Transcript Trvale udržitelný rozvoj - SoS

Projekt Zkvalitnění vzdělávání
pedagogických pracovníků
v oblasti udržitelného rozvoje na
školách Jihočeského kraje
RČ: CZ.1.07/1.3.06/04.0018
Trvale udržitelný rozvoj
(Sustainable development)
Ing. Jana Šašková
[email protected]





1. TUR
1.1 Definice a dimenze udržitelnosti
1.2 Trvale udržitelné zemědělství
1.3 Modely udržitelnosti
1.4 Problémy stávajících definic
1. Trvale udržitelný rozvoj
1. zmínky
T.R. Malthus 18. stol – 19. stol.



J.S. Mill



An Essay on the Principle of Population 1878
Principles of Political Economy 1848
„Prostředí, příroda, musí být chráněny před
nespoutaným růstem, má – li se uchovat
lidský blahobyt.“
Konec 20. stol – ustálení pojmu v
publikacích, vědě a politice
Trvale udržitelný rozvoj – historický exkurs
1972- Stockholm, konference o ŽP ( svoláno OSN)
1962 - Rachel Carsonová- Mlčící jaro (DDT)
Zákony na ochranu ŽP , UNEP
Instituce na ochranu životního
prostředí
1972 – Meze růstu I.D. Meadows, Římský klub
požadavek zastavení růstu
1983 - 1986 – Světová komise pro životní prostředí a rozvoj
G.H. Brundtlandová – vztah mezi hospodářským rozvojem a ŽP
1987 – Naše Společná Budoucnost - Sustainable development
1992 - Světová konference o ŽP v Rio de Janeiru
2002 - Světový Summit o Udržitelném Rozvoji v Johanesburku
1.1 Definice a dimenze udržitelnosti



TUR je takový ,který naplňuje potřeby
stávajících generací, aniž by ohrozil možnosti
generací budoucích uspokojovat jejich vlastní
potřeby
TUR
společnosti
je
takový
rozvoj,který
současným i budoucím generacím zachovává
možnost uspokojovat jejich základní životní
potřeby, a přitom nesnižuje rozmanitost přírody
a zachovává přirozené fce ekosystémů – zákon
o ŽP č. 17/92 Sb.
Trvale udržitelná je taková společnost, která
může přetrvat generace, ta, která je dostatečně
předvídavá, pružná a moudrá na to, aby si
nepodkopala jak fyzické, tak sociální
systémy,které ji podporují ( Meadows et.al
1992)
Trvale udržitelný rozvoj
definice Římského klubu

„stav globální rovnováhy, při které
se počet obyvatel Země a kapitál
udržují na více-méně konstantní
úrovni a tendence působení na růst
či pokles těchto veličin musí být pod
důslednou kontrolou“
Trvale udržitelný rozvoj - filozofický princip

Důležité otázky –
• Postavení člověka ve světě ( etika)
• Spravedlnost mezi lidmi – geograficky i mezinárodně
• Obnovení harmonie člověka a přírody
•Odpovědnost lidí za stav životního prostředí
Řešení
• Náhrada neobnovitelných zdrojů
obnovitelnými
•Čerpání obnovitel. zdrojů trvale
udržitelně
•Nepřekročení únosné kapacity Země
Pět základních dimenzí trvalé
udržitelnosti





Ekologické hledisko
Biofyzikální a socioekonomická
dimenze
Morální a etická rovina
Ekonomický rozměr
Politický rozměr
Ekologické hledisko


Přírodní únosnost - stanovení limitního
prahu využívání přírodního ekosystému
Environmentální únosnost - zahrnuje
přírodní i člověkem vytvořené prostředí,
vychází nejen z citlivosti vůči vnějším
vlivům, ale i z ekologické a kulturní
hodnoty území
Biofyzikální a socioekonomická
dimenze
Trvalá udržitelnost je vztah mezi
dynamickým lidským ekonomickým
systémem a většími dynamickými,
ale normálně a pomalu se měnícími
ekologickými systémy.
Průnik potřebných změn pro uplatnění koncepce
trvale udržitelného rozvoje (Hrnčiarová,T.,1997)
ekonomické
změny
environmentální
změny
trvale
udržitelný
rozvoj
sociální změny
Morální a etická rovina

Všeobecné principy konzistentní s touto
etikou
• Lidstvo, ale i ostatní činitelé mimo lidský život
mají přirozenou estetickou hodnotu, která
převyšuje jejich ekonomickou užitečnost.
• Biodiverzita a ekologické bohatství mají také
přirozenou estetickou hodnotu, která převyšuje
jejich ekonomickou hodnotu.
• Lidé by nikdy neměli zasahovat do přírodních
procesů kromě plnění životně důležitých
potřeb.
Morální a etická rovina

Antropoekologický systém krajiny
V tomto systému není člověk nadřazen
přírodě, nýbrž je její nedílnou součástí.

