MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA Podmínky používání prezentace Stažení, instalace na jednom počítači a použití pro soukromou potřebu jednoho uživatele je zdarma.

Download Report

Transcript MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA Podmínky používání prezentace Stažení, instalace na jednom počítači a použití pro soukromou potřebu jednoho uživatele je zdarma.

Slide 1

MECHANIKA TUHÉHO
TĚLESA
Podmínky používání prezentace
Stažení, instalace na jednom počítači a použití pro soukromou potřebu jednoho uživatele je
zdarma. Použití pro výuku jako podpůrný nástroj pro učitele či materiál pro samostudium žáka,
rovněž tak použití jakýchkoli výstupů (obrázků, grafů atd.) pro výuku je podmíněno zakoupením

licence pro užívání software E-učitel příslušnou školou.
Cena licence je 250,- Kč ročně a opravňuje příslušnou školu k používání všech aplikací pro
výuku zveřejněných na stránkách www.eucitel.cz. Na těchto stránkách je rovněž podrobné
znění licenčních podmínek a formulář pro objednání licence.
Pro jiný typ použití, zejména pro výdělečnou činnost, publikaci výstupů z programu atd., je
třeba sjednat jiný typ licence. V tom případě kontaktujte autora ([email protected]) pro
dojednání podmínek a smluvní ceny.
OK

© RNDr. Jiří Kocourek 2013


Slide 2

MECHANIKA TUHÉHO
TĚLESA

© RNDr. Jiří Kocourek 2013


Slide 3

Tuhé těleso – fyzikální model ideálního tělesa, které nemění svůj tvar ani
objem působením libovolně velkých sil.


Slide 4

Tuhé těleso – fyzikální model ideálního tělesa, které nemění svůj tvar ani
objem působením libovolně velkých sil.
Poznámka: model tuhého tělesa můžeme použít v případech, kdy
můžeme zanedbat deformační účinky působících sil (např. je-li těleso
vyrobeno z velmi tvrdého materiálu, nebo jsou-li síly působící na těleso
velmi malé).


Slide 5

Pohyb tuhého tělesa
Posuvný pohyb


Slide 6

Pohyb tuhého tělesa
Posuvný pohyb


Slide 7

Pohyb tuhého tělesa
Posuvný pohyb
Všechny body opisují stejnou
trajektorii; v každém okamžiku
mají všechny stejnou rychlost.


Slide 8

Pohyb tuhého tělesa
Otáčivý pohyb


Slide 9

Pohyb tuhého tělesa
Otáčivý pohyb


Slide 10

Pohyb tuhého tělesa
Otáčivý pohyb
Trajektorie bodů v tělese jsou soustředné
kružnice (nebo se nepohybují – leží-li na
ose); všechny body se pohybují se
stejnou úhlovou rychlostí.


Slide 11

Síly působící na tuhé těleso

F


Slide 12

Síly působící na tuhé těleso
Jak by se změnil účinek síly, pokud bychom její působiště posunuli do jiného
místa na její vektorové přímce?

F


Slide 13

Síly působící na tuhé těleso
Jak by se změnil účinek síly, pokud bychom její působiště posunuli do jiného
místa na její vektorové přímce?

F1
F2
F

Přidejme k síle F ještě další dvě navzájem opačné síly F1 a F2 , jejichž
velikost je stejná jako velikost síly F. Účinek sil F1 a F2 se vyruší; účinek všech
tří sil je tedy stejný jako účinek samotné síly F.


Slide 14

Síly působící na tuhé těleso
Jak by se změnil účinek síly, pokud bychom její působiště posunuli do jiného
místa na její vektorové přímce?

F1
F2
F

Účinek samotných sil F a F2 by se však rovněž vyrušil, neboť by mohly
způsobit jen deformaci tělesa, což u tuhého tělesa není možné.


Slide 15

Síly působící na tuhé těleso
Jak by se změnil účinek síly, pokud bychom její působiště posunuli do jiného
místa na její vektorové přímce?

