Kořen

Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie

reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Rostlinné orgány

     vytvořily se při přechodu rostlin na souš orgán – část rostliny, která tvoří samostatný celek a vykonává specifické fyziologické funkce 2 typy orgánů cévnatých rostlin: orgány vegetativní – zabezpečují život rostliny kořen, stonek, listy orgány generativní = reprodukční a udržení druhu – tvoří pohlavní buňky a umožňují rozmnožování květ, semeno, plod

Kořen (radix)

     jedná se většinou o podzemní orgán nikdy nemá listy má neomezený růst do délky je nepravidelně větvený jeho pletiva neobsahují chlorofyl

Funkce kořene

      upevňuje rostlinu v půdě nasává a dopravuje roztoky minerálních látek produkuje významné látky (aminokyseliny, alkaloidy, růstové regulátory) shromažďuje zásobní látky slouží k vegetativnímu rozmnožování zprostředkovává symbiózu nebo parazitování na jiné rostlině

 při klíčení semen se objevuje jako první kořínek – roste dolů a je základem hlavního = primárního kořene postranní později z něho vyrůstají kořeny  kořenový systém = soubor všech kořenů    allorhizie – kořenový systém tvořený hlavním kořenem a kořeny postranními , většina nahosemenných a dvouděložné rostliny homorhizie = kořenová soustava svazčitá kořeny náhradní = adventivní, jednoděložných rostlin u – hlavní kořen zastavuje růst a jeho funkci přebírají náhradní kořeny vznikají i na stoncích a listech – napomáhají vegetativnímu rozmnožování

Typy kořenové soustavy

 allorhizie  homorhizie 1 2

Tvar kořene

     vláknitý (u klíčících rostlin) válcovitý (křen) vřetenovitý (mrkev) řepovitý (řepa) srdcovitý (buk) 3

Podélný řez kořenem

svazky cévní zóna absorpční zóna prodlužovací kořenové vlášení pokožka (rhizodermis) meristém zóna dělivá 4 čepička (kalyptra)

Podélný řez kořenem

    vzrostný vrchol s kořenovou čepičkou půdou – buňky se intenzivně dělí, kořenová čepička chrání vrchol kořenu, tvoří ji parenchymatické buňky, vnější buňky slizovatějí - usnadňují pronikání pásmo prodlužovací – buňky se prodlužují, počet buněk se prakticky nemění, zde vzniká primární lýko a později primární dřevo pásmo absorpční – intenzivní nasávání roztoků – kořenové vlásky pásmo větvení – plně vyvinutá trvalá pletiva

Příčný řez kořenem

rhizodermis dřevo lýko dřeň 5 kambium primární kůra endodermis pericykl

Vnitřní stavba kořene

    Prvotní (primární) stavba kořene (kořen, který druhotně netloustne) pokožka (rhizodermis) – jednovrstevná, bez kutikuly, bez průduchů, kořenové vlásky vychlípení pokožkových buněk – prvotní (primární kůra) – tvořená parenchymem, 3 vrstvy – vnější, střední, vnitřní ( endodermis) – usměrňuje pohyb nasávaných roztoků minerálních látek střední válec – je oddělen pericyklem od primární kůry – zakládají se v něm postranní kořeny , uvnitř středního válce je paprsčitý cévní svazek a dřeň

Vnitřní stavba kořene

   Druhotná (sekundární) stavba kořene (u druhotně tloustnoucích kořenů) kořeny nahosemenných a většiny dvouděložných rostlin druhotně tloustnou činností kambia kambium se zakládá mezi primárním dřevem a primárním lýkem , odděluje směrem dovnitř sekundární dřevo směrem ven sekundární lýko a

Přeměny (metamorfózy) kořene

   kořenové hlízy – zásobní funkce (jiřina, orsej, vstavač) dužnaté kořeny a bulvy – zásobní funkce, na jejich stavbě se podílí i stonek (mrkev, petržel, křen, celer, řepa, ředkev) vzdušné kořeny – přijímají vzdušnou vlhkost, u tropických a subtropických rostlin (Monstera)

6 7

Dužnaté kořeny a bulvy

8 9 10

Vzdušné kořeny - Monstera

11

Přeměny (metamorfózy) kořene

   dýchací kořeny porosty) – u bažinných rostlin, vyčnívají nad povrch půdy, umožňují výměnu plynů (tisovec, mangrovové stahovací kořeny – u mnoha druhů s cibulemi, mají schopnost se silně zkracovat a tím vtahují rostlinu do půdy (tulipán) chůdovité kořeny smrky) – z kmene nad půdou, zvyšují stabilitu (mangrovník, kukuřice, horské

12

Chůdovité kořeny - kukuřice

13

Přeměny (metamorfózy) kořene

   asimilační kořeny orchideje) – obsahují chloroplasty, asimilují za chybějící listy (kotvice, tropické příčepivé kořeny – krátké kořínky na stonku, přidržují rostlinu na opoře (břečťan) kořeny parazitů – přizpůsobeny k odebírání živin z těla hostitele, haustoria – savé orgány pronikající k cévním svazkům hostitele, poloparazité (jmelí), nezelení parazité (kokotice)

Příčepivé kořeny - břečťan

14

Kořeny poloparazitů - jmelí

15

Hospodářský význam kořene

     zelenina krmivo (řepa) surovina pro průmysl (cukrová řepa) výroba léčiv (andělika) zpevnění svahů nebo hrází rybníků, …

Použitá literatura

         Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993.

Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998.

Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007.

Jelínek, J.; Zicháček, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc, Nakladatelství Olomouc 1998.

Bumerl, J. a kol.: Biologie 1 pro střední odborné školy. Praha, SPN 1997.

Větvička, V.: Stromy. Praha, Aventinum 2004.

Průša, D. a kol.: Chráněné rostliny České a Slovenské republiky. Brno, Computer Press, 2005.

Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003.

Benešová, M. a kol.: Odmaturuj z biologie. Brno, Didaktis 2003.

Obrázky a fotografie

 Obrázky č. 1 – 5 – autorka Kateřina Žáková, [email protected]

 Fotografie č. 6 – 15 – autorka Kateřina Žáková, [email protected]