Transcript Uvod do studia geografie

Úvod do studia geografie
Geografie – jedna z nejstarších věd, jejíž počátky sahají do období antiky
(zahrnovala veškeré tehdejší poznatky člověka o okolním prostředí –
existenční a mocenské důvody). V průběhu dějin se z ní vyčleňovaly
jednotlivé přírodní a společenské vědní disciplíny (fyzika, chemie,
geologie,biologie, antropovědy, …).
Věda – cílevědomá výzkumná činnost vytvářející nové poznatky
Každá věda má objekt a předmět výzkumu – u geografie to je Země,
krajinná sféra.
Krajinná sféra – zemská kůra s reliéfem, hydrosféru, dolní část atmosféry,
pedosféru, biogeosféru, kryosféru a socioekonomickou sféru. Je to
specifická geosféra (obal Země). Všechny její části navzájem
souvisejí a vytváří jediný celek.
Geografie se tedy zabývá studiem krajinné sféry a její diferenciací (a
integrací) v prostoru a čase.
a)
b)
c)
d)
Rozdělení dnešní geografie:
Fyzickogeografická (uspořádání a vztahy v přírodním prostředí)
Socioekonomická (uspořádání a vztahy vyplývající z lidské činnosti)
Regionální (vztahy FG a SEG v jednotl.oblastech-regionech) –
komplex. věda
Teoretická(nejobecnější zákonitosti kraj.sféry) - komplexní věda
Země je složena z vrstev koncentricky
uspořádaných podle klesající hustoty
kolem přibližně kulového zemského
jádra
–obaly neboli geosféry:
a) zemské jádro –zemský plášť–zemská
kůra (litosféra –zemská kůra a část
pláště, pod ní astenosféra)
b) zemský reliéf (georeliéf) –pedosférahydrosféra –kryosféra–biosféra
c) Atmosféra
b) + spodní atmosféra =
fyzickogeografická sféra
Člověk + jeho aktivity =
socioekonomická sféra
FGS+SES=krajinná sféra
Sluneční soustava a okolní vesmír
Sluneční soustava
=soubor všech kosmických těles obíhajících v gravitačním poli kolem svého
energetického zdroje, Slunce, v protáhlém diskovitém útvaru (tzn.Slunce,
planety a jejich družice, asteroidy, komety a meteory, hvězdný prach…).
Slunce - jedna z menších hvězd Galaxie přibližně v polovině svého života
• tvar koule průměru 1,4 mil km
• soustřeďuje 99,8% hmoty celé sluneč.soustavy, zbytek připadá na planety
• je složeno hlavně z plynů – vodíku a helia
• teplota na jeho povrchu dosahuje kolem 6000°C, ve středu asi 15 000 až
20 000°C
• energie vzniká vnitru hvězdy řetězovými termonukleárními reakcemi
(každou sekundu se mění 564 mil.tun vodíku v 560 mil.helia a zbývající 4
mil. tun se vyzáří v podobě elektromagnetic. záření do meziplanetárního
prostoru, zářivý výkon je 3,8x1026W,množství solární energie dopadající na
horní hranici atmosféry - sluneční konstanta=1354 W/m2)
• Je rozhodujícím zdrojem energie pro fyzikální, chemické a biologické
procesy na zemském povrchu
• vzdálenost od Země 150 mil.km (sluneč.paprsek dorazí na Zemi za 8 min.
rychlostí 300 000 km/s))
Planety – ovládány přitažlivou silou obíhají po eliptických drahách kolem
Slunce
- nesvítí vlastním světlem (i když mají také svoje vnitřní zdroje energie),
odrážejí, rozptylují a částečně pohlcují záření od Slunce
- mají přibližně kulovitý tvar
- otáčejí se kolem vlastní osy
- kolem většiny z nich obíhají přirozené satelity (Známý počet měsíců ve
sluneč.soustavě je dosud 166 (Mars 2,Jupiter 63, Saturn 60, Uran 27,
Neptun 13, Pluto 1)
- Podle vlastností a vzdáleností od Slunce rozdělujeme planety na
vnitřní (terestrické, zemského typu)-M,V,Z,M a na
vnější (velké, typu Jupitera) – J,S,U,N
- vnitřní:menší hmotnost i rozměry, vyšší hustota
- vnější: větší hmotnost, nízkou hustotu a plynné složení podobné Slunci,
rychle se otáčejí kolem osy, mají početné rodiny měsíců a prstence
Měsíc - vznikl pravděpodobně jako úlomek mladé Země,
poté, co se srazil s jinou vznikající planetou
- po Zemi nejlépe zmapovaným a prozkoumaným
kosmickým tělesem
- Svým průměrem 3476 km (0,27 průměru Země) a
hmotností by se mohl vmísit mezi planety
- Průměrná vzdálenost od Země je 384 400 km (kolísá
mezi 364 000km a 406 700 km)
- Kolem Země obíhá rychlostí 3680 km/h (1,02 km/s).