F1

Samotná síla F1 má tedy stejný účinek, jako všechny tři síly dohromady a tedy
i jako samotná síla F.


Slide 16

Síly působící na tuhé těleso
Účinek síly působící na tuhé těleso se nezmění, posuneme-li působiště
síly do libovolného bodu její vektorové přímky.

F1

F


Slide 17

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Jaká veličina by nejlépe popisovala otáčivý účinek síly vzhledem k pevné ose?

O

F


Slide 18

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Jaká veličina by nejlépe popisovala otáčivý účinek síly vzhledem k pevné ose?

O

F

Posunutím síly po vektorové přímce se její účinek (tedy ani otáčivý) nezmění.


Slide 19

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Jaká veličina by nejlépe popisovala otáčivý účinek síly vzhledem k pevné ose?

O
F

Posunutím síly po vektorové přímce se její účinek (tedy ani otáčivý) nezmění.


Slide 20

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Jaká veličina by nejlépe popisovala otáčivý účinek síly vzhledem k pevné ose?

O

F

Změní-li se poloha vektorové přímky vůči ose (její vzdálenost od osy otáčení),
účinky síly se změní.


Slide 21

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Jaká veličina by nejlépe popisovala otáčivý účinek síly vzhledem k pevné ose?

O

F

Změní-li se poloha vektorové přímky vůči ose (její vzdálenost od osy otáčení),
účinky síly se změní.


Slide 22

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Jaká veličina by nejlépe popisovala otáčivý účinek síly vzhledem k pevné ose?

O

F

Změní-li se poloha vektorové přímky vůči ose (její vzdálenost od osy otáčení),
účinky síly se změní.


Slide 23

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Moment síly vzhledem k ose otáčení:

F

O

M  F d

d

d ... rameno síly


Slide 24

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Moment síly vzhledem k ose otáčení:

O

M  F d

d

d ... rameno síly
Jednotka:

 M    F   d   1 N  m
F
newton metr


Slide 25

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Moment síly vzhledem k ose otáčení:

O

M  F d

d

d ... rameno síly
Jednotka:

 M    F   d   1 N  m
F
newton metr
Poznámka: Moment síly je nutno chápat jako vektorovou veličinu. Je-li však osa otáčení
pevná, můžeme pouze zvolit jistý smysl otáčení (např. proti směru hodinových ručiček)
za kladný a moment síly, který by způsoboval otáčení v tomto smyslu rovněž kladný.
Momenty, které způsobují otáčení v opačném smyslu mají znaménko záporné.


Slide 26

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Kdy se otáčivé účinky více sil působících na tuhé těleso vyruší?

O

F1

d1

d2

F2


Slide 27

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Kdy se otáčivé účinky více sil působících na tuhé těleso vyruší?

O

F1

d1

d2

F2


Slide 28

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly
Kdy se otáčivé účinky více sil působících na tuhé těleso vyruší?

O
d1

F1

d2

F2


Slide 29

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly

Momentová věta:
Otáčivý účinek více sil působících na tuhé těleso se vyruší, je-li vektorový
součet všech momentů těchto sil nulový.


Slide 30

Síly působící na tuhé těleso
Otáčivý účinek síly

Momentová věta:
Otáčivý účinek více sil působících na tuhé těleso se vyruší, je-li vektorový
součet všech momentů těchto sil nulový.
Poznámka: V praxi používáme momentovou větu tak, že sečteme momenty sil, které by
způsobily otáčení v kladném smyslu a zvlášť sečteme momenty sil, které by způsobily
otáčení v opačném smyslu. Pokud se oba součty rovnají, otáčivé účinky všech sil se vyruší.


Slide 31

Síly působící na tuhé těleso
Skládání různoběžných sil

F2
F1


Slide 32

Síly působící na tuhé těleso
Skládání různoběžných sil
Víme, že účinky síly na tuhé těleso se nezmění, posuneme-li její působiště do
libovolného bodu její vektorové přímky.

