Transcript Dynamika

Dynamika
Dynamika
•
•
•
•
zkoumá příčiny pohybu těles
Nejdůležitější pojem dynamiky = síla
Dynamis = řecké slovo síla
základem dynamiky jsou tři Newtonovy
pohybové zákony
Síla
• Projevuje se vždy při vzájemném působení
těles
• Tělesa na sebe mohou vzájemně působit
dvěma způsoby:
– Přímým dotykem
– Prostřednictvím silových polí
Síla
• Síla má dva účinky:
– deformační – má za následek deformaci tělesa
– pohybový neboli dynamický – má za následek
změnu pohybového stavu tělesa
Síla
•
•
•
•
•
Značí se F
Jednotka – Newton - N
Jedná se o vektorovou veličinu
Je určena směrem, velikostí a působištěm
Sílu znázorňujeme orientovanou úsečkou – její
velikost určuje velikost síly a její směr určuje
směr síly
Zákon setrvačnosti
= první Newtonův pohybový zákon
Těleso setrvává v relativním klidu nebo v
rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud není
přinuceno silovým působením jiného tělesa tento
stav změnit
Zákon síly
= druhý Newtonův pohybový zákon
Zrychlení a, které uděluje síla F tělesu o hmotnosti
m, je přímo úměrné velikosti F této síly a nepřímo
úměrné hmotnosti tělesa m, tedy
F
a
m
F  m.a
Jednotka síly
Newton
Značka N
1 Newton je síla, která uděluje tělesu o
m
hmotnosti 1 kg zrychlení 1 2
s
m
1N  kg . 2
s
Tíhová síla
• Volný pád probíhá v důsledku působení stálé
síly, která se nazývá tíhová síla
• Značí se FG
• Jedná se o vektorovou veličinu
• Její vektorová přímka určuje svislý směr
• Jedná se o sílu, kterou Země působí na
každé těleso při svém povrchu a uděluje
mu tíhové zrychlení g
Tíhová síla
• Vzorec pro výpočet tíhové síly
FG  m.g
• Jednotka
1 newton
značka N
Tíha tělesa
• Značí se G
• Je to síla, kterou působí nehybné těleso na
vodorovnou podložku nebo svislý závěs
Tíha tělesa
• Tíhová síla vyvolává tíhu tělesa
• Jestliže je těleso v klidu má tíha i tíhová síla
stejný směr i velikost, ale různá působiště
• G = FG
• G = m. g
• Tíha umožňuje určovat hmotnost tělesa
vážením
Odporové síly
1. Smykové tření
2. Valivý odpor
Smykové tření
• Uplatňuje se tehdy, jestliže se těleso
posouvá po povrchu jiného tělesa
• Třecí síla Ft , její působiště je na stykové
ploše těles
• Příčiny třecí síly:
nerovnosti stykových ploch
přitažlivé síly mezi částicemi
povrchových vrstev těles
Třecí síla Ft
Je přímo úměrná tlakové síle Fn , kterou působí
těleso kolmo na podložku
Třecí síla Ft
Vypočte se podle vzorce
Ft  f .Fn
Fn
f
tlaková síla, kterou těleso působí kolmo na podložku
součinitel smykového tření f < 1
Třecí síla nezávisí na obsahu stykových ploch
Třecí síla nezávisí na rychlosti pohybu těles (platí pouze
přibližně)
Klidová třecí síla
Je za stejných podmínek větší než třecí síla při
pohybu
Valivý odpor
Uplatňuje se tehdy, jestliže se těleso o
kruhovém průřezu valí po pevné podložce
Příčinou je deformace podložky před valícím se
tělesem
Odporová síla FV
• Je přímo úměrná kolmé tlakové síle Fn, kterou těleso
působí na podložku a nepřímo úměrná poloměru R
tělesa
Fn
FV  
R
 – rameno valivého odporu
Porovnání odporové síly a třecí síly
Odporová síla při valení tělesa je za jinak stejných
podmínek mnohem menší než třecí síla smykového
tření
Třetí Newtonův pohybový zákon
Zákon akce a reakce
Každá akce vyvolává stejně velkou reakci
opačného směru
Síly, kterými na sebe vzájemně působí dvě
tělesa, jsou stejně velké, navzájem opačného
směru, současně vznikají i zanikají.
Síly akce a reakce působí každá na jiné těleso.
Proto se ve svých účincích navzájem neruší.
Hybnost tělesa
Značí se p
Jedná se o vektorovou veličinu
Má stejný směr jako rychlost tělesa
Charakterizuje pohybový stav tělesa