Hnutí „hlubinná ekologie“ (deep ecology)
Ekonomický rozměr

Ekologická ekonomie
• hodnocení ekonomické efektivnosti
• vztahy mezi náklady a přínosy včetně
započítání environmentálních a
zdravotních externalit (cena zdraví,
čistého vzduchu, cena biopotravin
apod.).
Politický rozměr


Ekologická etika a politika
Funkce státu při řešení ekologických
problémů
Environmentální politika


definice = Politika (z řeckého polis město, politiké techné - správa obce) je
proces a metoda závazného rozhodování
určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a
názory
resortní ekologická politika vs. všestranná
ekologická politika
• resortní EP – strategie na předcházení,
snižování a odstranění negativních vlivů na ŽP
• všestranná EP – změny v orientaci ekonomiky
a řízení; využívání především ekonomických
nástrojů
Agenda 21 – hlavní cíle v oblasti
zemědělství




Vyvinout technologie hospodaření nenarušující
přírodní prostředí, zvyšující přirozenou půdní
úrodnost a ochraňující vodní zdroje a přirozený
biologický potenciál území.
Upřednostňovat technologie s nízkými vstupy a
nízkou spotřebou energie.
Zavádět technologie optimalizující vynakládání
lidské práce i potenciál živých organizmů.
Poskytovat zemědělcům odborné poznatky
v oblasti ochrany půdních, vodních a lesních
zdrojů, při aplikaci chemických látek i využívání
zemědělských odpadů.

Vyspělé ekonomiky jsou dosud
závislé na vyčerpávání zdrojů ropy a
ostatních surovin


Negativní vliv na ŽP
Snižují dlouhodobou udržitelnost spol.
systémů





Státní politika životního prostředí ČR
2004 – 2010 (SPŽP ČR)
Strategie trvale udržitelného rozvoje
v ČR
Agenda 21
6. akční environmentální program
Strategie Evropské environmentální
agentury (EEA) na období 2004 2008
Etapy tvorby EP





Státní politika životního prostředí ČR
2004 – 2010 (SPŽP ČR)
Strategie trvale udržitelného rozvoje
v ČR
Agenda 21
6. akční environmentální program
Strategie Evropské environmentální
agentury (EEA) na období 2004 2008
Principy EP




1) Princip prevence –včasné provedení opatření,která
zabrání ohrožení či poškození ŽP, je vždy účinnější i levnější
( zpravidla) než dodatečná náprava – nejdůležitější
2) Princip předběžné opatrnosti – vychází z toho, že
v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností
a znalostí s jistotou stanovit vliv antropogenních činností a
jejich produktů na ŽP. Zvláště z dlouhodobého hlediska se
mohou projevit kumulativní a synergické vlivy.
3) Princip snižování rizika u zdroje –minimalizace
negativních vlivů přímo u zdroje
4) Princip kritických zátěží – kritická dávka, zátěž je
nejvyšší dávka znečištění (škodlivého faktoru),která
nezpůsobí poškození lidského zdraví či přírody. V případech
vysoce rizikového znečištění, kdy se kritická zátěž blíží
nule, se uplatňují zákazy.






5) Princip nejlepší dostupné technologie- koriguje hodnoty
standardů a limitů vyplývajících z kritických zátěží vzhledem
k dostupným technickým možnostem. Některá špičková zařízení
jsou ekonomicky nedostupná či náklady na jejich zavedení by
převyšovaly výsledný efekt a proto se v praxi používá princip
nejlepší dostupné technologie za přiměřených nákladů.
6) Princip ekonomické odpovědnosti – znečišťovatel platí.
Ekonomickou odpovědnost za znečištění má původce, který nese
náklady spojené se znečištěním a náhradou škod – tzn. negativní
externí efekt ( externalita) by měl být zahrnutý v nákladech jejich
původce ( internalizace externalit). Správná aplikace principu
vede k tomu, že činnosti či výrobky škodící ŽP jsou ekonomicky
znevýhodněny vůči ekologicky šetrnějším výrobním technologiím.
7)Princip sdílené diferencované odpovědnosti – stav ŽP se
dotýká všech a tedy i odpovědnost za stav ŽP má každý. Nejen
státní administrativa , samosprávné orgány, ekonomicky aktivní
subjekty.
8) Princip subsidiarity – rozhodovací kompetence by měly být
posunuty na co nejnižší způsobilou úroveň rozhodování – tj. co
nejblíže problému a občanů.
9) Princip integrace – požadavky na ochranu ŽP se musí
promítat do všech relevantních odvětvových politik,
hospodářských činností, rozvojových programů…
10) Princip substituce – tam, kde je to možné a ekonomicky
únosné, by měly být látky(činnosti) škodlivé pro ŽP nahrazovány
látkami (činnostmi) škodlivými vůbec či méně.

