Transcript CIZORODÉ LÁTKY - 6. kruh CZU VSRR

CIZORODÉ LÁTKY
TOXIKOLOGIE
CIZORODÉ (XENOBIOTICKÉ)
LÁTKY (CL)
CL v životním prostředí člověka
se týkají především faktorů:
• chemických
• biologických (mikroorganismy)
• fyzikálních – (radionuklidy)
TOXIKOLOGIE
• 1.Chemická – vlastnosti jedů, jejich
analýza a zneškodňování
• 2. Lékařsko-klinická – nauka o jedech,
jejich otravách a léčení
• 3. Ekotoxikologie: pohyb jedovatých látek
v přírodě, tj. v půdě, vodě a vzduchu
(musí se však zabývat i dynamikou
přestupů:půda-rostlina-živočich)
OSUDY JEDŮ V ORGANISMU
Každý jed se v organismu chová
jinak
• Jedy se v organismu:
»částečně rozkládají
»částečně se mění
»částečně se ukládají
»částečně se vylučují
V těle probíhají:
• Oxidace
• Redukce
• Štěpení
• Syntéza na
nejedovaté.sloučeniny
Hlavní detoxikační stanicí v těle
jsou játra:
(jedy se zde nejvíce ukládají)
Jedy se z těla vylučují:
•
•
•
•
•
•
Močí
Pevnými výkaly
Žlučí
Slinami
Potem
Dechem
ŠKODLIVÉ LÁTKY MOHOU
PŮSOBIT
•
•
•
•
Karcinogenně
Kokarcinogenně
Teratogenně
Mutagenně
KARCINOGENNÍ LÁTKY
Patří mezi ně fyzikální faktory, chemické
sloučeniny a některé viry, kterými lze u
pokusného zvířete bezpečně vyvolat
nádorové bujení.
KARCINOGENY
• 1. Anorganické
• 2. Alifatické
• 3. Aromatické
(uhlovodíky,aminy,azosloučeniny)
• 4. Heterocyklické
• 5. Polymery
PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ
KARCINOGENY
•
•
•
•
A.
B.
C.
D.
Bakteriální
Produkty plísní a hub
Vyšší rostliny
Živočišné organismy - metabolity
ONKOGENNÍ VIRY
KOKARCINOGENY
Samy o sobě nevyvolávají zhoubné bujení,
ale jejich přítomnost stimuluje vlastní
karcinogeny
TERATOGENY
Teratogeneze je účinek jedovatých
látek na zárodek v těle matky (tj.
během embryonálního vývoje s
vyvoláním „malformací“)
TERATOGENEZE PŮSOBÍ:
• 1. částečné nebo úplné zničení
embrya
• 2. na vyvolání místních zánětlivých
změn, vedoucích k poruše vývoje
• 3. změnu v pH (reakci), vyvolává
poruchu indukčních pochodů
• 4. na porušení látkové přeměny
Nejcitlivější jsou lidská embrya do
tří měsíců těhotenství
MUTAGENY
MUTAGENY (chemomutageny)
Jedy způsobují změny v genetické
informaci. Jsou to velmi nebezpečné
látky působící dlouhodobě. Jejich
působení se těžko stanoví
(kadmium, arsén, některé polycykl.
arom. uhlovodíky, trichloretan,, HCH
aj.)
Základní pojmy hygienickotoxikologického hodnocení
chemických látek
• TOXICITA – schopnost chemické látky
poškodit organismus člověka nebo zvířat
• RIZIKO – je pravděpodobnost, že
chemická látka působí škodlivě ve výrobě
nebo spotřebě
Faktor bezpečnosti
Při posuzování chemických látek
vycházíme z:
• Předpokladu nebo z podezření, že
ohrožují zdraví člověka
• Rozsahu výroby a použité látky
• Stálosti látky v prostředí
• Kumulace látek v prostředí a v biolog.
systémech
• Charakteru populace, která je exponovaná
EXPOZICE
Množství chemické látky, které se dostane do
organismu, v úvahu se bere koncentrace látky a
časové relace
BIOLOGICKÝ ÚČINEK
Za koncentraci (dávku) nemající nepříznivý
účinek se považuje takové množství látky,
při kterém nejsou pozorovány změny:
funkční činnosti, morfologie, růstu, vývoje
populace, rozmnožování a dožití.
