Transcript Vietnam

Válka ve Vietnamu 1964-1975
Bc. Markéta Heislerová, 184 061
Otázky:
Proč se USA angažovaly ve Vietnamu?
Jaké motivy vedly politické představitele?
Jaké byly rozhodující mezníky vietnamské
války?
Jaké důsledky měla tato válka v Americe a ve
Vietnamu?
Proč ji USA prohrály?
Geografie
Vietnam (od roku 1976
Vietnamská socialistická
republika) se rozkládá ve
východní části poloostrova
Zadní Indie. Ze severu
hraničí s Čínskou lidovou
republikou, na západě
s Laoskou lidově
demokratickou republikou a
Kambodžou. Na východě
omývá vietnamské pobřeží
Jihočínské moře.
V roce 1975 žilo na území Vietnamské republiky 19
000 000 a na území Vietnamské demokratické
republiky skoro 23 000 000 obyvatel. Bývalý jižní
Vietnam leží těsně nad rovníkem, a tudíž je jeho
podnebí tropické.
Letní měsíce na území ležícím jižně od Centrální
vrchoviny se vyznačují prudkými monzunovými dešti
a srážky dosahují až 2 metrů. Na sever od Centrální
roviny přicházejí monzumy v zimě a srážky dosahují
až 2,5 m. Vysoká vzdušná vlhkost, teplota (často
40°C) a extrémně vysoká koncentrace hmyzu
ztrpčovaly život oběma bojujícím stranám.
Stav amerických vojáků v jižním Vietnamu
1964: 23 000 mužů
1965: 181 000 mužů
1966 385 000 mužů
1967: 486 000 mužů
1968: 536 100 mužů
1969:474 000 mužů
1970:335 800 mužů
1971: 227 000 mužů
Prezidenti USA
Harry S. Truman 12.4.1945 – 20.1.1953 (Demokratická strana)
Dwight D. Eisenhower 20.1.1953 – 20.1.1961 (Republikánská
stana)
John Fitzgerald Kennedy 20.1.1961 – 22.11.1963 (Demokratická
strana)
Lyndon B. Johnson 22.11.1963 – 20.1.1969 (Demokratická
strana)
Richard Nixon 20.1.1969 – 9.8.1974 (Republikánská strana)
Gerald Ford 9.8.1974 – 20.1.1977 (Republikánská strana)
Prezidenti Francie
Vincent Auriol 16.1.1947 – 15.1.1954
René Coty 15.1.1954 – 8.1.1959
Charles de Gaulle 8.1.1959 – 28.4.1969
Georges Pompidou 20.6.1969 – 2.4.1974
Prezidenti v severním a jižním Vietnamu
Bao Dai 1926-1945, 13.6.1949 – 30.4.1955
Ngo Dinh Diem 26.10.1955 – 2.11.1963
Duon Van Minh 2.11.1963 – 30.1.1964
Nguyen Khanh 30.1.1964 – 20.6.1965
Nguyen Van Thieu 1965 – 1975
Tran Van Huong 21.–28.4.1975
Duong Van Minh 28.-30.4.1975
Ho Či Min 1955 – 1969, prezident Severního Vietnamu,
plně odpovědný za komunistické represe při zavádění
totalitního režimu ve Vietnamu, stejně jako za likvidace
nezávislého rolnictva, budhistů a inteligence (počet
obětí se odhaduje na několik milionů). Stejně tak za
vojenskou agresi proti Jižnímu Vietnamu.
Viet Minh vs. Viet Cong
Viet Minh
bylo osvobozenecké levicové hnutí na území Vietnamu vedené Ho Či
Minem. Jeho cílem byla nezávislost vietnamského území na Francii a
Japonsku a vytvoření levicové vlády.
Roku 1941 se drobné vietnamské odbojové organizace spojily a
vytvořily Viet Minh. Do té doby bojovaly proti kolonialismu, zejména
francouzskému, samostatně. Koncem války dosadili Francouzi na
vietnamský trůn císaře Bao Daie, který prakticky plnil francouzské
nároky. Krátce po jeho dosazení byl obětí převratu organizovaného
právě Viet Minhem.