udržitelné vzorce výroby a spotřeby
• „life cycle assessment“ (LCA)
• ecodesign
• ekologické značení výrobků


komplexnost
minimalizace negativních vlivů na ŽP
u zdroje
Přístupy a metody EP
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Plánování
Integrovaná ochrana
Environmentální daňová reforma
Preference opatření přinášející dvojí zisk
Čistší produkce
Nákladově efektivní řešení
Odstranění deformace cen
Omezování podpor škodlivých pro životní prostředí
Environmentálně šetrné veřejné zakázky
Preference ekonomických nástrojů
Preference nejlepších dostupných technik před
koncovými opatřeními
12. Environmentálně příznivé způsoby spotřeby
13. Výchova, osvěta práce s veřejností
14. Přístup k informacím o ŽP
1) Plánování

Stanovení cílů politiky ŽP a termínů pro jejich dosažení

Vypracování různých druhů plánů (programů) pro realizaci cílů stanovených
v politice ŽP

Konkrétní přístup k realizaci cílů politiky ŽP ÚSES, územní plánování …
2) Integrovaná ochrana

propojení politiky ŽP s ostatními odvětvovými politikami – průmyslu a obchodu,…

nadsložková ochrana ŽP, chráníme všechny složky, ne jen tu jednu

výrobková politika, sleduje dopad výrobku na životní prostředí v celém jeho
životním cyklu

LCA

ČSN EN ISO 14040 - Environmentální management – posuzování životního cyklu
– základy a osnova

ČSN EN ISO 14041 - Environmentální management – posuzování životního cyklu –
stanovení cíle a rozsahu a inventarizační analýza

ČSN EN ISO 14042 - Environmentální management – posuzování životního cyklu –
hodnocení dopadů

ČSN EN ISO 14043 - Environmentální management – posuzování životního cyklu –
vyhodnocení životního cyklu

Vysvětlit životní cyklus výrobku x životnost výrobku
3) Environmentální daňová reforma

= vyšší zdanění komodit s negativními dopady
na ŽP

- zdanění fosilních paliv → impuls pro vývoj
nových technologií( viz doprava, výměna kotlů
atd..)

→ pracovní příležitosti,
podpora ekonomiky

firmy,které jsou šetrné – nižší daňové zatížení
z práce

překážky daňové reformy

očekávané negativní dopady ( zdanění uhlí,
benzínu), nutnost následné kompenzace

problematické stanovení optimální daňové
sazby

paradox – snížení spotřeby komodity vede
k okamžitému snížení příjmu z této daně –
narušení rovnováhy veřejných rozpočtů

Preference opatření přinášející
dvojí zisk









Ochrana ŽP a ekonomická efektivita
Preference opatření přinášející čistý zisk
realizace opatření na ochranu ŽP vede ke zvyšování
ekonomické efektivnosti – ve výsledku pak přináší dvojí
zisk, přináší využití zdrojů apod.V případě trojího zisku i
zaměstnání
ne vždy lze uskutečnit bez podpory státu
př. plynofikace dopravy → snížení emisí z výfukových
plynů
→ nižší náklady na provoz vozidla
V praxi mnoho překážek → nedostatečná síť čerpacích
stanic
→ změna technických parametrů
vozidla
→ obavy řidičů
5) Čistší produkce






Zaměřena na prevenci
Efektivní využití en.
Opakovaná aplikace
Omezení/odstranění koncových
technologií
Snížení dopadů na ŽP, lid. zdraví,
bezpečnost
Nejen pro výrobní proces i pro řízení
podniku
Např.: Odpady

Odstranění příčin vzniku odpadu



Snížení množství a toxicity odpadů
Odpad = výrobní ztráta
Efektivní využití surovin – změna
prac. postupu, substituce surovin,
přechod na lokální zdroje
Nástroje EP

klasifikace nástrojů
• preventivní vs. nápravné
• negativní vs. pozitivní stimulace
• podle míry přinucení




direktivní (administrativní)
ekonomické (tržně orientované)
ostatní (dobrovolné)
cílem je změna rozhodování subjektů
na trhu
Administrativní nástroje EP




příkazy a zákazy
limity a kvóty
normy a standardy
význam – předepisování určitého
způsobu chování subjektů
(podnikatelů či spotřebitelů) ve
vztahu k ŽP
Fungování administrativních
nástrojů
Výhody a nevýhody
administrativních nástrojů

