Transcript Víra a věda Ostrava 2012

Víra a věda si neprotiřečí,
naopak, podávají si ruce.
2012
Ostrava
Marek Vácha
VÍRA & VĚDA
ÚVODNÍ POZNÁMKY:
SÁZKY JSOU PŘÍLIŠ VYSOKÉ
„Dialog“ mezi vědou a vírou
 „To, co si renesance představovala jako
dialog, zdegeneroval v cosi, co je, žel,
často jen vzájemnou přehlídkou
nevědomosti, nepřátelství a zlomyslnosti.
V diskusi každý usiluje vyhrát a ne
porozumět druhému.“

McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.26)
Stakes are just too high...

The ante has been raised so high by the polemical nature of the
controversy that resolution in favor of one school will have
catastrophic implications for the other.
 On the one hand, the scientific community by and large, including
the National Academy of Sciences, has staked the prestige of
science on a particular theory with a considerable explanatory
power but known problems, in part because it is consistent with a
naturalistic philosophy.
 On the other hand, Creationists have for all intents and purposes
staked the truth of their religion on the falsity of that same theory,
because of the perceived need for a literal interpretation of the
Bible.
 Clearly. neither the proponents of Creationism nor those of NeoDarwinism can permit their side to lose or even give ground,
regardless of the facts; the extra-scientific stakes are just too high.

(Fowler, T.B., Kuebler, D., (2007) The Evolution Controversy. Grand Rapids: Baker Academic.)
 Proticírkevní, ba vůbec proti všemu náboženství
zaměřená tendence nové teorie byla jednou z
jejích nejsilnějších vzpruh a darwinisté byli velmi
citliví na náboženské vyznání odborníků. Kdo byl
proti Darwinovi, byl ocejchován jako reakcionář a
papeženec.: Baerovi, Wigandovi, Owenovi a ze
starších Cuvierovi bylo vypáleno znamení
zpátečnictví a církev je všechny s potěšením
přijímala pod svůj stinný klobouk bez ohledu na
to, zda tam patří nebo ne, a hájila je těžkopádně
a neohrabaně proti netolerantním darwinistům

Rádl, E., (2006) Dějiny biologických teorií novověku, II. díl, Academia, Praha, str. 182
Výjimečný případ Evropa...?
 Evropané mají sklon očekávat, že to, co
dělají dnes, budou zítra dělat všichni. Anebo,
řečeno jazykem tématu, jemuž se věnuje tato
přednášková řada, Evropané nepochybují, že
poměrně silná empirická souvislost mezi
modernizací a sekularizací, která je v
evropském historickém vývoji zjevná, musí
se nutně projevit i jinde. Odtud pak plyne
jejich přesvědčení, že jak se svět
modernizuje, nutně se bude i sekularizovat.

(Davieová, G., (2002) Výjimečný případ Evropa. CDK, Brno, str. 10)
VĚDA
Science
 = každý systematický obor studia nebo
soubor znalostí, jehož cílem je pomocí
experimentu, pozorování a dedukce
poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které
se týkají hmotného nebo fyzického světa

(Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford:
Helicon, 1993, pp.523-524)
 = systematické pozorování přírodních dějů a
podmínek s cílem objevovat o nich fakta a
formulovat zákony a principy založené na
těchto faktech

(Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego,
CA: Academic Press, 1992, p.1926)
 Martin Heidegger: science is the theory of
the real.
 what does real really mean and to what
degree that scientific reality presents a
comprehensive worldview?
 what is included, and, more importantly, what
is left out?
 and considering that which is omitted, what is
the cost of its lost?

Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.34
Postavení empirických věd
 Reálné vědy jsou:
 empirické
 tematicky redukované
 metodicky abstraktní
 metodologický materialismus:
empirické vědy zajímá to, co je měřitelné
povahy
 ontologický materialismus: nic jiného
než hmota a energie neexistuje
Postavení empirických věd
 metodologický redukcionismus
 zkoumání životních projevů živočichů na úrovni
chemických reakcí
 nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti
 = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme
realitu z jedné stránky
 epistemologický redukcionismus
 jedna teorie je převedena na jinou teorii
 redukce etiky na genetiku
 ontologický redukcionismus
 veškerou realitu lze převést na fyziku
 myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než
to

volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)
Science
 The materialism of science asserts its
limits, not its universality. The methods
and scope of science remain within the
world of matter. It cannot make assertions
beyond that world. (Francisco Ayala)
http://www.guardian.co.uk/science/blog/2010/may/28/religion-science-richard-dawkins
Postavení přírodních věd
 Možná se řekne, že přírodověda koná
pouze svou úlohu: vypovídá o tom, co
dokáže svými prostředky postihnout. S tím
je možno naprosto souhlasit, ovšem za
předpokladu, že na vše, co touto cestou
postihnout nelze a co přece existuje,
budeme přinejmenším pohlížet jako na
něco existujícího a brát to proto vážně.
 A. Portmann
Science is only half the story
 But science is only half the story. It can
analyse the chemical composition of a
great painting but it cannot tell us what
makes it a great painting.
 It can tell us how our instinctual drives
were formed but it cannot tell us which of
those drives to yield to and which to resist.

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)
Science is only half the story
 je prostředkem, nikoli cílem
 pomocí vědy vytvoříme velké obrazovky s
vynikající ostrostí…
 …ale nejsme schopni zabezpečit kvalitu
programů
 věda nám velmi usnadní život…
 …ale nedá nám jeho smysl
THE IDEA OF SCIENCE
The Idea of Science
 science as a tool to promote human well-being,
namely an intellectual and technological
enterprise to understand and control nature
 objective knowledge is appplied to make things or
propose generalizations (laws, hypotheses) about
nature.
 science as a framework for building existential
and metaphysical formulations
 facts, laws and scientific inferences are translated into
personal knowledge to place humans in nature.
 interpretace Darwinovy teorie etc.

(Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-37)
The Idea of Science
 Science becomes instrumental in several
senses, as an authoritative instrument for
describing nature, as a powerful
instrument for the technical mastery of
nature, and as a personal instrument for
understanding the world and navigating it.
(Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-37)
VĚDA A VÍRA
Ontologický naturalismus
 "show me the data" attitude
 faith = belief without proof (Carl Sagan, an
atheist)
 faith = the courage to live with uncertainty
(Jonathan Sacks, a rabbi)
Vztah mezi vědou a vírou
 věda užívá metodologický materialismus: zajímá nás
to, co je v hmotě, prostoru a času (co je „měřitelné a
vážitelné“)
 u některých přírodovědců přerůstá do
ontologického materialismu: je jen to, co je v
hmotě, prostoru a času, nic jiného neexistuje
 filosofie: přírodní vědy vysvětlují jen určitou
část světa
Vztah mezi vědou a vírou
 přírodní vědy nemohou nic říct k problémům
mimo hmotu, prostor a čas, jako je: svoboda,
duše, andělé, ďábel, věčnost, nebe, peklo,
Bůh etc.
 přírodní vědy jsou tak skutečně
materialistické – zajímá je matérie
 ..nemohou tak existenci Boha ani
experimentálně potvrdit, ani vyvrátit
 přesto mnozí evoluční biologové (Dawkins,
Dennett) chápou darwinismus jako doklad
neexistence Boha
Science and religion
 But if scientists want to see more than
their own limited field, they, too, could at
least feel challenged by the question of
religion.

(Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing
Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 85/2706)
Science and Religion
 věda se zabývá řešením problémů (puzzle
solving)
 náboženství se zabývá tajemstvím
 …pravda poplatná smyslům může stačit
rozumu, ale nikdy nedává smysl lidského
života

(Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 24)
 Science is about explanation.
 Religion is about interpretation.
 Science takes things apart to see how
they work.
 Religion puts things together to see what
they mean.

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 28)
 To explain the universe we no longer need
Genesis; we have science.
 To control the universe we no longer need
prayer; we have technology.
 To prevent the abuse of power we don´t
need prophets; we have elections.
 To achieve prosperity we don´t need
blessings; we have economists.