Viet Minh pod velením Ho Či Mina stál ve válce proti francouzské
koalici. Po vítězství ve válce dosáhl Vietnam nezávislosti. Byl však
rozdělen na komunistický sever (VDR) a demokratický jih. Na severu se
Viet Minh transformoval na vládu VDR (Ho Či Min) a na jihu na Việt
Cộng, partyzánskou organizaci, která se snažila o sjednocení země pod
komunistickou vládou.
Viet Cong
Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu, též známá jako Việt Cộng
byla komunisticky orientovaná povstalecká organizace vedoucí během
vietnamské války partyzánský boj proti vládě Vietnamské republiky.
Byla podporována a zbraněmi i vojenskými odborníky doplňována ze
strany Vietnamské demokratické republiky, ačkoliv většinu jejích
stoupenců tvořili státní příslušníci Vietnamské republiky. Její ozbrojená
složka se nazývala Lidové osvobozenecké ozbrojené síly.
Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu vznikla 29. prosince 1960 z
rozhodnutí severovietnamské komunistické strany z kádrů Národní
fronty osvobození Vietnamu (Việt Minh), a postupně zahájila protivládní
vojenské operace s cílem spojení Vietnamu pod nadvládou
komunistické Hanoje. Její ozbrojené síly se členily na lokální jednotky
(tzv. vesnické odbojové buňky) a jednotky určené čelit pravidelné
armádě, jejichž počet se s postupem doby zvětšoval.
Ho Či Minova stezka
•logistický systém, který sahal z Vietnamské demokratické republiky (Severní
Vietnam), do Vietnamské republiky (Jižní Vietnam) přes sousední Laos a
Kambodžu
•sloužila k zásobování podzemního hnutí Vietkongu i pravidelných jednotek
Vietnamské lidové armády během války ve Vietnamu.
•Systém netvořila jediná komunikace, ale komplex rozvětvených cest
vyježděných nákladními automobily, chodníků pro pěší a na bicyklech se
pohybující jednotky
• Zahrnovala i transport po řekách a v pozdějších fázích války ji tvořil i provizorní
ropovod
•Pojmenována byla americkými jednotkami podle severovietnamského
komunistického vůdce Ho Či Mina
•Podle některých názorů (např. Robert J. Hanyok: Spartans in Darkness) byla
jedním z největších vojensko-inženýrských projektů 20. Století
•Denně se po ní přepravoval materiál o hmotnosti stovek tun a vojenské
jednotky.
•Stezka byla intenzivně bombardována americkým letectvem
•Mnohé oblasti Kambodže, Laosu i Vietnamu jsou tak dodnes jedněmi z
nejrozbombardovanějších oblastí na Zemi.
•Neschopnost Američanů a jejich spojenců přerušit zásobování po Ho Či Minově
stezce bylo jedním z důvodů jejich neúspěchu v celé válce.
Dien Bien Phu 1954
•bitva mezi francouzskými koloniálními vojsky v Indočíně na
jedné straně a silami komunistického Vietminhu,
podporovaných Sovětským svazem a komunistickou Čínou
na straně druhé
• Bitva skončila velkým triumfem pro Vietnamce, kteří si
vybojovali svoji svobodu.
•Byla to rozlehlá planina ohraničená ze stran vyvýšenými
body.
•Bilance této bitvy byla katastrofální hlavně pro Francii, pro
kterou prohra znamenala nejen konec koloniálního panství
v Indočíně, ale také cca 8000 zajatých vojáků. Ztráty na
obou stranách se pohybovaly kolem 3000 mrtvých vojáků. I
když měl Vietminh mnohem větší ztráty než Francie, mohl
se radovat, protože konečně získal svobodu (i když na
krátkou dobu), na kterou čekal bezmála 200 let.