F2
F1


Slide 33

Síly působící na tuhé těleso
Skládání různoběžných sil
Víme, že účinky síly na tuhé těleso se nezmění, posuneme-li její působiště do
libovolného bodu její vektorové přímky.

F1

F2

F2
F1

Dvě různoběžné síly proto můžeme vždy posunout do společného
působiště – průsečíku jejich vektorových přímek.


Slide 34

Síly působící na tuhé těleso
Skládání různoběžných sil
Víme, že účinky síly na tuhé těleso se nezmění, posuneme-li její působiště do
libovolného bodu její vektorové přímky.

F1

F2
F
F2

F1

Dvě různoběžné síly proto můžeme vždy posunout do společného
působiště – průsečíku jejich vektorových přímek. Síly pak skládáme
obdobným způsobem jako síly působící na hmotný bod.


Slide 35

Síly působící na tuhé těleso
Skládání rovnoběžných sil

F1

F2


Slide 36

Síly působící na tuhé těleso
Skládání rovnoběžných sil
Účinek hledané výslednice musí být stejný jako společné účinky obou původních
sil, a to včetně otáčivých účinků vůči libovolné ose.

F1

F2
F


Slide 37

Síly působící na tuhé těleso
Skládání rovnoběžných sil
Účinek hledané výslednice musí být stejný jako společné účinky obou původních
sil, a to včetně otáčivých účinků vůči libovolné ose.

O
F1

F2
F

Zvolme osu otáčení v místě působiště výslednice. Moment výslednice je vůči této
ose nulový; výsledný moment obou původních sil musí být rovněž nulový.


Slide 38

Síly působící na tuhé těleso
Skládání rovnoběžných sil
Účinek hledané výslednice musí být stejný jako společné účinky obou původních
sil, a to včetně otáčivých účinků vůči libovolné ose.

M 1  F1  d 1
M 2  F2  d 2
d1

O

F1

d2

F2
F

Zvolme osu otáčení v místě působiště výslednice. Moment výslednice je vůči této
ose nulový; výsledný moment obou původních sil musí být rovněž nulový.


Slide 39

Síly působící na tuhé těleso
Skládání rovnoběžných sil
Účinek hledané výslednice musí být stejný jako společné účinky obou původních
sil, a to včetně otáčivých účinků vůči libovolné ose.

M 1  F1  d 1
M 2  F2  d 2
d1

O

F1

d2

F1  d 1  F 2  d 2
F2

F

Zvolme osu otáčení v místě působiště výslednice. Moment výslednice je vůči této
ose nulový; výsledný moment obou původních sil musí být rovněž nulový.


Slide 40

Síly působící na tuhé těleso
Skládání rovnoběžných sil
Účinek hledané výslednice musí být stejný jako společné účinky obou původních
sil, a to včetně otáčivých účinků vůči libovolné ose.

M 1  F1  d 1
M 2  F2  d 2
d1

O

F1

d2

F1  d 1  F 2  d 2
F2

F

F  F1  F 2

Zvolme osu otáčení v místě působiště výslednice. Moment výslednice je vůči této
ose nulový; výsledný moment obou původních sil musí být rovněž nulový.
Velikost výslednice musí být součtem velikostí obou sil (síly jsou rovnoběžné a
souhlasně orientované)


Slide 41

Síly působící na tuhé těleso
Skládání rovnoběžných sil
Účinek hledané výslednice musí být stejný jako společné účinky obou původních
sil, a to včetně otáčivých účinků vůči libovolné ose.

M 1  F1  d 1
M 2  F2  d 2

F2

F1

d2

d1

O
F

F1  d 1  F 2  d 2

F  F 2  F1
Pokud mají síly opačný směr, leží působiště za větší z obou sil; velikost
výslednice je rovna rozdílu velikostí původních sil.