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)
 If we fall ill we don´t go to the rabbi; we go to
the doctor
 If we feel guilty we no longer need
confession; we can go to the
psychotherapist.
 If we are depressed we no longer need the
book of Psalms; we can take Prozac.
 And if we seek salvation we can go to a
shopping centre where we can buy
happiness as a higly competitive price. So
who needs religion?

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)
PROČ JE NĚCO A NE NIC?
Science and Religion
 The usual approach of science of
constructing a mathematical model
cannot answer the question why there
should be a universe for the model to
describe.

(Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing
Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 286-7/2706)
VĚDA KRESLÍ NEUTRÁLNÍ
OBRAZ SVĚTA
Teologické závěry
které by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie
 svět nemá ani účel
ani smysl
 dysteleologie
 Bůh neexistuje
 žádný inteligentní
plán v přírodě není
 svět má účel i smysl
 teleologie
 Bůh existuje
 v přírodě je
inteligentní plán
Teologické závěry
které by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z
biologie
 Unfortunately, although /scientists/ are quick to dismiss
positions which blatantly promote teleological
perspectives (creationism, Intelligent Design), there
seems to be no attempt to dismiss positions that
blatantly promote dysteleology, which is equally
impossible to affirm through empirical science (as they
indicate).
 Many modern scientists assume dysteleology (no
purpose or goal), but such a conclusion is likewise part
of a metaphysical system and is not subject to
observation or scientific demonstration.

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.
 Science erected a neutral picture that tilts
one way with God,and another without
him, but which way the cosmos leans is
dependent on individual choice and belief.

Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas.
p.27
 but...
 Empirical sciences is not designed to be
able to define or detect a purpose, though
it may theoretically be able to deduce
rationally that purpose is logically the best
explanation.

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate.
InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.
ČTYŘI VZTAHY MEZI VĚDOU A
VÍROU
Teologie a Science
 konflikt
 nezávislost
 dialog
 integrace

(Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 20)
KONFLIKT
 "If revealed religins have revealed
anything it is that they are usually wrong
(...) And if some of the Bible is manifestly
wrong, why should any of the rest of it be
accepted automatically?" (Francis Crick)
 "I don´t think we´re for anything, we´re just
products of evolution." (James Watson)
 mýtus o věčném konfliktu mezi vědou a
náboženstvím však udržují pouze vědci,
kteří nemají náboženství lásce
 ... stejně jako „významná menšina
náboženských aktivistů trvá na tom, že
věda vyhlásila náboženství válku a že
nejvhodnější formou obrany je ostrý
protiútok“

podle McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.46
God of the Gaps
 During the seventeenth and eighteenth
centuries, the word „god“ came to be used,
for the first time, to name the ultimate
explanation of the system of the world. And,
when it was in due time realized that the
system of the world was such as not to
require any such single, overarching,
independent, explanatory principle, the word
„god“ was dispensed with, and modern
„atheism“ was born.

(Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 9)
 Bůh je tedy velký konstruktér a svět
velkým hodinovým mechanismem, který je
zcela poznatelný vědou
 zároveň je ale třeba požádat, aby Bůh do
mechanismu příliš nezasahoval, aby
zůstal nepřítomný, transcendentní
 renesanční člověk se snaží přírodě
porozumět, umět ji vysvětlit
 podobná snaha i dnes
 „Even in these supposedly „post-modern“
times, the totalitarian ambition of „complete“
explanation, of a comprehensively explanatory
„theory of everything“, of becoming,
intelectually, „masters of the universe“, still
lingers on in certain scientific circles.“

(Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate,
England, p. 9)
God of the Gaps
 Bůh přestává být objektem uctívání a
posvátnosti a stává se z něj vysvětlující
příčina toho, jak svět vlastně funguje
Velký hodinář
 „Odtud ono věhlasné prohlášení
Francouzské akademie, že zprávy o
padání kamenů z nebe se zakládají na
pověře, a nařízení takové údajné objekty –
meteority – ze školních kabinetů odstranit!
Co by to bylo za hodináře-fušera, kdyby
mu z jeho výrobků… vypadávaly kameny!“