výhody
•
•
•
•

větší jistota reakce
rychlost působení v případě kontroly
jednodušší aplikovatelnost
efektivnější v případě kritických okamžiků
nevýhody
•
•
•
•
žádný stimul k dalšímu zlepšování ŽP po dosažení cílů
vysoké administrativní náklady
nutnost kontroly
omezují rozhodovací prostor subjektů a neberou v úvahu
individuální náklady na zamezení
Ekonomické nástroje EP







poplatky a daně (daňová zvýhodnění, EDR
= double dividend)
pokuty
finanční podpory (dotace, subvence,
zvýhodněné půjčky, úhrada úroků)
finanční rezervy
depozitně refundační systémy (zálohy)
environmentální pojištění
obchodovatelná povolení (ovzduší,
odpady, půda, ochrana přírody)
Fungování ekonomických nástrojů
Výhody a nevýhody ekonomických
nástrojů

výhody
• neustálý podnět ke zlepšování stavu ŽP
• nechávají prostor pro rozhodování subjektů a
hledání vlastních řešení
• fungují spíše na principu povzbuzování než
donucování
• vyžadují nižší administrativní náklady

nevýhody
• nikdy nezmění chování všech subjektů
• nikdo nemá dokonalé informace o „správě“
tohoto nástroje
Ostatní nástroje

SLAVÍK J.: Ekologická politika (politika ochrany životního prostředí), VŠE PRAHA 2010
dobrovolné nástroje
•
•
•
•
•
ecolabelling
ecodesign
reporting
systémy environmentálního řízení (EMS)
principy čistší produkce


BAT
LCA
• uzavírání dobrovolných dohod

ostatní
• informační
• výzkum a vývoj
Zemědělství


Cílevědomé pěstování kulturních
rostlin se výrazně liší od růstu rostlin
ve volné případě
V průběhu 7000 – 10 000 let člověk
vyšlechtil užitkové rostliny
• Systematické omezení ostatních
organismů


80% potravin zajištěno pěstováním 11
druhů rostlin
9 druhů, ze kterých jsou získávány více než
2/3 všech potravin, polovina
bílkovin,čtvrtina tuků a olejů
BAT
Přírodní ekosystém

Primární producenti – zelené rostliny




Fixace slun. záření
Tvorba organických látek
Konzumenti
Destruenti
Agroekosystém


Polní ekosystém
Výnos zrna obilnin 5 t sušina na 1 ha




Sušina obsah (5 t/1ha)
100 – 200 kg dusíku
5 t slámy
= 10 t org. hmoty odvezené z pole
(1 ha) → nutno doplnit ztráty, jinak
vyčerpání minerál. látek =
dodatková en. - hnojiva
1.2 Trvale udržitelné
zemědělství
1.
2.
3.
4.
Takové,
které
uchovává
dlouhodobě
(L.T.
rostoucí
produkci
i
pro
příští
generace
Evans Crop Evolution, Adaptation and Yield, 1996)
Takový
způsob
chovu
dobytka
a
příslušných vstupů, který podporuje aktivity
udržující
ekonomickou
a
sociální
životaschopnost a uchovává
vysokou
produktivitu a kvalitu půdy (Nátr, str. 14,2005)
Takové systémy, které jsou ekonomicky
životaschopné,
a
pokrývají
potřeby
společnosti pokud jde o potraviny, přičemž
uchovávají nebo zvyšují přírodní zdroje a
kvalitu prostředí (Vědecká rada Kanady,
1991)
Takové,které se skládá ze zemědělských
procesů,
které
nevyčerpávají
žádné
Podmínky TUZ


1) Používá pouze obnovitelné zdroje
energie
2)
Setrvalé
zemědělství
neničí
integritu těch ekosystémů, jejichž
součástí samo je




a) je uchovávána půdní úrodnost
b) nejsou vyčerpány zdroje vody
c) není ohrožováno lidské zdraví
d)
je
udržována
druhová
organismů
diverzita
Jak klasifikovat udržitelnost
zemědělství?



Adiscott (1995)
Změna entropie
Entropie - míra neuspořádanosti a
nahodilosti

Procesy zvyšující entropii – ty, které
rozkládají komplexně uspořádané
struktury o vysoké molekulární
hmotnosti na malé molekuly ( CO2,
NH3, O2)


PROCESY ZVYŠUJÍCÍ entropii – dýchání,
rozklad humusu
Procesy snižující entropii - ty, které
malé molekuly zabudovávají do
větších

