Transcript Historie fyzikálních objevů

Historie fyzikálních objevů
Historie fyzikálních objevů
(přednáška v rámci projektu Brána do světa)
© Mgr. Josef Poul, 2011
Obsah
2650 př. n. l. Míry a váhy slouží obchodu – 1
2650 př. n. l. Měření času podle Slunce a Měsíce – 2
700 př. n. l. Kladkostroj ulehčil zdvihání – 3
640 př. n. l. Oheň zapálený čočkami – 4
350 př. n. l. Země známa jako koule – 5
374 př. n. l. Navigace lodí s kompasem – 6
305 př. n. l. Atomy se mohou shlukovat – 7
212 př. n. l. Římský voják zabil Archimeda – 8
900 Vynalezena „kamera obscura“ – 9
1452-1519 Leonardo da Vinci – 10
1510 Koperník vytváří nový obraz světa – 11
1525 Výpočet obvodu Země – 12
1590 Malé učiněno viditelným – 13
1608 Optik sestrojil dalekohled – 14
1643 Viviani objevuje atmosférický tlak – 15
1654 Žádný strach ze vzduchoprázdna – 16
1656 Měření času pomocí kyvadla – 17
1669 Newton dokázal přitažlivost hmoty – 18
1674 Rychlejší vaření s tlakovým hrncem – 19
1705 Sestrojen parní stroj – 20
1727 První fotografie v dějinách – 21
1738 Jak rychlý je zvuk ve vzduchu – 22
1742 Nová stupnice pro měření teploty – 23
1749 Experimenty s blesky – 24
1783 Vzlétl balon plněný horkým vzduchem – 25
1786 Pokusy se žabími stehýnky – 26
1791 Voltovy pokusy s elektrickými články – 27
1792 Metr, jednotka délkové míry – 28
1803 První parní lokomotiva – 29
1809 Elektrický telegraf – 30
1813 Polesný Drais vyvinul drezínu – 31
1820 Elektrický proud má magnetické účinky – 32
1824 Od vodního kola k turbině – 33
1825 První osobní vlak na světě v provozu – 34
1826 Ressel vynalezá lodní šroub – 35
1831 Magnetem vyroben elektrický proud – 36
1832 Stroboskop: obrázky se pohybují – 37
1834 První elektromotor v chodu – 38
1842 Éra větrných mlýnů končí – 39
1842 Proč mění zvuk svou výšku? – 40
1843 Obří bagr nahradil 180 dělníků – 41
1846 Zkonstruovány první hydraulické stroje – 42
1846 První pneumatiky pro kola vozů – 43
1849 Rychlost světla nově změřena – 44
1850 Foucault prokázal otáčení Země – 45
1852 Od balónu ke vzducholodi – 46
1857 Osobní výtah v newyorském domě – 47
1861 Učitel národní školy vynalezl telefon – 48
1862 Francouzský patent na čtyřtaktní motor – 49
1863 Londýn otevírá síť podzemní dráhy – 50
1867 Alfred Nobel vynalézá dynamit – 51
1868 V Londýně řídí dopravu plynové lampy – 52
1874 První, sériově vyráběný psací stroj – 53
1875 Pohyb při chůzi natahuje hodinky – 54
1877 Vynalezen fonograf – 55
1878 Nesnadná cesta k elektrické žárovce – 56
1879 Vyjela první elektrická lokomotiva – 57
1879 Vynalezen převod pro jízdní kolo – 58
1881 První elektrárny dodávají elektrický proud – 59
1885 Ulicemi projel první motocykl – 60
1886 První auta na benzín – 61
1895 Pařížská premiéra kina – 62
1894 Marconi vyslal první radiové signály – 63
1895 Röntgenovo neviditelné záření – 64
1896 Becquerelův objev radioaktivity – 65
1901 Lidé se poprvé vznesli silou motoru – 66
1905 Teorie relativity – 67
1911 První televizní obraz – 68
1918 Letadlové lodě vyplouvají na moře – 69
1926 Robert Goddart odpálil raketu poháněnou kapalinou – 70
1929 Elektrické přístroje v domácnosti – 71
1937 Helikoptéra Heinricha Focka – 72
1938 Podařilo se štěpení atomových jader – 73
1939 Objevení polovodičů – 74
1939 Začíná věk jaderné energie – 75
1942 První raketa letí do Vesmíru – 76
1945 První elektronický velkopočítač – 77
1946 Vynalezeny atomové hodiny – 78
1947 Letadlo prolomilo zvukovou bariéru – 79
1954 Elektrický proud ze slunečního světla – 80
1954 Nukleární pohon ponorek – 81
1957 Sputnik – umělá družice Země – 82
1958 První integrovaný obvod – 83
1959 Závody o dosažení Měsíce – 84
1961 Lidé poprvé opustili Zemi – 85
1962 Družice přenáší první televizní obraz – 86
1969 Astronauti přistávají na Měsíci – 87
1971 Zkoušky jízd na magnetickém polštáři – 88
1972 Sonda s pohlednicí pro mimozemšťany – 89
1976 Nastupují osobní počítače – 90
1978 Do světa lidí vstoupily mobilní telefony – 91
1979 Cesta k ploché obrazovce – 92
1981 Digitální záznam zvuku pomocí laseru – 93
1981 Start raketoplánu Columbia – 94
1983 Startuje „neviditelný“ letoun – 95
1987 Vyvinutý navigační systém GPS – 96
1990 Vypuštěn Hubbleův vesmírný teleskop – 97
1991 Nastává nový věk – Doba internetu – 98
2004 Vesmír dobyla první soukromá loď – 99
2008 Spuštěn obří urychlovač částic – 100
2650 př. n. l. Míry a váhy slouží obchodu
Obchod ve starověkých civilizacích Orientu
se rozvíjel velkým tempem. Ve městech
vznikala skladiště zboží a zásobárny potravin.
Při směně zboží vznikla nutnost srovnatelných
měr a vah. Základní jednotkou hmotnosti
byl 1 šekel (180 zrnek obilí) a vážil celkem
přesně 8,4g Zrnko obilí bylo tedy nejmenší
váhovou jednotkou, přesné dvouramenné váhy
dokázaly zvážit dokonce „půl zrnka“ obilí, tedy váhy 0,1-0,2 g.
K měření délek se v Egyptě a v Mezopotámii používalo tyčí a šňůr.
„Kontrolní míry“ byly vymezeny do země zatlučenými kolíky na
veřejně přístupných místech. Délkové míry byly odvozeny od částí
lidského těla (palec, dlaň, loket, krok, atd.).
obsah
2650 př. n. l. Měření času podle Slunce a Měsíce
Král města Uru (Mezopotámie) zavedl pro měření času šedesátkový
systém, který se potom stal vzorem pro měření času v celém
starověku. Tento systém vycházel z měsíčního kalendáře. Rok byl
rozdělen na 12 měsíců po 30 dnech. Každý den měl 12 „dvouhodin“.
Nový měsíc začínal, když se na obloze po novu poprvé objevil srpek
Měsíce. Egypťané sestavili první sluneční kalendář v lidských
dějinách. Kalendář byl v Egyptě životní nutností, aby lidé mohli včas
očekávat každoroční záplavy
na Nilu. Rok měl 12 měsíců po
30 dnech, k nimž bylo přidáno
5 dní přestupných (celkem 365
dnů). Den měl 24 hodiny.
Egyptský rok trval od jedné
záplavy k počátku záplavy
následující.
obsah
700 př. n. l. Kladkostroj ulehčil zdvihání
Řečtí mechanikové objevili způsob znásobení
síly pomocí jednoduchého kladkostroje. Skládal
se ze dvou dřevěných válců, jednoho pevného
a druhého pohyblivého spojeného se zvedaným
předmětem.
Při tahu za konec lana se zvedaný předmět
posunuje směrem vzhůru o polovinu dráhy,
o kterou bylo lano taženo. Síla zdvihu je oproti
síle vynaložené k tahu dvojnásobná.
obsah
640 př. n. l. Oheň zapálený čočkami
V asyrském městě Ninive se začalo k rozdělávání ohně používat
broušených čoček z horského krystalu (valouny polodrahokamu).
Exemplář nalezený v ruinách královského paláce, měl rozměry 3,5
x 4 cm a tloušťku 0,5 cm. Asyřané déle používali dutých zrcadel
vyrobených z bronzu a pokovených stříbrem.
Znalost čoček a dutých zrcadel se z
Mezopotámie rozšířila do Řecka, kde
dosud rozdělávali oheň tradičně ocilkou
nebo hubkou. Při vzájemném otloukání
jiskřily i valounky z křídových skalisek
na pobřeží.
obsah
350 př. n. l. Země známa jako koule
Už počátkem 4. stol. př. n. l. učili pythagorejci, že Země je kulatá a
že se otáčí kolem své osy. Kolem roku 350 př. n. l. pak Hérakleides
Pontský prohlásil, že Země se za den otočí jednou kolem své osy a
že nebe stálic (hvězd) je neměnné. V souvislosti s tím mluví i o
Slunci jako o stálici. Vysvětluje pomocí rotace Země den a noc a
považuje také za možné, že se Země
během roku pohybuje kolem Slunce,
což je známo už u planet Merkuru
a Venuše.
obsah
374 př. n. l. Navigace lodí s kompasem
O magnetických vahách se zmiňují ve staré Číně už kolem roku
1160 př. n. l. Byla to vlastně volně otočná magnetická jehlice, která
představovala pohyblivé paže a ruce malé figurky a která
ukazovala severojižní směr. Číňané ještě neuměli zmagnetovat
železo a tak pro výrobu těchto jehlic používali magnetit.
V roce 374 př. n. l. se prosadily „plovoucí“ magnety jako
plnohodnotná navigační pomůcka.
Přitom však tyto magnety ukazovaly
pouze směr sever-jih, protože ještě
nebyly spojeny se směrovou růžicí.
obsah
450 př. n. l. Látky se skládají z atomů
Řečtí filozofové Leukippos a jeho žák Demokritos zformulovali svoji
představu podstaty látek. Podle nich se prostor skládá
z nevyčíslitelného množství pouhým okem neviditelných atomů,
tedy z nedělitelného. Atomy mají být nezničitelné a neměnné a
všechny se skládají ze stejné látky. Jsou různě velké a různě těžké.