(Neubauer, Z., (2002) Biomoc. Malvern, Praha, str. 32)
God of the Gaps
 Aristoteles přisuzuje každé planetě jejího
vlastního hybatele božské povahy, neboť
si neumí vysvětlit jejich stálý a neměnný
pohyb
 teprve Newtonův zákon setrvačnosti toto
pojetí vyvrátí: Každé těleso setrvává v klidu nebo
v rovnoměrně přímočarém pohybu, pokud není
nuceno vnějšími silami tento stav změnit.
 Blesk = Boží posel v literárním smyslu
 dnes: vznik života na Zemi
God of the Gaps
 if a lack of scientific explanation is proof of
God´s existence, the counterlogic is
unimpeachable: a succesful scientific
explanation is an argument against God.
 that´s why this reasoning, ultimately, is
much more dangerous to religion than it is
to science

(Miller, K.R. (1999) Finding Darwin´s God. Cliff Street Books. HarperCollins Publishers, New York. p. 266)
God of the Gaps
 zatím jsme ještě žádný enzym či horninu
„Made by Yahweh“ nenašli
 v tom smyslu že bychom si byli jistí že si s
jejím vznikem naprosto nevíme rady
 každý nový objev tak „připravuje Boha o
práci“ a vytěsňuje jej pod dosah
elektronového mikroskopu a za dohled
Hubbleova teleskopu
 na vědu pak nelze nehledět s nevraživostí a
každý nový objev tak znamená ústup z pozic
God of the Gaps
 Bůh kdysi sesílal na zem blesky a andělé
pohybovali planetami
 … a dnes již tušíme co by mohla býti elektřina
a gravitace
 podobně Bůh kdysi vytvořil z hlíny zvířata
 a dnes již tušíme, co by mohla býti evoluce
 …i s tím, že dodnes pořádně nevíme, co
vlastně přesně elektřina, gravitace a
mechanismy evoluce jsou…
God of the Gaps
 as time went on, scientists, losing interest in
the concept of causa mundi lost interest in
God
 křesťanům by se těžko přijímala představa
Boha, který by velmi aktivně způsobil Velký
třesk a pak se stáhl
God of the Gaps
 zatímco harmonický vesmír fungující bez
viditelného Božího působení mimo mantinely
fyzikálních zákonů je pro někoho důkazem
Boží neexistence (mezery jsou nebo již brzy
budou zaplněny)…
 „…This most beautiful system of the sun,
planets, and comets, could only proceed
from the counsel and dominion of an
Intelligent and Powerful Being.“ (Isaac
Newton)
 „Jedním z nejvíce fascinujících paradoxů
náboženského myšlení osmnáctého
století je to, jak Newtonova mechanická
koncepce vesmíru byla nejprve vykládána
jako podpora pro křesťanské chápání
Boha, přesto v ní již další generace viděla
něco, co činí takový pojem nepotřebným.“

McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str. 79
"Dickersonův postulát"
 Pokusme se zjistit, jak daleko a do jaké
míry můžeme vysvětlit chování
fyzikálního, materiálního všehomíra ve
smyslu čistě fyzikálním a materiálním,
aniž bychom uvažovali důvody
nadpřirozené (Richard Dickerson) 20. stol
"Dickersonův postulát"
...již zde byl dávno před Dickersonem
 Jsme lidmi díky rozumu. Obrátíme-li se zády
k úžasné racionální kráse vesmíru, pak
žijeme tam, odkud bychom si zasloužili být
vyhnáni jako nevděční hosté domu, který nás
přijal. (…) Tím nechci Bohu nic ubírat,
protože cokoli jest, jest od Něho. Ale musíme
naslouchat samotným hranicím lidského
poznání, a teprve tehdy, když se zjevně
zhroutí, můžeme odkázat věci Bohu.
 Adelard z Bathu (asi1080 – 1142)
 (Woods, T.E., Jr., (2008) Jak katolická církev
budovala západní civilizaci. Res claritas, Praha.
str.73)
1859: vychází O původu druhů
přírodním výběrem
První překlad „O původu druhů do francouzštiny,
1862, Clémence Boyer v předmluvě:
„La doctrine de Darwin, c´est la révélation
rationelle du progręs se pasant en antagonisme
logique avec la révélation irrationelle de la
chute. Ce sont deux principes, deux religions en
lutte. C´est un oui ou un non bien catégorique
entre lesquelles il faut choisir, et quiconque se
déclare pour l´un est contre l´autre.“
1859: vychází O původu druhů
přírodním výběrem
 The man had not been created by God,
but had evolved from mere animals!

