HYDROSFÉRA - Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto
Download
Report
Transcript HYDROSFÉRA - Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto
Název školy
Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380
Číslo a název projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0374
Inovace vzdělávacích metod EU - OP VK
Číslo a název klíčové aktivity
III/2 inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor
Bc. Tomáš Černý
Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_CAP_1S1U_ČE_16_17
Název
Hydrosféra
Druh učebního materiálu
Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele
Předmět
Člověk a příroda
Ročník
První
Tématický celek
Ekologie
Anotace
Hydrosféra – její význam, rozložení vody na zemi
Metodický pokyn
Materiál slouží k výkladu nové látky a následnému pochopení vzájemných souvislostí
(40min.)
Klíčová slova
Voda, oceán, ledovec, řeka
Očekávaný výstup
Žáci budou znát význam vody pro Zemi a její rozložení na planetě
Datum vytvoření
17.3.2014
HYDROSFÉRA
VODA
71
% povrchu
Země tvoří voda
HYDROSFÉRA
Je vodní obal Země. Voda je základní podmínkou života na Zemi.
Životodárná kapalina
Vodu můžeme nazvat skutečně životodárnou je to jedna ze
základních podmínek života,protože bez ní by přestal na Zemi
existovat život.
Člověk vydrží bez jídla až 21 dní, avšak bez vody jen 3 - 4 dny. Lidské
tělo obsahuje 70 % vody, rostliny až 90 % vody.
Vyskytuje se jako:
a) povrchová (oceány,moře, jezera, řeky, mokřady, ledovce a sněhová
pokrývka)
b) Podpovrchová (půdní a podzemní)
c) V atmosféře a organizmech
Světový oceán = voda oceánů a moří
nestejnoměrné rozložení souše a oceánu =>
vliv na podnebí, oběh a teplotu vody
Podnebí severní polokoule je kontinentálnější a
méně vyrovnané než na jižní polokouli
Rozdělení zásob vody na Zemi
slaná
97%
sladká
3%
Rozdělení zásob sladké vody na Zemi
ledovce a
stálá
sněh.pokrývka
68%
podzemní
vody
30%
jezera
1%
podzemní led
a permafrost
1%
OBĚH VODY NA ZEMI
Probíhá nepřetržitě
Hybnou silou je sluneční energie
Průběh: výpar – přenos - srážky - vsak -(odtok).
Základem hydrologického cyklu je výpar z
oceánů – převážná část spadne zpět na
oceány, jen asi 8% se dostane nad
kontinenty, kde se vypaří nebo odteče zpět
do moře.
1) Velký oběh – mezi oceány a pevninou
2) Malý oběh – pevnina-pevnina
oceán-oceán
KONTROLNÍ OTÁZKY:
1)
2)
3)
4)
5)
Co je hydrosféra a jaký má význam?
V jakých skupenstvích se vyskytuje voda na
Zemi?
Jaký je poměr mezi oceánem a souší na jižní a
severní polokouli a jaký to má význam pro
krajinnou sféru?
Co je příčinou oběhu vody na Zemi?
Jakou roli hrají oceán a moře v celkovém oběhu
vody na Zemi?
VODSTVO V OCEÁNECH
Tvoří 97% veškeré vod na Zemi a zabírá 71% povrchu
Země
Oceány - rozlehlé plochy oceánů mezi kontinenty
Moře – okrajové části oceánů v dosahu kontinentů
a) vnitřní – obklopené pevninou, s oc. spojená
1-2 průlivy (Středozemní, Černé, Baltské…)
b) okrajová – oddělená od oc. poloo. či o.nebo
podmořský prahem
Zálivy – menší části oc.a moří vnikající do pevnin
neoddělené ostrovy ani podmořs.prahem
POHYBY MOŘSKÉ VODY
1)
-
Mořské proudy: přesouvají obrovské množství vody na
velké vzdálenosti. Příčinou proudění je nestejnoměrné
zahřívání oceánů a cirkulace atmosféry.
Mořské proudy jsou pohyby vody v oceánech. Rozlišují se
povrchové a hlubinné proudy, které jsou mohutnější.
Povrchové proudy vznikají důsledkem větrné činnosti a
rotací Země. Působí zejména na hladině moří. Hlubinné
proudy jsou způsobeny rozdíly ve slanosti a teplotě
mořské vody. Hlubinné proudy se pohybují velmi pomalu.
Návrat vody na dně moří na povrch moří trvá až 2000 let.
Mořské proudy významně ovlivňují podnebí a počasí.
Vyměňují vodu ve svislém i vodorovném směru
Regulují teplotu a slanost v oceánech
Výrazně ovlivňují podnebí nad oceány a kontinenty
a)
teplé:směřují od rovníku do vyšších zem.šířek, kde
přináší teplejší vodu (oteplují a zvlhčují klima
přilehlých pevnin)
b)
Studené:přivádí studenou vodu vyšších zem.š. k
rovníku ( ochlazují a srážkově ochuzují přilehlé
pevniny)
MOŘSKÉ PROUDY
2)
Mořské vlnění: způsobené větrem. Na pobřeží se
vlnění projevuje příbojem se silnými erozivními
účinky
3)
Dmutí (příliv-odliv):pravidelné kolísání mořské
hladiny (2x/den) způsobené rotací Země a Měsíce
kolem společného těžiště a přitažlivou silou
kosmických těles (Měsíce, Slunce, planet)
Pozorujeme jako změny ve výšce vodní hladiny.