Kvůli malé velikosti vykazuje slabou gravitační sílu a
proto si neudržel atmosféru -teploty na jeho povrchu tak
kolísají od +130°C ve dne do -150°C v noci.
- Jeden oběh kolem Země trvá 27,321661 dne =
siderický měsíc
Za stejnou dobu se také otočí kolem své osy
(vázaná rotace) → pozorujeme stále stejnou
stranu M.
- Se změnou polohy Slunce, Země a Měsíce v
prostoru se mění i velikost osvětlené plochy
Měsíce – mluvíme o tzv.měsíčních fázích
(nov,1.čtvrť, úplněk, poslední čtvrť, nov)
- Všechny podoby (fáze) Měsíce se vystřídají za
1 synodický měsíc = 29,530588 dnů
Měsíc je tvořen
dvěma základními
typy krajin – moři a
pevninami. Moře
jsou ploché, tmavě
zbarvené a plošně
rozsáhlé prohlubně.
Vznikla patrně
pokrytím dřívějšího
povrchu lávovými
příkrovy – jsou
proto mladším
stupněm vývoje
měsíční kůry. (obr.:
přivrácená strana
Pevniny jsou
převládajícím typem
měsíč.krajiny. Jejich
povrch je modelován
krátery a horskými
hřebeny.
Měsíc je kromě Země
jediné kosmické těleso,
po kterém se procházel
člověk. Celkem po
Měsíci chodilo 12 lidí v
rámci amerického
kosmického programu
Apollo v letech 1969 až
1972, prvním byl Neil
Armstrong 21. července
1969.
(obr.:odvrácená strana
Měsíce)
vznik Země:
http://www.history.com/shows/the-universe/videos/planet-earth
vznik Měsíce:
http://www.history.com/shows/the-universe/videos/creation-of-the-moon
ochrana NASA před dopadem asteroidů:
http://www.history.com/shows/the-universe/videos/asteroid-impactprevention
komety:
http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-comets
meteorit z Marsu:
http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-fire-inthe-sky---alh-84001
http://mars.euweb.cz/themes/meteo/alh84001.html
elektromagnetická apokalypsa:
http://www.history.com/shows/the-universe/videos/magnetic-apocalypse
Zatmění Slunce
Zatmění Měsíce
Malá tělesa Sluneční soustavy
Planetoidy (planetky) jsou drobná planetární tělesa, které obíhají kolem
Slunce převážně v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Vznikly patrně
rozpadem jedné větší nebo několika menších planet.
Komety jsou nepravidelná a nestálá kosmická tělesa, která se skládají
z malého jádra o průměro 1-20 km, složeného zejména ze zmrzlé vody,
amoniaku, metanu, CO2, drobných úlomků a prachu. Vznikají na okraji
sluneční soustavy v pásmu za Neptunem. Když se komety přiblíží ke Slunci,
začnou se zahřívat a z odpařených plynů se kolem jádra vytvoří mlžný obal
– koma a někdy i ohon. Tento ohon je působením tlaku sluneč.záření
odvrácen od Slunce a dosahuje délky až stamiliónů km.
Meteorická tělesa vznikají v meziplanetárním prostoru rozpadem komet.
Většinou jsou seskupena v meteorické roje (meteoroidy), které se pohybují
po parabolických drahách, po nichž kdysi putovaly komety. Mnohá křižují
dráhu Země a srážejí se s ní. Většina těles shoří ve výšce 80 km nad Zemí.
Vzniklý světelný jev se nazývá meteor. Jen malá část větších a odolnějších
se při průletu atmosférou vypaří jen částečně a spadne na zemský povrch –
meteority. Většina z nich pocházejí z úlomků planetek z oblasti mezi
Marsem a Jupiterem.
Vesmír
Složitý soubor všech kosmických těles a látky, které na sebe vzájemně působí(hvězdy,
planety, planetky,komety, prach…)
Hvězdy –základní stavební prvek vesmíru
- plynné kulovité objekty složené z plazmy, v nichž probíhají termonukleární reakce –
jsou zdrojem záření (nejen světla).