p  m.v
m……….hmotnost tělesa
v………..rychlost tělesa
Jednotka …………..kg.m/s
Impulz síly
Značí se I
F  m.a
v
a
t
I  F .t
m.v
F
t
Jednotka…….newtonsekunda……..N.s
p  m.v
p
….. změna hybnosti
Impulz síly se rovná změně hybnosti
F .t  m.v
Význam impulzu síly
Chceme-li, aby se změnila hybnost tělesa,
musí na ně působit po určitou dobu síla.
Impulz síly vyjadřuje časový účinek síly
Zákon zachování hybnosti
Příklady
Zákon zachování hybnosti
Jsou-li dvě tělesa uvedena z klidu do
pohybu jen vzájemným silovým působením,
zůstává součet jejich hybností nulový, tj.
stejný jako před uvedením do pohybu.
m1 .v1  m2 .v2


m1 .v1  m2 .v2  0
Zákon zachování hybnosti
Tělesa se v počátečním okamžiku pohybují
m1…hmotnost první koule
m2…hmotnost druhé koule
v1…počátečná rychlost první koule
v2…počátečná rychlost druhé koule
v…výsledná rychlost obou koulí
E1…kinetická energie první koule
E2…kinetická energie druhé koule



m1.v1  m2 .v2  m1  m2 .v
Dostředivá a odstředivá síla
Představují akci a reakci při vzájemném působení
těles.
Normálové (dostředivé) zrychlení
Značí se an, ad
Zrychlení = změna rychlosti s časem
U rovnoměrného pohybu po kružnici se nemění
velikost rychlosti, ale její směr
Odvození vzorečku pro normálové
zrychlení


změna směru vektoru v = vektor ∆ v
je-li doba t dostatečně malá, potom oblouk AB můžeme
vydávat za úsečku => s = v.t
ABO a ∆v,v1,v2 jsou podobné trojúhelníky
v v.t

v
r
v  r.
v v
an 

t
r
2
2
v
2
an    .r
r
Normálové (dostředivé) zrychlení
Vzorce
an   r
2
2
v
an 
r
Směr normálového zrychlení
Pohyb hmotného bodu po
kružnici
r……délka průvodiče
φ.......úhlová dráha = středový úhel, který opíše
průvodič hmotného bodu za určitou dobu t,
měří se v radiánech (360° = 2  )
s……dráha
s  r .
Úhlová rychlost
Značí se ω


t
t………………doba pohybu
Jednotka …………1/s = s-1 nebo radián za sekundu - rad/s
Rychlost v hmotného bodu po
kružnici
s
v
t
s  r .
r.
v
 r.
t
Dostředivá a odstředivá síla
Značení Fo, Fd
.
m.v
Fd 
r
2
Fd  m.r.
2
Vztažné soustavy
Inerciální vztažná soustava = vztažná
soustava, ve které těleso setrvává v klidu
nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.
Inerciální je každá vztažná soustava pevně
spojená s povrchem Země
Platí v ní Newtonovy pohybové zákony.
Vztažné soustavy
Neinerciální vztažná soustava= soustava,
která se vzhledem k inerciální soustavě
pohybuje zrychleně nebo zpomaleně.
Neplatí v ní zákon setrvačnosti.
Neplatí zákona akce a reakce
Setrvačná síla
Nevzniká vzájemným působením těles, ale v
důsledku zrychleného pohybu vztažné
Soustavy.
Značí se FS
Má opačný směr než zrychlení pohybu, který ji
vyvolává
FS  m.a
Neexistuje k ní reakce
Příklad – pohyb kabiny výtahu
Jarda jede ve výtahu a drží v ruce siloměr se zavěšeným závažím
o hmotnosti m. Bude-li výtah v klidu, bude siloměr ukazovat sílu,
jejíž velikost je . Pokud se bude výtah rozjíždět směrem vzhůru,
bude Jarda (nyní v neinerciální vztažné soustavě) pozorovat, jak
je pružina siloměru napínána silou o velikosti (tíhová a
setrvačná síla mají stejný směr, jejich velikosti se tedy sčítají),
kde a je velikost zrychlení výtahu. Bude-li se výtah rozjíždět se
zrychlením o velikosti a směrem dolů, bude pružina napínána
silou , neboť tíhová a setrvačná síla mají směr opačný a velikost
jejich výslednice bude tedy rovna rozdílu obou sil.
Příklad – pohyb kabiny výtahu
Jestliže se výtah rozjíždí vzhůru, setrvačná síla má stejný
směr jako síla tíhová, potom výsledná tíha G
G  FG  FS
G  m( g  a)
Jestliže se výtah rozjíždí dolů, setrvačná síla má opačný
směr než síla tíhová, potom výsledná tíha G
G  Fg  FS
G  m.( g  a)
Příklad – pohyb kabiny výtahu
Fyzikálně zajímavá situace nastane, bude-li
výtah padat volným pádem k povrchu Země. V
tomto případě bude velikost výsledné síly
působící na závaží rovna , neboť výtah se
pohybuje se zrychlením o velikosti g. Nulová síla
bude působit na všechna tělesa v padajícím
výtahu. Všechna tělesa v padajícím výtahu
budou v beztížném stavu.
Beztížný stav
= zvláštní pohybový stav v neinerciální vztažné
soustavě , která se pohybuje se zrychlením
volného pádu.
G  Fg  FS
G  m.( g  a)
ag
G0