Margulis, L., (2000) What is Life? University of California Press.Berkeley and Los Angeles. p. 41
Darwin nebo bible
Aut Moses, aut Darwin
 od počátku se myšlenka evoluce chápala
jako přímý útok na pravdivost Gen 1…
 … a vzniká názor „Darwin nebo bible“
 biologové: Darwin ano (… a tedy bible ne)
 kreacionisté: Bible ano (… a tedy Darwin ne)
 …což má fatální následky pro biology i
kreacionisty – mnoho biologů vede k ateismu
a mnoho křesťanů k rozchodu s realitou
 konflikt mezi vědou a vírou vznikl mimo
jiné proto, že došlo k debatě o tomto typu
otázek:
 je svět starý 4 000 let nebo 4,65 miliard let?
 toto je ale vědecká otázka, nikoli otázka víry
NEZÁVISLOST
Nezávislost
 rozdělení kompetencí:
 věda bude zkoumat „tento svět“ přírodu a svět ve
kterém žijeme
 náboženství bude zkoumat „onen svět“, teologie se
bude týkat nadpřirozených skutečností a zásvětí
 každá má svou pravdu a jede po své koleji
 jsou dvě pravdy a ty vysvětlují svět dvěma různými
způsoby
DIALOG
Dialog
 je možno spolu navzájem komunikovat a navzájem
se pozitivním způsobem ovlivňovat
 některé vědecké objevy jsou „těhotné teologickým
obsahem“
 teorie Velkého třesku
 antropický princip
 syntetická teorie evoluce
 Homo floresiensis
Dialog
 „Když se zahledíme do vesmíru a
uvědomíme si četné náhody ve fyzice a
astronomii, které společně zapůsobily v
náš prospěch, téměř to vypadá, jako by
vesmír musel v jistém smyslu vědět, že
přicházíme.“

(Freeman Dyson cit. v Davies, P., (2009) Kosmický jackpot. Argo/Dokořán, Praha. str. 234)
Dialog
 zdá se, že „život není pouze náhodným
vedlejším produktem přírody, ale
fundamentální součástí fungování kosmu.
Takový pohled má nepochybně pro laiky
své kouzlo, je ale věrohodný?“

(Davies, P., (2009) Kosmický jackpot. Argo/Dokořán, Praha. str. 235)
INTEGRACE
Integrace
 lidské poznání světa je třeba zahrnout v
jeden smysluplný a srozumitelný celek
Víra, věda, umění
 pokud lidstvo někdy něčeho dosáhlo a má
být na něco hrdé, tak v oblasti vědy, mystiky
a umění
 tři pohledy na skutečnost ze tří různých stran
 není pravda vědy proti pravdě umění ani
pravda umění proti pravdě víry ani pravda
víry proti pravdě vědy
 problémy začnou pravidelně ve chvíli, kdy jedna z
těchto tří oblastí se prohlásí za majitelku jediné a
konečné pravdy o Skutečnosti
Víra, věda, umění
 umění je pravdivé, ale přece v něm
objektivní realita vědy neexistuje
 knihy sv. Jana od Kříže jsou vždy uvedeny
básní – a celá kniha je pokusem o výklad
básně
Gian Lorenzo Bernini (1647-1652):
Extáze sv. Terezie
O, křišťálový prameni,
kéž bys v oněch svých postříbřených
tvářích
vyjevil znenadání
vytouženě oči,
jež ve svém nitru mám načrtnuté!
(Juan de la Cruz)
Auguste Rodin
Myšlenka
Auguste Rodin
Žena kentaur (Mysl a tělo)
Víra, věda, umění
Co jestli jsou různé popisy světa všechny správné? Tak jak
elektron je jednou částice a podruhé vlna, co jestli lze tento
poznatek zobecnit, a tak jako elektron prolétává všemi drahami
zároveň se svět chová podle toho, kdo a jakými brýlemi se na něj
dívá? Předpokládáme, že existuje cosi jako objektivní realita světa,
kterou se snažíme popsat a objasnit vědou. Ale co když nic
takového jako objektivní realita neexistuje? Co když se celý svět
chová jednou jako vlna a podruhé jako částice, podle toho, zda se
na něj dívá malíř nebo vědec? Co jestli je Skutečnost mnohem a
mnohem složitější a co jestli Heisenbergův princip neurčitosti platí
universálně? Pak by vědecký popis byl jen jedním z mnoha
možných správných popisů: ano, svět je částice. Pro malíře je svět
vlnou. Pro teologa částicí i vlnou dohromady, i když jej malíř a
vědec budou oba obviňovat z hereze.
 A pokud je věda puzzle, nemohlo by to být tak, že z kusů
skládaček, na které přicházíme, se dá složit mnoho různých
obrazů?

