Transcript podzim jaro na sev. polokouli na jižní polokouli

ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ
TĚLESO
téma Země jako vesmírné těleso (pohyby Země,
časová pásma, zeměpisné souřadnice)
 zeměpis 1. ročník

1. Zeměpisné souřadnice
poloha každého bodu na zemském
povrchu se určuje pomocí
souřadnicového systému zeměpisné
sítě
 rozlišujeme:

– zeměpisná šířka
– zeměpisná délka
2. Zeměpisná šířka

zem. šířka místa
(φ) = úhel, který svírá
spojnice hledaného
bodu a zemského
středu se spojnicí
bodu
o stejné zem. délce a
zeměpisného středu
3. Zeměpisná šířka

na severní polokouli hovoříme o severní zem.
šířce (s.š.), na jižní polokouli o jižní zem.
šířce (j.š.)

rovnoběžky = spojnice všech bodů stejné φ
– rovník = nejdelší rovnoběžka (φ=O°)
– póly = severní/jižní (φ=90° s.š./j.š.)
4. Zeměpisná délka

zem. délka místa (λ)
= úhel, který svírá
spojnice zemského
středu a hledaný bod se
spojnicí bodu na nultém
poledníku o stejné
zeměpisné šířce jako
hledaný bod a
zemského středu.
5. Zeměpisná délka
na západní polokouli hovoříme o západní
zem. délce (z. d.), na východní polokouli
o východní zem. délce (v. d.)
 poledníky = spojnice bodů se stejnou λ

– dosahují hodnot 0°-180°
– všechny jsou stejně dlouhé a prochází póly

nultý/základní poledník = poledník
procházející observatoří v Londýně,
Greenwich (λ=0°)
6. Zeměpisné souřadnice

ortodroma =
nejkratší spojnice 2
bodů na zemském
povrchu
 loxodroma =
spojnice 2 bobů
protínající poledníky
pod stejným úhlem
(azimutem)
7. Pohyby Země

základní pohyby
Země:
– rotace kolem své osy
– oběh kolem Slunce
– pohyby zemské osy
8. Rotace kolem své osy
směr – proti směru
hodinových ručiček
 doba – 1 otočka =
23h 56min 4s
 úhlová rychlost =
15°/1h (360°/24h)
 obvodová rychlost =
dle φ; ±300m/s

(póly 0m/s)
9. Rotace kolem své osy

důkazy:
– Coriolisova síla = uchylující se síla zemské rotace;
stáčení vzduchových a vodních hmot pohybujících
se poledníkovým směrem na sev.polokouli
doprava, na jižní doleva
– Foucaultovo kyvadlo = na severním pólu: rovina
kyvu se otáčí od východu k západu, tj. zemský
povrch se otáčí v opačném směru
10. Rotace kolem své osy

důsledky:
– střídání dne a noci
– zploštění Země na pólech
– zdánlivý pohyb Slunce, hvězd
– vychylování pohybujících se předmětů
11. Kalendář



Egypt (4 tis. ante) – 3 období (záplavy, setí, sklizeň);
každé po 4 měsících (1 měsíc=30 dní); velký (365
dní) a malý rok (5 dní)
Juliánský kalendář (45 ante) – 1 rok = 12 měsíců =
365 dní (lichý měsíc 31 dní, sudý 30, únor 30 nebo
1x za 4 roky 29)
=> pak problém s církevními svátky
Gregoriánský kalendář (1582) – po čtvrtku 4.10
1582 nastal pátek 15.10., tím se vyrovnal skluz; rok
má 365 dní, přestupný dělitelný 4 366 dní, staletí
musí být dělitelná 400, jinak nejsou přestupná (př.
1800, 1900 aj. nebyla přestupná, až 2000 ano)
12. Oběh okolo Slunce
směr – proti směru hodinových ručiček
 doba
- tropický rok = 365 dní 5h 48min 46s

- občanský rok = 365/366 dní

dráha = elipsa; 1 ohnisko Slunce
 rychlost = různá, dle polohy na dráze; ±30km/s
13. Oběh okolo Slunce



PERIHÉLIUM = přísluní, Země je nejblíže Slunci (asi 3. ledna)
AFÉLIUM = odsluní, Země je nejdál od Slunce (asi 4.července)
Keplerovy zákony
– První Keplerův zákon = planety se pohybují kolem Slunce
po elipsách, které jsou málo odlišné od kružnic, v jejichž
společném ohnisku je Slunce
– Druhý Keplerův zákon = obsahy ploch opsaných
průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní
– Třetí Keplerův zákon = poměr druhých mocnin oběžných dob dvou
planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií
T12/T22 = a13/a23 , kde a1, a2 jsou délky hlavních poloos a T1, T2 jsou
jejich oběžné doby kolem Slunce

Keplerovy zákony lze použít i pro popis dalších těles, které se
pohybují v gravitačním poli Slunce, např. umělých družic.
14. Oběh okolo Slunce
na severní polokouli
na jižní polokouli
jaro
podzim
jarní rovnodennost
20-21. března
zima
léto
přísluní 3. ledna>
zimní slunovrat
21-22. prosince
letní slunovrat
21-22. června
odsluní 4. července
na severní polokouli
na jižní polokouli
na sev.polokouli
na jižní polokouli
léto
zima
podzimní rovnodennost
23. září
podzim
jaro
na sev. polokouli
na jižní polokouli
15. Oběh okolo Slunce
a)
b)
c)
d)
-
den letního slunovratu (21.6.)
začátek astronomického léta
úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ – ε)
kolmo na obratník Raka
den podzimní rovnodennosti (23.9.)
začátek astronomického podzimu
úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ
kolmo na rovník
den zimního slunovratu (22.12.)
začátek astronomické zimy
úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ + ε)
kolmo na obratník Kozoroha
den jarní rovnodennosti (21.3.)
začátek astronomického jara
úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ
kolmo na rovník
16. Oběh okolo Slunce

důsledky
=> stálý sklon zemské osy k rovině ekliptiky
(=pomyslná dráha oběhu Slunce) je 66°33'; úhel mezi
ekliptikou a rovinou rovníku je pak 23°27'
– střídání ročních období
– délka dnů a nocí na Zemi (soumrakové jevy)
– klimatické (teplotní) pásy
• tropický
• mírný
• polární atd.
17. Určení času
dané rotací Země kolem své osy
 základ - 24 hodin = 360° (1h = 15°) => Země
= 24 časových pásem po 15° (7,5°-7,5°)

– pásmový čas – stejný v celém pásmu (celých 15°)
– místní čas – čas daného poledníku (1°= 4min)

ZEČ = západoevropský/světový čas, daný
místním poledníkem (λ=0°)
– směr východ + 1 hodina
– směr západ – 1 hodina

SEČ= středoevropský čas (ZEČ + 1h)
18. Určení času
19. Určení času
letní čas – některé státy zavádí kvůli
délce slunečního svitu (březen-říjen
+1hodina)
 v některých státech neplatí pásmový
čas (př. celá Čína má čas jednotný)
 datová hranice (λ=180°) – při přechodu
se mění datum

– směr V – 1 den získáme (datum – 1 den)
– směr Z – 1 den ztratíme (datum + 1 den)
DĚKUJI
ZA POZORNOST!