Transcript Prezentace B02 Stonek - Gymnázium a SOŠPg Čáslav
Stonek
Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie
reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Stonek (kaulom)
obvykle nadzemní orgán nese listy, pupeny a reprodukční orgány stonek s listy = prýt
Funkce stonku
mechanická - nese listy a zajišťuje jejich optimální polohu v prostoru, nese květy vodivá – zajišťuje spojení mezi kořenovým systémem a listy (transpirační a asimilační proud) fotosyntetická zásobní
na stonku se střídají nody = uzliny a internodia = články uzliny – krátké úseky, minimálně se prodlužují, vyrůstají z nich listy články – mají velký prodlužovací růst velmi dlouhé články – rostliny v temných místech a liány velmi zkrácené články – listy tvoří listovou růžici (vyrůstají zdánlivě z jednoho místa)
Typy stonků
(podle tvaru a konzistence) 1. byliny – dužnatý nezdřevnatělý stonek a) lodyha - stonek s listy, odumírá týž rok, kdy vyrostl (brambor) b) stvol – bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (sedmikráska) c) stéblo – dutý článkovaný stonek trav, velké uzliny = kolénka (obilí)
1 3 4 2
Typy stonků
(podle tvaru a konzistence) 2. dřeviny – vnitřní pletiva stonku zdřevnatělá a) strom – dřevnatý nerozvětvený stonek = kmen a koruna = horní rozvětvená část (smrk) b) keř – stonky se větví hned od země, jsou dřevnaté (trnka) c) polokeř (borůvka) – zdřevnatělá je spodní část stonku, horní je bylinná - každý rok na zimu odumírá
5 6 7
Typy stonků
podle průřezu válcovitý čtyřhranný trojhranný křídlatý 8 žebernatý rýhovaný žebrovitý
Typy stonků
podle polohy v prostoru přímý – roste přímo vzhůru (mák) vystoupavý – dolní část položena na zemi, horní část se obloukovitě vzpřimuje (jetel zvrhlý) poléhavý – leží na zemi, jen koncový článek je vzpřímený, v uzlinách se nevytvářejí adventivní kořeny (rdesno ptačí) plazivý – leží na zemi, v uzlinách zakořeňuje adventivními kořeny (mochna plazivá) ovíjivý – ovíjí se kolem opory (levotočivě – svlačec, pravotočivě – chmel) popínavý – k opoře se přichycuje úponky nebo adventivními kořeny nebo se opírá o ostny (hrách, břečťan, ostružiník)
Větvení stonku
1. vidličnaté – vzrostný vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím , které se stejným způsobem větví dále (plavuně) 2. postranní a) monopodiální = jednonoží – vrcholový pupen pokračuje ve vývoji, hlavní stonek je souvislý nepřerůstají hlavní stonek (jehličnany) , postranní větve vyrůstají z úžlabních pupenů a b) sympodiální = sounoží – hlavní stonek brzy ukončuje růst, v růstu pokračují větve postranní nebo je hlavní vrchol zatlačen bokem a v růstu pokračuje postranní větev (réva vinná) , někdy může připomínat větvení vidličnaté (jmelí),
Vidličnaté větvení stonku
9 10
Postranní větvení stonku – sympodiální a monopodiální
11 12 13
Řez stonkem dvouděložné rostliny
epidermis kambium primární kůra lýko škrobová pochva (endodermis) dřevo 14 střední válec
Vnitřní stavba stonku
pokožka = epidermis – průduchy, kutikula, trichomy primární kůra chloroplasty - parenchymatická – základní pletiva, buňky směrem k obvodu obsahují endodermis - vnitřní vrstva kůry (škrobová pochva) střední válec kruhu – parenchym základního pletiva a otevřené cévní svazky – bočné uspořádané do , díky kambiu dochází k druhotnému tloustnutí u nahosemenných a dvouděložných (kambium produkuje druhotné dřevo a druhotné lýko, souběžně vzniká činností felogénu borka) dřeň – uplatňuje se při vedení roztoků
Řez stonkem jednoděložné rostliny
epidermis primární kůra 15 parenchym svazky cévní cévní svazky roztroušené uzavřené – nezakládá se kambium - rostliny druhotně netloustnou schází hranice mezi primární kůrou a středním válcem,
Přeměny (metamorfózy) stonku
oddenek – podzemní část stonku, má listy nebo šupiny, funkce - zásobní (kosatec) i k vegetativnímu rozmnožování (pýr) oddenková hlíza – vznik ztloustnutím jednotlivých článků oddenku, funkce - zásobní nebo k vegetativnímu rozmnožování (brambor) bazální hlíza – vznik ztloustnutím spodní části stonku nad nebo pod úrovní země (ředkvička) stonková hlíza – vznik ztloustnutím nadzemních částí stonku (kedluben) šlahouny – zakořeňující nadzemní stonky, funkce - vegetativní rozmnožování (jahodník)
Stonková hlíza - kedluben
16
Přeměny (metamorfózy) stonku
brachyblasty – zkrácené postranní stonky, nesou květy, listy nebo jehlice (modřín) trny a kolce – vznik přeměnou brachyblastů, ochranná funkce (trnka) úponky – mění se vedlejší stonky, funkce - opora, uchycení k podkladu (réva vinná) stonky sukulentů – zdužnatělé stonky, funkce zásobárna vody, často kryté ostny (kaktusy) fylokládia – zkrácené a zploštělé stonky, přebírají asimilační funkci, nahrazují nevyvinuté listy (chřest)
Brachyblasty - modřín
17
Stonek sukulentů - kaktus
18
Hospodářský význam stonku
zelenina (brambor, brukev, ředkvička, chřest) krmivo (trávy) koření (zázvor - oddenek, skořicovník – kůra) průmyslová surovina (textilní vlákna – len, konopí, stavební a nábytkářské dřevo – dřeviny, cukr – cukrovník lékařský = cukrová třtina, korek – dub korkový, latex – kaučukovník,…)
Použitá literatura
Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993.
Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998.
Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007.
Jelínek, J.; Zicháček, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc, Nakladatelství Olomouc 1998.
Bumerl, J. a kol.: Biologie 1 pro střední odborné školy. Praha, SPN 1997.
Větvička, V.: Stromy. Praha, Aventinum 2004.
Průša, D. a kol.: Chráněné rostliny České a Slovenské republiky. Brno, Computer Press, 2005.
Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003.
Benešová, M. a kol.: Odmaturuj z biologie. Brno, Didaktis 2003.
Obrázky a fotografie
Obrázky č. 8, 9, 12, 14, 15 – autorka Kateřina Žáková, [email protected]
Fotografie č. 1 – 7 a 10, 11, 13, 16 - 18 – autorka Kateřina Žáková, [email protected]