SEATO
•Austrálie
•Francie
•Nový Zéland
•Pakistán
•Filipíny
•Thajsko
•Velká Británie
•USA
•Pakt pro jihovýchodní Asii (Southeast Asia Treaty Organization,
SEATO)
•byla mezinárodní organizace pro kolektivní bezpečnost, vytvořena
Smlouvou o kolektivní obraně v jihovýchodní Asii nebo tzv. Manilským
paktem, který byl podepsán 8. září 1954
•Vznikla pro případ vnější komunistické hrozby –
prostředek USA jak legitimovat budoucí vměšování
do záležitostí jihovýchodní Asie
•Byla proti Ženevské dohodě.
•Jejím primárním cílem bylo vytvořit blok k
zadržení dalšího komunistického postupu a zisku v
jihovýchodní Asii v průběhu Korejské války.
•Některé klíčové země regionu do něj nevstoupily
(Indie, Indonésie), což vedlo k omezení jeho
významu.
• SEATO bylo formálně zrušeno 30. června 1977.
Ofenzíva Tet
30.1.1968 – 23.9.1968
Ofenzíva Tet (30. leden 1968 – 23. září 1968) byla
vojenská operace během Vietnamské války. Jednalo se o
ofenzívu severovietnamské armády a Vietkongu. 80 000
partyzánů porušilo svátek a zaútočilo na města.
Jejím cílem bylo vyvolání rozsáhlého povstání v celém
Jižním Vietnamu, které by vedlo k dobytí Saigonu a
fakticky tím ukončilo válku. Rozsáhlá ofenzíva, která
americkou a jihovietnamskou armádu zaskočila, byla v
krátkém čase odražena, přičemž protivník utrpěl těžké
ztráty. Přestože ofenziva po vojenské stránce zcela
ztroskotala, byla politickým vítězstvím Severního
Vietnamu. Měla silný vliv na americké veřejné mínění a
tím přispěla k pozdějšímu stažení USA z konfliktu.
Způsobila zemětřesení ve vzdáleném Washingtonu. Navíc
za několik měsíců byl zavražděn Martin Luther King a byl
spáchán atentát na Roberta Kennedyho.
Shrnutí
• během 2. Sv. války pomáhají USA Vietnamu bojovat proti Japoncům
•Komunistická strana Indočíny založila Viet Minh v roce 1941 jako
organizaci národní fronty, aby bojovala jak proti Japoncům, tak proti
Francouzům.
•2.9.1945 Ho Či Min vyhlásil nezávislost své země na francouzském
koloniálním panství a japonských okupantech, založil v Hongkongu
Komunistickou stranu Indočíny a upsal se k jedinému cíli: nezávislosti
Vietnamu.
•1946 Paříž uznala Ho Či Minův režim jako svobodný stát v rámci
francouzského společenství, Ho měl dva cíle: národní osvobození a
"modernizaci" Vietnamu
•porážka Francouzů u Dien Bien Phu v roce 1954
• V letech 1945-50 se americká politika v Indočíně pohybovala od
neutrality sympatizující s Francii¨í až po aktivní podporu koloniální
mocnosti a její války proti Viet Minhu. Angažovanost USA ve Vietnamu
byla jedním z výsledků bipolarity světa. Válka ve Vietnamu se stala
součástí studené války.
•založení Paktu jihovýchodní Asie (SEATO), aby zabránil dalšímu
šíření komunismu a ve snaze zaplnit mocenské vakuum
v jihovýchodní Asii.
•1955 uspořádal Diem na jihu referendum, porazil Bao Daie, vyhlásil
založení Republiky Vietnamu a sám se jmenoval prezidentem.
•Jižní Vietnam se stal represivním a korupčním policejním státem.
Začátek „nation buildingu“ v jižním vietnamu. Budování kopie
americké armády ve Vietnamu – problémy s řečí, rasismus.
•1958 ozbrojené povstání proti Diemovu režimu, občanská válka.
