Transcript EkolPredn

Co je to přirozený les?
Plantáž – umělá struktura i druhové složení
Polopřirozený – struktura i/nebo druhové
složení blíže přirozenému
stavu
Téměř přirozený –struktura i druhové složení
téměř odpovídá přirozenému stavu (vzásadě
klimax)
Přirozený –struktura i druhové složení shodné s
původním stavem, neovlivněno člověkem
Slovní ekvilibristika, záleží na tom, jak rozumíme slovům
„původní“ a „přirozený“
Co není přirozený les?
PLANTÁŽ (forest plantation)
Porost
-stejnověký
-jednoetážový
- hustý (vysoké zakmenění)
-jednodruhový (monokultura)
Cílový tvar většiny lesních
porostů u nás
Biodiverzita = 0
Intenzivní lesnictví
= zemědělství
Přirozený vs. nepřirozený les
Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno
Les přirozený – prales?
Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy
-vysoká diverzita dřevin
-více etážové a různověké
-spousta mrtvého dřeva
-vysoká biodiverzita
JENŽE
- Slovanské osídlení
-kosti dropa aj., pylové analýzy
↓
v roce 800 n.l. neexistovaly
původně otevřená krajina
lesostep
Přirozený vs. nepřirozený les
Pralesy nížin
Doubravy např. Ranšpurk
Cahnov -Soutok
dříve
-vysoký podíl dubu,
jilmu
dnes
-dub nezmlazuje
-převládá jasan, habr
-↓
- mizení biodiverzity
Přirozený vs. nepřirozený les
Pralesy středních a vyšších poloh
Buko-jedlové např. Mionší
dříve
-vysoké zastoupení jedle
dnes
-jedle nezmlazuje
-převládá buk
-↓
- mizení biodiverzity
Změny v bezzásahových lesích
Pralesy v ČR
– lesy s přirozenou skladbou
dřevin
- bez přímých zásahů člověka
- delší čas pod ochranou, můžeme
sledovat vývoj porostů
Dochází k jasné změně ve složení porostů
- mizí hlavní dřeviny - dub, jedle
neschopné zmlazovat ve stínu
- nastupují jiné - habr, jasan, buk
ve stínu zmlazují výborně
-zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti
historickým hodnotám
Dochází k zarůstání pralesa?!
Změny v bezzásahových lesích
??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne??
Nemají, protože:
– jde přece o pralesy, tam človek nemá co
zasahovat
- les se vrací do původního stavu, nakonec vznikne
krásný a bohatý klimax
-sledujeme přirozené přírodní procesy, dub ani
jedle nevyhynou, prostě počkejme, co se stane
Změny v bezzásahových lesích
??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne??
Mají, a tedy je třeba proti nim zasáhnout, protože:
- s houstnutím (zarůstáním) lesa a změnou složení
dřevin mizí velké procento “lesní“ biodiverzity
= vymírají nám živočišné a rostlinné druhy
„klimax“, „prales“, „původní les“, „přirozený proces“
= mentální konstrukce, lidské „výmysly“, mění se s
vývojem vědních disciplín
X
druhy - na naší mysli (téměř) nezávisle existující
entity
Co nepřežije v
bezzásahových lesích
Motýli
– hnědásek osikový
-okáč jílkový
ale i jasoň dymnivkový a desítky dalších
druhů potřebují světliny, rozvolněné lesy,
ranná sukcesní stadia lesů
v hustém lese přežijí vlastně jen batolci a
okáč pýrový
Co nepřežije v
bezzásahových lesích
Xylofágní hmyz
Počty druhů xylofágních brouků na jednotlivých
– tesaříkCerambycidae
obrovskýpreferences for strata and insolation
stromech
- páchník hnědý (20spp.; n>20) CZ
Tesaříci všichni
- krasec Eurythyrea quercus
canopy
understorey
80
No preferrence
60
Tesaříci monofágní
sun
Krasci monofágní
shade
většina
tesaříků a krasců potřebuje
40Stratum
osluněné dřevo, často větších průměrů
20
= nežijí
v korunách a v „pralesích“ nejsou
Insolation
0
3
4
5
6
dub a jilm0Quercus
hostí1 více2 druhů
než
habr
a
jasan
Ulmus Number of species
Carpinus
(a mnohem více specialistů)
7
8
9
Fraxinus
(podle Sláma 1998 & Bílý 2005)
10
Co nepřežije v
bezzásahových lesích
Nejde jen o hmyz
mandelík hajní
lelek lesní
Co nepřežije v
bezzásahových lesích
Otázka:
Byl-li na našem území téměř všude hustý
prales, kde žili všichni tihle
živočichové???
Odpověď:
Buď tu nebyli (ale oni byli), nebo tu
alespoň místy nebyl hustý prales, jaký
dnes najdeme v bezzásahových
rezervacích
Jak udělat z hustého lesa řídký?
Před příchodem člověka:
katastrofy - oheň, škůdci – frekvence neznámá
býložravci -teorie pastevní savany (Vera 2000)
Příchod člověka moc nezměnil:
oheň – pračlověk zřejmě lovil ohněm - v Evropě se neví, ale spíš
ano, indiáni, Aboriginies, Papuanci i Afričani
vypalovali o 106
pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ouce, prasata páslo se
všude
klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat
pařezina – stromy obrůstají z pařezů
pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale
vysoký
Střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)
Tradiční formy hospodaření
Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy
(dříve kvůli lovu a pastvě)
př. Rumunsko
V Severní Americe běžně praktikovaný management CHÚ, u nás
se ochranáři bojí zapálit i trávu, máme stejné stromy a zvířata
Restaurace savany v Minnesote
Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde
žije tesařík obrovský, nosorožík
kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík
ale i kobylka sága
Ponecháno “přirozenému“ vývoji,
vznikne husty les, kde nežije celkem nic
Před
Při – těžba, pak oheň
Po - restaurovana savana
Tradiční formy hospodaření
Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe
snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačuje křoví), vede
ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland)
-u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána
-zákaz platí dodnes –pastevní les zůstal vlastne v oborách (tam
zase často naopak trvale přezvěřeno,
stavy zvěře kolísaly)
Tradiční formy hospodaření
Výmladkové hospodaření – pařezina
-dříve široce rozšířené - dřevo na topení
-výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo,
i osluněné, vznikají dutiny
Tradiční formy hospodaření
Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání
- dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i
mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny
-náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny
-pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů
Páchník hnědý – v dutinách
stromů, nejlépe osluněné,
ohrožený
Dutinu má málo stromů, ale
ořezávané stromy téměř
všechny
Tradiční formy hospodaření
Střední les – pařezina s výstavky
-výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy)
-ideální management pro chráněná území
nemusí daňového poplatníka stát ani korunu (Bavorský příklad)
- žije tam všechno (skoro)
Extinkční dluh v našich lesích
K vymření
organizmu
nedochází ihned
po před
změně150-80
podmínek
Ke změnám
hospodaření
došlo
lety
Prodleva
– záleží
intenzitě
změnmůže
a vlastnostech
stromy
žijí na
staletí,
změna
být vidětdruhu
až po
delší
přestane se množit – vymře rychle
době
začnepřežívají
ubývat – vymře
po delší
době, ext.
ale dluhu
mnohé druhy
dočasně,
v rámci
stejně to má spočtené
Příklad: Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)
v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva
dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR
dnes pouze JM a Třeboňsko
Na Břeclavsku v obrovských starých dubech (200-300let)
Tak velké stromy v lese nevyrostou
Pozůstatek pastevního a středního lesa
Dnes dožívají, ale není mladší generace