Transcript Ekosystém LES
Důležité ekosystémy
a struktura jejich společenstev
Ekosystém LES
Bor, Hracholusky, 2006
Ekosystém LES
původně na většině území střední Evropy jako klimaxový typ vegetace v nižších polohách lesy listnaté ve vyšších polohách lesy smíšené až jehličnaté dnes u nás lesy zaujímají 33,3 % rozlohy území, tj. asi 26 300 km 2
Ekosystém LES
Duběnky – hálky na dubech působené žlabatkami, Rokycany, Kotel, 2007
Ekosystém LES
Bor, podrost kapraďorostů, Mostek, 2007
Ekosystém LES
Čarověník na smrku, Klabava, 2006
Ekosystém LES
„Nádor“ na smrku, způsobený pravděpodobně václavkou, Klabava, 2006
Ekosystém LES
Listy jírovce maďalu poškozené larvami klíněnky jírovcové, Březina, 2006
Ekosystém LES
Střevíčník pantoflíček (
Cypripedium calceolus
), Ročov, 2007 Orlíček obecný (
Aquilegia vulgaris
), Ročov, 2007
Ekosystém LES
Lapač Lýkožrout smrkový (
Ips typographus
) Lapák Závrty lýkožrouta
Ekosystém LES
Prosychání dubu způsobené houbami, Březina, 2006
Ekosystém LES
Hálky bejlomorky bukové (
Mikiola fagi
), Ročov, 2006
Ekosystém LES
Lesník hledající …, Brdy, 2004
Ekosystém LES
… a o nalezeném vykládající, Brdy, 2004
Ekosystém LES
primárními konzumenty hlodavci (norník rudý, myšice), lesní sudokopytníci velmi důležitou úroveň tvoří sekundární konzumenti – pavouci, lumci, blanokřídlí, střevlíkovití, slunéčkovití, síťokřídlí … hmyzožraví ptáci – šplhavci, sýkorovití, drozdovití, pěnicovití savci (hmyzožravci, letouni), dravci, sovy
Ekosystém LES
na všechny úrovně napojeni četní parazité – prvoci, ploštěnci, hlístice, roztoči, vši, blechy bohatá je fauna půdních dekompozitorů vegetační lesní stupně: dub – buk – hercynská směs – jedle – smrk – kleč horní hranice lesa (v ČR) = 1 350 m n. m.
pak – pásmo kleče, alpínské bezlesí (např. Krkonoše)
Ekosystém LES
Krkonošská tundra, hranice lesa
Ekosystém LES
norník rudý (
Clethrionomys glareolus
)
Ekosystém LES
myšice lesní (
Apodemus flavicolis
)
Ekosystém LES
lesní sudokopytníci
Ekosystém LES
sýkora koňadra (
Parus major
) strakapoud velký (
Dendrocopus major
) pěnice černohlavá (
Sylvia atricapilla
)
Ekosystém LES
netopýr večerní (
Eptesicus serotinus
) rejsek malý (
Sorex minutus
)
Ekosystém LES
vegetační lesní stupně
klimatické lesní vegetační stupně vyjadřují vztah mezi klimatem a rostlinnými společenstvy zastoupenými tzv. klimaxovými dřevinami - dubem (zimním), bukem, smrkem a klečí, případně i jedlí nebo borovicí. Rozdíly vegetační stupňovitosti jsou ovlivněny především mezo-klimatem (místními klimatickými podmínkami) s vazbami na tvar terénu, expozici a půdní prostředí.
Ekosystém LES
Ekosystém LES
borovice lesní (
Pinus sylvestris
)
Ekosystém LES
dub zimní (
Quercus petraea
)
Ekosystém LES
buk lesní (
Fagus sylvatica
)
Ekosystém LES
jedle bělokorá (
Abies alba
)
Ekosystém LES
smrk ztepilý (
Picea abies
, syn.
Picea excelsa
)
Ekosystém LES
borovice kleč (
Pinus mugo
)
Ekosystém LOUKA
vytrvalý bylinný porost, převládají trávy někdy mechové patro (zadržování vody) přirozeně pouze nad horní hranicí lesa intenzivní obhospodařování – kosení, spásání nutná regulace květnaté louky – chráněny, Bílé Karpaty
Ekosystém LOUKA
primární produkce je potravou četným býložravcům, po odumření též rozkladačům (žížaly) 1 ha louky uživí 1 – 5 ks tura domácího výrazný podíl nejrůznějších druhů hmyzu (larvy dvoukřídlých, housenky motýlů, rovnokřídlí, ploštice, křísi, brouci), plžů a hlístic konzumují nadzemní i podzemní rostlinné orgány
Ekosystém LOUKA
větší býložravci – např. sysel obecný, hlodavci masožravci – zejm. členovci (stonožky, pavouci, parazitoidní dvoukřídlí a blanokřídlí, střevlíkovití, drabčíkovití aj.) velké druhy u nás luční ekosystémy většinou neobývají trvale, ale pronikají sem z okolí
Ekosystém LOUKA
Ekosystém LOUKA
„kyselá“ lesní louka, Březina 2008
Ekosystém LOUKA
žížala obecná (
Lumbricus terrestris
)
Ekosystém LOUKA
pastvina, tur domácí (
Bos taurus
)
Ekosystém LOUKA
sysel obecný (
Spermophilus citellus
)
Ekosystém LOUKA
babočka kopřivová (
Aglais urticae
)
Ekosystém LOUKA
perleťovec stříbropásek (
Argynnis paphia
), Ročov, 2006
Ekosystém LOUKA
čeleď Drabčíkovití (
Staphylinidae
) řád Brouci (
Coleoptera
)
Ekosystém POLE
ekosystém pole + agroekosystém vytvořený člověkem za účelem produkce zemědělských plodin prostorově (obvykle i časově) účelově vymezený agroekosystém = soubor všech ekosystémů zemědělské farmy (dokonce „celá farma“), pojem zahrnuje i sociálně-ekonomické aspekty
