Transcript Problém osoby ČESKY 2015

2014
Marek Vácha
PROBLÉM OSOBY
Sdílená morálka (Common
Morality)
 je produktem lidské zkušenosti a historie.
 je universálně sdílena
 nachází se ve všech kulturách
 nevztahuje se k dané kultuře či k
jednotlivcům, neboť je přesahuje kulturu i
jednotlivce

(Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press,
New York, Oxford, p. 4)
Společná morálka
 smysl vzájemnosti, spravedlnosti a
ušlechtilosti (snad v recipročním dávání)
 hluboká úcta k životu (snaha uklidnit
konflikty, trestání násilí, vztahu k přírodě)
 partikulární pravidla pro sexuální život
(např. zákaz incestu)
 velký respekt k rodičům (a zároveň starost
o děti)
 Osoba je individuální substance racionální
povahy (Boethius)
Definice osoby podle Johna Locka
 lidská osoba je myslící inteligentní bytost s
rozumem a schopností reflexe, která je
schopna chápat sebe jakožto sebe - tu
samou bytost - v různých místech a
časech

(Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 82 in Černý, D., a kol.
(2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)
 "...titíž lidé, které mrav, úcta, obyčej, vděk, ještě více
vzájemný dohled a žárlivost inter pares drží tak pevně
v mezích a kteří na druhé straně prokazují ve
vzájemném styku tolik vynalézavosti v taktu,
sebeovládání, jemnosti, věrnosti, hrdosti a přátelství,
směrem ven, kde začíná cizí, jim cizí,
 ...za sebou zanechávají ohavnou řadu vražd a
spálenišť, zneuctění a muk snad v podobné
povznesenosti a duševní rovnováze, jakoby právě
ztropili studentskou taškařici, přesvědčeni, že básníci
teď mají zas na dlouho co opěvovat a velebit.
 (Nietzsche, F., Genealogie morálky, přel. Věra
Koubová, Aurora, Praha, 2002)
 Spravedlnost, která není stejná pro
všechny, si toto jméno nezasluhuje
(Tzvetan Todorov)
 co ale znamená "všichni"?
 osoba = člen morální komunity
 idea morálního vymezení osoby pouze na
lidi s určitými vlastnostmi vedla v minulosti
k rasismu, sexismu a náboženské
intoleranci
zvířata?
pohlaví
národnosti
(nacismus)
bez rozdílu barvy pleti
(válka Sever proti Jihu)
lidé na stejném území
kmen
rodina
Genocidy
 vždy začaly tím, že jsme se úspěšně
pokusili přesvědčit sebe sama že our
fellow human beings are less than we are.
 "cockroaches" v konfliktu Hutů a Tutsiů
 havěť, vši (vermin, lice)
 antikristi, ďáblové, nevěřící psi v
náboženských konfliktech
 ...pak nás žádný etický systém na světě
nezastaví
 "Proč mě zabíjíte?"
 "Bydlíte přece na druhém břehu! Kdybyste
bydlel na našem, byl bych vrah, ale
protože bydlíte na druhém, jsem hrdina, a
tedy i v právu."
 "Pěkná spravedlnost, když ji vymezuje
řeka!"

(Pascal, Pensées, zl. 291, 294; cit. v Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str. 164)
 Na světě jsou dvě velké skupiny lidí. Ta
první si myslí, že lze svět rozdělit na dvě
velké skupiny lidí. Ta druhá myslí, že ne.

(Thomas Murray, Hastings Cetre, http://www.youtube.com/watch?v=1y4jt7oDrZI)
Kdo tvoří „lidskou společnost“?
 řecká „demokracie“
 jen dospělí svobodní muži
 nepatří sem ženy, děti, otroci
 dnes např. somálští piráti
 odlišují in-group a out-group jinak než my
Green generation
 2005: Na Taiwanu se
zdařilo vytvořit zeleně
světélkující prasata
 Bylo vytvořeno 256
prasečích embryí, do
kterých byl vložen gen z
medúzy způsobující
světélkování
 Tato embrya byla vložena
do osmi prasnic, u čtyř
nastalo těhotenství
 Narodila se tři selátka
Green generation
 Tato selátka světélkují
nejen na povrchu těla,
nýbrž i uvnitř:
světélkují všechny
tělesné orgány
 Otázkou jest, zda na
etické rovině není
něco špatně…?
Zvířata
 téměř každý národ má nějaká pravidla, která
mají za cíl zmenšit, ulehčit nebo limitovat
vše, co může být zvířatům uděláno v
průběhu biomedicínského výzkumu.
 v současnosti je všeobecně přijímáno, že
zvířata mají nějakou formu morálního
postavení, ale již není tak jasné, co tento
názor ospravedlňuje a zda by z našich
povinnosti vůči zvířatům mělo vyplynout, že
zvířata mají svá práva.

(Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New
York, Oxford, p. 66)
Všeobecná deklarace lidských práv
OSN: New York 1948
 Článek 2
Každý má všechna práva a všechny svobody,
stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli
rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví,
jazyka, náboženství, politického nebo jiného
smýšlení, národnostního nebo sociálního původu,
majetku, rodu nebo jiného postavení. Žádný rozdíl
nebude dále činěn z důvodu politického, právního
nebo mezinárodního postavení země nebo území, k
nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území
nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné
nebo podrobené jakémukoli jinému omezení
suverenity.
Lidská práva
 Mohou být obhajována nábožensky
 Všechny nás stvořil Bůh, jsme si tedy rovni
 nebo zcela nenábožensky
 Máme všichni stejné geny a téměř zcela stejný
genom
KDO JE OSOBA?
Kdo je osoba…?
 lidské oocyty?
 nepřátelé ve válce
 embrya nebo foety?
 příslušníci jiných
 novorozenci?
lidských ras
 ženy a děti
 anencephalické děti?
 pacienti se smrtí
mozku?
 mimolidská zvířata?
 cybridi?
Kdo je osoba…?
 lidské oocyty?
 embrya nebo foety?
 novorozenci?
 anencephalické děti?
 pacienti se smrtí mozku?
 mimolidská zvířata?
 cybridi?
 a pokud tito nejsou, co vyzdvihuje
autonomní lidské jedince nad členy výše
uvedených skupin?
Teorie osoby
 biologický druh
 cognitivní kapacita
 morální schopnost
 cítění
 příslušenství ke komunitě
Teorie osoby
 empirický funkcionalismus
 kognitivní kapacita
 morální kapacita
 schopnost vnímat
 příslušnost k sociální komunitě
 ontologický personalismus
 biologický druh
Teorie založena na kognitivních
vlastnostech
 Osoba je dána:
 vědomím sebe sama
 svobodou jednat a kapacitou angažovat se v
účelném jednání
 vždyť přece podle této kapacity někoho prohlásíme
za nesvéprávného
 schopností podávat a přijímat zdůvodnění pro
daná jednání
 a proto zvířata osobami nejsou
 kapacitou komunikovat s jinými osobami pomocí
jazyka
 racionalitou a schopností jednat z vlastní vůle
(higher order volition)
Problém definice osoby
 Osoba již není definována jako individuum
určitého druhu, ale spíše jako subjekt
zkušenosti, jako myslící, volící, bolest a slast
vnímající bytost vědomá si své totožnosti v
průběhu času.
 Podobné definice osoby nalezneme rovněž v
bioetických diskusích, v nichž se často prostě
jen předpokládá, že určitá psychologická
kontinuita (např. paměti) či určitá mentální
vlastnost (např. schopnost zakoušet bolest)
definují lidskou osobu.

(Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 75 in Černý, D., a
kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)
Problém definice osoby
 Osoba již není definována jako
 bytost určitého druhu, ale jako
 bytost schopná vykonávat určité funkce

(Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 82
in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě
bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)
EMPIRICKÝ
FUNKCIONALISMUS
Empirický funkcionalismus
 Status osoby vzniká nějaký čas po
koncepci a může být ztracen (např. v
konečných fázích demence nebo při
perzistentním vegetativním stavu) dávno
před fyzickou smrtí jedince.
Dualismus "bytost ǂ osoba"
 lidský biologický organismus, který vznikl
v okamžiku oplození, není identický s
lidskou osobou
Dualismus "bytost ǂ osoba"
 lidský biologický organismus, který vznikl v okamžiku
oplození, není identický s lidskou osobou
 A protože lidská práva vycházejí z konceptu lidské osoby,
nikoli pouhého biologického organismu lidského druhu,
znamená to, že zabití lidské bytosti, která ještě není osobou,
nepředstavuje porušení žádného z lidských práv, a je proto
eticky zcela legitimní.
 Lidská osoba je funkcionální, emergentní stav: postupně se
objevuje v průběhu vývoje biologického organismu lidského
druhu a může se rovněž v pozdějších fázích ztratit (embrya,
lidé v irreverzibilním kómatu). Osobami nejsme díky naší
metafyzické konstituci, nýbrž proto, že jsme něčeho schopni:
myslet, volit, cítit bolest, mít plány do budoucna a podobně.

(Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 87 - 88 in Černý, D., a
kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)
Teorie založena na kognitivních
vlastnostech
 Osoba je dána:
 vědomím sebe sama
 svobodou jednat a kapacitou angažovat se v
účelném jednání
 vždyť přece podle této kapacity někoho prohlásíme
za nesvéprávného
 schopností podávat a přijímat zdůvodnění pro
daná jednání
 a proto zvířata osobami nejsou
 kapacitou komunikovat s jinými osobami pomocí
jazyka
 racionalitou a schopností jednat z vlastní vůle
(higher order volition)
Teorie založena na kognitivních
vlastnostech
kritika
 pokud zavedeme toto pětibodové
kritérium, pak zcela jistě osobou nejsou
 malé děti
 těžce mentálně postižení
 senilní staří lidé
 proč by měly kognitivní vlastnosti daných
jedinců rozhodovat o jejich morálním
statusu?
Teorie založena na morálním
rozvažování
 osobou je každá kdo
 je schopna vytvořit morální soud o morální
správnosti nebo morální nesprávnosti daného
jednání
 jedná podle motivů, které mohou být posuzovány
morálně
 = kapacita pro morální rozvažování poskytuje
jedinci morální respekt a důstojnost
Teorie založena na morálním rozvažování
kritika
 osobou by pak nebylo:
 mnoho psychopatů
 pacienti s těžce poškozeným mozkem
 pacienti s pokročilou demencí
Teorie založena na vnímání
 osobou je každá, kdo vnímá bolest a slast
 kapacita pro vnímání bolestí a a slastí je
dostatečnou podmínkou pro zisk
morálního statusu.
 bolest je špatná, radost je dobrá
 způsobovat komukoli (jakékoli entitě) bolest
znamená poškozovat jej (ji)
 dokonce i když je jedinec kognitivně
nemohoucí, morálně nemohoucí nebo není
biologicky člověkem, bolest a utrpení pro něj
může být reálné
Teorie založena na vnímání
 podle této teorie foetus získává status
osoby po několika týdnech vývoje, a tak
potraty by od tohoto bodu dál byly prima
facie nepovolitelné.
 tento bod leží před fází vývoje, ve které se
dnes legálné aborty provádějí.
Peter Singer
 rozlišuje mezi „human being“ a „human
person“
 osoba je bytost schopná vnímat libosti a
nelibosti
 pacient v PVS nebo lidské embryo osobou
není, živý pes ano
Peter Singer
bytosti
hodnota
povinnosti
bytosti bez vědomí
nemají hodnotu o
sobě
žádné
bytosti s vědomím
cítící
hodnota o sobě
„nádoby slasti“
nahraditelné
hodnota o sobě
právo na život
nenahraditelné
ve smyslu
klasického
utilitarismu
osoby:
bytosti s vědomím
sebe, s minulostí a
budoucností
ve smyslu
preferenčního
utilitarismu
Peter Singer
"We protest his hiring because Dr.
Singer denies the intrinsic moral worth
of an entire class of human beings newborn children - and promotes
policies that would deprive many
infants with disabilities of their basic
human right to legal protection against
homicide." ... Princeton University student
petition protesting Peter Singer's hiring.
 Joseph Fletcher: "postnatální potrat",
"postnatal abortion"
Peter Singer
 pokud nastavíme morální rámec tak, aby se
nám do něj vešli všichni lidé, vejde se sem i
řada zvířat
 pokud nastavíme morální status tak, aby se
do něj zvířata nevešla, nevejde se sem i
řada lidí (děti před narozením, lidé v PVS
atd.)
Empirický funkcionalismus
„person“
etika se přestává
užívat "někde
mezi krevetou a
ústřicí".“
„person“
osoba = to, co vnímá
libosti a nelibosti
Peter Singer
Specieismus (P. Singer)
 = přesvědčení, že je nám možno zacházet
s příslušníky jiných biologických druhů
způsobem, který bychom považovali za
nesprávný vůči příslušníkům našeho
vlastního druhu.
 otázka zde ovšem jistě bude zda
 zacházet s člověkem jako se zvířetem
 zacházet se zvířetem jako s člověkem
(Chardin, Bochenski)
Teorie založena na vnímání
kritika
 jakýkoli jedinec, který postrádá kapacitu pro vnímání
postrádá morální status.
 tato teorie nedává morální status raným embryím, podobně
jako všem jedincům, kteří zratili kapacitu pro vnímání, jako
jsou pacienti s těžkým poškozením mozku.
 stupeň morálního statusu a úroveň morální ochrany
může kolísat podle podmínek jako jsou kvalita,
bohatství a komplexnost života
 jakmile se objeví ztráta kapacity vnímání, lidé (a non-
humans) budou mít snížený morální status
 v tomto přístupu se tak nejzranitelnější bytosti mohou stát
nejzranitelnějšími ke zneužívání a exploataci. Žádná teorie,
která zavádí takovéto podmínky, není morálně přijatelná.
Teorie založena na vztazích
 morální status udělují vztahy mezi
stranami
 čím méně je foetus součástí sociální
matrix, tím slabší jsou argumenty pro to,
abychom jej/ji považovali za bytost mající
stejný morální status jako (dospělé) osoby
 jakmile je foetus v děloze poprvé
detekován stetoskopem nebo
sonogramem, stává se v důležitých
ohledech součástí sociální matrix
Teorie založena na vztazích
kritika
 lze opravdu říci, že pouze sociální pouta a
postoje určují morální status?
 bez ohledu na to, jak moc máme rádi svou
továrnu nebo instituci, žádná továrna či
instituce se nestane díky tomuto vztahu
osobou.
Peter Singer
 „Jestliže smrt postiženého kojence vede
k narození jiného dítěte s lepšími vyhlídkami
na šťastný život, pak je celková suma štěstí
větší, když postižený kojenec zemře. Ztráta
šťastného života prvního kojence bude
vyvážena dosažením šťastnějšího života
kojence druhého. Pokud tedy usmrcení
hemofilního kojence nemá žádné nepříznivé
účinky na druhé, potom by bylo z celkového
pohledu správné jej usmrtit." (Practical
Ethics)
Speciesismus (P. Singer)
 = přesvědčení, dle kterého jsme
oprávněni zacházet s příslušníky jiných
druhů takovým způsobem, který by byl
považován za špatný vzhledem k
příslušníkům našeho vlastního druhu.
Peter Singer
 „Srovnáme-li těžce postižené dítě s ne-lidským
zvířetem, psem nebo prasetem, např. často zjistíme,
že ne-lidé mají větší schopnosti, jak aktuální, tak
potenciální, pro racionalitu, sebeuvědomění,
komunikaci a cokoliv jiného, co může být plausibilně
považováno za mravně významné. Jenom fakt, že
defektní dítě je členem druhu Homo sapiens, vede k
tomu, že je ošetřováno rozdílně od psa nebo
prasete. Příslušnost k určitému druhu však není po
mravní stránce relevantní.“ (1)
(1) Singer, P., (1983) Sanctity of life or quality of life.
Pediatrics,72:128-129
Nacismus
Tato osoba trpí dědičným
defektem a během jejího
života na ní společnost
vynaloží 60 000 říšských
marek.
Přátelé Němci, jsou to i vaše
peníze.
Empirický funkcionalismus
 Osoba již není definována jako individuum
určitého druhu, ale spíše jako subjekt
zkušenosti, jako myslící, volící, bolest a slats
vnímající bytost vědomá si své totožnosti v
průběhu času. Podobné definice osoby
nalezneme rovněž v bioetických diskusích, v
nichž se často prostě jen předpokládá, že
určitá psychologická kontinuita (např. paměti)
či určitá mentální vlastnost (např. schopnost
zakoušet bolest) definují lidskou osobu.

(Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 75 in Černý, D., a kol.
(2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)
Kritika empirického funkcionalismu
 zatím vždy, když jsme rozdělili Homo
sapiens sapiens na dvě skupiny s
rozdílnými právy (černí a bílí; germáni a
negermáni) dopadlo to velmi špatně
 rozdělení lidí na persons a beings jsou
jedním z dalších pokusů „zřídit nebe na
zemi“
Ontologický personalismus
 celý lidský život je personalizován
 neuznává se tedy rozdíl mezi „being“ a
„person“
„person“
Ontologický personalismus
Teorie založena na výhradně lidských
vlastnostech
 všichni lidé mají plný morální status a
pouze lidé mají morální status osoby
 jedinec má morální status osoby jen a
pouze pokud je tento jedinec
 počat lidskými rodiči
 je organismem s lidským genetickým kódem
 být žijícím členem druhu Homo sapiens je
nutná a postačující podmínka pro zisk
morálního respektu
Teorie založena na výhradně lidských
vlastnostech
 žádný člověk není vyloučen z prostoru
osoby na základě toho že je foetus, má
těžce poškozený mozek nebo má
vrozenou anomálii.
 není pochyb o plném morálním statusu
malých dětí, mentálně postižených lidí a
lidí s permanentní ztrátou vědomí
Teorie založena na výhradně lidských
vlastnostech
 všichni lidé mají lidská práva, bez ohledu
na to, zda jsou tato práva rozeznána
právním systémem daného státu
 je sice pravda, že lidoopi vnímají bolest a
lidé v PVS ne, to ale neznamená, že by
nebylo rozdílu!
Teorie založena výhradně na lidských vlastnostech
kritika
 je možno si představit, že jednoho dne se
setkáme s mimozemšťany, kteří naprosto
jednoznačně nebudou mít lidský genom a
kterým bychom si přesto přáli přidělit
status osoby.
„person“
Ontologický
personalismus
Ontologický personalismus
 Lidská osoba "musí být definována s
ohledem na to, čím je, nikoli prostřednictvím
toho, co je schopna dělat a jak vypadá, nelze
ji posuzovat na základě čistě biologických,
psychologických či sociologických kritérií. (...)
Lidské individuum, lidská bytost a lidská
osoba jsou synonyma, jinak se v konečném
důsledku dopouštíme nespravedlivého
rasismu a diskriminace

(Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 49 in Černý, D., a
kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)
Ontologický personalismus
 Pokud by morální status lidského embrya
nevyžadoval ten samý respekt, jaký přiznáváme lidské
osobě, nemuseli bychom zcela analogicky přiznávat
stejný respekt rovněž dalším "kategoriím" lidí. A pokud
bychom nebyli ochotni přiznávat respekt jistým
kategoriím lidí (o což se mimochodem někteří autoři
snaží), "museli bychom být rovněž připraveni přijmout
možnost, že ho jiné kultury či ideologie minulosti,
současnosti a budoucnosti nepřiznávají jiným
kategoriím lidí, z biologických či podobných důvodů". A
dovedeme-li tuto myšlenkovou linii do důsledků, museli
bychom být rovněž připraveni přijmout, že nám dnes
někdo poví "ty nejsi člověk".

(Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 50 in Černý,
D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s.,
Praha.)
JINÝ Z MOŽNÝCH PŘÍSTUPŮ
Odlišný přístup
vědomí objektů a událostí
schopnost cítit bolest
schopnost uvažování
aktivita vycházející ze sebe sama (selfmotivated activity)
5. kapacita pro komunikaci
6. koncept sebe sama
1.
2.
3.
4.
(Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health care. A Guide for Clinical Practice. 3rd ed.
Thomson, Delmar Learning. NY. p.261)
Odlišný přístup
kritika
vědomí objektů a událostí
schopnost cítit bolest
schopnost uvažování
1.
2.
3.


jaký typ uvažování
co pacienti v PVS?
aktivita vycházející ze sebe sama (self-motivated
activity)
5. kapacita pro komunikaci
4.

6.
novorozenci nemohou komunikovat – infanticida by byla
myslitelná
koncept sebe sama
(Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health care. A Guide for Clinical Practice. 3rd ed. Thomson, Delmar Learning. NY. p.261)