Rodinná politika v USA

Download Report

Transcript Rodinná politika v USA

Rodinná politika v USA
Politika jednoho dítěte v
Číně
Mgr. Karolína Dobiášová
15.5. 2012
Specifika americké společnosti
• Populační specifika - stejný
směr populačního vývoje
jako v Evropě (stárnutí
obyvatelstva), ale méně
intenzivní - senioři 65 a více
1999-13%, prognóza 202017%
• Fertilita: 2,01 dětí na 1 ženu
(2009)
• Etnická skladba - porodnost:
běloši do 18 let:1980-74%,199965%
Hispánci :
1980-9%. 199916%
Afroameričané: v posledních
20 letech stabilně 18% dětí
do 18 let
Další charakteristiky I
• Další demografické charakteristiky (Zdroje:
National Center for Health Statistics, USA a Eurostat)
• V roce 2009 - 41 % všech živě narozených dětí
mimo manželství. (EU27 (kromě Belgie) za rok
2009 cca 37%).
• Průměrný věk ženy při prvním porodu v roce
2009: 25,2 let. (EU27: 29,8 let v roce 2009)
• Průměrný věk při uzavření prvního sňatku: ženy
26, muži 28 let (průměr za období 2006-2010)
• Míra sňatečnosti v roce 2009: 6,8 sňatků/1000
os. a klesá (EU27: 4,5/1000 os. v roce 2009)
• Míra rozvodovosti v roce 2009: 3,4
rozvodů/1000 os. (EU27: 2/1000 os. v roce 2009)
Další charakteristiky II
• Rel. konstantní
zaměstnanost žen
– viz. graf; 56%
vdaných párů
tvoří dvoupříjmová
rodina.
Další charakteristiky III
•
•
•
•
Distribuce příjmů (2006):
Nejnižších 20%
méně než 18,500 $
Středních 20%
34,738-55,331 $
Nejvyšších 20%
více než 88,030 $
• Propast mezi bohatými a chudými se stále zvyšuje,
USA je z hlediska nerovností (měřených pomocí
Giniho koeficientu) nad průměrem zemí OECD
• Giniho koeficient v USA, 2008: 0,486 před transfery,
0,378 po transferech; ČR, 2008: 0,44 před transfery,
0,256 po transferech; průměr OECD, konec 1.
desetiletí 21.st.: 0,456 a 0,314. (OECD)
• Harmonizovaná míra nezaměstnanosti dle OECD:
4,7%(2006); 9,0% (2011); ČR:6,7% (2011)
Další charakteristiky IV
• Vysoké procento dětí žije v
chudobě (viz. graf).
• Do programu takzvaných
potravinových poukázek,
který přispívá sociálně slabým
rodinám na nákup potravin, je
dnes (2010) zapojeno 35
milionů Američanů (tzn. cca
11,3% populace). Nejvíce od
počátku 60. let, kdy byl tento
program zaveden.
• Pokud bude pokračovat
současný trend, může být na
potravinových poukázkách v
budoucnu závislých 49
procent dětí. U černošských
rodin to hrozí v devíti
případech z deseti.
Veřejné výdaje na podporu rodin
• Velmi nízké veřejné výdaje na podporu rodin,
převažuje daňová podpora
Typ sociálního státu
• Liberální model sociálního státu,
příklad reziduálního modelu, velký
důraz na soukromé, charitativní a
komerční prvky
• Vždy velký vliv postavení jednotlivých
států: velká diverzita programů a
praktik, na federální úrovni pouze
základní legislativa
• Mnoho specifik proti Evropě, sociální
stát funguje až od roku 1935 , jeho
vznik spojen s Rooseveltem a jeho
„New Dealem“
Specifika rodinné politiky
• USA - nikdy populační problémy; vlivem
liberální filozofie nevytváří typickou rodinnou
politiku jako v Evropě viz. Norman Ginsburg:
Divisions of Welfare
• Rodina: přístav v bezcitném světě, důraz na
vlastní zodpovědnost.