PROCESY SNIŽUJÍCÍ entropii - fotosyntéza,

Minimální entropie = míra
udržitelnosti
Cíle a charakteristiky
udržitelného zemědělství?
1.
2.
3.
4.
5.
Diverzita rostlinných druhů na
farmách umožňující střídání plodin
Odrůdy se zvýšenou odolností proti
patogenům
Plodiny adaptované na nezměněné
půdní a klimatické podmínky
Zpracovávání půdy, při němž
rezidua zůstávájí na povrchu půdy
Využívání místních zdrojů
6. Využívání přirozených metod
kontroly plevelů, chorob a škůdců
7. Zelené hnojení
8. Střídání plodin včetně
hlubokořenících,aby byly získávány
živiny i z větších hloubek
9. Kontrola plevelů mechanickým
ošetřením a střídáním plodin
10. Systémový přístup k plánování
11. Podpora struktur venkovských
komunit
1.
2.
3.
4.
5.
1.3 Teoretický model
udržitelnosti
Založen na vědeckých koncepcích
Obsah vědecky podporovanou definici
trvalé udržitelnosti
Celková perspektiva musí být
použitelná v různém měřítku
(jednotlivec, rodina, komunita, stát,
lidstvo)
Jednoduchý,aby jej bylo možno
realizovat demokratickými metodami
Nesmí vyvolávat neúměrný odpor
6.
7.
Musí umožňovat realizaci,aniž by se
provedly velké změny ve společnosti
Musí být využitelný pro vývoj
nových ekonomických pravidel
Základní vědecké principy
1.
2.
3.
4.
Hmota a energie nemohou být
stvořeny nebo zničeny
Hmota a energie mají tendenci se
rozptylovat
Kvalita látky může být
charakterizována koncentrací a
strukturou hmoty
Zvýšení kvality látek na Zemi je
dosahováno procesy využívající
energii Slunce
1.
Principy trvale udržitelné
společnosti
Látky pocházející z litosféry se
nesmějí systematicky hromadit v
ekosféře

2.
3.
Fosilní paliva, kovy a jiné minerály se
nesmí těžit v rozsahu větším, než odpovídá
jejich postupnému ukládání v zemské kůře
= radikální omezení těžby
Látky produkované ve společnosti se
nesmí v ekosféře hromadit
Fyzikální základ produktivity a
diverzity nesmí být systematicky
narušován
Rozvoj trvale neudržitelný


Jízda ve zužujícím se tunelu –
neustále se zmenšuje prostor k
manévrování
Lidstvo porušuje všechny 4 principy
→ zdroje se trvale zmenšují
→ odpad se hromadí

Klesá potenciál pro zdraví člověka i
ekonomiku
1.4 Problematika udržitelnosti



Definice vágní – mlhavé, nic
neříkající, až jimi nejsou
Některé charakteristiky se vztahují k
určité lokalitě – lidstvo musí
uvažovat o celé planetě
Spojení definic TUR s ekonomickou
přijatelností pro farmáře, klienty –
priorita přírodních zákonů musí být
taková, že hospodářské následky
poneseme všichni bez ohledu na
stávající ceny či zisky




Trvalá udržitelnost není otázkou
správné definice, protože se jedná
spíše o předpověď toho, co přetrvá
Co a v jaké podobě má přetrvat?
Biologie
Udržitelnost = zamezení vymírání
druhů a takový způsob života, který
umožní přežití
TUR –je takový ,který naplňuje potřeby stávajících generací, aniž by
ohrozil možnosti generací budoucích uspokojovat jejich vlastní potřeby

Jaké potřeby má naše současná
generace


Dostupnost elektřiny,počítačová gramotnost,
pitná voda, supermarket, knihovna, bazén v
každé zahradě
Stagnace potřeb na úrovni naší
stávající generace ???

Rozvoj Číny, Indie – růst ekonomiky = růst
spotřeby




Trvalá udržitelnost má být
ekonomicky přijatelná
Voda – bývala čistá, zadarmo
Průmysl – znečištění – omezení
dostupnosti/nezávadnosti vody →
úhrada za čištění, balení, lahvování,
distribuci, transport pitné vody
Dostupnost pitné vody klesá → cena
vody roste
2. Ekologická stopa a indikátory
TUR


2.1 Ekologická stopa
2.2 Indikátory TUR
2.1 Ekologická stopa
http://apendix.bf.jcu.cz/Dolezal/vyuka/ekologie/ekologie2.htm



Rozměr biologicky produktivní země,
jejíž kapacitu plně využívá
plnohodnotný jedinec, společnost,
stát, lidstvo či určitá oblast lidské
činnosti
Jednotky měření
Ekologická stopa je vyjádřena v
globálních hektarech. Každá jednotka
odpovídá jednomu hektaru biologicky
produktivních ploch s globálně
Jak velká by musela být skleněná kopule (obdoba Biosféry
II), která by zakryla České Budějovice, aby pod ní
dlouhodobě mohlo město se všemi obyvateli existovat?