Všechny předměty vznikají díky
vzájemnému spojení atomů a
zanikají jejich rozpadem. Všechny
vlastnosti věcí se podle těchto
filozofů dají vysvětlit rozmanitým
složením atomů, jejich rozdílnou
velikostí, podobou a polohou.
obsah
212 př. n. l. Římský voják zabil Archiméda
Při dobytí Syrakus zabil jeden římských vojáků Archiméda,
významného řeckého matematika (výpočet objemu koule, kužele,
válce), fyzika (objevy fyzikálních zákonů – rovnováha na páce,
vztlaková síla v kapalinách) a vynálezce (šroub sloužící k čerpání
vody, vrhací praky, jeřáby, kladkostroje, zápalné zrcadlo).
Archimédes působil jako vědec a technik na dvoře krále Hieróna
v Syrakusách. Znám byl mj. řešením úlohy, kterou mu král Hierón
zadal: Měl zjistit, jestli je nově vyrobená královská koruna z čistého
zlata. Archimédes porovnal váhu vody vytlačené korunou s váhou
vody vytlačené stejným množstvím
zlata a dokázal, že koruna z čistého
zlata není.
obsah
Kolem 900 Vynalezena „kamera obscura“
Islámští učenci objevili zobrazovací systém „camera obscura“ a
tím přišli i na optický princip užívaný ve fotografování dodnes.
Camera obscura sloužila arabským astronomům při pozorování
nebeské dráhy Slunce (Slunce nelze pozorovat přímo, došlo by
k vážnému poškození zraku), slunečních skvrn, ale i povrchu
Měsíce. Tvořila ji uzavřená schránka uvnitř s černým povrchem.
V přední stěně byl malý otvor, kudy světlo vstupovalo dovnitř, na
zadní průsvitné stěně (matnici) se
vytvářel převrácený a zmenšený
obraz pozorovaného předmětu.
V 16. století byla pak do vstupního
otvoru vsazována skleněná čočka,
obraz na matnici byl pak jasnější
a zřetelnější.
obsah
1452-1519 Leonardo da Vinci – univerzální génius
Leonardo da Vinci - malíř, sochař, hráč na loutnu,
inženýr, válečný stavitel, konstruktér, architekt,
plánovač měst, přírodovědec, anatom, byl ve své
době znám pouze jako výtvarný umělec. Většinou
svých vynálezů předběhl dobu o několik století.
Navrhl konstrukci vrtulníku, lopatkového kola,
plovoucího bagru, potápěčské výstroje,
nepotopitelné lodi, obrněného vozu, ponorky,
vymyslel neprůstřelnou vestu, plynovou masku, šnekový šroub,
kuličková a válečková ložiska, a další. V jeho deníku, který měl kolem
7000 stran, se našli např. také podrobné plány vodní kanalizace a
dvoupodlažního města, kde byli chodci odděleni od vozidel.
obsah
1510 Koperník vytváří nový obraz světa
Astronom, lékař a právník Mikuláš Koperník vyvrátil obecně
uznávanou představu o Zemi jako klidném středu Vesmíru.
„Střed Země není středem pohybu světa. Planety a hvězdy obíhají
kolem Slunce. Země pak koná trojí pohyb: „Ve 24 hodinách se
otočí jednou kolem své osy, v průběhu jednoho roku obkrouží
stejně jako ostatní planety Slunce a zemská
osa nestojí bez pohybu, ale vykonává
dlouhodobý krouživý pohyb“. Své hlavní
dílo Šest knih o obězích sfér nebeských
vydal Koperník v roce 1543, papež
knihu okamžitě zakázal.
obsah
1525 Výpočet obvodu Země
Francouz Jean Fernet vypočítal délku obvodu Země na 56 746
toisenů. To odpovídá skoro přesně správnému obvodu Země –
40 000 km. Fernel došel ke svému výsledku tak, že zjistil
astronomicky rozdíly zeměpisné šířky mezi Paříží a Amiensem a
současně změřil vzdálenost mezi oběma místy měřidlem. Jeho
měření bylo daleko přesnější než všechna dosavadní.
Podobná měření prováděl už Řek
Eratosthenes ve 3. století př. n. l.
Změřil poledníky mezi Alexandrií
a Syenou, celý obvod mu vyšel
44 250 km.
obsah
1590 Malé učiněno viditelným
Holandský výrobce brýlí Hans Janssen a jeho syn Zacharias
vynalezli mikroskop (řecky „mikro“ – malý, „skopein“ – vidět),
který byl sestaven ze dvou čoček. Z rozptylky, která sloužila jako
objektiv a ze spojky, která byla okulárem.
První mikroskopy zabudované do lepenkového
válce byly však značně nedokonalé.
Janssenové ještě neuměli vypočítat čočky
podle optických zákonů, také kvalita skla
nebyla nejlepší. Sklo bylo nečisté a vykazovalo
optické vady. První systematická pozorování
pomocí mikroskopu uskutečnil vlámský kreslíř
Joris Hoefnagel. Publikoval 50 mědirytinových
tabulí zobrazujících zvětšeniny hmyzu.
obsah
1608 Optik sestrojil dalekohled
Holandský optik Hans Lipperhey zjistil při pozorování korouhvičky
na střeše, že tato je větší, dívá-li se na ni přes kombinaci vypuklé a
duté čočky. 2. října 1608 podal žádost o patentování
dvoučočkového dalekohledu.
Když se o tomto vynálezu dozvěděl italský fyzik a astronom Galileo
Galilei, sestrojil podobný přístroj. Zakrátko s ním spatřil hory a
krátery na Měsíci, Saturnovy prstence,
objevil čtyři Jupiterovy měsíce, fáze
Venuše a potvrdil, že Mléčná dráha se
skládá z obrovského množství hvězd.
obsah
1643 Viviani objevuje atmosférický tlak
Italský fyzik Vincenzo Viviani si při sledování práce horníků všiml,
že s pomocí sacích pump lze vypumpovat vodu pouze do výšky
necelých 10 m. Galileo Galilei předpověděl, že rtuť, která má asi
13,5 krát větší hustotu než voda, vystoupí do
13,5 krát menší výšky. Viviani a jeho kolega
Evangelista Torricelli tuto předpověď potvrdili
pokusem. Naplnili rtutí skleněnou trubici
uzavřenou z jedné strany, uzavřeli ji i z druhé
strany, obrátili, ponořili do nádoby s rtutí a na
spodním konci otevřeli. Rtuť vytekla jen
částečně, hladina v trubici se ustálila ve výšce
76 cm. Z toho usoudili, že musí existovat
nějaká protilehlá síla držící kapalinu v otevřené
trubici. Viviani ji nazval atmosférický tlak.
Torricelli na základě tohoto pokusu sestrojil
roku 1644 rtuťový barometr.
obsah
1654 Žádný strach ze vzduchoprázdna
V tomto roce předvedl magdeburský purkmistr Otto Guericke pokus
dokazující existenci vakua, které bylo do té doby pokládáno za
neexistující a fyzikálně nerealizovatelné. Přesně přiléhající železné
polokoule spojil pomocí kohoutu s pumpou. Když byl vzduch
z vnitřku polokoulí vypumpován, spojily se obě polokoule takovou
silou, že je nedokázalo roztrhnout ani 16 párů koní – po osmi
z každé strany.
Tímto pokusem Guerick dokázal
nejen existenci vzduchoprázdna,
ale potvrdil jednoznačně i existenci
atmosférického tlaku.
obsah
1656 Měření času pomocí kyvadla
Nizozemský přírodovědec Christian Huygens
vynalezl kyvadlové hodiny. Díky kyvadlovému
principu se mechanické hodiny staly právě tak
přesné jako dosud používané hodiny sluneční.
Myšlenku využít kyvadla v hodinách při
měření času vyjádřil již v roce 1636 Galileo
Galilei, který poznal, že doba trvání jednoho
kmitu záleží pouze na délce kyvadla, zatímco
ani jeho váha, ani výkyv přitom nehrají roli.
obsah
1669 Newton dokázal přitažlivost hmoty
S pomocí dalekohledu s nitkovým křížem dokázal Isaac Newton
gravitační zákon, který formuloval roku 1666.
Tento zákon říká, že ta samá gravitační síla drží planety na
oběžných drahách a na druhé straně způsobuje, že jablko ze
stromu spadne vždycky na zem. Newton učil, že se všechna tělesa
navzájem přitahují a že přitažlivost se zvětšuje úměrně s hmotností
obou těles a naopak se zmenšuje s druhou mocninou vzdálenosti
mezi oběma tělesy.
obsah
1674 Rychlejší vaření s tlakovým hrncem
Francouzský fyzik Denis Papin zjistil, že teplota varu vody a dalších
kapalin závisí na tlaku. Při vyšším tlaku než je tlak atmosférický
vaří voda (kapaliny) při vyšší teplotě. Papin svůj objev zužitkoval:
vyvinul tlakový hrnec, se kterým v roce 1681 začal obchodovat.
V hermeticky uzavřeném kovovém hrnci, který je opatřen
přetlakovým ventilem, který Papin vynalezl, se při vaření zvyšuje
tlak páry. Voda v hrnci tak začne vařit při vyšší teplotě než 100 ºC,
což nejen zrychluje přípravu jídla,
ale vede také k uchování biologicky
cenných látek. Proto se Papinova
hrnce užívá dodnes.
obsah
1705 Sestrojen parní stroj
Již v roce 1689 francouzský přírodovědec Denis Papin a Angličan
Thomas Savery prováděli málo úspěšné experimenty s parním
strojem, při kterých praskaly roury, odvádějící páru nebo parní
kotle. Avšak v roce 1705 se podařilo Angličanovi Thomasi
Newcomenovi a Johnu Cawleyovi na základě předchozích pokusů
poprvé sestavit hospodárný a spolehlivě pracující parní stroj, jehož
základní princip přetrval více než
půl druhého století. O dva roky
později postavil Papin vysokotlaký
parní stroj, čímž podtrhl význam
nového vynálezu.
obsah
1727 První fotografie v dějinách
Filolog Johann Heinrich Schulze zhotovil první fotografie pomocí
černidla z chloridu stříbrného na rovné podložce z bílé křídy.
Schulze přitom použil objevu Georga Fabricia, který již roku 1559
zpozoroval, že chlorid stříbrný na slunci zčerná.
Schulze smíchal chlorid stříbrný s bílou křídou a natřel jím
rovnoměrně rovnou bílou plochu. Jako předlohu použil neprůhledný
papír, ze kterého vystřihl obrysy
písmen. Přes tuto šablonu pak
osvětlil stříbrný křídový podklad
na slunci. Získal tak první
fotografie; ty se však dnešním
fotografiím příliš nepodobaly.