Jsou způsobeny přitažlivostí Měsíce a Slunce.
Střídají se pravidelně po šesti hodinách.
příliv:
a) hluchý
b) skočný
PŘÍLIV A ODLIV
odliv
Měsíc
příliv
ODLIV
PŘÍLIV
VLASTNOSTI MOŘSKÉ VODY
1) Teplota: závisí na množství dopadajících sluneč.paprsků
na mořskou hladinu. Od rovníku (kolem 26°C) směrem k
pólům (zamrzá při teplotách až pod 0°C kvůli slanosti a
nejvíce do mocnosti 2,5m) klesá.
2) Salinita (slanost): dána množstvím rozpuštěných
minerálních látek (solí) – chloridů, síranů a uhličitanů.
Vyjadřuje se v ‰. V 1 kg mořské vody je Ø 35g solí.
3)
Barva: závisí na obsahu minerálních látek, planktonu a
hloubce.
Modrá moře – chudá na plankton
Zelená(příp.načervenalá) – moře bohatá na živé
organizmy
Žlutá až hnědá – bohatá na minerální látky (okrajová
moře)
Světový oceán, vzhledem ke své rozloze,
zachytává asi 85 % slunečního světla a tepla
Světový oceán váže velkou část CO2.
( V oceánech je vázáno dvacetkrát
více uhlíku než v pevninských ekosystémech. )!!!
Fytoplankton je zdrojem až 50 % kyslíku
Procentuální podíl
Procentuální podíl
Rozloha
(mil.
km²)
na rozloze oceánů (%)
na rozloze Země (%)
Tichý oceán
155,557
43,04
30,51
Atlantský oceán
76,762
21,24
15,06
Indický oceán
68,556
18,97
13,45
Jižní oceán
20,327
5,62
3,99
Severní ledový oceán
14,056
3,9
2,76
Vnitřní a okrajová moře všech oceánů
26,161
7,23
5,13
Celkem veškeré vodstvo
361,419
100
70,9
Oceán
KONTROLNÍ OTÁZKY:
1)
2)
3)
4)
Kterým směrem se pohybují mořské proudy studené a
teplé?
Co je hybnou silou, která unáší obrovské masy mořské
vody na veliké vzdálenosti?
Jaký vliv mají mořské proudy na přilehlé části
kontinentů? Uveď konkrétní příklady ze školního atlasu.
Uveď mořské proudy, které ovlivňují klima
a) na Z pobřeží S Ameriky
b) na Z pobřeží J Ameriky
c) na Z pobřeží Afriky
d) na Z pobřeží Austrálie
e) na V těchto kontinentů
a jak je ovlivňují?
VODSTVO NA SOUŠI
1)
Povrchové vody – vody stékající po povrchu
souše a zadržované v nádržích
Vodní toky:
a) Nesoustředěný plošný odtok srážkové vody
(ron)
b) Potoky – bystřiny – řeky (horní ,střední´, dolní
tok)
Ústí – místo, kde řeka vtéká do jiné řeky nebo
jezera či moře
Říční síť – všechny vodní toky protékající
určitým územím (rozlišujeme hlavní tok a
jeho přítoky)
Povodí – území, ze kterého hlavní tok se svými
přítoky odvádí povrchovou(i podzemní vodu)
Rozvodí – rozhraní povodí
Úmoří – území tvořené povodími, ze kterých
voda stéká do téhož moře
NEJVĚTŠÍ ŘÍČNÍ SYSTÉMY NA ZEMI
průměr.průtok v ústí v m3/s
délka toku v km
rozloha povodí v km2
1
Amazonka
7025
Amazonka
160 000
Amazonka
7 050 000
2
Nil
6671
Zair-Kongo
42 000
Zair-Kongo
3 822 000
3
Chang-Jiang
6300
Madeira
40 000
Mississippi
3 250 000
4
Mississippi(Missoury)
6212
Chang-Jiang
31 000
Jenisej
2 580 000
5
Huang-He
5464
Orinoco
28 000
Lena
2 490 000
6
Ob(Irtiš, Ertix He)
5410
Tocantins
26 000
Chang-Jiang
1 808 000
7
Zair-Kongo
4835
Mississippi
17 900
Volha
1 360 000
8
Mekong
4500
Jenisej
17 800
Madeira
1 250 000
9
Amur
4416
Lena
16 300
Tocantins
1 180 000
10
Lena
4400
Ganga
15 500
Ganga
1 125 000
Dunaj
2850
Dunaj
6 250
Dunaj
817 000
Labe
1165
Labe
790
Labe
146 540
DELTA AMAZONKY (FOTO Z DRUŽICE NASA):
JEZERA
Podle původu rozlišujeme jezera
Tektonická - vznikla poklesem ker zemské kůry (př.