• Roosevelt(1905): proti snahám o regulaci
porodnosti; termín „rasová sebevražda“; pro
středostavovskou americkou rodinu; pouze
ochrana dětí a matek před chudobou
• Americké specifikum: vytváření sítě sociální
práce, institucionální péče a agentur a
komunitních úřadů s relativně malou
federální koordinací a financováním
Zaměření rodinné politiky
Dva důrazy:
•Dávky a služby zacílené na chudé a etnické
minority
•ideologie soukromé soběstačnosti a obdiv k
mateřství v „normální“, tj. úplné rodině,
podpora zvýšení sňatečnosti a podpora vzniku
úplných rodin
•V poslední době zákony vyjadřují snahu o
rovný přístup k péči v rodině (o dítě,
nemocného člena, seniora) podle pohlaví, tj.
snaha napomoci sladění práce a rodinného
života, ale celkově: neexistence explicitně
formulované rodinné politiky
•Ve Švédsku „sociální feminismus“-reformy
prostřednictvím sociální politiky; v USAfeminismus rovných práv v oblasti ústavy a
právního systému
Vývoj v sociální oblasti se zaměřením na rodinu
• Po druhé světové válce: hlavním tématem válka
proti chudobě
• Kennedy: 1962: „ruku, ne almužnu“ - těžiště sociální
politiky od poskytování podpory ke snaze dostat lidi
ze závislosti na dávkách: pracovní výcvik pro
nezaměstnané a mládež bez kvalifikace - nalezení
zaměstnání - trvalá soběstačnost - nepodařilo se.
• 1964-1967: hnutí za občanská práva, požadována
ne rovnost příležitostí, ale výsledků: afirmativní akce1967.
• Potravinové poukázky: 1965: 424 000 účastníků
1980: 21,1 mil. (50tinásobek)
2010: 35 mil.
Vývoj v sociální oblasti se zaměřením na rodinu
• Důsledkem této politiky byl stálý růst
chudých a závislých na dávkách
• Dopady i na rodinu: důsledky této sociální
politiky na rozpad černošských rodin mezi
lety 1950 a 1980: prudký nárůst neúplných
rodin v čele se ženou, prudký nárůst velmi
mladých svobodných matek.
• Od konce 70. let snaha o nápravu těchto
důsledků
Rodinná legislativa
• V rámci USA existují různé formy a způsoby uznání
partnerství osob stejného pohlaví: existují dva instituty:
• Domestic partnership a same sex marriage
• Příklady domácího partnerství:
• Kalifornie, od roku 1999 „domácí partnerství“ práva: k
návštěvám v nemocnici a informacím, právo na dávky
soc. pojištění, ale pouze pro státní zaměstnance,
možnost adopce dítěte druhého partnera, práva k
majetku
• District of Columbia (W.D.C)- od r. 2002, „Domácí
partnerství“, stejná jako Kalifornie, možno využívat
institutu rodinné a zdravotní dovolené
• Ani jeden nemá oporu ve federální legislativě, oba platí
pouze ve vybraných státech
• sňatek osob stejného pohlaví: pouze ve dvou státech:
Massachusetts a Connecticut
Systém dávek I
V USA nikdy nebyly univerzální dávky, dávky jsou vždy
cílené a testované
USA jsou jedinou zemí, kde nejsou přídavky na děti
Ústřední a dlouhotrvající program Aid to Families with
Dependent Children (AFDC) (1935 -1995)
K AFDC ještě : potravinové poukázky (food stamps) a
subvence nájemného
•Takto nastavený systém vedl k dlouhodobé závislosti na
dávkách
Systém dávek II
AFDC byl v roce 1996 nahrazen Temporary Assistance
to Needy Families program (TANF)
•Snaha sociální pomoc časově limitovat - časově
omezená pomoc (max. 5 let) pro sociálně potřebné
rodiny
•Snaha posílit roli jednotlivých států a místních komunit
na konkrétním charakteru pomoci - peníze jdou
jednotlivým státům, ty je užívají k financování svých
vlastních programů – mají velkou volnost - rozhodují
KDO a ZA JAKÝCH PODMÍNEK je oprávněn k dávkám
a službám
•Snaha o posilování vlastní aktivity příjemců a rovinu
sociální práce s jednotlivými klienty - požadavek: MOE:
maintenance of effort (podpora snahy)
•Aby státy obdržely TANF, musí vynaložit své vlastní
peníze na programy pro rodiny
Zdravotní péče
• Zdravotnický systém založený na tržních
mechanizmech
• 1965: MEDICARE: zdravotní pojištění zdarma pro
seniory (dnes pokrývá 12 % populace)
• 1965 MEDICAID: pro nízkopříjmové rodiny (dnes
pokrývá 16 % populace):
• zdravotní služby zdarma, poměrně široký rozsah
péče, v roce 1996 došlo k reformám: návaznost na
nový systém TANF
• V USA je 17 % osob nepojištěných (včetně dětí)
Rodinná a zdravotní dovolená
• V USA není žádná zákonná placená mateřská, rodičovská, otcovská
dovolená
• Federální zákon The Family and Medical Leave Act (FMLA)
podepsaný Billem Clintonem v roce 1993 ustanovuje
• právo na 12 týdnů dovolené z rodinných a zdravotních důvodů, s
garantovaným návratem do práce, možno čerpat každý rok (jen
zaměstnanci firem nad 50 zaměstnanců – cca 50 % zaměstnanců)
• Neplacené - bez dávky!