Slide 42

Síly působící na tuhé těleso
Dvojice sil
Působí-li na tuhé těleso současně dvě rovnoběžné, stejně velké a opačně
orientované síly, nelze je skládat obvyklým způsobem. Výslednice takových sil je
nulová, mají však na těleso otáčivý účinek.

–F
d

F

d ... rameno dvojice sil


Slide 43

Síly působící na tuhé těleso
Dvojice sil
Působí-li na tuhé těleso současně dvě rovnoběžné, stejně velké a opačně
orientované síly, nelze je skládat obvyklým způsobem. Výslednice takových sil je
nulová, mají však na těleso otáčivý účinek.

–F

d ... rameno dvojice sil

d
Moment dvojice sil:

F

M  F d


Slide 44

Síly působící na tuhé těleso
Dvojice sil
Působí-li na tuhé těleso současně dvě rovnoběžné, stejně velké a opačně
orientované síly, nelze je skládat obvyklým způsobem. Výslednice takových sil je
nulová, mají však na těleso otáčivý účinek.

–F

d ... rameno dvojice sil

d
Moment dvojice sil:

F

M  F d

Poznámka: Moment dvojice sil závisí pouze na velikosti sil a vzájemné vzdálenosti jejich
vektorových přímek, nezávisí však na poloze osy otáčení. Bude-li těleso upevněno na pevné
ose, bude se otáčet kolem této osy. Není-li nikde v tělese pevná osa, otáčí se vždy kolem
těžiště (využívá se např. při manévrování kosmických lodí v beztížném stavu).


Slide 45

Síly působící na tuhé těleso
Rozklad sil na různoběžné složky
V některých případech potřebujeme naopak nahradit jednu sílu dvěma nebo více
složkami, které mají stejný účinek (např. při zavěšení tělesa na lano nebo nosník)

F


Slide 46

Síly působící na tuhé těleso
Rozklad sil na různoběžné složky
V některých případech potřebujeme naopak nahradit jednu sílu dvěma nebo více
složkami, které mají stejný účinek (např. při zavěšení tělesa na lano nebo nosník)

F

Podle konkrétní situace zvolíme směry, do nichž chceme danou sílu rozložit ...


Slide 47

Síly působící na tuhé těleso
Rozklad sil na různoběžné složky
V některých případech potřebujeme naopak nahradit jednu sílu dvěma nebo více
složkami, které mají stejný účinek (např. při zavěšení tělesa na lano nebo nosník)

F

Podle konkrétní situace zvolíme směry, do nichž chceme danou sílu rozložit a
pomocí rovnoběžníku sil určíme velikosti obou složek.


Slide 48

Síly působící na tuhé těleso
Rozklad sil na různoběžné složky
V některých případech potřebujeme naopak nahradit jednu sílu dvěma nebo více
složkami, které mají stejný účinek (např. při zavěšení tělesa na lano nebo nosník)

F1

F2
F

Podle konkrétní situace zvolíme směry, do nichž chceme danou sílu rozložit a
pomocí rovnoběžníku sil určíme velikosti obou složek.


Slide 49

Síly působící na tuhé těleso
Rozklad sil na rovnoběžné složky
V případě, že potřebujeme sílu rozložit na rovnoběžné složky (např. při podepření
tělesa na dvou místech), zvolíme podle situace působiště obou složek.

F


Slide 50

Síly působící na tuhé těleso
Rozklad sil na rovnoběžné složky
V případě, že potřebujeme sílu rozložit na rovnoběžné složky (např. při podepření
tělesa na dvou místech), zvolíme podle situace působiště obou složek.

d1

F1

d2

F

F2

F1  d 1  F 2  d 2
F  F1  F 2

Velikosti složek určíme podle obdobných vztahů jako při skládání rovnoběžných sil.


Slide 51

Těžiště tuhého tělesa
Na každý „bod“ tuhého tělesa působí v homogenním tíhovém poli (např. na
povrchu Země) rovnoběžné souhlasně orientované síly.