Východoafrická jezera)
Sopečná – vznikla vyplněním kráterů vyhaslých sopek
(př.Crater Lake v USA, jezera ve francouzském středohoří..)
Hrazená – vznikla za přírodní překážkou (ztuhlý lávový
proud, morénový val,..)
Karová – vznikla v prohlubních vytvořených ledovci
Krasová – vznikla propadnutím stropů v krasových
oblastech
Pobřežní – vznikla z části mořských zálivů oddělených od
okolního moře postupným nárustem písečných náplavů
NEJVĚTŠÍ JEZERA SVĚTA
plocha v km2
Největší
hloubka v
m
objem vody v
km3
nadmořs. Výška
hladiny v m
1
Kaspické m.
371000
1025
80230
-28
2
Hořejší
82400
393
11635
183
3
Viktoriino
68800
80
2656
1134
4
Huronské
59600
208
4680
177
5
Michigenské
57400
281
5760
177
6
Aralské
37500
55
380
40
7
Tanganaika
32900
1470
18940
773
8
Bajkal
31500
1620
23000
456
9
Velké Medvědí
30300
137
4000
119
10
Velké Otročí
28600
150
3000
150
KASPICKÉ JEZERO (SNÍMEK Z DRUŽICE NASA)
BAJKAL
20% SVĚTOVÝCH ZÁSOB POVRCHOVÉ SLADKÉ VODY
MOKŘADY
Vznikají, kde srážky převažují nad výparem
- Přirozené zásobárny vod v krajině
- Příznivě ovlivňují odtokový režim řek v krajině
(zejm. v suchých obdobích)
Bažiny - území bez náležitého odtoku, trvale
přesycená vodou
Rašeliniště – vznikají v horských oblastech při
vývěrech vod a v jezerních pánvích. Zarůstají
rašeliníkem a mechy
Slatiniště – většinou v nižších polohách zarůstáním
zbahnělých sníženin vlhkomilných rostlinstvem.
UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE
Rybníky – mělké vodní nádrže za uměle
nasypanými zemními hrázemi (podle
napájení rozlišujeme r.průtočné, pramenné a
nebeské)
Přehrady – uměle vytvořené zásobárny vod s
hrází.
Účel: ochranný, závlahový, energetický,
dopravní, zásobárny pitné vody, rybochovný,
rekreační
TŘI SOUTĚSKY (ČÍNA)
Tři soutěsky
- Je to největší přehrada světa, která leží v Číně
- Stavba byla započata v roce 1993 a dokončena v roce 2006.
- Dílo má řadu odpůrců zejména mezi ekology a obhájci lidských práv.
- Ekologové se obávají, že může změnit klimatické poměry v Číně.
- Hráz je vysoká 185 metrů a dlouhá 1725 metrů.
- Z oblastí, kde vznikla přehrada se muselo vystěhovat přes 2 miliony
lidí!
- Objem vody v přehradě je 40 miliard m3 což jsou asi 4 biliony litrů
vody.
- Délka celé přehrady je celých 660 kilometrů a plocha jezera je 1000
km2
- Jen pro zajímavost, přehrada je po Velké Čínské zdi druhou stavbou
lidskýma rukama, která jde vidět z vesmíru.
SNÍH A LED
70% zásob sladké vody vázána v pevném
skupenství (nepodílí se na oběhu vody v
přírodě).
Sněžná čára – hranice zemského povrchu
oddělující souvislou sněhovou pokrývku (v
závislosti na z.š. a nadm.v.)
Sníh - firn(zrnitý led) – led – ledovec
Ledovce: a) pevninské
b) horské
LEDOVCE
KONTROLNÍ OTÁZKY:
1)
2)
3)
4)
5)
Co je světový oceán a jak ho dělíme?
Uveď ve příklady jednotlivých částí oceánu. Které
mají pro člověka největší význam a proč?
Jaké vlastnosti má mořská voda?
Jaké pohyby vykonává mořská voda a proč?
Jak se v teplotě oceánské vody promítá vztah
mezi atmosférou a hydrosférou?
ZDROJE
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Watercycleczechhig
h.jpg/440px-Watercycleczechhigh.jpg
http://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/obrazky/morske-proudy.gifhttp://www.inpocasi.cz/clanky/teorie/obrazky/morske-proudy.gif
https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQRYPaiDDPzC3jMPU0EMJkKAjmzb_6RcQe
0CTlgZWGGbUqGHS73lg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Caspian_Sea_from_
orbit.jpg/471px-Caspian_Sea_from_orbit.jpg
http://oidnes.cz/10/071/org/TOM3427e2_bajkal_prf.jpg
http://aa.ecn.cz/img_upload/65636e2e7a707261766f64616a737476/delta_amaz
onky01_z.jpg
http://www.srandaweb.com/vids/pics/listopad12/3355.jpg
http://zena-in.cz/fotoalba/images/fotoitvawxgfxy101222.jpg