• Jsou rozdíly mezi státy (Claifornia, Conecticut, Columbia, Hawaii,
etc.)
• Možno čerpat: z léčebných důvodů, z důvodu mateřství
(porodu,adopce ), při péči o nemocného člena rodiny či seniora
• V případě, že se zaměstnanec nevrátí po 12 týdnech do práce, platí
zaměstnavateli odvody za dobu, kdy mu držel pracovní místo
Daňová politika pro rodiny s dětmi
• Tax Credits for Working Families:od roku 2001 ,
změny v roce 2006
• Earened Income Credit (EIC)
• Child Tax Credit
• Daňové odpisy pro pracující rodiny s dětmi
Earned Income Tax Credit
(EITC)
• Speciální dávky z daní pro pracující s nízkými a
středními příjmy
• má tři cíle:
o snižuje daňové břemeno
o doplňuje mzdy
o pobízí k práci
• může dostat zpět část nebo celou federální daň z
příjmu za uplynulý rok v hotovosti
• i pro tak nízké mzdy, že neplatí federální daně
EITC pokračování
• Pro svobodné či ženaté s plným či částečným
úvazkem v roce 2006
• lidé s 1 dítětem a příjmem do 32.001 dostanou až
2.747 dolarů ročně zpět
• lidé s více než 1 dítětem a příjmem do 36.000
dostanou až 4.536 dolarů.
• zaměstnanci, kteří nevychovávají dítě ve svém
domě a bylo jim 25-64 v r. 2006 a mají méně než
12.120 dostanou až 412 dolarů
Child Tax Credit (CTC)
• Daňový průlom pro pracující rodiny
• dostanou i rodiny, které neplatí daň z
příjmu
• CTC: v roce 2006 až 1.000 dolarů z
federálních daní zpět na každé dítě do
17 let ve formě šeku
• pro nízko a středně příjmové rodiny
Podmínky pro poskytování CTC
• Musí mít dítě do 17 let
• příjem do 11.300 a číslo sociálního
pojištění (SSN) a identifikační číslo
plátce daně (ITIN)
• je možno dostat jak EIC tak i CTC
současně
• pro vlastní, nevlastní i adoptované děti
Instituce předškolní péče
• Poskytování péče o děti je se liší v jednotlivých
státech
• Po roce 1970: soukromé i veřejné mateřské školy, 3,7
milionu dětí v roce 2001:
(for-profit, non–profit- vyšší úroveň)
Velký význam: individuální uspořádání péče
• Kvalita poskytovaných služeb se výrazně liší a kvalitní
zařízení jsou velmi nákladná (příspěvky rodičů tvoří
až 76 % nákladů)
Shrnutí
• USA - specifická varianta liberálního
sociálního státu, nicméně fungující
• Americký feminismus nezaměřen na sociální
politiku a prosazování rovnosti jejím
prostřednictvím
• Příklad politiky, snažící se příliš
neintervenovat do rodiny
• Výjimku tvoří zacílení na chudé a
problémové rodiny, velká váha přikládána
sociální práci s klienty
• Nízká míra institucionalizace, není
demografický zájem v kombinaci s liberální
filozofií
Politika jednoho dítěte v Číně a její dopady
Čínská lidová republika je
nejlidnatějším státem světa (její
obyvatelstvo tvoří cca 1/5 lidstva
na Zemi)
V důsledku snižování úmrtnosti
(zejména kojenecké), zlepšování
sociálních podmínek a zdravotní
péče a prodlužování délky
života – prudký nárůst obyvatel
V roce 1949 – 540 miliónů
obyvatel, v roce 1979 – 960
miliónů, v roce 2010 1,339,724,852 obyvatel
70% obyvatel žije v rurálních
oblastech (HESKETH).
Od roku 1979 zavedena
antinatalitní „Politika jednoho
dítěte“. Motivem bylo zlepšení
životních podmínek populace.