TOXICKÝ ÚČINEK CHEMICKÝCH
LÁTEK
Hodnotí se na základě pokusů na
zvířatech
• Akutní účinek – jednorázová dávka,
opakovaná 1 až 10 denní expozice
• Subakutní účinek – 30 denní expozice
• Chronické působení
• 90 – denní expozice
• 6 – měsíční expozice
• 2 –roční expozice
• Doživotní expozice
Hlavní účinky, které se zkoumají
• Karcinogeneze
• Teratogeneze
• Mutageneze
Nejvyšší přípustné koncentrace
(NPK) chemických látek
Jde o koncentraci, která nemá na člověka ani
přímý ani nepřímý vliv,nesnižuje jeho
práceschopnost, neovlivňuje negativně jeho
subjektivní pocity ani náladu. Nemůže ovlivnit
jeho zdraví.
Definice v oblasti příjmu
škodlivých látek
• 1.Akumulace:
Obohacování organismů antropogenními nebo
přirozenými chemikáliemi z prostředí, které vede
ke zvýšení koncentrace v tělech nebo jeho
částech vzhledem k příslušnému mediu.
• 1a.Bioakumulace:
je používán tehdy, když při příjmu určité látky je
prokázáno spolupůsobení biologických procesů,
např. při příjmu závislém na energii.
2.Kumulace
3.Obohacování:
mluvíme o něm tehdy, když poměr:
KA (koof.akumulace) je větší než 1.
4. Kontaminace:
representuje zatížení něčeho cizí
látkou.
Výraz je používán k popsání stavu
organismů a jejich prostředí ve
smyslu zatížení.
5. Dekontaminace:
snižování stupně kontaminace
organismu a jeho prostředí.
6. Eliminace:
odstranění škodlivé látky z organismu
nebo biotopu.
Kontaminující látky
Okolnosti, za kterých dochází k primární
(exogenní) či sekundární (endogenní)
kontaminaci potravního řetězce člověka
organickými a anorganickými škodlivinami,lze
shrnout do následujících bodů:
Zemědělská produkce:
•
•
•
•
•
Používání pesticidních přípravků
Hnojení (toxické kovy, zvláště Cd)
Imisní zátěž
Použití zálivkové povrchové vody
Napadení mikroorganismy, zejména
plísněmi (mykotoxiny)
Skladování a zpracování
• Posklizňová aplikace pesticidů
• Vznik toxických degradačních produktů
• Napadení mikroorganismy
Prioritní kontaminanty:
• toxické minerální látky, (kovy, metaloidy aj.
anorganické sloučeniny)
• radioaktivní isotopy
• mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny
• halogenované organické sloučeniny
Nejdůležitější toxické prvky:
• Olovo
• Kadmium
• Rtuť
• Arzen
TOXINY MIKROORGANISMŮ
1. MYKOTOXINY
ZDROJ:
• Plesnivé potraviny
• Rezidua v živočišných tkáních a
produktech
• Výrobky získané s využitím kulturních
plísní
• Produkty biotechnologií
SKUPINY MYKOTOXINŮ
• AFLATOXINY
• STERIGMATOCYSTIN
• OCHRATOXIN
• PATULIN
2. BAKTERIÁLNÍ TOXINY
• BOTULOTOXINY
• OSTATNÍ BAKTERIÁLNÍ TOXINY
TOXICKÉ MINERÁLNÍ
LÁTKY
DUSIČNANY A DUSITANY
RADIONUKLIDY
• Záření α
• Záření β
• Záření γ
Obsah a dávka radioaktivního záření
RADIONUKLY PODLE
NEBEZPEČNOSTI ZÁŘENÍ
• Skupina s velmi vysokou radiotoxicitou
• Skupina s vysokou radiotoxicitou
• Skupina se střední radiotoxicitou
• Skupina s malou radiotoxicitou
POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ
UHLOVODÍKY PAU
• vznik procesy spalování
• zdroje:
»Antropogenní
»neantropogenní
PERZISTENTNÍ
ORGANOCHLOROVÉ
SLOUČENINY
• PCB
• PCDD, PCDF
Chemické látky legislativa
• 356/2003 Sb.
• 345/2005 Sb.
• 222/2006 Sb.