Slide 52

Těžiště tuhého tělesa
Na každý „bod“ tuhého tělesa působí v homogenním tíhovém poli (např. na
povrchu Země) rovnoběžné souhlasně orientované síly. Výslednice těchto sil je
celková tíhová síla působící na těleso.

Fg


Slide 53

Těžiště tuhého tělesa
Na každý „bod“ tuhého tělesa působí v homogenním tíhovém poli (např. na
povrchu Země) rovnoběžné souhlasně orientované síly. Výslednice těchto sil je
celková tíhová síla působící na těleso. Působiště této síly se nazývá těžiště
tuhého
tělesa.

T

Fg


Slide 54

Těžiště tuhého tělesa
Na každý „bod“ tuhého tělesa působí v homogenním tíhovém poli (např. na
povrchu Země) rovnoběžné souhlasně orientované síly. Výslednice těchto sil je
celková tíhová síla působící na těleso. Působiště této síly se nazývá těžiště
tuhého
tělesa.

T

Fg

Jak určit polohu těžiště?
(Víme, že působiště síly lze
posunout do libovolného bodu její
vektorové přímky).


Slide 55

Těžiště tuhého tělesa
Zavěsíme těleso za jeho libovolný bod; na
svislé přímce procházející bodem
zavěšení (těžnici) musí ležet těžiště –
těleso je v rovnováze, moment tíhové síly
musí být tedy nulový.


Slide 56

Těžiště tuhého tělesa
Zavěsíme-li těleso v jiném bodě,
musí těžiště ležet opět na těžnici.
Průsečík všech těžnic udává polohu
těžiště (pro určení stačí dvě těžnice).

T


Slide 57

Těžiště tuhého tělesa
Poznámka: Těžiště některých těles
může ležet mimo samotné těleso,

T


Slide 58

Těžiště tuhého tělesa
Poznámka: Těžiště stejnorodých
těles, která mají střed (osu, rovinu,..)
souměrnosti leží vždy v tomto středu
(na ose, v rovině, ...).


Slide 59

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.


Slide 60

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Příklady:

O
T

T

T
O

T


Slide 61

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Stálá (stabilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso vrátit zpět.
Příklad:

O
T
FG


Slide 62

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Stálá (stabilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso vrátit zpět.
Příklad:

O
T
FG


Slide 63

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Stálá (stabilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso vrátit zpět.
Příklad:

O
T
FG


Slide 64

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Stálá (stabilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso vrátit zpět.
Příklad:
T
FG


Slide 65

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Stálá (stabilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso vrátit zpět.
Příklad:
T

FG

O


Slide 66

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Stálá (stabilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso vrátit zpět.
Příklad:
T
FG


Slide 67

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Vratká (labilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso dále
vychýlit (ustálí se v některé ze stabilních poloh).
Příklad:
T
FG
O


Slide 68

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Vratká (labilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso dále
vychýlit (ustálí se v některé ze stabilních poloh).
Příklad:
T
FG
O


Slide 69

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Vratká (labilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso dále
vychýlit (ustálí se v některé ze stabilních poloh).
Příklad:

O
T
FG


Slide 70

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Vratká (labilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso dále
vychýlit (ustálí se v některé ze stabilních poloh).
Příklad:

FG

T
O


Slide 71

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Vratká (labilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso dále
vychýlit (ustálí se v některé ze stabilních poloh).
Příklad:

T
FG

O


Slide 72

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Vratká (labilní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy se bude výsledný moment sil snažit těleso dále
vychýlit (ustálí se v některé ze stabilních poloh).
Příklad:

FG

T

O


Slide 73

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Volná (indiferentní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy těleso setrvává v nové poloze (opět rovnovážné),
nemá snahu se vychylovat ani vracet do původní polohy.
Příklad:

T O
FG


Slide 74

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Volná (indiferentní) rovnovážná poloha:
Po vychýlení z této polohy těleso setrvává v nové poloze (opět rovnovážné),
nemá snahu se vychylovat ani vracet do původní polohy.
Příklad:

T O
FG


Slide 75

Rovnováha tuhého tělesa
Tuhé těleso je v rovnováze, pokud:
– je vektorový součet všech sil působících na těleso nulový
– a zároveň je vektorový součet všech momentů těchto sil nulový.

