Transcript Prezentace B01 Kořen - Gymnázium a SOŠPg Čáslav
Kořen
Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie
reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Rostlinné orgány
vytvořily se při přechodu rostlin na souš orgán – část rostliny, která tvoří samostatný celek a vykonává specifické fyziologické funkce 2 typy orgánů cévnatých rostlin: orgány vegetativní – zabezpečují život rostliny kořen, stonek, listy orgány generativní = reprodukční a udržení druhu – tvoří pohlavní buňky a umožňují rozmnožování květ, semeno, plod
Kořen (radix)
jedná se většinou o podzemní orgán nikdy nemá listy má neomezený růst do délky je nepravidelně větvený jeho pletiva neobsahují chlorofyl
Funkce kořene
upevňuje rostlinu v půdě nasává a dopravuje roztoky minerálních látek produkuje významné látky (aminokyseliny, alkaloidy, růstové regulátory) shromažďuje zásobní látky slouží k vegetativnímu rozmnožování zprostředkovává symbiózu nebo parazitování na jiné rostlině
při klíčení semen se objevuje jako první kořínek – roste dolů a je základem hlavního = primárního kořene postranní později z něho vyrůstají kořeny kořenový systém = soubor všech kořenů allorhizie – kořenový systém tvořený hlavním kořenem a kořeny postranními , většina nahosemenných a dvouděložné rostliny homorhizie = kořenová soustava svazčitá kořeny náhradní = adventivní, jednoděložných rostlin u – hlavní kořen zastavuje růst a jeho funkci přebírají náhradní kořeny vznikají i na stoncích a listech – napomáhají vegetativnímu rozmnožování
Typy kořenové soustavy
allorhizie homorhizie 1 2
Tvar kořene
vláknitý (u klíčících rostlin) válcovitý (křen) vřetenovitý (mrkev) řepovitý (řepa) srdcovitý (buk) 3
Podélný řez kořenem
svazky cévní zóna absorpční zóna prodlužovací kořenové vlášení pokožka (rhizodermis) meristém zóna dělivá 4 čepička (kalyptra)
Podélný řez kořenem
vzrostný vrchol s kořenovou čepičkou půdou – buňky se intenzivně dělí, kořenová čepička chrání vrchol kořenu, tvoří ji parenchymatické buňky, vnější buňky slizovatějí - usnadňují pronikání pásmo prodlužovací – buňky se prodlužují, počet buněk se prakticky nemění, zde vzniká primární lýko a později primární dřevo pásmo absorpční – intenzivní nasávání roztoků – kořenové vlásky pásmo větvení – plně vyvinutá trvalá pletiva
Příčný řez kořenem
rhizodermis dřevo lýko dřeň 5 kambium primární kůra endodermis pericykl
Vnitřní stavba kořene
Prvotní (primární) stavba kořene (kořen, který druhotně netloustne) pokožka (rhizodermis) – jednovrstevná, bez kutikuly, bez průduchů, kořenové vlásky vychlípení pokožkových buněk – prvotní (primární kůra) – tvořená parenchymem, 3 vrstvy – vnější, střední, vnitřní ( endodermis) – usměrňuje pohyb nasávaných roztoků minerálních látek střední válec – je oddělen pericyklem od primární kůry – zakládají se v něm postranní kořeny , uvnitř středního válce je paprsčitý cévní svazek a dřeň
Vnitřní stavba kořene
Druhotná (sekundární) stavba kořene (u druhotně tloustnoucích kořenů) kořeny nahosemenných a většiny dvouděložných rostlin druhotně tloustnou činností kambia kambium se zakládá mezi primárním dřevem a primárním lýkem , odděluje směrem dovnitř sekundární dřevo směrem ven sekundární lýko a
Přeměny (metamorfózy) kořene
kořenové hlízy – zásobní funkce (jiřina, orsej, vstavač) dužnaté kořeny a bulvy – zásobní funkce, na jejich stavbě se podílí i stonek (mrkev, petržel, křen, celer, řepa, ředkev) vzdušné kořeny – přijímají vzdušnou vlhkost, u tropických a subtropických rostlin (Monstera)
6 7
Dužnaté kořeny a bulvy
8 9 10
Vzdušné kořeny - Monstera
11
Přeměny (metamorfózy) kořene
dýchací kořeny porosty) – u bažinných rostlin, vyčnívají nad povrch půdy, umožňují výměnu plynů (tisovec, mangrovové stahovací kořeny – u mnoha druhů s cibulemi, mají schopnost se silně zkracovat a tím vtahují rostlinu do půdy (tulipán) chůdovité kořeny smrky) – z kmene nad půdou, zvyšují stabilitu (mangrovník, kukuřice, horské
12
Chůdovité kořeny - kukuřice
13
Přeměny (metamorfózy) kořene
asimilační kořeny orchideje) – obsahují chloroplasty, asimilují za chybějící listy (kotvice, tropické příčepivé kořeny – krátké kořínky na stonku, přidržují rostlinu na opoře (břečťan) kořeny parazitů – přizpůsobeny k odebírání živin z těla hostitele, haustoria – savé orgány pronikající k cévním svazkům hostitele, poloparazité (jmelí), nezelení parazité (kokotice)
Příčepivé kořeny - břečťan
14
Kořeny poloparazitů - jmelí
15
Hospodářský význam kořene
zelenina krmivo (řepa) surovina pro průmysl (cukrová řepa) výroba léčiv (andělika) zpevnění svahů nebo hrází rybníků, …
Použitá literatura
Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993.
Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998.
Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007.
Jelínek, J.; Zicháček, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc, Nakladatelství Olomouc 1998.
Bumerl, J. a kol.: Biologie 1 pro střední odborné školy. Praha, SPN 1997.
Větvička, V.: Stromy. Praha, Aventinum 2004.
Průša, D. a kol.: Chráněné rostliny České a Slovenské republiky. Brno, Computer Press, 2005.
Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003.
Benešová, M. a kol.: Odmaturuj z biologie. Brno, Didaktis 2003.
Obrázky a fotografie
Obrázky č. 1 – 5 – autorka Kateřina Žáková, [email protected]
Fotografie č. 6 – 15 – autorka Kateřina Žáková, [email protected]