Politika jednoho dítěte I
Již od počátku 70. let předcházela „Politice jednoho
dítěte“ antinatalitní opatření
•Kampaň „Later, Longer, Fewer“ (později mít děti, delší
rozestupy mezi sourozenci, méně dětí) v letech 1970-1979.
Prosazoval se model čtyřčlenné rodiny, hranice pro
uzavření manželství – pro ženu na 23 - 25 let, pro muže na
25 - 28 let a bylo zavedeno dodržování 4-5 let rozestupu
mezi prvním a druhým dítětem. V průběhu tohoto
programu klesla hrubá míra plodnosti z 5,9 na 2,9 dítěte na
ženu.
•Cílem Politiky jednoho dítěte bylo snížit roční přirozený
přírůstek a nepřekročit max. vytyčenou hranici 1,2 miliardy
obyvatel do roku 2000. V roce 2000 dosáhla reálně
populace Číny dle některých zdrojů 1,27 mld. (Hesketh)
Politika jednoho dítěte II
• Politika jednoho dítěte je součástí ústavy
(podpora státu plánovanému rodičovství, povinnost
občanů plánovat rodičovství)
• Základní rámec rodinné politiky je vymezen zákony
(Population and Family Planning Law of the
People's Republic of China -zákonem o plánování
počtu obyvatel a rodiny a Marriage Law of the
People's Republic of China - zákonem o manželství)
• Státní kancelář pro plánování rodiny (The State
Family Planning Bureau) stanovuje základní cíle a
směr antinatalitní politiky. Prosazování cílů politiky
jednoho dítěte (a stanovování systému odměn a
sankcí) se odehrává především na lokální úrovni a
tudiž je velmi variabilní.
Nástroje I
• Rodiny podněcovány odměnami k tomu, aby měly
pouze jednoho potomka (finanční odměny, zdravotní
péče a pojištění dítěte zdarma, bezúročné půjčky,
nefinanční odměny, delší mateřská dovolená,
zvýhodnění párů s jedním dítětem v důchodovém
pojištění apod.)
• Naopak po narození dalšího potomka – sankce (vysoké
pokuty, odepření sociální služby, ztráta zaměstnání,
zabavení majetku,…)
• Osvěta (mediální kampaně, propagace antikoncepce)
• Zvyšování možností pro vzdělávání a zaměstnávání žen
• Poskytování lepší zdravotní péče spojené s
těhotenstvím, porodem a šestinedělím
Nástroje II
• univerzální přístup k antikoncepci a potratům; 87% žen
využívajících nějakou formu antikoncepce v roce 2003
– více než 90% tvoří dlouhodobá antikoncepce (zejm.
nitroděložní tělíska) dohromady s metodou sterilizace. V
roce 2002 byl podíl žen, které absolvovaly potrat 25% (v
USA např. 43%)(Hesketh).
• V praxi vynucována politika jednoho dítěte velmi
tvrdě: potraty ve vysokém stupni těhotenství,
přikazování antikoncepce, povinné podstoupení
sterilizace, apod.
• Existují určité oficiálně stanovené výjimky, kdy bylo
narození druhého dítěte povoleno (na vesnici, zejména
pokud prvním dítětem byla dívka, pokud se první dítě
narodilo postižené či zemřelo, příslušníkům etnických
menšin, aj.)
Výsledky politiky jednoho dítěte I
• Omezení růstu
populace a
pokles
porodnosti.
Plodnost v
roce 2004: 1,7
dítěte na ženu
(Hesketh)
• Zlepšení
zdravotní péče
• Zlepšení
postavení žen
Výsledky politiky jednoho dítěte II
• Nerovnoměrný
pokles porodnosti
(mezi provinciemi,
město vs. venkov)
•Snížená míra
plodnosti zejména
v rozvinutějších a
urbanizovanějších
částech Číny
Velké rozdíly v oficiálních údajích o fertilitě
Negativní dopady politiky jednoho dítěte I
Stárnutí populace
„four-two- one problem“, což naznačuje, čeho se problém
týká – jedno dítě se musí postarat o dva rodiče a čtyři
prarodiče.
Nepoměr mezi počtem mužů a žen
V Číně připadá na 100 dívek asi 117 hochů, u
druhorozených se dále zvyšuje až ke 130 chlapcům na 100
dívek (Odhaduje se, že až 12% mužů narozených po roce
1985 si nebude schopno najít nevěstu).