Ekosystém POLE
jednoduchý ekosystém řízení směřuje k dosažení maximální produkce omezení nebo likvidace populací všech ostatních druhů drastické omezování navazujících trofických úrovní nejčastěji pěstována – jednoletá bylina, někdy i dvouletá
Ekosystém POLE
podle přírodních podmínek u nás rozlišujeme čtyři zemědělské výrobní oblasti: kukuřičná řepařská bramborářská horská
Ekosystém POLE
Ekosystém POLE
pšenice, Ročov, 2007
Ekosystém POLE
větší býložravci – hraboš polní, zajíc polní, křeček polní někteří pravidelně nebo příležitostně pronikají z okolních ekosystémů – srnec obecný, prase divoké, myšice malooká, myšice křovinná rostlinožraví bezobratlí (správně „fytofágní“) – háďátka, roztoči, hmyz – jejich vysoké hustoty mohou snižovat výnosy zemědělských plodin, různě regulovány člověkem
Ekosystém POLE
hraboš polní (
Microtus arvalis
)
Ekosystém POLE
zajíc polní (
Lepus europaeus
)
Ekosystém POLE
křeček polní (
Cricetus cricetus
)
Ekosystém POLE
srnec obecný (
Capreolus capreolus
)
Ekosystém POLE
prase divoké (
Sus scrofa
)
Ekosystém POLE
myšice malooká (
Apodemus uralensis
)
Ekosystém POLE
myšice křovinná (
Apodemus sylvaticus
)
Ekosystém POLE
masožravci a všežravci zastoupeni četnými parazity a predátory pavouci, roztoči, brouci, hlístice obojživelníci hmyzožravci šelmy – lasice kolčava, lasice hranostaj, tchoř světlý, liška obecná
Ekosystém POLE
dravci – poštolka obecná, káně lesní kurovití – křepelka polní, koroptev polní
Ekosystém POLE
ropucha obecná (
Bufo bufo
)
Ekosystém POLE
krtek obecný (
Talpa europaea
)
Ekosystém POLE
lasice kolčava (
Mustela nivalis
) lasice hranostaj (
Mustela erminea
) tchoř světlý (
Mustela eversmanni
)
Ekosystém POLE
liška obecná (
Vulpes vulpes
)
Ekosystém POLE
Rokycany, 2006 poštolka obecná (
Falco tinnunculus
)
Ekosystém POLE
káně lesní (
Buteo buteo
)
Ekosystém POLE
křepelka polní (
Coturnix coturnix
)
Ekosystém POLE
koroptev polní (
Perdix perdix
)
Ekosystém POLE
rozklad organické hmoty urychlen půdní fauna a mikroflóra agrotechnickými zásahy značně ochuzována značnou část primární produkce odebírá člověk
Ekosystém RYBNÍK
uměle vytvořený, prostorově zřetelně vymezený ekosystém prostorové členění závislé na velikosti a dále na hloubce vody oblast volné vody – pelagiál dno – bentál část dna s kořenící vegetací – litorál neosvětlená část dna – profundál
Ekosystém RYBNÍK
prostorové členění stojatých vod
Ekosystém RYBNÍK
prostor nádrže obývají dílčí společenstva organismů, z nichž nejvýznamnější jsou: plankton společenstvo drobných, málo pohyblivých a většinou pasivně přenášených organismů
Ekosystém RYBNÍK
nekton společenstvo aktivně pohyblivých živočichů, patří sem především ryby
neuston
Ekosystém RYBNÍK
společenstvo organismů povrchové vodní blanky (prvoci, vířníci)
pleuston
Ekosystém RYBNÍK
společenstvo žijící na hladině (vodoměrky, bruslařky)
Ekosystém RYBNÍK
bentos společenstvo organismů dna nádrže
Ekosystém RYBNÍK
Ekosystém RYBNÍK
primární produkci zajišťují zástupci tzv. fytoplanktonu – zelené řasy, sinice, rozsivky plovoucí nebo kořenící vyšší rostliny – okřehek, leknín, rdest, rákos, orobinec velikost primární produkce ovlivněna teplotou a množstvím živin (N, P, K, Ca) primární produkce konzumována množstvím pelagických a bentálních živočichů a rozkládána mikroorganismy
Ekosystém RYBNÍK
mezi bentickými druhy převládají formy dravé a saprofágní biomasa ryb je 100 – 400 kg/ha, roční produkce průměrně 70 – 290 kg/ha
Ekosystém ŘEKA
proudění vody, obsah kyslíku, horizontální členění toku pramen a pramenná stružka horní tok střední tok dolní tok pásmo pstruhové pásmo lipanové pásmo parmové pásmo cejnové
Ekosystém ŘEKA
primární produkci zajišťují vodní rostliny, značné množství organické hmoty je však také z okolních ekosystémů horní a střední tok – ryby především lososovité dolní tok – méně náročné na množství a kolísání kyslíku, snášející nebo vyžadující vyšší teplotu, zejm. kaprovití
Ekosystém ŘEKA
přísun živin a celkové znečištění ovlivňují i složení biocenóz přítomné společenstvo ukazatelem stavu znečištění byla vypracována stupnice znečištění vod
Ekosystém ŘEKA
Ekosystém ŘEKA
Lužnice
Les Louka Pole Rybník Řeka
Důležité ekosystémy
Příště „Biomy – hlavní ekosystémy Země“ Konec