 Užívání návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev s celou řadou vzájemně se ovlivňujících potencionálních rizik pro jedince i pro společnost.

 Jde zejména o jeho negativní sociální, zdravotní, trestněprávní, bezpečnostní a ekonomické dopady, které nepříznivě ovlivňují zdravý vývoj jednotlivců i společnosti ve všech uvedených aspektech.

 Ochrana veřejného zdraví  Ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti

 Snižovat nabídku drog  Snižovat poptávku drog (primární prevence a sociální začleňování uživatelů)  Snižovat rizika spojená s užíváním drog

 Mezinárodní spolupráce  Komplexní řešení problematiky nelegálních a legálních drog  Dlouhodobé a komplexní plánování  Realistické rozhodování  Racionální financování a garance kvality služeb

 Snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi  Snížit míru problémového a intenzivního užívání drog  Snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost  Snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi

 Psychický a někdy i fyzický stav, který je důsledkem užití drogy. Je charakterizován změnami chování a prožívání, nutkáním užít drogu stále nebo periodicky za účelem dosažení jejích psychických účinků, nebo rovněž snahou vyhnout se nepříjemným důsledkům její abstitence.

 Farmakologicky aktivní substance, vyvolávající chemické, biologické a orgánové změny  Účinek drogy je závislý:      Množství látky Koncentraci dané látky Frekvenci užívání Způsobu aplikace Individuální toleranci

   Nezvládnutá, neovladatelná touha po opakovaném užití drogy Tendence ke zvyšování látky Vznik škodlivých důsledků  K syndromu závislosti dochází tehdy, když v průběhu posledního roku je přítomna silná touha po užívání látky, dochází k potížím při kontrole jejího užívání, po odnětí látky dojde k příznakům fyzické závislosti, zvyšuje se tolerance, většinu času věnuje subjekt na získávání látky na úkor svých dřívějších zálib a potěšení a je mu jasné, že požívání látky přináší škodlivé důsledky.

   Fyzická závislost – po vysazení látky dojde k rozvoji nepříjemných tělesných příznaků, jejichž charakter závisí na konkrétní látce, zejména jde o nejrůznější bolesti, křeče, epileptoformní záchvaty aj Psychická závislost – touha znovu si navozovat příjemné stavy návykovou látkou, ať jde o euforii, pocit zvýšené výkonnosti a sebevědomí, příjemné snění, neobvyklé prožitky apod. Psychická závislost zpravidla přetrvává o mnoho déle než závislost fyzická.

Drogová závislost - psychický a fyzický stav vyplívající z působení drogy na organismus – dochází ke změnám v chování. Je možná závislost na více drogách.

  V některých zemích (např. Česká republika) se v praxi používá dělení drog na měkké a tvrdé. Toto rozdělení odráží jednak míru ohrožení osob užíváním jednotlivých drog a mnohdy rovněž rozdílný přístup represivních orgánů při potírání drogové kriminality (např. menší trestní sazby za trestné činy spojené s měkkými drogami).

Jiné země (např. Holandsko) rozlišují drogy na drogy s přijatelným rizikem (měkké drogy) a drogy s nepřijatelným rizikem (tvrdé drogy). Rizikem s v této souvislosti míní pravděpodobnost a důsledky úplné závislosti.

 Neexistuje „bezpečná droga“ nebo „bezpečné množství“ psychotropní látky. Smyslem užívání všech psychotropních látek je změna v prožívání daného jedince (vnější umělý zásah do jeho psychiky). Duševní zdraví a „normalita“ jsou velice křehkými systémy, o kterým stále víme jen velmi málo (jsou závislé na aktuálním i dlouhodobém fyzickém a psychickém stavu, momentálních sociálních podmínkách, osobnosti člověka, vrozených dispozicích, apod.). Každé užití psychotropní látky může ohrozit fyzické zdraví (srdeční a dechové obtíže, apod.) a zároveň spustit mechanismus rozvoje některé duševní nemoci.

 Legální drogy: alkohol, nikotin, léky?