Nejenže byly matné a neostré,
ale především měly jen velmi
krátkou životnost.
obsah
1738 Jak rychlý je zvuk ve vzduchu
Na podnět Francouzské akademie věd zahájili Cassini de Thury,
Maraldi a Lacaille pokusy k určení rychlosti zvuku.
Zvolili si tři vyvýšená, od sebe dostatečně vzdálená místa v Paříži
– pozorovací stanice. Na čtvrtém místě pak bylo každých deset
minut vystřeleno z děla, přičemž na pozorovacích stanovištích
pozorovatelé měřili časový rozdíl mezi zábleskem světla a zvukem.
Z těchto měření pak vypočítali rychlost zvuku 332 m/s. Přestože při
těchto praktických pokusech nevzali v úvahu, že rychlost zvuku
závisí také na tlaku a teplotě okolního
vzduchu, byla vypočítaná hodnota
poměrně přesná. Dnes víme, že zvuk
se vzduchem o teplotě 20 ºC šíří
rychlostí 340 m/s.
obsah
1742 Nová stupnice pro měření teploty
Švédský astronom Anders Celsius navrhl nahradit Fahrenheitovu
stupnici lépe použitelnou stostupňovou stupnicí. Bod varu vody
označil Celsius jako 0º, teplotu přeměny vody v led jako 100º.
Takováto stupnice vyhovovala prosazující se desítkové soustavě,
proto se nakonec ujala ve většině zemí s výjimkou USA. Celsiův
krajan Carl von Linné tuto stupnici o tři
roky později obrátil do současné podoby.
obsah
1749 Experimenty s blesky
Americký přírodovědec a politik Benjamin Franklin konal pokusy
s elektrickými výboji v mracích s pomocí draka uvázaného na
železném drátě, jehož konec byl u země spojen s leidenskou láhví.
Domníval se, že elektrická jiskra a blesk jsou stejného původu a že
je možné je oba zachytit a zneškodnit
pomocí tohoto draka. Podnikal v tomto
smyslu různé experimenty, které vedly
v roce 1749 k vynálezu hromosvodu.
Je jen s podivem, že se mu při jeho
pokusech nic nestalo.
obsah
1783 Vzlétl balon plněný horkým vzduchem
K myšlence zkonstruovat balón nesený teplým vzduchem dospěli
bratři Michel Joseph a Étienne Jacques Montgolfierové při
pozorování útržků papíru unášených teplým vzduchem z komínů.
Rozhodli se zachytit tento „lehký“ vzduch do vhodného obalu a
sestrojili papírový balón.
15. října 1783, po obdržení královského
souhlasu, došlo k největší události v historii
vzduchoplavby. Šestadvacetiletý fyzik
Jean-François Pilâtre vstoupil jako první
člověk do balonového koše, aby v něm
vzlétl. Let trval 4,5 minuty a upoutaný balón
vystoupil do výšky 26 m.
obsah
1786 Pokusy se žabími stehýnky
Objev elektrického proudu byl snad nejšťastnější a nejužitečnější
náhodou v dějinách lidského poznání. Vše se odehrálo na pitevním
stole boloňského profesora anatomie Luigi Galvaniho při pitvě
žabích stehýnek. Galvani si všiml, že stehýnka sebou pokaždé při
dotyku kovového skalpelu škubla. Veden neuvěřitelnou horlivostí a
touhou po poznání prováděl pokusy s živočišným materiálem
jedenáct let. Marně. Nikdy se mu správné vysvětlení najít
nepodařilo. Galvani dělal už dřív pokusy
s mechanickým drážděním nervů, znal
účinek elektřiny na svaly a věděl o existenci
rejnoků elektrických. Přičteme-li k tomu, že
byl lékař a ne fyzik, nepřekvapí nás, že
záškuby stehýnek vysvětloval „živočišnou
elektřinou“, která působí v každém těle.
obsah
1791 Voltovy pokusy s elektrickými články
V roce 1791 se o výsledcích Galvaniho práce dozvěděl italský
profesor fyziky Allessandro Volta a okamžitě se pustil do výzkumu.
Všechny teorie o živočišné elektřině zavrhl a nabídl správnější
řešení. Pochopil, že příčinou proudu jsou kovy samy. Dva různé
kovy umístěné ve vlhkém prostředí, tedy kovový stůl
a skalpel dotýkající se vlhkého žabího svalu, jsou
schopny vytvářet elektrický proud. Aby své tvrzení
dokázal, sestavil elektrický obvod bez jakýchkoliv
živočišných tkání. Mezi stříbrnou minci a zinkový
kotouček vložil vlhké plstěné kolečko a vyvolal
stejný jev jako Galvani. Složením většího počtu
těchto článků pak kromě stálého proudu dosáhl
i vyššího napětí. Voltův sloup, první akumulátor
vyrobený člověkem, byl na světě.
obsah
1792 Metr, jednotka délkové míry
Už v roce 1670 navrhoval francouzský teolog Gabriel Mouton
zavést jako jednotku délkové míry délku, která by odpovídala
vzdálenosti jedné minuty zemského poledníku a tuto jednotku
nazvat „mille“. V roce 1792 se komise složená z členů Francouzské
akademie věd rozhodla zvolit za jednotku délky jednu
desetimilióntinu čtvrtiny délky
zemského poledníku procházejícího Paříží. Měření se
protáhlo až do roku 1800 a
z naměřených hodnot byl
stanoven metr jako jednotka
délkové míry.
obsah
1803 První parní lokomotiva
Anglický inženýr Richard Trevithick postavil první provozuschopnou
parní lokomotivu poháněnou vysokotlakým parním strojem. Proti
jiným parním strojům zvýšil výkon tím, že výfukové páry vyvedl do
komína a tím zvýšil jeho tah. V únoru 1804 uvedl v jižním Walesu
tuto lokomotivu do provozu. Vážila 8 tun a utáhla 10 tun nákladu
rychlostí 8 km/h. 14,5 km dlouhá
dráha však neunesla tak velkou
váhu. Protože koleje nebyly
položeny na pevné podloží, bořily
se pod tíhou vlaku do země.
obsah
1809 Elektrický telegraf
Samuel Thomas von Sömmering sestrojil v Mnichově elektrický
telegraf, s nímž se mu podařilo přenášet zprávy na větší
vzdálenosti. Pro své velmi složité technické provedení neměl však
tento přístroj nejmenší naději na praktické uplatnění. K přenosu
jednotlivých znaků potřeboval totiž 35 drátů.
Telegraf zdokonalil až v roce 1840 americký malíř Samuel Morse.
Pro vysílání zpráv použil klíč, který
byl po něm pojmenován a kódoval
jednotlivá písmena a číslice pomocí
sledu teček a čárek. V přijímači
zapisovala tužka, připevněná na kotvě
elektromagnetu, signály na papírový
pásek, který se pohyboval poháněn
hodinovým strojkem.
obsah
1817 Polesný Drais vyvinul drezínu
Bádenský polesný Karl Friedrich Drais vyvinul vozidlo, které jezdilo
bez koní, poháněné jen lidskou silou. Tento vynález byl však vinou
bídného stavu silnic odsouzen k neúspěchu. Drais se však
myšlenky pohybu na kolech s využitím síly vlastních svalů nevzdal.
Na cesty s pískem a štěrkem, plných výmolů a bahna vyzrál tím, že
místo dvoustopého vozidla navrhl
vozidlo jednostopé – řiditelnou
drezínu neboli velocipéd. Dřevěnou
konstrukci poháněl jezdec vpřed
dlouhými běhovými kroky, stroj
dosahoval rychlosti 10 až 15 km/h.
V létě roku 1817 s ním Drais urazil
vzdálenost 50 km za pouhé 4 hodiny.
Poštovní dostavník s koňmi potřeboval
na tuto cestu čtyřnásobný čas.
obsah
1820 Elektrický proud má magnetické účinky
15. února roku 1820 si dánský fyzik Hans Christian Oersted při
jedné ze svých vysokoškolských přednášek všiml, že vodivá
smyčka, kterou prochází el. proud, vychyluje magnetickou střelku.
Salomon Schweigger při opakování Oerstedových pokusů zjistil, že
výchylka magnetické střelky se zvětší, když se jednoduchá smyčka
drátu nahradí velkým počtem závitů.
V Oerstedových pokusech pokračoval
i André Maria Ampére, který zjistil, že
vodiče, kterými prochází elektrický
proud je možné uvést do pohybu
přiblížením magnetů. Ampére uvažoval
i o možnosti vychylovat pomocí el.
proudu magnetku a na tomto principu
zkonstruovat telegraf.
obsah
1824 Od vodního kola k turbině
Francouzský inženýr Claudie Burdin vyvinul nový princip vodního
kola. V této souvislosti poprvé mluvil o vodní turbině (z lat. turbo =
vír). Soutěž o vodní kolo, které by bylo schopné nasazení
v průmyslu za účelem získávání elektrické energie však vyhrál jeho
žák Bendit Fourneyron. Jeho konstrukce se skládala ze dvou
soustředných lopatkových kol.
Pevné vnitřní kolo mělo zahnuté
rozváděcí lopatky, které směřovaly
vodu proti oběžným lopatkám
vnějšího kola. Stroj měl obdivuhodně
vysokou účinnost asi 85 % a turbína
se brzy rozšířila po celé Evropě.
obsah
1825 První osobní vlak na světě v provozu
27. září 1825 – Robert Stephenson, syn průkopníka parních
lokomotiv Georgie Stephensona, otevřel první veřejnou železniční
trať pro osobní dopravu. Spojovala město Stockton s 39 km
vzdáleným Darlingtonem. Za lokomotivou byl zařazen tendr, 6
nákladních vozů plně naložených uhlím a osobní vagón pro čestné
hosty. Následovalo 21 nákladních vozů vybavených lavicemi na
sezení a 6 dalších vozů s uhlím.
Hmotnost této vlakové soupravy
dosahovala 70 tun. Lokomotiva
zvládla jízdu rychlostí 10 km/h
bez větších obtíží, ovšem kvůli
množství lidí kolem trati a na
kolejích musela během cesty
několikrát zastavit.
obsah
1826 Ressel vynalezá lodní šroub
Lisovací válcový stroj, šroubový lis na víno a olej, válcový mlýn,
přístroj k vyluhování barev, kuličkové ložisko bez tření a mazání,
ale i mechanismus divadelního jeviště - to jsou jen některé z
desítek vynálezů Josefa Ressela. Jeho jméno je však spojováno
především s vynálezem lodního šroubu, který znamenal zásadní
obrat v rozvoji námořní paroplavby 1. poloviny 19. století. V roce
1826 si dal v Terstu zhotovit podle svých plánků šroub o průměru
18 palců pro člun, který mu zapůjčili
terstští obchodníci. Šroub byl poháněn
dvěma muži. Roku 1829 byl postaven
parník Civetta, poháněný pomocí
Resselova šroubu parním strojem. Když
však při jedné z plaveb praskla trubka
kotle, policie další plavby zakázala.
obsah
1831 Magnetem vyroben elektrický proud
André Marie Ampère objevil, jak pomocí elektromagnetu přeměnit
elektřinu v magnetismus. Fyziky však čekal pro praxi mnohem
důležitější úkol - přeměnit magnetismus na elektrický proud. Muž,
který se tohoto úkolu ujal, nebyl nikdo jiný, než člen Královské
společnosti, ředitel laboratoře Královského ústavu, profesor chemie
a jeden z největších experimentálních fyziků všech dob Michael
Faraday.