- Vznikají z mlhovin – mezihvězdných oblaků prachu a plynu
- Seskupují se do soustav (systémů) – dvojhvězd, trojhvězd, …hvězdokup, galaxií
(prům.100 mld.hvězd)
- Naše Sluneční soustava je součástí Galaxie (Mléčné dráhy) – všechny hvězdy, které
můžeme pozorovat.
- Ve vesmíru svítí jen asi 1% látky, zbytek připadá na tzv. skrytou hmotu
-
Vzdálenosti používané v astronomii:
AU(astronomická jednotka)=střední vzdálenost Země od Slunce
1AU=1,4959789 x 1011 m
-
Parsec=vzdálenost, ze které se jeví 1AU pod úhlem 1sec
1pc=3,085678 x 1016 m
-
LY(Světelný rok)=dráha, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok
1LY=9,4605 x 1015 m
1 LY = 0,307 pc
-
1pc = 206 264,8 AU = 3,26 LY
Vznik Sluneční soustavy
Je spojen se vznikem Slunce, které se zrodilo asi před 4,7
mld.let z jedné tehdejších mlhovin.
Exploze hvězdy, nebo mladá masivní hvězda vyvrhla látku,
která část této mlhoviny stlačila – tím se vytvořil shluk,
který se gravitační silou smršťoval a vířivými pohyby
posléze rozdělil na více částí. Jedna z těchto částí,
sluneční mlhovina, se stala zárodkem sluneční soustavy.
V jejím středu vyrůstalo mohutné jádro – budoucí
Slunce. Smršťováním sluneční mlhoviny vedlo k
vytvoření tenkého disku složeného z prachu a plynu.
Prachová zrníčka se shlukovala ve větší a větší kusy,
které dosáhly tisícikilometrových velikostí – vznikly
protoplanety. Spojováním protoplanet se rodily planety.
Slunce vznikalo postupně s planetami. Smršťováním se
zahřívalo a začalo zářit.
Vznik a vývoj Země
Shlukováním protoplanet byl její růst dokončen před 4,6
mld.roků. Četné byly srážky Země s menšími tělesy,
které zbyly po období vzniku planet – hojně pokrytá
krátery. Srážkou s větším tělesem vznikl Měsíc.
V roztavené Zemi se diferencují látky podle hustoty, která
klesá směrem k povrchu Země. Vznikají jádro – plášť –
kůra. Odplyněním hornin se vytváří prvotní atmosféra
(CO2,H2O,N). Postupným ochlazováním povrchu Země
klesne i teplota ovzduší a vodní pára se začíná srážet –
v lijácích prší miliony let – vznik oceánů, souvislá vrstva
oblačnosti se trhá, na Zemi svítí Slunce – nastává
počátek života na Zemi.
Časová posloupnost vývoje geosfér:
zems.kůra→atmo- →hydro- → biosféra
Otázky
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
13)
14)
15)
16)
17)
18)
19)
20)
Vysvětli pojem věda
Je geografie vědecká disciplína? Proč ano/ne?
Co je předmětem zájmu fyzické geografie?
Co je předmětem zájmu socioekonomické geografie? Uveď konkrétní příklad ze života.
Může být G považována za komplexní vědu? Proč ano/ne?
Charakterizuj předmět G.
Vysvětli pojmy: vesmír, galaxie, hvězdy, planety, př.oběžnice, mlhovina, souhvězdí. Seřaď je
podle existenční posloupnosti.
Vysvětli pojem Sluneční soustava. Jaký má pro člověka význam její poznání?
Jaký je rozdíl mezi Galaxií a Mléčnou dráhou?
Uveď základní údaje o Zemi jako vesmírném tělese a porovnej ji s ostatními planetami.
Jakou část zářivého výkonu Slunce zachycuje Země (porovnej s energetickou spotřebou
lidstva =1013W)
Co je podstatou gravitace a jaký má vliv na uspořádání vesmíru (Sluneč.soustavy)
Seřaď jednotlivé geosféry do časové řady podle vzniku.
Proč pozorovatel ze Země vidí stále tutéž stranu Měsíce?
Vysvětli a porovnej zatmění Slunce a Měsíce.
Načrtni všechny měsíční fáze z pohledu ze
Země a pohledu pozorovatele, který je nad
Zemí.
Proč se fáze Měsíce střídají po 29,3 dnech a ne po 27,5 dnech, za které se Měsíc otočí kolem
své osy a oběhne Zemi?
Jak starý(pozemských let) bys byl/a, kdybys strávil 1 rok na Merkuru, Venuši…..
Jak dlouho trvá na Měsíci sluneční den (od svítání po setmění)?
V čem je Země jako vesmírné těleso výjimečná a proč?