(malá nápověda: určitě výrazně větší než na obrázku)
Velikost ekostopy je dána

- počtem jedinců,
pro které stopu
uvažujeme (Praha
větší než ČB)


- konzumací per
capita


Na Zemi je 51
miliard ha celkově
13,1 miliard ha
tvoří souš nekrytá
ledem či vodou, z
toho:



4,2 pouště a
zastavěné plochy
8,9 produktivní
(pole, louky, lesy):
~ 1,5 divoká příroda
(pouze!)
~ 7,4 k dispozici



Průměrný Čech má ekologickou
stopu 4-5 ha,
tj. 4x větší než je průměrná
plocha k dispozici jednomu člověku
Kdyby každý na planetě žil jako
typický Čech
Ekologická stopa jídla
http://www.timur.cz/ekologicka-stopa/ekologicka-stopa-
jidla.html



V České republice se spotřeba potravin, ať
už z domácích zdrojů či z dovozu, podílí na
celé jedné čtvrtině ekologické stopy.
Ekostopa ČR roku 2007 = 5,7 gha na
obyvatele.
“Průměrný Čech” tedy za rok projí 1,4
gha= ekologická stopa celkové spotřeby
průměrného obyvatele Afriky či států jako
Vietnam či Uganda.
Menu
Ingredience
Země
Vzdálenost
původu
(km)
ES (gha/1000 kg)
Hlavní jídlo
Silný hovězí vývar s
játrovými knedlíčky
a tence krájenou
čerstvou zeleninou
Hovězí maso ČR, Opava
460
8,5
9000
15,5
70
0,2
Brazílie
9500
3,6
Polsko
520
0,4
Kukuřice
Belgie
750
0,3
Česnek
Čína
8500
0,6
Steak severoa
merické
hovězí
Ve slupce pečené
Brambory
brambory s
kuřecími
nudličkami,
Kuřecí prsa
kukuřicí, žampiony
a česnekovým dipem
Žampióny
USA,
Texas
ČR,
Mělník
Menu
Ingredience
Země
původu
Vzdálenost
(km)
ES (gha/1000 kg)
Hlavní jídlo
Tagliatelle na olivovém
oleji s drcenými
tomaty, citronovou
kůrou, čerstvými
lístky bazalky a
sýrem parmezán
Těstoviny
Itálie,
Barilla
1030
1,2
Tomaty
Itálie,
Livorn
o
1200
0,5
Casearia
S.p.a.
Italie
1013
8,3
Olej
Massarosa
Itálie
1184
4,2
Bazalka
Izrael
2700
0,5
Sýr
parmezá
n
Menu
Ingredience
Země
původu
Vzdálenost
(km)
ES (gha/1000 kg)
Hlavní jídlo
Špízy z vykostěných
kuřecích stehýnek,
anglické slaniny a
čerstvé zeleniny,
podávané s okurkočesnekovým
dresinkem
Filety pstruha
lososového
servírované s
grilovanou limetkou
a koprovým
dresinkem, sypané
mořskou solí
Kuřecí
stehýnka
ČR,
Vodňan
y
200
1,6
Anglická
slanina
ČR,
Litomě
řice
30
5,1
Zelenina okurka
Polsko
520
0,4
Česnek
Čína
8500
0,6
Pstruh
lososový
Norsko
1500
8,2
Limetka
Mexiko
10000
0,7
Kopr
ČR,
Mělník
70
0,2
Menu
Ingredience
Země
původu
Vzdálenost
(km)
ES (gha/1000 kg)
Hlavní jídlo
Zákusek
Jahody
Jahody
Holandsko
1000
0,5
Šlehačka
Šlehačka
ČR, Praha
100
6,3
Zmrzlina
Zmrzlina
ČR, Třebíč
250
5
Ananas
Ananas
Kostarika
10000
0,7
Zmrzlina
Zmrzlina
ČR, Třebíč
250
5
Máta
Máta
ČR,
Litomě
řice
30
0,2
Banán
Banán
Panama
9500
0,6
Zmrzlina
Zmrzlina
ČR, Třebíč
250
5
Lesní ovoce
Lesní ovoce
Srbsko
850
0,4
Šlehačka
Šlehačka
ČR, Praha
100
6,3
Indikátory udržitelnosti





1)HDP
2) INDEX LIDSKÉHO ROZVOJE
3) INDEX ŠŤASNÉ PLANETY
4) UHLÍKOVÁ STOPA
5) ENERGETIKA )energetický otrok
1) HDP




1) Celková peněžní hodnota statků a
služeb vytvořená za dané období na
určitém území.
Ukazatel pro určování výkonnosti
ekonomiky států
Časovým obdobím bývá obvykle rok.
Pomocí HDP se dnes měří úspěšnost
a hospodářská síla státu.
Chtěná vlastnost HDP je růst.