29. srpna 1831 po sedmileté usilovné
práci a stovkách nezdařených pokusů
objevil Faraday princip elektromagnetické
indukce. Pomocí tyčového magnetu,
kterým pohyboval v cívce, vyvolat
měřitelný elektrický proud.
obsah
1832 Stroboskop: obrázky se pohybují
Nezávisle na sobě vynalezli Joseph Plateau a Simon Stampfer
stroboskopický kotouč. Pravidelně uspořádanými štěrbinami na
rotujícím kotouči nebo válci bylo
možné pozorovat řadu obrázků,
přičemž vznikl dojem souvislého
plynulého pohybu.
obsah
1834 První elektromotor v chodu
Na základě Faradayova objevu elektromagnetické indukce (1831)
sestrojil německý inženýr Moritz Hermann Jakobi v Peterburku
první elektromotor schopný provozu.
obsah
1842 Éra větrných mlýnů končí
S rostoucím využíváním parní energie začal úpadek větrných
mlýnů. V Nizozemí sice ještě pracovalo kolem 8 000 větrných kol,
ale jejich význam byl stále menší. První větrné mlýny (větrná kola
s plachtami) vznikly kolem roku 900 v Persii. V Evropě se rozšířily
ve 13. století. Byly umístěny na otočných ložiskách na dřevěném
podstavci a otáčely se celé proti větru. V 15. století se prosadily tzv.
„holandské mlýny“, u nichž se ručně
otáčela jen vrchní střecha s křídly. Aby
nedocházelo k poškození křídel při vichřici,
bylo možné jejich plochu měnit. Roku 1722
připevnil skotský stavitel mlýnů Andrew
Meikle listy žaluzií na péra, která udržovala
žaluzie uzavřené. Když pak silná vichřice
přemohla sílu per, mohla část větru protékat
křídly bez využití.
obsah
1842 Proč mění zvuk výšku tónu?
Rakouský fyzik Christian Doppler objevil po něm pojmenovaný
„Dopplerův efekt“, který objasňuje, proč je výška tónu závislá na
rychlosti a směru pohybu zdroje zvuku. Člověk, který se nehýbe
vnímá zvuk přicházející z nepohyblivého zdroje s určitou frekvencí
(té odpovídá určitá výška tónu). Když se zdroj zvuku začne
k pozorovateli přibližovat, vnímá pozorovatel zvuk o vyšší frekvenci
(vyšší tón), když se od něho zdroj
vzdaluje, vnímá zvuk o nižší frekvenci
(nižší tón). Pomocí Dopplerova efektu
se dají vypočítat rychlosti vzdálených
zdrojů zvuku nebo i světla (např.
souhvězdí). Tento princip se velmi
osvědčil zejména v astronomii.
obsah
1843 Obří bagr nahradil 180 dělníků
Při stavbě pacifické železniční trati v USA byl poprvé nasazen bagr –
tehdy se hovořilo o „parním exkavátoru“ – který byl zkonstruován
v roce 1838. Za dvanáctihodinovou pracovní dobu vybagroval a
naložil 1 100 m3 zeminy, což odpovídalo práci 180 silných dělníků.
K obsluze bagru bylo třeba jen 2 pracovníků.
Jiný stroj pro zemní práce vyvinul
Robert Stephenson. Zkonstruoval
parní kladivo pro zatloukání
železných pilotů pro základy
mostů. S tímto beranidlem se
podařilo zatlouci do země 10 m
dlouhý železný pilot za pouhé
4 minuty.
obsah
1846 Zkonstruovány první hydraulické stroje
Anglický inženýr William G. Armstrong vynalezl hydraulický
akumulátor, zkonstruoval první hydraulické výtahy a postavil první
hydraulický jeřáb, který sloužil k nakládání a vykládání lodí.
Jeřáb byl vybaven dvěma hydraulickými válci. Jeden zvedal a
spouštěl břemeno, druhý otáčel ramenem jeřábu. Válce byly
poháněny parním strojem.
obsah
1846 První pneumatiky pro kola vozů
Skotský továrník Robert W. Thomson přišel na nápad použít pro
kola vozů vzduchem naplněnou gumovou hadici. Tato vzduchová
„pneumatika“ se skládala z jedné uzavřené, silně nafouknuté
hadice z gumy, která byla z vnější strany chráněna těsně ji
obepínající plachtovinou. Tyto pneumatiky tlumily nárazy na
nerovných silnicích daleko lépe než běžné železné nebo gumové
obruče z plné gumy. Thomsonův vynález se však neujal a zapadl
v zapomnění. Teprve v roce 1888 použil irský
zvěrolékař John Boyd Dunlop znovu vzduchem
plněné pneumatiky, když chtěl poskytnout
malému synovi pohodlnou tříkolku. Pro dodatečné
napumpování také vyvinul hustící ventil.
obsah
1849 Rychlost světla nově změřena
Už v letech 1672-75 se podařilo dánskému astronomovi Ole Romeovi změřit
rychlost světla pečlivým změřením doby, po kterou byl nejvnitřnější měsíc
Jupiteru ve stínu mateřské planety. Rychlost světla mu vyšla 300 000 km/s.
Francouz Armand Fizeau provedl v roce 1849 první změření rychlosti světla
přímo na Zemi. Nechal dopadat paprsek světla mezerami mezi zuby
ozubeného kola na 9 km vzdálené zrcadlo. Pak nastavil oběžnou rychlost
druhého ozubeného kola tak, že paprsek odražený od zrcadla dopadal
přesně na jeden zub tak, aby ho pozorovatel stojící za tímto kolem neviděl.
Stanovil rychlost světla na 313 000 km/s. Rychlost světla je důležitou
přírodní konstantou. Přesná hodnota je 299 792,456 2 km/s.
obsah
1850 Foucault prokázal otáčení Země
Na pokusu s kyvadlem v Poledníkovém sále pařížské
hvězdárny prokázal francouzský fyzik Léon Faucault,
že Země se otáčí kolem své osy. Stalo se tak 217 let
poté, co Galileo Galilei musel před Svatým oficiem
odvolat své učení.
Pokus byl velmi jednoduchý. Na velmi dlouhý drát připevnil
Faucault železnou kouli naplněnou olovem a kyvadlo uvedl
do pohybu podél přímky vyznačené na zemi pod ním.
Kyvadlo se kývalo po mnoho hodin a přitom bylo vidět, že
se dráha kyvadla vychýlila od roviny, v níž se původně
pohybovala. Kyvadlo se odchýlilo díky tzv. Coriolisově síle,
která na severní polokouli vychyluje kývající se tělesa
doprava a na jižní polokouli doleva.
obsah
1852 Od balónu ke vzducholodi
24. září 1852 odstartoval francouzský průkopník letectví Henri
Giffard ve vzducholodi pro jednu osobu, kterou sám postavil
v Paříže do Trappes (27 km). Dosáhl přitom průměrné cestovní
rychlosti 8 km/h. Základ Gofferdovy vzducholodi tvořil 44 m dlouhý,
doutníkový, plynem naplněný balón o objemu 2500 m3, který byl
poháněn vrtulí, uváděnou do rotace parním strojem. Let z Paříže
do Trappes proběhl za bezvětří. I velmi slabý závan větru mohl totiž
vzducholoď vychýlit z určené trasy.
Vzducholoď měla velmi špatnou
manévrovací schopnost, neboť
měla malou cestovní rychlost a
málo účinnou, nevelkou trojúhelníkovou plachtu jako kormidlo.
obsah
1857 Osobní výtah v newyorském domě
Společnost Otis Steam Elevátor Copany, založená v New Yorku
Elishou Gravesem Otisem, instalovala v pětipatrovém obchodním
domě firmy E. V. Haughwout & Co. Na Brodwayi první osobní výtah
na světě. Výtah byl poháněn parním strojem a mohl dopravit
najednou 6 osob rychlostí 10m/min.
Podobné výtahy byly postupně
instalovány i v dalších výškových
domech. Otis vynalezl také pojistný
systém, který zabraňoval možnému
neštěstí v případě přetržení lana.
obsah
1861 Učitel národní školy vynalezl telefon
Německý učitel národní školy Philips Reis předvedl na zasedání
fyzikální společnosti jím vynalezený magnetický telefon. Přístroj se
skládal z vysílače a přijímače, které byly spolu spojeny dvěma
vodiči. Vysílač měl tvar připomínající lidské ucho, jako membrána
sloužil zvířecí měchýř. Raisovi se podařilo tímto telefonem přenést
lidskou řeč, která byla částečně srozumitelná.
Konstrukci telefonu podstatně zdokonalil skotský fyziolog Alexandr
Graham Bell. V mikrofonu i ve
sluchátku požil membránu, která
kmitala v blízkosti cívky navinuté
na ocelovém magnetu. 14. února
1876 si nechal svůj telefon
patentovat.
obsah
1862 Francouzský patent na čtyřtaktní motor
Francouzský inženýr Alphonse Beau de Rochas vynalezl čtyřtaktní
motor, ale nepostavil ho. Protože si ho však nechal patentovat,
došlo později k patentovým sporům s Němce Nikolausem A. Ottou.
Roku 1876 přišel Otto na technické řešení při pozorování továrních
komínů. Rozhodl se, že nechá působit
plyn vzniklý explozí předtím nasáté
směsi paliva se vzduchem do válce.
Motor zkonstruoval. Ten naskočil a
běžel bez poruchy.
obsah
1863 Londýn otevírá síť podzemní dráhy
10. ledna 1863 uvedla londýnská společnost Metropolitan Railway
do provozu první podzemní dráhu na světě. Chtěla tak
omezit co možná nejvíce městskou dopravu a provoz
na ulicích a odstranit z nich hlučné a kouřící vlaky.
Londýnská podzemní dráha byla koncipována velkoryse.