 Nelegální drogy: opiáty, halucinogeny

         Opioidy – morfin, heroin, kodein, braun, dolsin, valoron, methadon. Kanabinoidy – hašiš, marihuana. Sedativa nebo hypnotika – barbituráty – diazepam, neurol, xanax, rohypnol.

Kokain

Amfetaminy – kofein, pervitin, efedrin, fermetrazin, antiastmatika – Solutan, MDMA, extáze – lze řadit i mezi halucinogeny. Halucinogeny – LSD, extáze, lysohlávka, muchomůrka panterová a červená, kaktusy, fendyklidin PCP tzv. „andělský prach“ – veterinární anestetikum. Organická rozpouštědla – toluen, benzin, aceton. Tabakismus, nikotinismus – tabák, nikotin

Alkoholová závislost



Počáteční ( Prealkoholické)



Varovné ( Prodromální)



Rozhodné, kritické (Kruciální)



Konečné ( Terminální)



Akutní intoxikace

Přechodný stav vzniklý aplikací psychoaktivní látky.

Podle hloubky intoxikace a charakteru látky dojde i narušení psychických funkcí v podobě změněné emotivity, chování a aktivity, myšlení, vnímání někdy i vědomí. Má vliv i na fyzické funkce. Může vést k zástavě srdce, selhání ledvin, zničení jater, může skončit smrtí. Vždy monitoring životních funkcí.



Intoxikační psychóza

Stav mysli po požití psychoaktivní látky. Projevuje se jako psychóza – halucinace, bludy, porucha vědomí a dezorientace až dezintegrace osobnosti, apod.. Může se projevit až za 3 měsíce od požití drogy. Po 6 měsících již jde o rozvoj klasické psychózy, může se jednat o trvalý a nezvratný proces.

 Zvýšené riziko ohrožení veřejného zdraví  Vysoké náklady na léčení těchto osob  Zvýšené ekonomické náklady spojené s předčasnou invaliditou případně smrt  Snížená pracovní výkonnost, včetně pravděpodobné ztráty zaměstnání  Zvýšení kriminality  Vyšší riziko dopravních a jiných nehod

 Zhoršení zdravotního stavu (zhoršená funkce určitých orgánů, rizika nákazy infekčními chorobami, apod.)  Zvýšené riziko rozvoje dalších psychiatrických onemocnění  Předčasná invalidita případně smrt  Vysoké riziko sociální exkluze  Problémy v partnerských a dalších blízkých vztazích (ohrožení péče o děti)

Léčba všech druhů závislostí musí směřovat k úplné abstinenci (tzn. V případě, kdy došlo k rozvoji závislosti už nikdy nelze danou látku užívat kontrolovaně).

Terapie závislých směřuje k následujícím oblastem:   překonání nutkavé potřeby užívat látku (odstranění fyzické a psychické závislosti) zlepšení celkového fyzického stavu (léčba přidružených somatických onemocnění – interní nemoci, infekční nemoci, apod.)    zlepšení celkového psychického stavu (posílení sebekontroly a sebevědomí, vytvoření životní perspektivy, změna sebepojetí, apod.) zlepšení a rekonstrukce sociálních vztahů (rodinných, přátelských, pracovních, apod.) zařazení do společnosti (naučit se trávit volný čas jinak než užíváním drog, vytvořit si sociální síť z osob mimo „drogovou scénu“, schopnost najít a udržet si zaměstnání).

 Ambulantní  Ústavní  Komunitní  Doplňková terapie (antabus, subsituce)

   Gambling (patologické hráčství) Typické rozšiřující se zaujetí pro hazardní hry. Sázení věnuje většinu svého volného času. Sázky obvykle zvyšuje, aby dosáhl svého uspokojení (rozvoj tolerance) a aby dostal zpět své peníze. Nemožnost hrát prožívá velmi nepříznivě (odvykací syndrom).

Gamblerův způsob života vede k rozvratu rodiny, pracovní i sociální kariéry. Zadlužuje se a eventuálně páchá trestné činy, aby získal prostředky pro splacení svých dluhů a na další hru. Opakovaně se pokouší zbavit své závislosti. Zvýšená pravděpodobnost spáchání sebevraždy. 2 – 3 % populace. Často alkoholici.