 mraky můžeme chápat jako
 ekologický, klimatologický faktor, oblačnost, ze
které vypadávají srážky, cirry, kumuly etc.
 inspiraci pro malíře
 nebesa vypravují o Boží slávě a dílo jeho
rukou zvěstuje obloha
Věda, víra, umění
 late-fifteenth-century was one of the last
times in European culture when religion,
science and the arts walked hand in hand,
giving rise to such figures as Brunelleschi,
Michelangelo and da Vinci
 it is fascinating to speculate what might
have happened had the Renaissance
continued along these lines

Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The
Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jeruslaem. p. 21)
 Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
stvořitele nebe i země
 věřící neuznává jen zemi, ale i nebesa nad ní,
která nás chrání před tím, abychom byli
pouhými „funkcionáři života“.

(Citlivost k neslyšnému stenu tvorstva. Rozhovor Eugena Drewermanna s Eugenem Biserem. in
Teologický sborník, Ekologické výzvy teologii.str. 4)
Věda a umění
 vědecké poznání je tvůrčí (tj. novou,
nadání a inspiraci vyžadující) činnost

(Neubauer, Z., (2004) O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání. Malvern, Praha)
 proces umělecké tvorby tak není
záležitostí předvádění toho, co již niterně
existuje, do externí podoby, jak to
předpokládá jednoduchý model, ale je
procesem imaginativního objevování
 umění je tedy procesem sebeobjevování

(Graham, G., (1997) Filosofie umění. Barrister and Principal, Brno, str. 48)
Aquinas
 Science shines only on the mind, showing
that God is the cause of everything, that
God is one and wise, and so forth. Faith
enlightens the mind and also warms the
affections, tells us not merely that God is
first cause, but also that God is savior,
redeemer, lover, made flesh for us
(AC p.6)
Tomáš
 pravda o stvoření vyústí v pravdivý obraz
Stvořitele
 Errors made about creation will result in
errors about God as well (Aquinas)

(CG II, ch. 2 n.3)
Každá Pravda je z Ducha Svatého
„Every truth without exception – and whoever may utter
it – is from the Holy Spirit.“ (Tomáš Akvinský)
ST I-II, q.109,a.I,adI.
(Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 28)
„… love and knowledge are so intimately related:
we can love only what we know. Ultimately, rather
than just know about God, we are called to love
God.“ (Aquinas)
(Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 28)
„I have known many theologians who have spent
decades studiyng biblical languages and the works
of classical theologians but almost entirely ignore
science and meditation on nature (Fox)
(Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 74)
Každá Pravda je z Ducha Svatého
 We believe that God controls history, but we do
not object when historians talk about a natural
cause-and-effect process.
 We believe that God creates each human in the
womb, but we do not object when embryologists
offer a natural cause-and-effect process
 We believe that God controls the weather, yet
we do not denounce meteorologists who
produce their weather maps day to day based on
the predictability of natural cause-and-effect
processes.
 Can evolution be taught in similar terms?