Široké tunely měly stěny z hrubého zdiva a souběžně jimi
probíhaly dvoje koleje. Každá kolej byla použitelná jak pro
normální, tak pro široký rozchod. Tunely byly raženy
pomocí razícího štítu a opatřeny rozsáhlým zařízením na
výměnu vzduchu a větracími rourami, protože se pro
provoz metra počítalo s použitím parních lokomotiv. Roku
1884 byl dokončen vnitřní okruh kolem středu města. Měl
délku 21 km a bylo na něm 27 vkusně, leckdy až
přepychově zařízených stanic.
obsah
1867 Alfred Nobel vynalézá dynamit
Alfred Nobel nejprve experimentoval s nitroglycerinem. Jeho výbušná
síla byla využívána poté, co se přišlo na to, že přidáním 10%
nitroglycerinu se zvýší účinek střelného prachu na dvojnásobek.
Nobel začal v malé otcově dílně s výrobou nitroglycerinu, brzy však
došlo při zacházení s třaskavým olejem k několika úrazům. Zkoušel
proto nebezpečnou tekutinu spojit s dalšími přísadami. Podařilo se
mu vyrobit dynamit, který byl mnohem bezpečnější při manipulaci a
měl stejnou trhací schopnost.
Nobel umírá v roce 1896. Znechucen tím,
že jeho myšlenky nebyly využity výhradně
k mírovým účelům, rozhodl se věnovat celé
své jmění do služeb svobodné vědy. Toto
jmění se stalo základem nadace, z jejichž
úroků se každoročně udělují známé Nobelovy
ceny.
obsah
1868 V Londýně řídí dopravu plynové lampy
V londýnském vnitřním městě byly poprvé použity na křižovatkách
plynové lampy s červeným a zeleným světlem pro řízení dopravy.
Po krátké době zkoušek zařízení explodovalo a jeden policista
přitom přišel o život. Další zkoušky se uskutečnily až v roce 1914
v USA v Clevelandu ve státě Ohio. Tato novinka v pouliční dopravě
byla odvozena ze signalizace na železnici. Už v roce 1841 se
dohodlo shromáždění železničních techniků
v Birminghamu na červeném, zeleném a bílém
dopravním signálu pro zastavení, varování
a volnou jízdu.
obsah
1874 První, sériově vyráběný psací stroj
V 17. století se řada mechaniků pokoušela sestrojit strojky, které by
vytiskly na papír písmena jednodušším způsobem, než byl složitý
způsob tiskařů. První patent na „stroj kladoucí písmena na papír
vedle sebe“ byl uznán v roce 1717 v Anglii. První z řady
použitelných strojů zkonstruoval v roce 1829 Američan William
Brut. V roce 1874 dala v USA firma Remington Small Arms Co. na
trh první, sériově vyráběné psací stroje. Na papír se písmena
otiskovala zespodu, takže na ně při psaní
nebylo vidět. První elektrický psací stroj
byl zkonstruován v roce 1902. I když
konstrukční řešení ještě nebylo zdaleka
ideální, ukázalo cestu při vývoji nových
strojů s lehkým úderem.
obsah
1875 Pohyb při chůzi natahuje hodinky
Vídeňský hodinář De Löhr vynalezl automatické kapesní hodinky.
Jejich pero se natahovalo při pohybu toho, kdo je nosil.
V hodinkách bylo otočně uložené závaží, které se při pohybu
otáčelo, nebo kývalo. Převodem se pohyb přenášel na pérovník
přes rohatku a pero se postupně natahovalo. Při plném natažení se
natahování zastavilo. Když se po nějaké době pero znovu uvolnilo,
začalo se při pohybu majitele hodinek
znovu natahovat. Při nošení tak byly
hodinky stále plně natažené a majitel
se nemusel start o to, aby hodinky
pravidelně natahoval. Vydržely jít bez
natažení jeden den.
obsah
1877 Vynalezen fonograf
Americký obchodník a vynálezce Thomas Alva Edison zkonstruoval
fonograf, kterým mohl zaznamenávat a reprodukovat lidský hlas a
hudbu. Velký trychtýř před membránou koncentroval zvuk. Kovová
membrána telefonního mikrofonu byla spojena s ocelovou jehlou,
jejíž hrot ryl drážku do parafínové vrstvy na pásu papíru, zatímco
se válec s papírem otáčel. Válec byl poháněn klikou a současně se
šroubovitě pomalu posouval podél své osy. Když se totéž
uspořádání použilo znovu a válcem se pohybovalo, sledovala jehla
vyrytou drážku, chvěla se a rozkmitávala
membránu. Vzniklý zvuk se zesiloval
trychtýřem. Protože parafínová vrstva
byla příliš měkká, nahradil ji Edison
staniolem. Záznam tak bylo možné
přehrát třikrát nebo čtyřikrát.
obsah
1878 Nesnadná cesta k elektrické žárovce
1840 – britský inženýr William R. Grove vyrobil první vakuovou
žárovku s platinovým drátem.
1845 – obdržel Američan J. W. Starr patent na vakuovou žárovku,
v níž svítilo rozžhavené uhlíkové vlákno.
1854 – Německý mechanik Heinrich Goebel vyrobil zdokonalenou
žárovku a osvětloval s ní svoji hodinářskou dílnu. Jako svítící těleso
použil zuhelnatělou bambusovou štěpinu.
Tyto konstrukce se však neprosadily, neboť
měly jen velmi malou životnost a navíc chyběl
laciný zdroj proudu.
Elektrickému světlu se podařilo prorazit cestu
teprve v roce 1879 zásluhou amerického
vynálezce a obchodníka Thomase Alvy Edisona,
který se dokázal postarat i o spolehlivý zdroj proudu.
obsah
1879 Vyjela první elektrická lokomotiva
Werner Siemens předvedl na berlínské průmyslové výstavě
v provozu první elektrickou lokomotivu, odebírající proud sběračem
– drátěným kartáčkem – ze samostatné proudové kolejnice a ne
z vlastní baterie, vezené s sebou.
Elektrické lokomotivy postavili dříve už i jiní konstruktéři, všichni
však ztroskotali na neexistenci vhodného proudového zdroje i
vyhovující pohonné jednotky. Teprve dynamo, sestrojené právě
Siemensem v roce 1867 se stalo vhodnou elektrickou pohonnou
jednotkou. Lokomotiva
utáhla tři vozíčky
rychlostí chodce, na
každém mohlo sedět
6 osob.
obsah
1879 Vynalezen převod pro jízdní kolo
1855 – Firma Michaux dodává na trh kola se šlapacím klikovým
pohonem na předním kole.
1878 – Thomas Shergold postavil tzv. „bezpečné“ jízdní kolo
s předním i zadním kolem stejného průměru a s řetězovým
pohonem zadního kola.
Začaly narůstat požadavky na stále vyšší rychlost jízdy. S přímým
pohonem bez převodu toho však bylo možné docílit jen
zvětšováním průměru poháněného kola. Vyráběly se tak stále větší
kola (v průměru až 2,5 m), která byla příčinou velmi krkolomných
pádů. Vyřešit tento problém se podařilo
Henry J. Lawsonovi v roce 1879 , který
vynalezl řetězový převod. Velociped dostal
od roku 1887 tvar moderního jízdního kola.
obsah
1881 První elektrárny dodávají elektrický proud
V Godalmingu v anglickém hrabství Surrey uvedla Pullmanova
továrna na kůže do provozu první vodní elektrárnu na světě.
Přetlaková turbína poháněla přímo dynamo vyrábějící stejnosměrný
elektrický proud. Ten napájel především pouliční osvětlení. Pro
domácnosti bylo elektrické světlo zatím nehospodárné a nespolehlivé.
Proud byl daleko dražší než plyn a žárovky měly krátkou životnost.
V roce 1882 začaly dodávat proud dvě nové elektrárny. Obě zřídila
společnost Edison Copany. Jednu v Londýně a druhou v New Yorku.
Obě dodávaly stejnosměrné napětí
110 V a poskytovaly dostatečný výkon
pro napájení 1000 Edisonových žárovek
v Londýně a až 6000 stejných žárovek
v New Yorku.
obsah
1885 Ulicemi projel první motocykl
První jednostopé vozidlo vybavené benzinovým spalovacím
motorem, vyjelo na svou první 3 km dlouhou jízdu. Tím dokázali
němečtí inženýři Wilhelm Maybach a Gottlieb Wilhelm Daimler, že
lze jimi vyvinutý motor sestrojit tak malý a přitom s postačujícím
výkonem, aby mohl být zabudován do lehkého vozidla. Jeden
současník podal o tomto motoru následující zprávu: “Má-li být
motor uveden do chodu, musí se pod jeho žhavenou trubičkou
zapálit plamen a motor je nutno jednou
protočit pomocí kliky. Jezdec pak
uchopí řídítka a přenese energii motoru
na kola vozidla. To se provede pomocí
páky, šňůry a napínací kladky…“.
obsah
1886 První auta na benzín
Auto s benzínovým motorem sestrojené Carlem Friedrichem
Benzem. Benzovi šlo o vývoj a konstrukci zcela nového dopravního
prostředku. Šasi, řazení, uchycení motoru, převody, vše přizpůsobil
novému určení v provozu.
Auto zkonstruované Wilhelmem Maybachem a Gottliebem W.