Dochází také k ilegálnímu „zmizení“ zejména
druhorozených dívek na venkově (nelegální potraty –
výběr dle pohlaví, umístění do sirotčinců, zamlčení porodu
apod.)
Nepoměr se zvýšil zejména v 80. a 90. letech, možným
faktorem může být také snazší dostupnost ultrazvuku.
Nepoměr zřejmě není způsoben pouze antinatalitní
politikou, ale její kombinací s tradiční preferencí mužských
potomků – také ve 30. a 40. letech nebyl poměr 1:1
(Hesketh).
Podíl mužů na 100 žen
Negativní dopady politiky jednoho dítěte II
Diskriminace žen a etnických menšin
•K diskriminaci žen dochází především v jejich dětství.
Kdy jsou malé dívky častěji než chlapci odkládány
nebo dávány k adopci. Ženy jsou ale v souvislosti s
populační politikou diskriminovány i v dospělosti.
Většinou ženy musí podstoupit sterilizaci či aplikaci
nitroděložního tělíska a zabránit tak početí dalších dětí
•Výjimky v politice jednoho dítěte pro etnické menšiny
- mohou vést k nesnášenlivosti vůči menšinám
Zvyšující se rozdíly mezi městy a venkovem
Na venkově bývá častěji povoleno více než jedno
dítě – to vede k chudobě rodin
Negativní dopady politiky jednoho dítěte III
Porušování lidských práv
•Páry jsou nejprve povinny požádat místní úřad, aby si mohly
pořídit potomka. Páry a zejména pak ženy jsou také
podrobovány psychickému nátlaku, pokud čekají nedovolené
dítě. Jsou jim vnucovány potraty a to i ve vysokém stupni
těhotenství a také aplikace nitroděložního tělíska či sterilizace.
•V Číně žije velké množství dětí, které se narodily bez povolení,
a které nejsou oficiálně zaregistrovány. Na začátku 90. let se
jejich počet odhadoval na 2 až 4 miliony. Tyto děti žijí
především na venkově, kde se dodržování politiky jednoho
dítěte obtížněji sleduje. Protože nejsou zaregistrovaní, oficiálně
neexistují a nemají žádná práva. Nemají právo na lékařskou
péči ani vzdělání, nemohou uzavřít sňatek ani získat
zaměstnání, řadí se tak do nejchudší skupiny společnosti. Jejich
rodiny je mohou sice v některých oblastech zaregistrovat, ale
až po zaplacení poplatku ve výši 600 - 2 400 USD, což je částka
dalece přesahující možnosti běžné rodiny.
Negativní dopady politiky jednoho dítěte IV
• S problémem nepovolených porodů souvisí také
zvýšené riziko mateřské a kojenecké úmrtnosti při
nepovoleném porodu, který se odehrává většinou
doma bez kvalifikovaného personálu – dle
průzkumu z roku 1990 byla mateřská úmrtnost v
rurální provincii Sichuan dvojnásobná v případě
nepovolených porodů.
• Další možné důsledky v budoucnosti dle Hesketh:
únosy a prostituce žen, zvýšené riziko přenosu
pohlavních chorob atd.
Negativní dopady politiky jednoho dítěte V
Malí císařové
•Zatímco dříve byl kladen velký důraz na úctu ke stáří,
dnes je nahrazována vzhlížením k jedináčkům. Rodiny
si povětšinou mohou dovolit mít jen jedno dítě, proto
se mu snaží poskytnout co nejlepší péči. Dochází tak k
narušení tradičních hodnot vzájemné rodinné blízkosti
a pomoci. Jedináčci se obvykle o nikoho nezajímají a
soustředí se na svou kariéru (ve městech).
Literatura
Olsen, G.M.: Toward Global Welfare State Convergence? Family Policy
and Health Care in Sweden, Canada and the United States. Journal of
Sociology & Social Welfare, June 2007, Volume XXXIV, Number 2
Šindelářová,D.: Politika jednoho dítěte v Číně a její důsledky, bakalářská
práce, 2010, ved. PhDr. Gabriela Munková, PhD., FSV UK
Hesketh T., Lu L., Xing Z. W. The Effect of China´s One-Child Family Policy
after 25 Years. The New England Journal of Medicine, September 2005,
353:11, p. 1171-1176.
Eurostat
National Center for Health Statistics, USA
http://www.youtube.com/watch?v=n-_06DyfRoo&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=ndWuq6AznmQ&feature=endscree
n