Vznik organizovaného odporu i na politické úrovni – vznik FNO
(fronty národního osvobození jižního Vietnamu) – přívrženci
komunistické strany jižního Vietnamu, buddhisté, zástupci sekt Cao
Dai a Hoa Hao, bývalí vůdci Viet Minhu, někteří katolíci. Cíl: svržení
Diema, oživení domácího hospodářství, redukce dovozu, rovnost
pohlaví, etnik a náboženství, neutrální zahraniční politika , konec
činnosti amerických poradců, sjednocení Vietnamu.
•V roce 1962 Vietnam se stával dějištěm vrtulníkové války.
•Americká angažovanost v jižním Vietnamu přestala být velmi brzy
motivována jak surovinovými a odbytovými trhy, tak „vytvářením
národa“ a antikomunismem, a stala se záležitostí zahraničněpolitické
vážnosti a důvěryhodnosti.
•1963 – několik buddhistů se upálilo na protest proti Diemovi – počátek
konce, obklíčen palác, podařilo se jim uprchnout, ale jejich těla
nalezena zmrzačená a rozstřílená.
• 1967 svrženo na severní Vietnam 226000 tun bomb (pro srovnání
nálet na Drážďany 2659 tun), nasazení bombardérů B-52 (čtyři
tryskové motory, nosnost téměř 30 tun, schopné proměnit v měsíční
krajinu území o délce 4,5 km a šířce 800 m). Letecká válka svých cílů
nedosáhla. V USA vyvolala protesty odpůrců války, kteří vládě vytýkali
zločiny proti lidskosti. Avšak USA se skutečně podařilo zastavit
zhroucení jižního Vietnamu a do r. 1970 zatlačit protivníka asi na 25%
celkového území.
•1968 – ofenzíva Tet, 80 000 partyzánů porušilo svátek a zaútočilo na
města, vojensky FNO poražena. Přestala být rozhodující vojenskou
silou. Avšak politicky měla ofenzíva Tet velký význam.
•1969 začátek stahování amerických vojsk z jižního Vietnamu
(pod název „vietnamizace“)
•důsledkem byla absence konkrétních vojenských cílů pro zbývající
americké vojáky, pokles morálky, požívání měkkých a tvrdých drog.
(1970 asi 40tis. am. vojáků ve Vietnamu závislých na heroinu),
rasistické projevy, „posttraumatické neurózy“ – výkyvy v koncentraci,
dětská bázeň před tmou, rychle se dostavující únava, chronické noční
můry, přecitlivělost vůči hlasitým zvukům, deprese, vztek. Obtížná
reintegrace do společnosti, nezaměstnanost, kriminalita. Vláda pro
válečné veterány mnoho neudělala.
•1.5.1975 – třicetiletá válka o moc ve Vietnamu skončila,
severověietnamské jednotky vtáhly do Saigonu a přijaly kapitulaci.
Komunisté zvítězili. Po dobytí Saigonu bylo hlavní město jižního
Vietnamu přejmenováno na Ho Či Minovo Městoa v červenci 1976
vyhlásilo vedení komunistů Vietnamskou socialistickou republiku.
Důsledky na společnosti ve Vietnamu:
statisíce mrtvých, zraněných
•přesídlení obyvatelstva z venkova do utečeneckých
táborů (1967 – 3 miliony lidí)
•r. 1974 60% lidí ve městech – nezaměstnanost,
kriminalita, drogy a prostituce
odcizení, zhroucení venkovské společnosti
•asociální chování, egoismus
1961-1975 2 miliony mrtvých, 300 tisíc pohřešovaných
•padlo také statisíce Kambodanů a Laosanů
•na severu zničeny obrovské průmyslové aglomerace
•na jihu zničeno 9 z 15 tisíců vesnic
•miliony hektarů nepoužitelné kvůli minám,
rozbombardování a herbicidům
•zničené lesní porosty
•58000 mrtvých amerických vojáků
•statisíce sirotků, vdov a prostitutek
Zdroje:
•FREY, Marc. Dějiny vietnamské války: Tragédie v Asii a
konec amerického snu. 1.vyd. Praha:Paseka, 2003. 216
s. ISBN 80-71852-468-9.
•www.wikipedia.org
Děkuji za pozornost