Daimlerem. Na rozdíl od Benze šlo těmto konstruktérům o vývoj
univerzálně použitého motoru. Z tohoto důvodu vestavěl Maybach
svůj motor do kočáru koupeného Daimlerem, aniž by vozidlo nějak
zásadně přestavoval.
obsah
1895 Pařížská premiéra kina
Prvními průkopníky filmu byli francouzští průmyslníci Louis a
Auguste Lumiérové. Ti zdokonalili filmový projektor, který sestrojil
v roce 1891 Thomas Alva Edison. Jeho „kinetoskop“ ještě nebyl
skutečný promítací stroj, pouze zařízení pro pozorování
pohyblivých obrázků, obraz navíc mohla pozorovat jen jedna
osoba. Lumiérové sestavili kinematograf, který mohl být použit jako
kamera, jako kopírka i jako promítací stroj. Stačilo přístroj otevřít a
postavit za něj silný zdroj světla. První veřejné promítání se konalo
28.12.1895 v Grand café na pařížském
bulváru des Capucines a vzbudilo
ohromný zájem. „Filmem“ přitom byly
běžné výjevy ze života, dlouhé necelou
minutu, které Lumiérové promítali
rychlostí 16 obrázků/s.
obsah
1894 Marconi vyslal první radiové signály
Italský vynálezce Gugliemo Marconi vyslal jako první jiskrové
signály. Dvacetiletý samouk Marconi experimentoval
s elektromagnetickými vlnami, objevenými v roce 1888 Heinrichem
Hertzem. Postavil jiskrový generátor (vysílač) a přijímač, který
využíval jevu, kdy dopadající elektromagnetické vlnění spojuje
železné piliny navzájem tak, že se stanou vodivými. Uzavře se
elektrický obvod, ve kterém se rozezvučí signální zvonek. Marconi
takto přenesl signál na vzdálenost 3 km. V roce 1906 pak Kanaďan
Reginald Fessenden poprvé
přenesl rozhlasové vlny
modulované lidskou řečí.
obsah
1895 Röntgenovo neviditelné záření
8. listopadu 1895 se profesor fyziky Wilhelm Conrad Rentgen
zabýval katodovým zářením vylétajícím ze skleněných trubic,
z nichž byl téměř vyčerpaný vzduch. Trubici obalil černým papírem
a zatemnil laboratoř. Všiml si přitom pozoruhodného jevu: poblíž
umístěné stínítko s nanesenou vrstvou kyanidu
platnatobarnatého začalo zelenavě zářit. Protože
katodové paprsky nemohly proniknout černým
papírem, muselo z trubice vycházet ještě další,
dosud neznámé záření. Rentgen vzal stínítko do
ruky a posunul ho blíž k trubici. Jas stínítka se
zvýšil a vědec náhle na stínítku spatřil kůstky
svých prstů. Tak objevil záření (nazval ho
X-paprsky), které mělo schopnost pronikat
pevnými látkami.
obsah
1896 Becquerelův objev radioaktivity
Rentgenův objev X-paprsků přivedl francouzského
fyzika Antoine Henri Becquerela na myšlenku zjistit,
zda takové paprsky nevycházejí i z fluoreskujících
materiálů, jakými jsou uranové soli. Položil proto vzorek uranové
soli na fotografickou desku zabalenou do černého papíru. Na
vyvolané desce zjistil, že pod vzorkem zčernala. Tím dokázal, že
zkoumaný minerál vyzařoval neviditelné záření, které proniklo i
papírem. Roku 1898 nazvala Marie Curie tento jev radioaktivitou.
Spolu s manželem Pierem Curie zkoumala záření vycházející
z uranové rudy smolince. Zjistili přitom, že obsahuje daleko
intenzivnější zdroj záření, než je uran. Nechali si dovést několik tun
smolince a po čtyřleté práci z něj izolovali desetinu gramu čistého
radia.
obsah
1901 Lidé se poprvé vznesli silou motoru
Roku 1895 sestrojil bývalý americký námořník Gustave Whitehead
svůj první kluzák. Správně však předpokládal, že nebe bude jednou
patřit letadlům poháněným motorem.
V roce 1900 postavil Whitehead v Pittsburgu první létající stroj
poháněný parou. První let skončil pádem a velkými škodami.
Vynálezce byl pak spolu s manželkou vykázán z města.
Whiteheadovi se přestěhovali do Bridgeportu, kde vznikl model Nr.
20 s benzinovým motorem. Whitehead ho sám navrhl a postavil.
14. srpna 1901 se mu před více než 20
svědky podařil první, i když neřízený,
motorový let v dějinách. O rok později
už se svým modelem Nr. 22 uletěl více
než 7 mil.
obsah
1905 Teorie relativity
Albert Einstein formuloval speciální teorii relativity.
Tento fyzik, který pracoval v Bernu jako patentový
úředník tím přivodil revoluci v dosavadních základech fyziky. Klasická fyzika, která se vyvíjela od
dob Galilea Galileiho a Isaaca Newtona neuměla vysvětlit výsledky
některých pokusů se světlem. Klasická fyzika totiž vnímá odděleně
čas a prostor. Hmotnost tělesa, ani jeho délka se podle ní při
pohybu nemění, čas plyne stále stejně rychle. Einstein ukázal, že
tomu tak není. Konstantní, neměnná, je pouze rychlost světla. Vše
ostatní se mění, je relativní. Např. pozorovatel, který se pohybuje
velkou rychlostí zjistí, že oproti jinému pozorovateli, který se
nepohybuje, mu čas plyne pomaleji. Einsteinova „bláznivá“ teorie je
dnes díky mnoha pokusům, jednou z nejověřenějších..
obsah
1911 První televizní obraz
Ruskému fyzikovi Vladimíru Zvorykinovi se roku 1911 v Petrohradě
poprvé podařil přenos televizního obrazu výlučně elektronickou
cestou. Obraz ukazoval čtyři bílé pruhy na černém pokladě. V roce
1919 emigroval do USA, kde roku 1923 postavil první elektronický
snímací systém (ikonoskop). V Evropě se o rozvoj televizní
techniky nejvíce zasloužil Skot John Baird. V roce 1925 se mu
poprvé podařilo uskutečnit televizní přenos. Obraz zachycoval
obličej majitele obchodního domu a byl velmi nedokonalý. Pro svá
první vysílání potřeboval Baird velmi ostré
světlo, které člověk nemohl vydržet. Baird
však pokračoval ve vývoji dál (financován
společností BBC) a už v roce 1931 pokusně
vysílal slavné dostihy v Epsomu.
obsah
1918 Letadlové lodě vyplouvají na moře
Potom, co v roce 1910 Eugene B. Ely odstartoval se
svým dvojplošníkem Curtiss poprvé z paluby lodě a v lednu 1911
naopak úspěšně přistál pomocí lanového záchytného systému na
křižníku Pennsylvánia, začalo stavět britské námořnictvo a
německé císařské námořnictvo první letadlové lodě. Jednalo se
však nejprve o lodě k tomuto účelu přestavěné. První loď stavěná
s letadlovou palubou byla italská loď Arus z roku 1918. Měla
přistávací palubu o velikosti
168 x 20 m pro 20 letadel,
spodní krytou palubu a
hydraulická zvedací zařízení,
kterými se letadla zvedala na
rozjezdovou dráhu.
obsah
1926 Robert Goddart odpálil raketu poháněnou kapalinou
Roku 1919 publikuje americký fyzik Robert H. Goddard vědeckou
práci pod názvem „Metoda dosahování extrémních výšek“. I když
byl vystaven výsměchu ze strany tisku pro svůj názor, že by rakety
jednou mohly být použity pro lety na Měsíc, nenechal se od svých
experimentů odradit
16. března 1926 vypustil první raketu poháněnou
směsí benzínu a kapalného kyslíku. Byla 3 m
dlouhá a s palivem vážila 4,72 kg. Letěla 2,5 s,
dosáhla výšky 12 m a rychlosti 97 km/h. Goddard
své motory dále vylepšoval, např. gyroskopy pro
stabilizaci letu rakety. Roku 1930 jeho raketa
dosáhla už výšky 609 m a rychlosti 800 km/h.
obsah
1929 Elektrické přístroje v domácnosti
Kolem roku 1929 se v domácnostech začala používat řada nových
elektrických přístrojů jako myčka na nádobí, kuchyňský mixér,
zlepšený vysavač prachu, či poloautomatická pračka. První sériové
malé motory pro pohon domácích přístrojů vznikly kolem roku
1924.
První elektrická myčka nádobí
dodávaná do kaváren
a restaurací
Pračka s bubnem vytápěná
uhlím nebo plynem
pro malé prádelny
obsah
1937 Helikoptéra Heinricha Focka
Na obrázku helikoptéra vybavená dvěma navzájem opačně se
otáčejícími rotory, kterou zkonstruoval brémský konstruktér
Heinrich Focke. Byla prvním letadlem s otáčejícími se křídly na
světě, které bylo schopno nasazení v praxi. Její nejdelší let trval 93
minut. Dva rotory zabraňují otáčení trupu kolem vlastní osy.
obsah
1938 Podařilo se štěpení atomových jader
V roce 1934 začal Enrico Fermi bombardovat atomová jádra
nejtěžšího známého prvku uranu (92 p+, 146 n0). Přitom objevil, že
pomalé neutrony v jádrech atomů zůstávají. Vznikl tak izotop uranu
(92 p+, 147 n0). Takovýto atom je však nestabilní. Jeden n0 se
rozpadne na p+ a e-. Vznikne tak prvek neptunium s 93 p+, který
se v přírodě nevyskytuje. Byl to první člověkem vyrobený umělý
prvek. Stejným způsobem se podařilo vyrobit také plutonium.
V Německu pokračoval ve Fermiho experimentech Otto Hahn.
Tomu se podařilo pomocí bombardování neutrony poprvé rozštěpit
jádra uranu na lehčí prvky. Zjistil,
že jádro uranu, které přijme neutron
je extrémně nestabilní a rozpadá se
štěpením, přičemž se uvolňuje velké
množství energie.
obsah
1939 Objevení polovodičů
Německý fyzik Walter Schottky popsal efekt PN přechodu
v polovodičích a položil tím teoretický základ pro rozvoj výroby
elektronických prvků, jako jsou např. diody, tranzistory nebo
integrované obvody. Polovodiče (např. křemík, germanium, selen)
jsou krystalické látky, které kladou el. proudu větší el. odpor než
vodiče, ale menší než izolanty. Přidáním velmi malého množství
příměsí se však jejich vodivost o několik řádů zvýší. Na vedení el.
proudu se pak podílejí záporně nabité elektrony (polovodič typu N)
a díry, které se chovají jako částice s kladným nábojem (polovodič
typu P). Výhodné je však hlavně to, že výměnu nábojů přes
přechod PN lze jednoduše řídit. V následujících letech tak
polovodiče nahradily nespolehlivé elektronky a vedly k miniaturizaci
elektroniky.
obsah
1939 Začíná věk jaderné energie
2. srpna 1939 informoval Albert Einstein prezidenta USA Delano
Roosevelta o tom, že na základě nejnovějších výzkumů bude brzy
možno spustit jadernou řetězovou reakci, při níž se uvolní ohromné
množství energie a vyrobit tak bombu nového typu. Poukázal také
na malé zásoby uranu v USA i na fakt, že na výzkumu atomové
bomby pracují také vědci v nacistickém Německu.
2. prosince 1942 byla v jaderném reaktoru Chicagu spuštěna první
řetězová štěpná reakce.
