického a masového
uskutečňování nějakého chování na příslušném území se
jeho obsah natolik zkonkretizoval, že z něj jako z daného a
závazného vycházejí nejen všechny subjekty (občané,
organizace atd.), ale i státní orgány, které je uplatňují a také
zajišťují jejich vynucení v případě jejich porušování.
3.
soudní precedenty - jsou pramenem práva tehdy, jestliže
soud svým rozhodnutím řeší případ dosud právními
normami neupravený.
Závazný je v tom smyslu, že veškerá další rozhodování v
případech stejného druhu jsou vázána tímto vzorem prvního
rozhodnutí v konkrétní právní věci.
Prameny práva II
4.
normativní smlouvy -jde o smlouvu jejíž ustanovení jsou obecná a
upravují celou skupinu právních vztahů stejného druhu a neurčitého
počtu.
5.
Mezinárodní smlouvy pramenem našeho práva nejsou. Aby nabyly
platnosti musí být transformovány prostřednictvím normativního
aktu, který již pramenem práva je.
Právní systémy:
a)
b)
kontinentální evropský typ : psané právo, ovlivněn římskoprávním
systémem, prvním klasickým buržoasním kodexem byl občanský zákoník
tzv. Code Napoleon z roku 1804, který se stal vzorem pro pozdější
kodifikaci práva na evropském kontinentě.
anglosaský typ tzv. Common Law převažují soudní precedenty (USA) a
právní obyčeje (VB), další rozdíl se týká dělení práva – toto nezná dělení
práva na veřejnoprávní a soukromoprávní
Právní vztahy
•
Právní vztahy jsou společenské vztahy, jestliže jsou upraveny právní
normou.
•
Aby mohl vzniknout právní vztah, musí především existovat právní
norma a pak dále právní skutečnost, se kterou je vznik, změna nebo
zánik právního vztahu spojen.
Dělení právních skutečností:
- právní (protiprávní) jednání – právní jednání je chování subjektů v
souladu s právními normami, zatímco protiprávní jednání je naopak chování
v rozporu s právními normami.
formy- aktivní činností
- nečinnosti, opomenutí,
zdržení se nějaké činnosti
- právní události - takové skutečnosti, které nebyly vyvolány chováním
osob.
Prvky právního vztahu
1. Subjekty právního vztahu
Účastníky právního vztahu nazýváme subjekty. Jsou jimi lidé ( FO ),
organizace a orgány ( PO ).
Druhy způsobilosti:
a.
Způsobilost k právům a povinnostem tzv. právní subjektivita. U
člověka vzniká narozením, má ji však i dítě počaté, narodí-li se živé.
b.
Způsobilost k právním úkonům. Účastník právního vztahu může svým
vlastním jednáním zakládat, měnit nebo rušit, právní vztahy.
způsobilost právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilostí ve věku 18
let. případně dřívějším uzavřením manželství
Právnické osoby
•
Subjektem právních vztahů mohou být i právnické osoby.
•
Při právních úkonech jsou PO zastupovány FO:
a. statutárním orgánem právnické osoby
b. pracovník nebo člen PO, u něhož toto oprávnění vyplývá z vnitřních
organizačních předpisů právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich
pracovnímu zařazení obvyklé.
c. jakákoliv FO nebo PO základě plné moci
d. prokura - zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž
dochází při provozu podniku, i když je k nim jinak třeba zvláštní plné
moci.
podmínky: - zápis do obchodního
rejstříku.
- musí být udělena
písemně
Prvky právních vztahů II
2.
Obsah právního vztahu
- jsou oprávnění a povinnost účastníků tohoto vztahu.
3. Objekty právních vztahů
Tímto objektem mohou být věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
Věc: je vymezena jako ovladatelný, hmotný předmět či ovladatelná
přírodní síla, které slouží potřebám lidí.
Dělení věcí:
- movité
- nemovité
- věcí určené podle druhu
- věci učené jednotlivě
- součást věcí
- příslušenství věci
Právní úkony
Úkony jsou právní skutečností spočívající v určitém
lidském chování. Spočívající v aktivním
jednání, čili v konání, tak i v nečinnost, neboli
opomenutí či zdržení se něčeho nebo ve
strpění chování jiného.
Podmínky: chování - vědomé
- volní
Formy právních úkonů:
- ústní
- písemné
- konkludentní právní úkon
Právní úkony II
Druhy právních úkonů:
- jednostranné
- dvoustranné
- vícestranné
Právní úkony musí být:
- vážný
- určitý
- svobodný
- srozumitelný
- prosté omylu a tísně
Jinak je právní úkon neplatný!!!