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate.
InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.
SVĚT JE POZNATELNÝ A
CHOVÁ SE PODLE
PŘÍRODNÍCH ZÁKONŮ!
Paul Davies
 The problem with this neat separation into “non-
overlapping magisteria,” as Stephen Jay Gould
described science and religion, is that science has its
own faith-based belief system. All science proceeds on
the assumption that nature is ordered in a rational and
intelligible way. You couldn’t be a scientist if you
thought the universe was a meaningless jumble of
odds and ends haphazardly juxtaposed. When
physicists probe to a deeper level of subatomic
structure, or astronomers extend the reach of their
instruments, they expect to encounter additional
elegant mathematical order. And so far this faith has
been justified.

http://www.nytimes.com/2007/11/24/opinion/24davies.html?_r=1
 The laws were treated as “given” —
imprinted on the universe like a maker’s mark
at the moment of cosmic birth — and fixed
forevermore. Therefore, to be a scientist, you
had to have faith that the universe is
governed by dependable, immutable,
absolute, universal, mathematical laws of an
unspecified origin. You’ve got to believe that
these laws won’t fail, that we won’t wake up
tomorrow to find heat flowing from cold to
hot, or the speed of light changing by the
hour.
 přírodní vědy jsou založeny na představě
o vysvětlitelné pravidelnosti světa, kterou
lze vyjádřit matematicky

(McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.57)
 oprávněnost toho, co dnes nazýváme
vědeckým výzkumem, zaručovala v
renesanční Evropě víra v racionálního Boha,
který stvořil řád poznatelný pečlivým studiem
přírody (Paul Davies, cit. v McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad,
Praha, str.57)
 křesťanství bývá ekology často vyčítáno,
že „odkouzlilo“ „da-animizovalo“ přírodu…
 …vykácelo posvátné háje
 zrušilo dryády, duše stromů ,víly i lesní duchy
 a striktně oddělilo sakrální od profánního
 …jenomže pouze na tomto půdorysu
mohla vzniknout moderní věda!
 In order for science to gain control of nature,
the gods dwelling in nature too have to be
expelled. And when the gods were expelled,
nature became an object of stude rather than
worship.
 Thus, when you no longer worship
something, you can puti it under the knife, or
under the microscope, and obtain objective
knowledge about it. You do not do that to the
sacred.

Wyschogrod, M., (2001) Judaism and the Sanctification of Nature. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaisms
and Environmental Ethics. Lexington Books. Lanham. p. 294)
TEOLOGIE INSPIRUJE VĚDU
 our theology prepared science to accept
the seeming contradictions of quantum
theory, for instance; just because
something doesn´t seem to make sense,
is no proof it must be false.

(Consolmagno, G., (2000) Brother Astronomer. Adventures of a Vatican Scientist. McGraw-Hill, NY, p. 111)
Christians and Scientists
 Christians must ask scientists whether
they are aware of the criminal
irresponsibility of many of their activities,
and scientists must ask Christians
whether they realize that for centuries
their awareness has lagged behind
modernity

(Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing
Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 1347/2706)
VĚDA A NÁBOŽENSTVÍ
Věda a náboženství
 „Poznat boží přítomnost je obtížné zčásti
proto, že žádný tvor nikdy ve své
zkušenosti nepoznal boží nepřítomnost.
(Polkinghorne, J.C., (2002) Věda a teologie. Úvod do problematiky.CDK, Brno)
Věda a náboženství
 Tomáš: Bůh jako velký umělec, svět jako
umělecké dílo
 pro poznání umělce je tedy nezbytně
nutno znát jeho tvorbu
Marc Chagall
Stvoření člověka
Vztah mezi vědou a náboženstvím
 Religio je to co žijeme, čím žijeme, je to
způsob, jímž jsme na světě, jak se
konkrétně vztahujeme ke skutečnosti
našeho žitého, s ostatními sdíleného bytí.