6./9. srpna 1942 byla na japonská
města Hirošima a Nagasaki svržena
atomová bomba. Ta uvolnila energii
o hodnotě 23 mil. kWh (35% teplo,
50% tlaková vlna, 15% jaderné záření),
přičemž vznikla teplota 14 mil. ºC.
obsah
1942 První raketa letí do Vesmíru
Raketa A 4, známá spíše pod označením V 2, vyvinutá
v německém Armádním zkušebním ústavu pod vedením Wernhera
von Brauna, vyletěla do výšky 90 km a tím i do vesmíru. Hitler chtěl
s těmito raketami dobýt celý svět. 1500 raket V 2 dopadlo na
Londýn. Tento převratný vynález však přišel příliš pozdě na to, aby
mohl vývoj války změnit. Raketa byla poháněna
kapalným palivem, které měla ve dvou oddělených
nádržích, jež si nesla s sebou. V jedné byl ethylalkohol a ve druhé kapalný kyslík. Pro vesmírné lety
jsou rakety s kapalným palivem daleko výhodnější,
protože během letu toto palivo usnadňuje řízení. Tím,
že si rakety nesou kapalný kyslík, jsou nezávislé na
atmosféře a jako jediné létající stroje tak mohou letět
do vesmíru.
obsah
1945 První elektronický velkopočítač
Na pensylvánské univerzitě byl uveden do provozu první elektronický
velkopočítač ENIAC. Obsahoval více než 18 000 elektronek a 1 500
relé, zabíral plochu 140 m2, měl spotřebu 150 kW a vážil 30 tun. Aby
byla snížena jeho poruchovost, byly elektronky zatíženy jen na 25%
jejich normálního výkonu žhavení, čímž se počet poruch zredukoval
na 2 až 3 případy za týden. Programy byly velmi jednoduché,
programování však bylo velmi komplikované. Program musel být
sestaven na spínací tabuli s četnými vedeními a dráty. Vstup dat se
prováděl děrnými štítky nebo pomocí 300 otočných spínačů. Pro
srovnání: ENIACu, který zabíral celou
místnost trvalo 70 hodin, než vypočítal
číslo pi na 2 000 desetinných míst.
Moderní PC s procesorem velikosti
2x2 cm vypočítá pi na 1 000 000
desetinných míst za 1 s.
obsah
1946 Vynalezeny atomové hodiny
Americký fyzik Willard Frank Libby vynalezl atomové hodiny. První
časoměřič tohoto druhu byl vyroben o dva roky později.
Atomové hodiny pracují na základě počítání vlastních kmitů atomů
cesia. Frekvence těchto kmitů je přesně 9 192 631 770 Hz.
Přesnost chodu atomových hodin má odchylku menší než 1 s za
300 000 let. V roce 1967 byla
sekunda, určená pomocí kmitů
atomů cesia, stanovena
mezinárodně jednotkou času.
obsah
1947 Letadlo prolomilo zvukovou bariéru
S bojovým letadlem typu Bell X-1 dosáhl 14. října americký pilot
Charles Yeager poprvé nadzvukové rychlosti. Stroj byl vybaven
raketovým pohonem; nemohl však sám odstartovat, takže musel
být vynesen pod nosnými plochami bombardovacího letadla do
výšky a pak vypuštěn.
Pohybuje-li se těleso podzvukovou rychlostí, může se zvuk z tělesa
šířit do všech směrů. Pohybuje-li se těleso nadzvukovou rychlostí,
může se zvuk šířit jen do kuželovité oblasti vytvořené za ním. Na
obrázku je vidět kuželová rázová vlna
díky kondenzaci vodních par. V místech,
kde se tato oblast dotýká země,
slyšíme silný třesk. Aby byla rázová
vlna co nejslabší, mají letadla špičatý,
štíhlý, kuželovitý trup a ostré hrany
křídel.
obsah
1954 Elektrický proud ze slunečního světla
V Bell Telephone Laboratory v USA byla vyvinuta křemíková
sluneční baterie. Přeměňovala paprsky slunečního světla přímo na
elektrickou energii s účinností 11%.
Tyto články se skládaly z krystalů křemíku, obohaceného o cizí
atomy. V nich se vzájemně dotýkaly dvě polovodičové vrstvy. Při
světelném ozařování vznikaly v polovodičích volné elektrony,
v místě dotyku vrstev vznikalo fotoelektrické napětí. Velmi výkonné
fotoelektrické články se uplatnily
hlavně v kosmickém výzkumu.
obsah
1954 Nukleární pohon ponorek
V USA byl na vodu spuštěn „Nautilus“, první ponorka s jaderným
pohonem na světě. Loď byla dlouhá 98 m a široká 8,5 m, posádku
tvořilo 109 mužů. Byla poháněná dvěma lodními šrouby, pod
hladinou dosahovala maximální rychlosti 120 uzlů. V letech 195556 urazil Nautilus kolem Země 100 000 km, spotřeboval přitom
jaderné palivo o velikosti baseballového míčku (ponorka
s konvenčním pohonem by spotřebovala 7 570 000 litrů nafty).
V roce 1958 podeplul jako první ponorka ledový příkrov severního
pólu. Posádka Nautila si užívala do
té doby nevídaný luxus. Na lodi byly
automaty na sodovku, zmrzlinu i kino.
Nautilus dosloužil v roce 1980. Dnes
je součástí ponorkového muzea.
obsah
1957 Sputnik – umělá družice Země
4. října 1957 ve výšce 900 km obletěla Zemi první umělá družice
Země – Sputnik 1. Družici vynesla na oběžnou dráhu Země raketa
Vostok, která používala tekuté palivo a byla vyvinuta z německé
rakety A 4. Sputnik měl 4 vysílací antény, průměr 58 cm a hmotnost
83,6 kg. Oblet Zeměkoule mu trval 96 min. Vysílal přitom signály
(pípání), které mohli
radioamatéři naladit na svých
přístrojích. Miliony lidí ten den
seděli u radiopřijímačů a
poslouchali pípání z kosmu.
obsah
1958 První integrovaný obvod
Jack S. Kilby zhotovil u americké firmy Texas Instruments první čip,
první integrovaný polovodičový obvod. Na germaniové destičce
umístil germaniové tranzistory, odpory a kondenzátory. Ve stejné
době vynalezl Američan Robert Noyce postup, jak navzájem
spojovat stavební prvky čipu při hromadné výrobě. Vyvinul
fotolitografii, fotomasku, napařování kovových odporů i kovových
spojovacích kontaktů.
Deska s tištěnými spoji, osázená čipy,
stavebními prvky polovodičového
integrovaného obvodu, které nahradily
početné tranzistory.
obsah
1959 Závody o dosažení Měsíce
V roce 1958 se USA pokusily se sondami Pioneer
0 až 3 dosáhnout povrchu Měsíce. Všechny pokusy
však skončily neúspěšně, sondám se nepodařilo
opustit ani gravitační pole Země. 2. ledna 1959 startovala v SSSR
sonda Lunik 1. Ani ta však povrch Měsíce nedosáhla. Velkou
rychlostí ho minula ve vzdálenosti 5600 km. 12. srpna odstartoval
Lunik 2. Po 34 hodinách letu dopadla tato sonda jako první
pozemské těleso na povrch Měsíce. Nebyla však schopna předat
na Zem žádné informace.Už 4. října následoval Lunik 3. Tomu se
podařilo obletět Měsíc, vyfotografovat ho a vrátit se zpět na
oběžnou dráhu Země. Tam sonda papírové fotografie automaticky
vyvolala, ustálila, usušila a televizním přenosem odeslala na Zem.
Lidé tak poprvé spatřili snímky odvrácené strany Měsíce.
obsah
1961 Lidé poprvé opustili Zemi
V roce 1961 se lidé dostali do vesmíru celkem čtyřikrát. 12.4. Jurij A.
Gagarin (SSSR), 5.5 Alan Shepard (USA), 21.7. Virgil Grissom (USA)
a 6.8. German S. Titov (SSSR). Už 31. ledna uskutečnili Američané
pokus s raketou, která měl dopravit člověka do vesmíru. Pokusným
zvířetem byl šimpanz Ham, který v kabině Merkur dosáhl výšky 253
km a poté bezpečně přistál. 12. dubna sedmadvacetiletý kosmonaut
Jurij Gagarin obletěl v kosmické
lodi Vostok 1 za 1 hod a 48 min
Zeměkouli ve výšce 237 km.
Američané A. Shepard a
V. Grissom sice také vyletěli do
vesmíru, obletět Zemi se jim
však ještě nepodařilo.
obsah
1962 Družice přenáší první televizní obraz
Americká komunikační a televizní družice Telstar, která byla 10 dnů
na oběžné dráze kolem Země, přenášela poprvé televizní obraz
mezi pozemní stanicí Andover ve Spojených státech a pozemní
stanicí Pleumeur-Bodou poblíž severofrancouzského pobřeží
Atlantského oceánu. Téhož roku uskutečnil rovněž Telstar první
družicový přenos telefonátů přes Atlantský oceán. Telstar však
ještě nebyl geostacionární televizní družicí („nevisel“ nad jedním
místem na Zemi). Jeho oblet Země trval
2,5 hodiny. Souvislé televizní přenosy
přes Atlantský oceán proto umožňoval
jen po dobu 30 až 45 min.
obsah
1969 Lidé přistávají na Měsíci
16. července 1969 odstartovala z Kennedyho mysu v USA mise
APOLLO 11. 19. 7. se kosmická loď Apollo dostala na oběžnou dráhu
Měsíce.
20. 7. se od mateřské lodi Columbia (ve které zůstal Michael Collins)
odpojil přistávací modul Eagle, který ve 21:17 SEČ přistál v Moři klidu
na povrchu Měsíce. 21. 7. ve 3:56 SEČ vstoupil americký astronaut
Niel Armstrong jako první člověk na Měsíc. Společně s Edwinem
Aldrinem se zde zdrželi 135 min. Vztyčili zde americkou vlajku,
instalovali vědecké měřící přístroje, vyzkoušeli si pohyb v 6 krát slabší
gravitaci než je na Zemi, posbírali 21 kg
měsíčních hornin pro chemický rozbor a
po 8 dnech, 3 hodinách a 18 minutách
přistáli opět na Zemi. Tuto jedinečnou
událost spoluprožívalo u televize více
než 500 mil lidí na celém světě.
obsah
1971 Zkoušky jízd na magnetickém polštáři
Firma Krauss-Maffei představila model vozidla na magnetickém
polštáři Transrapid 2. Vozidlo mělo kolejové vedení a bylo neseno
silným magnetickým polem. První trať pro vlaky pohybující se na
magnetickém polštáři však byla uvedena do provozu až v roce
1983 v anglickém Birminghamu. Trať měřila 620 m a spojovala
nádraží a letecký terminál. Několik nevelkých vagónů se na této
trati pohybovalo kyvadlově.