Stabilita tělesa (v dané stálé poloze):
je dána prací, kterou musíme vykonat, abychom jej přemístili do
nejbližší polohy vratké.


Slide 76

Otáčivý pohyb tuhého tělesa


Slide 77

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Každý bod, který neleží na ose, koná
pohyb po kružnici; úhlové rychlosti
jsou pro všechny body shodné.


Slide 78

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Obvodová rychlost závisí na
vzdálenosti bodu od osy otáčení:

v i  ri  
v2

r2

v1
r1 v1
r3

v3


Slide 79

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Obvodová rychlost závisí na
vzdálenosti bodu od osy otáčení:

v i  ri  
v2

r2

v1
r1 v1

Kinetická energie každého bodu:

E ki 

r3

v3

1
2

mi  v 
2
i

1
2

m i  ri 
2

2


Slide 80

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Obvodová rychlost závisí na
vzdálenosti bodu od osy otáčení:

v i  ri  
v2

r2

v1
r1 v1

Kinetická energie každého bodu:

E ki 

r3

1
2

mi  v 
2
i

1

m i  ri 
2

2

2

v3
Celková kinetická energie tělesa:

E k  E 1  E 2  E 3  ..... 


1
2

m

1
2

1

m1  r  
2
1

2

2

m 2  r2   ... 
2



 r1  m 2  r2  m 3  r3  ...  
1
2

2

2

2

2


Slide 81

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Veličinu v závorce nazýváme moment setrvačnosti tělesa:

J  m 1  r1  m 2  r2  m 3  r3  ...
2

2

2

Celková kinetická energie tělesa:

E k  E 1  E 2  E 3  ..... 


1
2

m

1
2

1

m1  r  
2
1

2

2

m 2  r2   ... 
2



 r1  m 2  r2  m 3  r3  ...  
1
2

2

2

2

2


Slide 82

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Veličinu v závorce nazýváme moment setrvačnosti tělesa:

J  m 1  r1  m 2  r2  m 3  r3  ...
2

2

2

[ J ] = kg·m2

Celková kinetická energie tělesa:

E k  E 1  E 2  E 3  ..... 


1
2

m

1
2

1

m1  r  
2
1

2

2

m 2  r2   ... 
2



 r1  m 2  r2  m 3  r3  ...  
1
2

2

2

2

2


Slide 83

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Veličinu v závorce nazýváme moment setrvačnosti tělesa:

J  m 1  r1  m 2  r2  m 3  r3  ...
2

2

2

[ J ] = kg·m2

Moment setrvačnosti tedy závisí nejen na celkové hmotnosti tělesa, ale i na
rozložení hmoty v tělese.

Celková kinetická energie tělesa:

E k  E 1  E 2  E 3  ..... 


1
2

m

1
2

1

m1  r  
2
1

2

2

m 2  r2   ... 
2



 r1  m 2  r2  m 3  r3  ...  
1
2

2

2

2

2


Slide 84

Otáčivý pohyb tuhého tělesa
Veličinu v závorce nazýváme moment setrvačnosti tělesa:

J  m 1  r1  m 2  r2  m 3  r3  ...
2

2

2

[ J ] = kg·m2

Moment setrvačnosti tedy závisí nejen na celkové hmotnosti tělesa, ale i na
rozložení hmoty v tělese.
Vztah pro celkovou kinetickou energii tuhého tělesa pak píšeme ve tvaru:

Ek 

1
2

J 

2


Slide 85

Obrázky, animace a videa použité v prezentacích E-učitel jsou buď originálním
dílem autora, nebo byly převzaty z volně dostupných internetových stránek.