(Neubauer, Z., (2007) O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění.
Malvern, Praha, str.
dnes je
 náboženství něco, k čemu máme a musíme
zaujmout stanovisko a to individuálně, na
základě vlastního uvážení. (Černín, F., Katolická etika a sekularizace,
FSS Brno)
Vztah mezi vědou a náboženstvím
 Religio zakládá to, co považujeme za
pravdivé a skutečné
 starověké pohanství
 křesťanství
 věda
 z pohledu Marťana se jedná o tři typy
náboženství
Kultovní předměty
 je třeba s nimi umět
 je třeba s nimi umět
zacházet, aby
fungovaly
 vědecké přístroje
zacházet, aby
fungovaly
 kropenky,
monstrance,
kadidelnice
 urychlovače
 co nejvíc publikací,
impakt faktor a
citační indexy
 pyramidy
 co nejvíc mší a
desátků
Struktura vědeckých revolucí
Thomas Kuhn
 Kuhn naráží na odpor vědeckých
fundamentalistů, jejichž pojetí pravdy je v
jádře kreacionistické a jejich pojetí poznání
stejně „teleologické“ jako pojetí světa a dějin
pro odpůrce evoluce.
 kreacionistické – neboť pravda je považována už
za hotovou, toliko čekající na své objevení
 teleologické – neboť vědecké poznání je viděno
jako proces, jenž se zákonitě blíží k svému cíli, k
dokonalé znalosti přírody
 Podřídíme-li všechno rozumu, na našem
náboženství nebude nic tajemného ani
nadpřirozeného. Porušíme-li principy
rozumu, naše náboženství bude
nesmyslné a směšné.

(Pascal, B., (1973) Myšlenky. Odeon, Praha, str. 57)
JAK KATOLICKÁ CÍRKEV
BUDOVALA ZÁPADNÍ
CIVILIZACI
By the way…
 v druhé půli 12. století vznikají první evropské
univerzity s pregraduálním a posgraduálním studiem, s
důrazem na rozum a důrazem na hledání argumentů
na obou stranách sporu
 proč nikdy nevznikly v antickém Řecku, Asii nebo kdekoli
jinde?
 františkán Robert Bacon ve 13. století položí základy
moderní vědecké metodologie
 sv. Albert Veliký (asi 1200 – 1280) položí základy
přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie,
psychologie etc. (… a stane se patronem
přírodovědců)
 35 kráterů na měsíci se jmenuje po jezuitských
přírodovědcích a matematicích
By the way…
 P. Clavius předsedal komisi, která vytvořila
1582 gregoriánský kalendář, který zavedl
papež Řehoř XIII.
 jezuita P. Francesco Grimaldi objeví difrakci
světla
 mnich Gregor Mendel položí 1865 základy
genetiky
 belgický kněz Georges Lemaître v roce 1927
jako první navrhne teorii vzniku vesmíru
známou později pod názvem „Velký třesk“
 zprávy o špatném chování Španělů k
domorodcům v Novém světě vyvolaly v
Evropě závažnou krizi svědomí
 ani Čingischán, ani Atilla, ani Aztékové zřejmě
ničím takovým netrpěli
 …pouze evropská civilizace se svými filosofy a
teology, zvyklá neustále se ptát a zpochybňovat
samu sebe, okamžitě se sebou vstoupí do
vnitřního dialogu
 P. Francisco de Vitoria, P. Bartolomeo de Las Casas
 kdy je možno vstoupit do spravedlivé války? je
typicky evropská otázka
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
 „Pro západ je svět reálný a Bůh je určitou
pochybnou a hypotetickou otázkou. Z
toho pak vyplývá pohnutka vytvářet
důkazy jeho existence. Pro Východ je tím
nejistým a iluzorním svět. Jediným
argumentem ve prospěch jeho reálnosti je
samozřejmě existence Boha.“

(Pavel Evdokimov, cit. v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad –
Roma. p. 76)
 „Právě vstupujeme do dob konečných
projevů Ducha Svatého… kdy lze vcelku
oprávněně předvídat kanonizaci vědců,
myslitelů nebo umělců, tedy těch,kdo
darovali svůj život a prokázali věrnost
svému charismatu královského
kněžství…“

(Pavel Evdokimov, cit. v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad
– Roma. p. 67)