Země v pohybu - DG a OA Kralupy nad Vltavou

Download Report

Transcript Země v pohybu - DG a OA Kralupy nad Vltavou

Země v pohybu
Planeta Země se pohybuje
obrovskou rychlostí, kterou lidé
vůbec nevnímají.
Planeta Země vykonává dva
základní pohyby
• Otáčí se kolem
zemské osy od
západu na východ.
• Obíhá kolem Slunce
proti směru pohybu
hodinových ručiček.
1. Otáčení Země
Zemská osa
• Jde o pomyslnou
přímku, která
prochází středem
Země a oběma póly.
• Zemská osa je
skloněna o 23,5
stupně.
Den
• Jedno otočení trvá Zemi přibližně 24 hodin =
pro nás to představuje jeden Den.
• Slovo Den má dva různé významy:
– doba jednoho otočení Země okolo své osy,
– doba od východu do západu Slunce (světlý
den).
Střídání dne a noci
• Tím, že se
Země otáčí,
mění se její
osvětlená a
neosvětlená
část.
A přece se točí ...
• Hvězdné nebe
– Podíváme-li se večer a
ráno na oblohu,
zjistíme, že vypadá
jinak = hvězdy nejsou
na stejném místě.
– Země se za tu dobu
pootočila a my se
díváme na jinou část
oblohy.
– Pohyb hvězd je jen
zdánlivý.
• Slunce na obloze
– Pohyb Slunce je jen
zdánlivý.
– Denní dráha Slunce se
nám jeví jako oblouk,
který začíná
východem Slunce a
končí jeho západem.
Hvězdné
nebe
Slunce na obloze
PROČ ukazují hodiny ve stejném
okamžiku v různých městech jiný čas?
7:00
12:00
13:00
New York
Londýn
Praha
PROTOŽE
• Slunce je na obloze nejvýše vždy v
poledne  VRCHOLÍ  předměty vrhají
nejkratší stín.
• Vlivem otáčení Země, Slunce vrcholí
postupně nad všemi poledníky od východu
k západu.
A PROTO
• je Země rozdělena
na 24 časových
pásem.
• V každém
časovém pásmu
platí stejný čas a
liší se od
sousedního
o 1 hodinu.
Proč je časových pásem 24?
• 360°(poledníků): 24 hodin = 15°
• to tedy znamená, že po každých 15°se
čas „liší“ o 1 hodinu
Mapa časových pásem
Časová pásma zohledňují hranice států a
jejich velikosti.
GMT = Greenwich Mean Time
• Čas na nultém poledníku v Greenwichi
(Londýn).
• Univerzální časová jednotka, jednotlivé
časové zóny se určují posunem proti času
GMT.
Časová pásma v Evropě
• SEČ (středoevropský čas) = CET (Central European Time).
• Máme o hodinu více oproti světovému času = GMT+1.
SEČ (CET)
středoevropský čas
VEČ (EET)
východoevropský čas
POZOR!!!
Nezapomínejte brát v úvahu
LETNÍ ČAS (smluvní čas)
• V době platnosti letního
času máme v ČR
GMT+2.
• V době platnosti zimního
času máme v ČR
GMT+1
• Země kde platí letní čas
najdete na internetu.
Datová hranice
• Nachází se kolem poledníku
180°.
• Jejím překročením:
– z východu na západ
přidáváme jeden den k datu,
– ze západu na východ se
datum o jeden den sníží.
• Průběh datové hranice byl
stanoven dohodou.
• Prochází neobydlenými
oblastmi
Nultý poledník a datová mez
2. Oběh Země
kolem Slunce
Oběh Země kolem Slunce
• Vzdálenost Země – Slunce činí přibližně
150 milionů kilometrů.
• Jeden oběh Země kolem Slunce trvá 365
dní 5 hodin a 49 minut = jeden rok.
• Roční doby se na Zemi střídají, protože
množství dopadajícího světla na různé
části Země se v průběhu roku mění.
Roční období
Jaro na severní polokouli
Podzim na jižní polokouli
Zima na severní polokouli
Léto na jižní polokouli
Léto na severní polokouli
Zima na jižní polokouli
Oběžná
dráha Země
Podzim na severní polokouli
Jaro na jižní polokouli
http://staffwww.fullcoll.edu/tmorris/elements_of_ecology/chapter_2.htm
Rovnodennost s slunovrat
Situace na SEVERNÍ POLOKOULI!
Jarní rovnodennost
20. 3. - 21. 3. (březen)
Zimní slunovrat
21. 12. – 22. 12. (prosinec)
Letní slunovrat
21. 6. – 22. 6. (červen)
Oběžná dráha Země
Podzimní rovnodennost
23. 9. (září)
Dopad slunečních paprsků
• Osa Země je skloněná vůči rovině, ve
které obíhá kolem Slunce.
• Díky jejímu sklonu a oběhu Země kolem
Slunce se v průběhu roku mění úhel
dopadu slunečních paprsků na zemský
povrch  mění se tak množství energie
(tepla), které zemský povrch dostává.
Sklon dopadu slunečních
paprsků v naší zeměpisné šířce
Roční
období
Délka světlého dne
• V průběhu roku se mění doba od východu do
západu Slunce  mění se délka světlých dnů.
Přestupný rok
• Kalendářní rok má
365 dní.
• Tropický rok má 365
dní 5 h 48 min 45,4 s
(tedy 31 556 925,4 s).
• Díky tomuto rozdílu musí časem dojít k odchylce
jednoho dne.
• To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se
vkládá jeden den navíc, kterému se často říká
přestupný den.
Závěrečné shrnutí
• Země se otáčí kolem své osy a současně obíhá
kolem Slunce.
• Hlavními důsledky otáčení Země jsou:
– střídání dne a noci,
– změna vzhledu hvězdné oblohy,
– dohoda o užívání časových pásem.
• Hlavním důsledkem oběhu Země kolem Slunce
je:
– střídání ročních období,
– změna délky světlého dne,
– změna míst východu a západu Slunce v průběhu
roku.