Transcript Trestní právo

Trestní právo
Trestní zákon
I. Bendová, K. Tesařová
Trestní právo
( dále TP)
= ochrana společnosti a jejich základních hodnot
- chrání základní společenské hodnoty a vztahy upravené již jinými právními
odvětvími
- při ochraně před kriminalitou musí být jeho působení doplněno o mimo
trestní preventivní opatření
 trestněprávní nauka – zabývá se trestním právem :
 a) de lege lata
 b) de lege ferenda
 odvětvím veřejného práva
 účel trestního práva je chránit:
a) zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR
b) práva a oprávněné zájmy
 a) trestní právo hmotné – stanovící, co je trestný čin a sankce, které lze za něj
uložit
 b) trestní právo procesní – upravuje trestní řízení
Funkce TP
 a) ochranná – dominantní, krajní prostředek ochrany
společnosti
 nastupuje, pokud ostatní právní prostředky jsou neúčinné
 b) preventivní → zákonné definice trestního činu pomáhají při
formování pravidel řádného chování lidí
ve společnosti,
zabezpečuje před opětovným
porušením trestního práva
 c) represivní působí individuálně – zabránit pachateli
v páchání další trestní činnosti a během výkonu
trestu vytvářet podmínky pro převýchovu a sociální
integraci
 d) regulativní trestní právo co nejpřesněji vymezuje
trestní odpovědnost a beztrestnost, působnost trestních
zákonů, podmínky ukládání trestů a ochranných opatření
Prameny TP
 podle zásady „žádný trestní čin, žádný trest bez zákona“ vyplývá:
a) podmínky trestní odpovědnosti, tresty a ochranná opatření, jakož i
podmínky jejich ukládání musí být stanoveny v zákoně
b) pramenem čs. trestního práva není ani obyčej ani precedent
 prameny práva: v materiálním smyslu – důvody, které vedly zákonodárce ke
vzniku dané právní úpravy
 ve formálním smyslu – právní formy, v nichž jsou normy trestního práva
vyjádřeny
 normativní právní akty – právní předpisy, rozhodnutí s obecnou
závazností
 normativní smlouvy
Přehled pramenů TP
 a) ústavní zákony:
1) Ústava ČR (1/1993) stanovící zejm. případy tzv.
trestněprávní exempce poslanců a senátorů
2) Listina základních práv a svobod hlavně:
 b) mezinárodní smlouvy





– obsahují i ustanovení procesně-právní povahy
 mezinárodní trestní právo
 trestní právo mezinárodní
c) Trestní Zákoník 40/2009 pro jeho komplexnost a rozsáhlost
se jedná o kodex
d) ustanovení hmotně-právní povahy v těchto zákonech
e) amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky
f) rozhodnutí Ústavního soudu, která mají normativní
povahu
g) právní předpisy EU
Trestný čin
(dále TČ)
= jednání nebezpečné pro společnost
 základem trestní odpovědnosti = spáchání trestného činu
 je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje
znaky uvedené v takovém zákoně
 pojmové znaky trestného činu
1) protiprávnost = rozpor s právní normou v rámci
právního řádu
2) znaky uvedené v trestním zákoně
1) typové znaky trestného činu
2) obecné požadavky na subjekt
a) stanovený věk a příčetnost
b) u mladistvých (provinění) rozumová a
mravní vyspělost
Legální definice TČ
 1) hmotněprávní – zásada subsidiární represe
 2) procesněprávní - zásada oportunity
 druhy trestných činů kategorie soudně trestných deliktů:
a) monopartice
b) bipartice
c) tripartice
dnes máme nově přečiny a zločiny– bipartice
Skutková podstata TČ
 specifické požadavky na tvorbu trestněprávních norem:
a) zachování zásady subsidiarity trestní represe
b) hledisko efektivnosti boje s daným jevem prostředky
trestního práva,
c) možnost odhalit tato jednání (jeho znaky) a dokázat
je v trestním řízení
d) brát ohled na kriminologické výzkumy
 = souhrn typových znaků, které určují, o který trestný čin jde
 nullum crimen sine lege – požadavek na přesné vymezení podmínek
trestní odpovědnosti
Znaky:
 obligatorní – znaky, které nesmí chybět ve skutkové
podstatě žádného trestného činu (objekt,
jednání, zavinění)
a) individuální objekt
b) objektivní stránka
c) subjekt trestního činu (pachatel)
d) subjektivní stránka
e) protiprávnost
 odvozuje se z právního řádu jako celku a zpravidla z právních norem
mimotrestních fakultativní
Okolnosti vylučující protiprávnost
 trestně odpovědný může být jen ten, kdo naplní znaky trestného činu, a jeho
jednání je protiprávní
 protiprávnost = rozpor s právní normou v rámci právního řádu
 okolnosti vylučující protiprávnost = okolnosti, které
pachatele jinak trestného činu, zbavují odpovědnosti
 trestný čin – jen čin protiprávní, ale ne každý z nich je hned
trestným činem (někdy jen přestupek, nebo správní delikt apod.)
 protiprávnost se dovozuje z celku právního řádu, většinou z ustanovení ležícího
mimo trestní zákon; někdy je vyjádřena slovy „bez povolení“, „v rozporu s
právními předpisy“, jindy vyplývá z povahy ustanovení
 okolnosti vylučující protiprávnost je třeba odlišit od důvodů zániku trestnosti
Vývojová stádia TČ
 jsou fáze, které jsou typické pro uskutečňování úmyslu pachatele spáchat
trestní čin
 jsou omezena jen na úmyslné trestné činy, příprava jen na nejzávažnější trestné
činy
 trestná činnost neprochází nutně všemi vývojovými stadii
 nejzávažnější je dokonaný trestný čin
 pachateli přičítá jen nejzávažnější stadium
1)Příprava k trestnému činu
2)Pokus trestného činu
Pojem a účel trestu
 účelem trestu je:
a)ochrana společnosti před pachateli trestního
b)zabránit odsouzenému v dalším páchání trestního činu
c)vychovávat odsouzeného k řádnému životu
d)výchovně působit na ostatní členy společnosti
 Systém trestů
= uspořádání jednotlivých druhů trestů podle závažnosti, podle
postihovaných zájmů a vzájemné vztahy mezi jednotlivými tresty
 zásada humanismu
 alternativní tresty
Druhy trestů











1. Nepodmíněný trest odnětí svobody
2. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody
3. Domácí vězení
4. Trest obecně prospěšných prací
5. Propadnutí majetku
6. Peněžitý trest
7. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
8. Zákaz činnosti
9. Zákaz pobytu
10. Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
11. Vyhoštění