Od roku 1820 do současnosti rostl
světový národní produkt dvakrát
rychleji, než v předchozích osmi
stoletích.
Omezenost a konečnost zdrojů, které
ekonomika využívá pro růst
produkce, toků peněz a spotřeby.
Ekonomika subsystémem
planetárního ekosystému

Jako součást takového nerostoucího systému
nemůže její kvantitativní růst pokračovat
donekonečna. Současný růst by mohl
pokračovat, pouze pokud by se průměr Země
zvětšoval úměrně k úrokové sazbě.
HDP a udržitelnost


Omezení při hodnocení otázek
udržitelnosti rozvoje nebo systému a
blahobytu společnosti
Absence určitých důležitých prvků –
kromě zeleniny vypěstované na
vlastní zahrádce nepočítá například
také domácí, neplacené práce


HDP odráží pouze aktivity spojené s
působením trhu a finančními toky,
proto je z hlediska udržitelného
rozvoje často kritizován a nazýván
falešným ukazatelem.
Teoretický výp. HDP

Ženy se navzájem starají o své
domácnosti a platí si za to: 120
hodin práce měsíčně, 50 Kč na
hodinu, 3 miliony žen, původní HDP
2 000 miliard Kč – nárůst započtením
domácí práce je 216 miliard korun,
tedy přes deset procent současné
produkce! Výše uvedené hodnoty
jsou pouze orientační, nicméně snad
popisují dostatečně výstižně význam
této „samozřejmé“ práce

Továrna vyrábí – roste HDP. Přitom
znečišťuje životní prostředí, které se
musí čistit – roste HDP. Znečišťuje
vodu a my musíme kupovat drahou
balenou vodu – roste HDP. Ze
znečištěného životního prostředí
onemocní lidé. Z jejich léčení roste
HDP. A tak by mohlo vzniknout
perpetum mobile, kdy škody
napáchané nekontrolovanou
ekonomikou budou stále víc a víc
zvyšovat HDP, ale už nebude s kým
ani pro koho.
(zdroj: Britské listy, J.Vít)


HDP nerozlišuje mezi kladnými a
zápornými aktivitami z hlediska vlivu
na přírodní kapitál a lidský blahobyt.
Paradox - čím vyšší HDP, tím lépe:
může se totiž jednat například o
finanční toky spojené s kompenzací
škod na životním prostředí, na zdraví
či po přírodní katastrofě apod.
2) Index lidského rozvoje




Kvalita lidského života nesouvisí
pouze s příjmy
snaha lépe postihovat skutečnou
kvalitu lidského života a nepodřizovat
vše pouze hospodářskému růstu
Zahrnuje bohatství, zdraví a
vzdělanost.
Index lidského rozvoje je
kompilován z HDP na osobu, úrovně
dosaženého vzdělání a očekávané


Agregovány do jednoho čísla indexu
jsou konkrétně:
průměrná očekávaná délka života při
narození


Úroveň vzdělanosti = podíl gramotného
obyvatelstva


nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní
vlivy, které ovlivňují lidské zdraví
kombinovaný podíl populace z příslušné věkové
skupiny navštěvující školy prvního, druhého a
třetího stupně
hmotná životní úroveň=hrubý domácí
produkt na osobu v USD v přepočtu na
3) Index šťastné planety
(Happy planet index)



Kombinuje kvalitu lidského života a
environmentální efektivitu
Neodhaluje "nejšťastnější zemi", ale
státy umístěné na špičce seznamu
jsou státy, které pro zajištění
spokojeného života svých obyvatel
nejméně poškozují přírodu.
Index ukazuje, že vysoká spotřeba
přírodních zdrojů neznamená
automaticky štěstí obyvatel a
naopak.
4) „uhlíková stopa”?




Každá aktivita od dopravy po jídlo
uvolňuje přímo nebo nepřímo
skleníkové plyny.
Uhlíková stopa je množství těchto
plynů.
Nástroj k měření dopadů lidských
aktivit na životní prostředí
vyjadřovaný v ekvivalentech CO2
Jednotky hmotnosti: gramech,
kilogramech či tunách

Je množství uvolněného oxidu
uhličitého a ostatních skleníkových
plynů uvolněných během životního
cyklu produktu či služby, našeho
života nebo jedné cesty apod.