Dnes jezdí vlaky na magnetickém polštáři v Německu, Číně a
Japonsku. Model Transrapid 08
(na obr.) dosahuje rychlosti až
500 km/h.
obsah
1972 Sonda s pohlednicí pro mimozemšťany
2. března odstartovala americká vesmírná sonda Pioneer 10, jejímž
úkolem bylo provádět první přímá pozorování a detailní fotografování
Jupitera. Sonda svůj úkol splnila v prosinci 1973. Jupiter sondu
urychlil a ta pak dál pokračovala kolem Saturnu (1976), Uranu (1979),
Neptunu (1983) a Pluta (1987) pryč ze Sluneční soustavy.
Nejodvážnější odhady předpokládaly životnost sondy 5 let. Poslední
spojení se sondou se však podařilo navázat ještě v roce 2002 ve
vzdálenosti 12 mld km. Sonda teď
pluje tiše jako loď duchů hlubokým
vesmírem k samotným okrajům
Sluneční soustavy. Od Slunce se
vzdaluje rychlostí 12,24 km/s. Na
svém plášti nese pozlacenou
destičku s poselstvím
mimozemským civilizacím.
obsah
1976 Nastupují osobní počítače
Píše se rok 1976 a na scénu vstupuje Apple Computer. Apple založili
Steve Jobs a Steve Wozniak v garáži s několika svými kamarády. Od
úplného začátku měli jasný cíl – vyrobit počítač určený pro běžné lidi.
Ještě před tím zašel Steve Wozniak se svým nápadem za svým
šéfem ve firmě Hewlett Packard. Ten jej ale odmítl se slovy: „Na co by
proboha obyčejným lidem byl počítač?“ Už v roce 1980 obsahoval
počítač Apple III pod názvem Lisa operační systém s grafickým
rozhraním a také vynález myš.
obsah
1978 Do světa lidí vstoupily mobilní telefony
První návrh mobilní telefonní sítě byl zveřejněn v roce 1947 v USA.
Patent na mobilní komunikační síť byl pak uznán v roce 1972
společnosti Bell Systém. Zřejmě první komerční síť mobilních
telefonů spustila v roce 1978 společnost Batelco v Bahrajnu. Šlo o
malou síť původně určenou pro královskou rodinu, ale dostupnou i
obyvatelům Bahrajnu. V USA byla první síť spuštěna v červenci
1978 v testovacím provozu v okolí Chicaga. V roce 1991 byl
v Evropě vydán společný standard a spuštěna mobilní síť nové
generace GSM. Jen pro zajímavost; ještě v roce 1995 byla čísla
mobilům pevně přidělená, neexistovaly SIM karty, nešlo posílat
SMS zprávy, mobil stál v průměru 35 000 Kč,
vážil kolem 300 g a signál pokrýval cca 50%
území ČR.
obsah
1979 Cesta k ploché obrazovce
Japonská firma Mitsushita obdržela patent na televizní obrazovku
s tekutými krystaly. U ploché obrazovky musí být jednotlivě řízeny
desetitisíce nepatrných obrazovkových bodů. Mimo to musí
zobrazení pohyblivých barevných obrazů probíhat velmi rychle.
Výhodou televizorů s LCD obrazovkou je velmi nízká spotřeba
proudu. Tyto obrazovky potřebují také jen velmi málo místa, proto
se dají zabudovat do různých elektronických přístrojů. Na přelomu
osmdesátých a devátých let se začaly vyrábět LCD displeje pro
notebooky, ploché monitory k počítačům,
digitální kamery, fotoaparáty, mobilní
telefony, ploché televize a další.
obsah
1981 Digitální záznam zvuku pomocí laseru
Na trhu se objevily první CD disky a jejich digitální přehrávače od
firem Sony a Philips. Tato technologie přinesla dvě revoluční novinky:
digitální záznam zvuku a čtení záznamu pomocí laserového paprsku.
Zvuk se už nezapisoval na desku ve spirálové drážce jako u
klasických gramofonových desek, ale jako malé podélné
prohlubeniny, jejichž vzájemná poloha a délka byly nositelem
informace. Laserový paprsek dopadal na povrch rotujícího disku a
odrážel se pouze od míst, kde nebyly prohlubeniny. Disky CD se tak
při čtení neopotřebovávaly, povrch byl
chráněn průhlednou umělou hmotou,
nevadily zrnka prachu, ani mělké
škrábance.
obsah
1981 Start raketoplánu Columbia
S dvoudenním zpožděním odstartoval 12. dubna 1981 americký
raketoplán Columbia ke svému prvnímu letu. Raketoplán
představoval novou generaci dopravních kosmických prostředků.
Dal se použít několikrát po sobě a představoval tak značně levnější
variantu proti drahým jednoúčelovým raketám. Raketoplány byly a
stále ještě jsou velkým symbolem NASA. USA je jako jediná země
dokázala postavit a více než 120 krát poslat do
vesmíru. Na raketoplánech byla provedena celá
řada vědeckých experimentů, byl díky nim
vypuštěn a několikrát opravován Hubblův teleskop,
řada družic a kosmických laboratoří, díky nim mohla
být postavena a pravidelně zásobovaná Mezinárodní
vesmírná stanice ISS.
obsah
1983 Startuje „neviditelný“ letoun
Lockheed F-117 Nighthawk byl světově prvním „neviditelným“
letounem, který byl zkonstruován s využitím technologie stealth.
Díky ní byl jen obtížně zjistitelný radarem. Vývoj probíhal od roku
1973, první stroje byly zařazeny do výzbroje USA v roce 1983. USA
jejich existenci popíraly až do roku 1988. Celkem bylo vyrobeno jen
59 kusů (v r. 1983 stál jeden 45 mil. dolarů), poslední letoun byl ze
služby vyřazen v dubnu 2008. Letadla byla nasazena při válkách v
Iráku, Afghánistánu a v Jugoslávii, byla využívána pro shazování
přesné munice na dobře chráněné strategické cíle, např. velitelské
bunkry. V Nevadě budou F-117
uloženy do speciálních ochranných kokonů,
které je ochrání před nepřízní počasí pro
případ, že by je bylo nutné opět nasadit do
služby.
obsah
1987 Vyvinutý navigační systém GPS
Ve Spojených státech amerických byl vyvinut nový navigační
systém GPS (Global Positioning System). U jeho zrodu stály
především armádní zájmy, postupně však byl uvolněn i pro civilní
využití. Stal se nejmodernější metodou pro určení přesné polohy na
Zemi. Celý systém se skládá ze soustavy 24 navigačních družic,
obíhajících Zemi ve výšce asi 20 000 km rychlostí 11 300 km/h
(dva oběhy kolem Země za den) a nepřetržitě vysílajících
geodetická data. GPS má opravdu široké
využití: v zemědělství, v letectví, v námořní,
železniční a automobilové dopravě, pro
vojenské účely, záchranný systém, životní
prostředí, vesmírné projekty, volný čas,...
obsah
1990 Vypuštěn Hubbleův vesmírný teleskop
24. dubna 1990 vynesl americký raketoplán Discovery na oběžnou
dráhu Země teleskop Hubble. Astronauti ho pak pomocí
robotnického ramene raketoplánu vysadily ve výšce 618 km. Je to
válec dlouhý 12,8 m s průměrem 4,1 m, který váží 11,5 t. Je v něm
umístěno zrcadlo s průměrem 2,4 m. Korekční motory a řídící
počítač jsou zásobovány proudem ze solárních panelů o ploše 66
m2. Hubbleův vesmírný teleskop má takovou rozlišovací
schopnost, že vidí minci na vzdálenost
600 km. Díky němu začala pro lidstvo
nová éra výzkumu kosmu.
obsah
1991 Nastává nový věk – Doba internetu
První testovací síť byla instalována počátkem roku 1968 v Národní
výzkumné laboratoři ve Velké Británii. Tato síť však neopustila
hranice jedné budovy.
1984 – k internetu bylo připojeno pouhých 1000 počítačů. Většina
lidí netušila, k čemu by mohl být dobrý.
1990 – Tim Berners-Lee zprovoznil první prototyp WWW serveru,
na kterém 6. srpna 1991 na adrese http://info.cern.ch/ spustil první
webové stránky.
1992 – k internetu bylo připojeno již více než jeden milion počítačů.
Nastává nový věk - Doba internetu. Na celém
světě bylo v roce 1995 odhadem 20 miliónů
uživatelů internetu, o pět let později už přes
300 miliónů. Ve vyspělém světě se internet
stává nedílnou součástí běžného života.
obsah
2004 Vesmír dobyla první soukromá loď
Soukromá vesmírná loď SpaceShipOne s pilotem a zátěží o
hmotnosti dalších dvou osob překročila podruhé během týdne 4.
října 2004 hranici kosmu. Team konstruktéra Burta Rutana tak
splnil podmínky pro získání ceny Ansari X-Prize a tím i prémie v
hodnotě 10 mil. dolarů. SpaceShipOne odstartovala zavěšena na
nosném letounu, od něhož se ve výšce 15 km oddělila, zažehla
raketový motor a zamířila do kosmu. Sama pak překročila výšku
100 km, která je všeobecně považována za pomyslnou hranici
mezi zemskou atmosférou a kosmickým
prostorem. Let trval 77 s a stroj při něm
dosáhl výšky 114,64 km. Poté se půlhodinovým klouzavým letem po sestupné
spirále vrátil k zemi a bezpečně přistál.
obsah
2008 Spuštěn obří urychlovač částic
Pod švýcarsko-francouzskou hranicí, nedaleko Ženevy byl v hloubce
50 až 175 m pod zemí vybudován obří urychlovač jaderných částic
(Large Hadron Collider-LHC). Jde o 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel
vybavený soustavou asi 9600 obřích elektromagnetů, které řídí a
urychlují tok částic téměř na rychlost světla. Při jejich srážkách
vznikne teplo, které stotisíckrát překoná teplotu v jádru Slunce. Na
kratičký okamžik tak vzniknou podmínky, které existovaly těsně po
vzniku Vesmíru. LHC tak může přispět nejen k objasnění vzniku
Vesmíru, ale také popsat povahu tajemné černé hmoty, které podle
vědců tvoří 96 procent
našeho Vesmíru.
V budoucnu by LHC mohl
přispět k získání nových
zdrojů energie.
obsah
Použitá literatura a zdroje informací:
Kronika lidstva, Fortuna Print, spol. s. r. o., Bratislava 1992
Kronika techniky, Fortuna Print, spol. s. r. o., Praha 1993
cs.wikipedia.org
www.google.cz