Rostlinné orgány

Studijní materiál. Vypracovala: Kateřina Jenáčková

Orgány vegetativní

: kořen stonek list Vyvinuly se u cévnatých rostlin ( tj. kapraďorostů a semenných).

Zajišťují výživu, růst a výměnu látek s vnějším prostředím, zabezpečují tedy život jedince.

Orgány reprodukční (generativní):

buňky, gamety.

produkují pohlavní U krytosemenných rostlin je to

květ

,

semeno

a

plod

.

Věda:

Organologie

Kořen

(Radix)

Funkce : nasávací vodivá mechanická zásobní syntetická Je to

heterotrofní orgán

, je založen již v zárodku semene.

Při klíčení nejprve

kořínek kořeny postranní

.

(

radikula

), pak

hlavní kořen

, dále Soubor všech kořenů je

kořenový systém

.

Na vegetačním vrcholu je kořen kryt

kořenovou čepičkou

, která je tvořena živými parenchymatickými buňkami.

Chrání vrcholové meristémy před poškozením a usnadňuje vnikání do půdy.

Činností vrcholového meristému se kořenová čepička stále obnovuje.

Na povrchu kořene je

kořenová pokožka

která vytváří

kořenové vlásky

.

(

rhizodermis

), Mezi pokožkou a středním válcem je

primární kůra

.

Činností kambia kořen druhotně tloustne a primární kůra je nahrazena

sekundární

a původní

radiální

cévní svazek se mění na

kolaterální

.

• Zóna absorpční • Zóna prodlužovací • Zóna dělivá (meristematická)

•Kořenová čepička •Vzrostlý vrchol •Pokožka •Primární parenchymatická kůra •Střední válec

Kořenová čepička

•

Primární stavba kořene

•

Sekundární stavba kořene

Kořenové vlásky

Modifikace kořene

• Hlízy • Bulvy (řepa, celer) • Vzdušné kořeny (pokojová rostlina monstera, orchidej) • Příčepivé kořeny (břečťan) • Haustoria parazitů

A – kořenové hlízky orseje B – haustoria jmelí C – příčepivé kořeny břečťanu D – bulva celeru

Hospodářský význam

• Potrava – kořenová zelenina (mrkev, petržel, křen) • Krmivo pro zvířete (krmná řepa) • Průmysl (cukrová řepa) • Výroba léčiv

Stonek

Obvykle nadzemní část cévnatých rostlin nesoucí

listy

,

pupeny

,

reprodukční orgány

.

Spojení mezi kořenovým systémem a listy (transpirační a asimilační proud).

Uložena vodivá a mechanická pletiva.

Stonek s listy tvoří

prýt

.

Uzliny

(nody) – místa přisedání listů ke stonku, mezi nimi jsou

články

(internodia)

• • •

Lodyha

– bylinný stonek s listy

Stvol

– bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím

Stéblo

– dutý stonek trav s nápaditě vyvinutými uzlinami U keřů se stonky větví hned od země a jsou dřevnaté.

Polokeře mají zdřevnatělou spodní část stonku, horní bylinná na zimu odumírá.

• • • •

Primární stavba stonku

Pokožka

(

epidermis

)

Primární kůra

(ochranná a zásobní funkce) – po obvodu kolenchym, uvnitř endodermis nebo škrobová pochva

Střední válec

cévní svazky – jednovrstevný pericykl a kolaterální

Střed stonku

– parenchymatická dřeň

Sekundární stavba stonku

• •

Druhotná kůra

(

peridermis

)

Kambiální válec dřevo

– směrem k obvodu

lýko

, ke středu • Druhy pupenů

vrcholový

– na vrcholku stonku

úžlabní

– v úžlabí listů

• Větvení stonku A –

vidličnaté

– vzrostlý vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím, ty se dále stejným způsobem větví B –

hroznovité

postranní větve jsou v růstu omezovány vrcholovým pupenem, tenčí, nepřerůstají hlavní stonek C –

vrcholičnaté

postavení – postranní větve nabudou převahy nad hlavním stonkem, ten buď ukončí růst nebo je zatlačen do postranního

Modifikace stonku

• • • • • •

Oddenky

– zásobní funkce (sasanka, kosatec)

Oddenkové hlízy

– (brambor)

Stonkové hlízy

(kedluben)

Výběžky (šlahouny)

– rozmnožovací funkce (jahodník)

Stonkové úponky

– přichycení (vinná réva)

Stonkové trny

– (hloh)

Hospodářský význam

• Potrava – bramborové hlízy, kedluben, ředkvička • Průmysl – dřevní hmota, korek, výroba papíru, z cukrové třtiny třtinový cukr atd.

List

Postranní, obvykle zelený orgán cévnatých rostlin

Procesy

– fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Mladé listy složeny

v pupenech

, u dřevin je chrání

šupiny

, u bylin bývají nahé. Tvar pupenů a postavení pupenů na stonku jsou znaky při určování dřevin v zimním období.

Tři hlavní typy listů: dělohy asimilační listy listeny

•

Dělohy

Zárodečné listy, obsažené již v zárodku semene, se zásobní funkcí U jednoděložných jedna děloha, u dvouděložných dvě •

Asimilační listy

– listová čepel řapík

• •

List dvoulící

– vzájemně se lišící svrchní a spodní strana

List jednolící

Většina rostlin má listy

souměrné

, vzácně se vyskytují

nesouměrné

(jilm, begónie) •

různolistost

– na jedné rostlině se vyskytují listy různého tvaru (břečťan, topol bílý)

•

Listová žilnatina

– zpevňuje listy, často velmi nápadná

Vidličnatá

(jinan)

Rovnoběžná

(lipnicovité)

Obloukovitá

(liliovité)

Zpeřená

(buk)

Dlanitá

(javor)

•

Jednoduché listy

– čepel nečleněná (celistvé listy) nebo členěná (dělené listy) •

Složené listy

– čepel rozdělená na samostatné lístky • Podle postavení listů na stonku máme

střídavé

,

vstřícné

,

přeslenité

listy.

Jednoduché

– čárkovitý, jehlicovitý, kopinatý, podlouhlý, eliptický, vejčitý, srdčitý

Složené

trojčetný pětičetný sedmičetný lichozpeřený, sudozpeřený

Hospodářský význam

• Potravina – hlávkové zelí, špenát, salát • Léčivo – máta • Koření - vavřín