Přímá/primární stopa
Nepřímá/sekundární stopa
Přímá stopa


Skleníkové plyny, které se uvolňují
bezprostředně z některé naší
činnosti.
Např.:spalování benzínu, topení a
vaření, spotřeba elektrické energie
Nepřímá stopa je množství
nepřímých emisí
Nepřímá stopa

CO2 z celého životního cyklu
výrobku, který používáme, emise
spojené s jejich zpracováním, to
znamená ze spotřeby energie
například na výrobu automobilu či
jiného výrobku, na tepelné
opracování jídla, které sníme
například v restauraci, nebo spotřeba
energie na balící lince, kde se balí
potraviny apod.
5) Energetický otrok



"energetický otrok„
Veškerá energie na svícení, na
dopravu, na ohřev vody, na topení,
elektrická energie je tvořena pouze
lidskou prací
Kolik lidí "otroků" by na vás muselo
nepřetržitě pracovat (například
roztáčet turbíny elektrárny na lidský
pohon), aby zajistilo vaši běžnou
(s)potřebu?

Mezi naší každodenní energetickou
potřebou (která činí asi 2500 kcal =
10,46 Mj = 3 kWh) a naší skutečnou
spotřebou energie je velký rozdíl.
Jeden energetický otrok je tedy
hypotetická představa, jedná se o
takové množství energie, které je
schopen vykonat jeden člověk.


1 energetický otrok = ekvivalent
práce 1 člověka (v energetických
jednotkách Joule, Kwh).
Většina energie z ropy
Otrok se říká také proto, že tato
"práce" je pro nás v porovnání s
prací člověka nesrovnatelně levnější.


Energie z jednoho litru benzínu nebo
jednoho krychlového metru zemního
plynu představuje asi 37 Mj (37
miliónů Joulů) = 1 až 2 týdny lidské
práce
Pokud bychom počítali například
týden práce za cenu 60 Kč za
hodinu, vyjde nám, že "energetický
otrok" je asi osmdesátkrát levnější,
než člověk.


Při 6,5 Mj práce za den = +- 180
Wattů.
Energetickou bilance ČR



Naše ekonomika spotřebuje něco pod 2000
PJ primární energie
Vydělíme-li toto číslo počtem obyvatel v
zemi (pro rok 2004 činil střední stav
obyvatel 10,2 miliónů), získáme množství
energie, které připadá na jednoho občana.
Dalším vydělením zjistíme, kolik je na osobu
třeba pracovních ekvivalentů, tedy
energetických otroků. V našem případě nám

Prům. Američan - je toto číslo zhruba
dvojnásobné.
Proč ho počítat?

Energie je něco, co si neumíme představit,
čeho se nemůžeme dotknout.
Lidská práce už představitelná je. Při
srovnání - jedna 100 Wattová žárovka =
jeden otrok, už je motivace nenechávat
někde zbytečně rozsvíceno daleko vyšší
Citát soudního znalce:

„ Z 90% pravděpodobností je tak, ale
mohlo by to být i jinak a na svých
tvrzeních trvám!“
Odkazy






















http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/ur.pdf
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=trvale%20udr%C5%BEiteln%C3%BD%20rozvoj&sour
ce=web&cd=2&sqi=2&ved=0CDcQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww2.zf.jcu.cz%2F~moudry%2
Fecologica%2Ftur.ppt&ei=rkhoT5yJOYXJhAfRttidCg&usg=AFQjCNGlNZKRiwqykYm3b9JNPZKzjn5
nPQ&cad=rja
http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=b87709f6-c7ac-49d5-83e6-55a712ec14e6
http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/content.html
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/25657/1/text.pdf
http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf
http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/?tur.ppt
http://katedry.fp.tul.cz/env/odkazy.php
http://www.ekostopa.cz/skoly/soubory-ke-stazeni/viewcategory/1-vyukove-materialy-kekologicke-stope-skoly
http://www.egeografie.cz//index.php?dok=0109
http://www.teachers4energy.eu/LangSpecPages/CS/PDFCS/Czech_electric%20appliances/16a2_standby_power_in_my_home_cz.pdf
http://www.ekoskola.cz/
www.socped2009.wz.cz/pvc6.doc
http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2177
http://www.mzp.cz/cz/vyukovy_program_nekup_to
http://www.ekopolis.cz/ke_stazeni.aspx
http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFI28CVW
http://detem.mzp.cz/
http://isev.sweb.cz/hry/hry.htm
http://ecoagents.eea.europa.eu/
http://honoloko.eea.europa.eu/Honoloko.html
http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFI1U8QW
Literatura:








Nátr L.: Rozvoj trvale neudržitelný,
Karolinum, Praha 2005
Doporučená literatura
Cílek V.: Krajiny vnitřní a vnější
Leopold A.: Obrázky z chatrče
Gore A.: Země na misce vah
Hawken P.: Přírodní kapitalismus
Meadows D.H.,MeadowsD.L.: 4 faktor
Nátr L.: Koncentrace CO2 a rostliny
Děkuji za pozornost